|
|
Dramaturgie smrti: český film 1993-2003 prizmatem motivu smrti
Kačerovská, Kateřina ; Přádná, Stanislava (oponent) ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce)
Je-li téma této diplomové práce definováno korelací mezi fenoménem smrti a prvním desetiletím samostatné české kinematografie, není to proto, že by filmy daného období představovaly obzvlášť vhodné východisko k obecným úvahám o smrti. Vždyť pokud si tyto filmy představíme v souvislosti s klíčovými díly československé kinematografie, zejména šedesátých let, typu OBCHOD NA KORZE (1965), DÉMANTY NOCI ( 1966), KOČÁR DO VÍDNĚ ( 1966), OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY ( 1966), MARKETA LAZAROVÁ (1967), VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968) nebo ZBÉHOVÉ A POUTNÍCI ( 1968), ve kterých se motiv smrti projevuje velmi intenzívním způsobem, sotva v nich nalezneme obrazy srovnatelného významu a působivosti. Dokonce se přinejmenším na první pohled zdá, že se v českých filmech v tomto období smrt snad ani v podstatnější míře nevyskytuje, to je ale již jen zdánlivě pravdivý dojem. Při bližším pohledu se ukazuje, že smrt je zde naopak téměř všudypřítomná, nalezneme jen málo filmů, ve kterých by se vůbec neobjevila. Podle očekávání mezi nimi sice naprosto převažují tzv. komerční komedie z produkce Jaroslava Soukupa, Víta Olmera a dalších, což platí zejména pro období devadesátých let, po roce 2000 však nalezneme i několik filmů s poněkud vyššími ambicemi, které motiv smrti prakticky neobsahují, jako POČETÍ MÉHO MLADŠÍHO BRATRA (2000), LÁSKA SHORA...
|
|
|
Film a vlak. Filmy odehrávající se ve vlaku
Ruta, Tomáš ; Klimeš, Ivan (oponent) ; Hanáková, Petra (vedoucí práce)
Film i vlak jsou symboly moderní doby, rychlosti, osudovosti a pomíjivosti. Tématem této diplomové práce jsou filmy, které se odehrávají ve vlaku. Nikoli filmy, v nichž hraje železnice jakoukoliv roli. Soustředím se především na jízdu vlakem a její filmové zobrazování. Tento typ syžetu je oblíbený v literatuře i v celých dějinách filmu, protože jízda vlakem zaručuje, že se něco bude dít, i když se zdánlivě nebude dít nic. Základní premisa všech uměleckých děl odehrávajících se ve vlaku je, že cesta vlakem znamená změnu. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické, ve které se zaměřuji na vybudování a popis vztahu mezi železnicí a kinematografií, vztahu, který je založen na modernistických základech rychlosti a mobility, a analytické, ve které jsem si vybral modelové příklady filmu, které zastupují určité varianty filmového zpracování jízdy ve vlaku. Jsou to: Frigo na mašině (The General; Buster Keaton a Clyde Bruckman, 1926), Na sever severozápadní linkou (North by Northwest; Alfréd Hitchcock, 1959), Jeden večer, jeden vlak (Un soir, un train; André Delvaux, 1968), Evropa (Europa; Larse von Trier, 1991) a Kalamita (Věra Chytilová, 1982). Nepracuji s předem přesně daným korpusem filmových děl, ani se teritoriálně neomezuji na konkrétní národní kinematografii. To, co vytvářím, je určitá typologie možností,...
|
|
|
Hrdinka pro každého. Filmová reprezentace Jany z Arku
Moravcová, Tereza ; Hanáková, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce je základním úvodem do problematiky filmové reprezentace Jany z Arku. Pokusila jsem se ji reflektovat v širším dějinném i teoreticko-filmologickém kontextu. Z nedostatku prostoru jsem ve své práci opomenula velmi důležitou a zajímavou otázku, proč si režiséři vybrali zrovna postavu Jany z Arku, rovněž jsem se nevěnovala osobě Karla VII., která tvoří jakýsi pandán k Janině figuře. To vše je otázkou budoucího výzkumu, stejně jako zvážení dalších možností i případných limitů mnou navrhované metody, která se věnovala elipsám v rámci narativního příběhu, ovšem nezabývala se spojením těchto výpustek, což je nesmírně podstatný krok k prohloubení této metody. Mým cílem nebylo podat ucelený obraz o Janě z Arku ve filmu, ale seznámit čtenáře s bohatou filmografií o této postavě a navrhnout metodu, jak je možné na historické filmy pohlížet. Snad se mi alespoň do jisté míry podařilo vykreslit Janin obraz a její reprezentaci na filmovém plátně v její mnohavrstevnosti, neboť právě v neuchopitelnosti této figury spatřuji její největší kouzlo - a snad právě proto mě stále "případ Jana z Arku" zajímá, vzrušuje i provokuje. 105
|
|
|
Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí
Felcman, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Bregant, Michal (oponent)
Bibliografický záznam Felcman, J. Kino v psacím stroji. Fenomén fiktivního scénáře v českém prostředí. (Rigorózní práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Katedra filmových studií, 2011, 153 s. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ivan Klimeš, PhD. Abstrakt Tato rigorózní práce se věnuje specifickému druhu literárně-filmové tvorby, již zde - částečně experimentálně - označujeme jako "fiktivní scénář". Jedná se o literární díla, užívající rozličných forem ustálených pro potřeby vytvoření slovesného předpisu pro následnou realizaci filmového díla: filmového námětu, libreta, literárního či technického scénáře. Od běžných děl tohoto typu se "fiktivní scénáře" liší především zjevným záměrem autora považovat je za díla definitivní ve své tištěné podobě, bez ambic či výslovné nutnosti následné filmové realizace. Skladba práce následně vychází ze studia relevantního materiálu a dělí se tak na tři části. První část se věnuje fenoménu souboru textů edičně sestavených v 10. letech 20. století dramaturgem Kurtem Pinthusem ("Das Kinobuch; nejstarší české 'fiktivní scénáře'"). Druhá část se věnuje filmově-literárním aktivitám české avantgardy 20. let 20. století. ("Fiktivní scénář jako nástroj české avantgardy"). Třetí část ("Fiktivní scénář jako surrealistické hřiště") se zabývá díly realizovanými v okruhu poválečné české...
|
|
|
Zlatá Praha
Litschová, Karolína ; KLIMEŠ, Ivan (vedoucí práce) ; MRAVCOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá vlasteneckými symboly, které byly zpracovány v hraném filmu v období okupace 1939- 1945, s důrazem na symbol Prahy. Praha byla někde použita jen jako kulisa, ale například ve filmu Pantáta Bezoušek se stává samotným tématem filmu. Chtěla jsem poukázat na filmy, které nám dnes připadají spíše jen sentimentální, měly ve své době důležitou roli a dodávaly naději. Oproti těmto filmům stavím do kontrastu německý film Zlaté město, který zobrazuje Prahu jako město plné zkažených lidí a nástrah.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ticho po člověku
Bittnerová, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Ulver, Stanislav (oponent)
Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.
|
|
| |
|
|
Fenomén "Král Šumavy" a ideologie (ve) filmu
Hořava, Tomáš ; Dufek, Jiří (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato teoretická bakalářská práce se zajímá o jeden z nejslavnějších, nejpopulárnějších, a také nejkontroverznějších filmů československé provenience padesátých let ? o film Král Šumavy. Tento film je populární díky svému preciznímu a nápaditému řemeslnému uchopení, ale stejnou měrou je kvůli své ideologické náplni kontroverzní. Tato práce se jej pokouší nahlédnout z hlediska historického i z hlediska dnešní doby. Analyzuje jej, respektive jeho části, a jeho kontext. Uvažuje dosažená zjištění a konfrontuje je s obecnými či obvyklými výklady komunistických myšlenek. Nakonec se zaměřuje na problém ideologie /ve/ filmu a kinematografii jako celku.
|
host ::
RSS.