|
| |
|
| |
|
|
Dítě jako oběť sexuální trestné činnosti
Telska, Rosalie ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Dítě jako oběť sexuální trestné činnosti Abstrakt Sexuální zneužívání dětí je velice závažným celosvětovým problémem. Přestože se postupně daří problematiku zneužívání dětí detabuizovat a dávat jí více prostoru, stále je ve společnosti značné množství lidí, kteří se domnívají, že se jedná o problém, na který by mělo být nahlíženo jako na osobní záležitost konkrétní rodiny, kterou si vyřeší sama. Právě tento názor, ale děti vzdaluje od potřebné pomoci a snižuje pravděpodobnost, že trestná činnost bude odhalena, pachatel bude potrestán a dítěti bude poskytnuta pomoc, kterou nezbytně potřebuje. Je tedy nezbytné, aby lidem byla nabídnuta vhodná osvěta, jejímž obsahem bude seznámení s problematikou sexuálního zneužívání dětí a specifickými znaky, kterou jsou pro tento typ kriminality typické. Děti jsou jako oběti mnohem více zranitelné než dospělí. Vyplývá to z jejich fyzických a psychických předpokladů. Jsou menší, slabší a zranitelnější. Jejich psychika ještě není plně rozvinuta, a tudíž jsou ovlivnitelnější, důvěřivější, submisivnější a otevřenější. Zároveň nemají rozvinuté plně komplexní myšlení, aby byly schopny promyšleně a vypočítavě kalkulovat. A jejich nejslabším místem je naprostá závislost na dospělých. Dítě je na své dospělé okolí plně odkázáno. Ať ve formě hmotného zabezpečení, jako je domov, strava...
|
|
|
Psychologické profilování pachatele
Münzová, Kristýna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Psychologické profilování pachatele Resumé Záměrem mé diplomové práce je analýza psychologického profilování pachatele, jedné z disciplín forenzní psychologie využívané orgány činnými v trestním řízení v jejich snaze dopadnout pachatele trestného činu. Jejím důvodem je pak můj zájem o trestní právo obecně, zvláště pak o psychologické aspekty, které sehrávají v práci orgánů činných v trestním řízení v jejich kontaktu s individuálními pachateli trestných činů nějakou roli. Má diplomová práce se skládá ze tří kapitol, kdy se každá zabývá jiným hlediskem psychologického profilování pachatele. Kapitola první je kapitolou úvodní, seznamuje čtenáře se základní terminologií psychologického profilování a s jeho podstatou obecně. Kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, které se zabývají pojmem psychologického profilování, jeho historií, jednotlivými delikty vhodnými k profilování, způsobem sestavování psychologického profilu a možnostmi využití psycholgického profilu pachatele v trestním řízení v podmínkách České republiky. Kapitola druhá se pak zabývá neznámějšími přístupy k psychologickému profilování pachatele, jeho metodami a typologiemi. Opět ji tvoří pět podkapitol. Podkapitola první se zaměřuje na různé přístupy k tomuto oboru, podkapitola druhá studuje deduktivní a induktivní metody psychologického...
|
|
| |
|
| |
|
|
Trestné činy páchané z nenávisti
Šedivá, Magdaléna ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Závěr Jak bylo již bylo zmíněno, extremismus a trestné činy z nenávisti jsou přetrvávající černou ovcí v rodině demokracie. Proto je nezbytné, aby se lidé naučili žít v jedné společnosti s těmi, kterým taková nenávist není cizí. A zároveň, aby si zvykli na skutečnost, že ti, co jsou netolerantní vůči svému okolí, musí být sami v mezích zákona tolerováni. Na druhou stranu nelze násilí jen mlčky přihlížet. Extremistům je třeba ukázat, že demokracie bude chráněna a každé překročení zákona vedoucí k ohrožené právního státu se bude důsledně trestat. I přes to však, maximální právní regulace a represe nejsou řešením tohoto problému. Je třeba politiku proti extremismu pečlivě vybalancovat tak, aby tolerance nepřecházela v lhostejnost a tresty se nestávaly pouze šikanózní odplatou. Je potřeba, abychom se uměli k tomuto problému správně postavit. Řešení totiž nevede jenom cestou správně nastavených paragrafů, ale především skrze dostatečné vzdělání, informovanost a osvětu. Je proto bezpodmínečně nutné pracovat s žáky a mládeží. Učit je, aby si pod pojmem "extremismus" nepředstavili jenom pár holých hlav, ale aby byli schopni vidět i dál a představit si následky extremismu. Vyučovací materiály by měly být zaměřeny nejen na aktuální problémy, ale měly by i posilovat historické vzdělání. Protože stále platí, že kdo...
|
|
|
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu
Rychetská, Anna-Marie ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Využití psychologie při vyšetřování trestných činů se zaměřením na psychologické profilování a psychologii výslechu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá některými formami využití forenzní psychologie ve vyšetřovací praxi. Forenzní psychologie představuje podobor psychologie zabývající se jejím využitím v právu. V této práci jsou popsány základní historické milníky tohoto oboru. Dále je popsáno zakotvení právních institutů umožňujících využití tohoto oboru v praxi. Po tomto uvedení do problematiky je zbývající část diplomové práce věnována vybraným formám využití forenzní psychologie v praxi. Konkrétně se jedná o psychologické profilování a psychologii výslechu. Psychologické profilování je novější metodou, která na základě nalezených důkazů vytváří předpokládaný profil pachatele. Ten zpravidla obsahuje údaje o pohlaví, věku, možném zaměstnání nebo o sociální integraci pachatele. Profil může být také zaměřený na geografické rozvržení míst spáchaných deliktů a na základě nich je pak určená oblast pravděpodobného bydliště pachatele. V části věnované tomuto oboru jsou popsány obě tyto varianty. Je zde také popsán historický vývoj tohoto oboru a některé ze studií jemu věnovaných, které v průběhu let byly realizovány. V práci je poukázáno na rozpory panující ohledně využitelnosti tohoto oboru. V části věnované...
|
|
| |
|
|
Kulturní kriminologie a narativní analýza
Vacková, Markéta ; Čírtková, Ludmila (vedoucí práce) ; Marešová, Alena (oponent)
Tématem této práce je Kulturní kriminologie a narativní analýza. Práce se ve svých čtyřech kapitolách zabývá předmětem kulturní kriminologie, jejími metodami a přínosy. První část představuje kulturní kriminologii, její hlavní koncepty, východiska a vývoj. Druhá část se podrobněji věnuje vybraným metodám kulturní kriminologie, konkrétně etnografii a analýze médií. Třetí část pak blíže popisuje narativní analýzu a její přínosy. Dále tato kapitola uvádí příklad užití této metody- rozboru vyprávění - na dokumentu vytvořeném Andersem Breivikem před jeho útokem v norském Oslu v červenci roku 2011. Nakonec třetí kapitola představuje narativní kriminologii, kriminologický přístup ke studiu zločinu, který se začíná prosazovat jako samostatné kriminologické odvětví. Čtvrtá kapitola shrnuje nedostatky a přínosy kulturní kriminologie a její možnosti jako kriminologického směru. Práce by měla představit čtenáři kulturní kriminologii - nový teoretický a metodologický přístup ke studiu kriminality, který zasazuje kriminalitu a její kontrolu do kulturního rámce. Cílem práce je seznámit čtenáře s tím, jak se tento směr vyvinul, s jejím předmětem, metodami a s teoretickými základy kulturní kriminologie. Práce osvětluje pohled kulturní kriminologie na kriminalitu, tedy jako na smysluplné jednání, které má pro...
|
host ::
RSS.