|
|
Vybrané vlivy na reprodukci dojnic u stáda holštýnského skotu
BENEŠOVÁ, Dominika
I přestože se celorepublikové průměrné hodnoty ukazatelů plodnosti za předešle roky zlepšily, stále dochází v jednotlivých chovech k překročení jejich maximálních hod-not. Tato bakalářská práce se zabývala hodnocením vybraných vlivů na celkovou úroveň reprodukce ve stádě holštýnského skotu. Cílem práce bylo zpracovat literární přehled o reprodukci plemenic. Přehled se týkal zejména jejich reprodukčních ukazatelů, managementu reprodukce spolu s metodami řízené reprodukce a hlavních faktorů, které ovlivňují samotnou schopnost reprodukce dané plemenice. Dalším stanoveným cílem této práce bylo u vybraného stáda holštýnského skotu vyhodnotit vybrané faktory, které ovlivňují jejich repro-dukci. Analýza ukazatelů plodnosti a vybraných vlivů probíhala na farmě Hadačka, která spadá pod zemědělský podnik Kralovická zemědělská a.s. Ve zvoleném chovu byly analyzovány tyto ukazatele plodnosti: délka servis periody, délka inseminačního intervalu a délka mezidobí. Následně tyto vybrané ukazatele byly hodnoceny dle pořadí laktace, denního a průměrného denního nádoje, věku při 1. otelení a plemenné příslušnosti. Do sledovaného souboru bylo zařazeno 242 ks dojnic holštýnského skotu nebo jejich kříženců, tyto vybrané dojnice splňovaly následující kritéria: poprvé se otelily od roku 2019 do roku 2022 a zároveň byly v tomto vymezeném časovém období ve stavu připuštěná, březí a otelená. Se vzrůstajícím pořadí laktace dochází ke zkrácení doby reprodukčních ukazatelů. Nejkratší dobu servis periody vykazovaly dojnice v 2. laktaci a nejdelší dobu doj-nice na 1. laktaci. Nejkratší trvání mezidobí měly dojnice na 3. a další laktaci a nejdelší měly dojnice na 2. laktaci. Naopak nejkratší doba inseminačního intervalu byla u dojnic v 1. laktaci a nejdelší u dojnic ve 2. a další laktaci. U vlivu denního nádoje a průměrného denního nádoje bylo zjištěno, že nejkratší servis perioda a inseminační interval byla analyzována u dojnic s největším denním nádojem (46-60 l) a průměrným denním nádojem (56-65 l). Naopak nejkratší doba mezidobí byla zjištěna jak u denního (8-20 l), tak průměrně denního nádoje (11-25 l) u dojnic s nejnižší hodnotou daného nádoje. V souvislosti s věkem při 1. otelení bylo stanoveno, že nejkratší trvání servis periody (98 dnů) a mezidobí (380 dnů) vykazují dojnice, které se poprvé otelily v dřívějším věku (636 až 710 dnech, respektive ve 21 až 23 měsících). Naopak nejkratší dobu inseminačního intervalu vykazují plemenice, které se poprvé otelily v pozdějším věku (787 až 950 dnech, 25 až 31 měsících). Nejdelší trvání servis periody a mezidobí dosahují plemenice, které se otelily v nejpozdnějším věku (787-950 dnů). Porovnání ukazatelů plodnosti mezi čistokrevnými a kříženými plemenicemi, vykazovala čistokrevná zvířata delší trvání servis periody (o 2 dny) a inseminačního intervalu (o 0,5 dne). Naopak nejdelší mezidobí vykazují křížené plemenice (387 dnů) a to o 9 dnů delší, než je u čistokrevných plemenic (378 dnů).
|
|
| |
|
|
Faktory asociované s diskrepancí mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou
Benešová, Dominika ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Hodnocení vlastní atraktivity hraje významnou roli např. v míře prožívané životní spokojenosti (well-beingu) nebo při výběru partnera. U některých jedinců se ale jejich sebehodnocení neshoduje s tím, jak jsou hodnoceni ostatními, což může být znakem podceňování nebo přeceňování své atraktivity. Tato bakalářská práce proto představuje mechanismy, které mohou k nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity vést, a také individuální faktory, které míru tohoto nesouladu moderují. Literárně přehledová část nejprve popisuje obecné mechanismy, které vedou ke zkreslení sebehodnocení v rovině motivace, kognice a emocí. Poté představuje zkreslení, která vznikají při percepci vlastního těla. Následně shrnuje zjištění dosavadních výzkumů o nesouladu mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou. V poslední části se zaměřuje na psychologické faktory, které mohou být asociované s rozdílnou mírou tohoto nesouladu. Součástí práce je také návrh výzkumu, který navazuje na literárně přehledovou část a jehož hlavním cílem je testovat hypotézy o roli představených individuálních faktorů (sebevědomí, narcismus, nespokojenost s tělem) v projevené míře nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity. Empirické doklady pro vysvětlení vzniku tohoto nesouladu jsou zatím velmi limitované, v závěru proto práce...
|
|
|
Pragmatika aspektů řečové komunikace na základní škole
Benešová, Dominika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Komunikační kompetence je jednou z klíčových kompetencí, kterých by žáci měli během průběhu vzdělávání dosáhnout. Předmět této práce - výuka pragmatických aspektů úzce s komunikační kompetencí souvisí. Práce se zaměřuje na výuku pragmatických aspektů na základních školách. Na základě odborné literatury jsou vymezeny základní termíny jako kooperační komunikace, zdvořilostní komunikace, manipulace, argumentace, neverbální komunikace a asertivita. V praktické části se práce zabývá především analýzou učebnic - jak je v učebnicích téma pragmatických aspektů zpracováno. Další častí je analýza dotazníkového šetření, ve kterém byl vzorek učitelů tázán, jakým způsobem pragmatické aspekty řečové komunikace vyučují a zda toto učivo jejich žáci ovládají. Poslední část práce zahrnuje pracovní listy, ve kterých jsou navrženy aktivity na procvičení zkoumaných pragmatických aspektů.
|
|
| |
host ::
RSS.