|
|
Porovnání výkonnosti ve slovníkové zkoušce u dětí a žáků s vývojovou dysfázií a získanou afázií
Dušková, Lucie ; Pavlíčková, Hana (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí - části teoretické a části praktické. Teoretická část shrnuje poznatky o jazykové komunikaci, slově a slovní zásobě a zmiňuje různost pohledů na model jazyka s důrazem na uložení slovní zásoby v mozku člověka. Nastíněn je zde také fyziologický a patologický vývoj slovní zásoby, povaha narušení komunikační schopnosti v oblasti slovní zásoby u dětí s vývojovou dysfázií a dětskou afázií a nakonec také možnosti hodnocení slovní zásoby v českých podmínkách. Praktická část je potom zaměřena na hodnocení slovní zásoby dětí rozdělených do tří skupin podle formy narušené komunikační schopnosti a dále v rámci skupiny do tří věkových kategorií. Pro možnosti analýzy slovníkového profilu cílových skupin byl sestaven test, který se skládá z deseti subtestů postihujících oblast výbavnosti slov, strukturace mentálního slovníku a významu slov. Cílem této práce je zmapovat, jakého charakteru jsou rozdíly v oblasti slovní zásoby u dětí intaktních. s vývojovou dysfázií a dětí s dětskou afázií. KLÍČOVÁ SLOVA: slovní zásoba, jazykový model, mentální slovník, ontogeneze, vývojová dysfázie, dětská afázie
|
|
|
Skupinový stimulační program se zaměřením na řeč pro děti předškolního věku romského etnika
Dostálková, Petra ; Štěpáníková, Alena (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Tématem této práce je vytvoření skupinového stimulačního programu pro děti předškolního věku romského etnika, který se bude věnovat stimulaci dílčích složek řečového projevu a dalších oblastí, které s řečí souvisí. Teoretická část se zaměřuje především na oblast kultury, výchovy a jazyka Romů. Dále se zabývá problematikou vzdělávání romských dětí, jejich specifiky a příčinami školní neúspěšnosti v českém školském systému. Teoretická část práce se také věnuje problematice zajištění logopedické péče u romských dětí. Praktická část detailně popisuje skupinový stimulační program pro děti předškolního věku. Jedná se o program zaměřený na řeč. Dále jsou porovnávána získaná data z realizace programu a analyzován výsledný materiál. Výstupem diplomové práce je právě vytvoření tohoto programu.
|
|
|
Zajištění interdisciplinárního přístupu z pohledu rodičů dětí s orofaciálním rozštěpem
Válová, Eva ; Mužáková, Monika (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Má diplomová práce pojednává o rozštěpových vadách obličeje. Zaměřuje se na mapování interdisciplinárního přístupu při jejich terapii v České republice pohledem rodičů dětí s orofaciálním rozštěpem. Sleduje současné trendy v této oblasti. Práce vychází ze Směrnice American Cleft Palate-Craniofacial Association (ACPA) a Standardů péče o pacienty s rozštěpem rtu a patra v Evropě. Sleduje realizaci těchto dvou doporučení v praxi v rozštěpových centrech v České republice. Klíčová slova: orofaciální rozštěpy, rozštěp rtu, rozštěp patra, interdisciplinarita, multidisciplinarita, komplexní péče
|
|
|
Možnosti logopedické intervence ve zdravotnickém zařízení s geriatrickým režimem
Baborová, Eva ; Vondrášková, Dana (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je problematika osob po cévních mozkových příhodách a jejich následná rehabilitace. Úvod teoretické části je věnován vymezení pojmu stáří z hlediska fyziologie a psychologie. Východiskem k teoretickému zpracování tématu je pojetí komplexní péče o osoby po cévních mozkových příhodách. Na základě prostudovaných teoretických textu se tato část zaměřuje na nejčastější typy narušené komunikační schopnosti u osob s neurologickým onemocněním, především na afázie, dysartrie. dysfagie a kognitivně komunikační poruchy. Praktickou část jsem zaměřila na kazuistiky dvou pacientů Geriatrického a rehabilitačního centra v Kladně, kde jsem sledovala jejich tříměsíční pobyt. Největší pozornost jsem věnovala především logopedické terapii, ale zaměřila jsem se i na další poskytovanou péči. Tato část také obsahuje hodnocení rozsahu, dostupnosti a úrovně poskytované logopedické intervence. Výsledkem práce je zhodnocení logopedické, ergoterapeutické a fyzioterapeutické činnosti v rehabilitačním zařízení. Informace by měly přispět k zamyšlení nad potřebou kvalitní a komplexní péče pro osoby po cévních mozkových příhodách.
|
|
|
Rozvoj komunikace u dětí s kochleárním implantátem
Veverová, Veronika ; Housarová, Blanka (oponent) ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce)
Diplomová práce ve své teoretické části popisuje problematiku sluchového postižení, uvádí význam sluchu pro socializaci dítěte a nastiňuje možnosti edukace žáků s kochleárním implantátem. Poskytuje základní informace o vadách sluchu, které jsou rozděleny dle typu, stupně a doby vzniku. Následně se zaměřuje na komunikaci sluchově postižených, především na druhy komunikace a specifika komunikace dětí s kochleárním implantátem. Dále pojednává o kochleárním implantátu, jakožto významné kompenzační pomůcce pro neslyšící. Praktická část práce je zaměřena na tři případové studie dětí s kochleárním implantátem, které obsahují pozorování vývoje mluvené řeči těchto dětí a hodnotí úspěšnost implantace pro využití mluvené řeči. Nedílnou součástí práce je zpracování doporučení a návrhu výchovně vzdělávacího tématického plánu pro žáky s kochleárním implantátem v první třídě základní školy pro sluchově postižené.
|
|
| |
|
|
Analýza logopedické péče jedince s kombinovaným postižením
Saláková, Kateřina ; Zemková, Jaroslava (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce analyzuje logopedickou péči o jedince se středně těžkým až těžkým mentálním postižením v kombinaci s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část vymezuje symptomatické vady řeči ve spojitosti s kombinovaným postižením, jeho symptomatologii a diagnostiku. Důraz směřuje do oblasti logopedické terapie, jež je zaměřena na její jednotlivé formy včetně systémů alternativní a augmentativní komunikace. Závěrečnou kapitolu teoretické části tvoří ucelená rehabilitace hodnocená z hlediska komplexní péče. Praktická část zahrnuje kazuistiku chlapce, která blíže popisuje jednotlivé složky logopedického působení, jež jsou pro přehlednost tříděny dle oblastí stimulace a časových úseků. Cíl této práce spočíval v analýze a zhodnocení dosud poskytované logopedické péče, její komplexnosti, účelnosti a řešení komunikace.
|
|
|
Analýza vybraných forem primární logopedické prevence
Jirsová, Jana ; Mlčková, Marie (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Středem zájmu diplomové práce je primární logopedická prevence a prostředky, které využívá. Cílem teoretické části je popsat ontogenezi řeči z několika tradičních i moderních hledisek, představit narušenou komunikační schopnost a její základní kategorie a v neposlední řadě vymezit problematiku logopedické prevence obecně, charakterizovat její specifika a představit její metody a prostředky. Praktická část si pak dává za cíl zanalyzovat úroveň informací týkajících se dětské řeči, jazyka a komunikace obsažených v různých informačních zdrojích, jejichž hlavní cílovou skupinou jsou rodiče, a následně zjistit, do jaké míry se tyto informace k cílové skupině skutečně dostávají. Klíčová slova: ontogeneze řeči, narušená komunikační schopnost, logopedická prevence, analýza informačních zdrojů
|
|
|
Adaptace testu ANELT do českého jazyka
Košvancová, Lucie ; Kramerová, Michaela (oponent) ; Housarová, Blanka (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci "Adaptace testu ANELT do českého jazyka" se zabývám problematikou diagnostických nástrojů měřících u pacientů s afázií úroveň funkční komunikace, tedy jejich schopnost verbálně komunikovat v běžných životních situacích. Zaměřila jsem se konkrétně na nizozemský logopedický test ANELT (AmsterdamNijmegen Everyday Language Test), který byl vytvořen k měření verbálních komunikačních dovedností afatických pacientů. Cílem diplomové práce je překlad testu ANELT a jeho adaptace na české jazykové prostředí. V prvních kapitole diplomové práce je nastíněn široký význam pojmu diagnostika, který je využíván v mnoha vědních oborech. Druhá kapitola se podrobněji zabývá logopedickou diagnostikou, jejími cíly, metodami a faktory, které logopedickou diagnostiku ovlivňují. Třetí kapitola nabízí přehled nástrojů využívaných pro diagnostiku afázie v České republice. Čtvrtá kapitola pojednává o standardech pro diagnostické nástroje a o pravidlech, která platí pro vytváření jejich jazykových mutací. Pátá kapitola detailně představuje test ANELT, informuje o jeho cílech, vývoji a základních principech administrace. V šesté kapitole se můžeme dočíst o technikách kvantitativního výzkumu, které byly při realizaci cílů diplomové práce použity. Další kapitoly předkládají charakteristiku výzkumného souboru...
|
|
|
Posilování rodičovské kompetence u dětí s vývojovou dysfázií
Součková, Helena ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Housarová, Blanka (oponent)
ANOTACE: Tato rigorózní práce je věnována problematice rodičů dětí s vývojovou dysfázií, jejich rodičovským kompetencím a jejich posilování. Práce je členěna do 6 samostatných kapitol. První čtyři kapitoly jsou teoretické, zaměřené na vymezení základních pojmů-rodina, zdravotní postižení, logopedická péče, spolupráce logopeda s rodinou dítěte s NKS. Obsahem čtvrté kapitoly je analýza dostupných zahraničních rodičovských programů a také stručná charakteristika domácích občanských sdružení poskytujících logopedickou či jinou péči osobám se zdravotním postižení. Pátá kapitola obsahuje námi vytvořený podpůrný rodičovský program pro rodiče dětí s vývojovou dysfázií. Šestá kapitola je zaměřena prakticky, skládá se z analýzy dotazníkového šetření. Respondenty tohoto šetření jsou rodiče dětí s vývojovou dysfázií. Cíl šetření je zaměřen na zjištění poptávky po rodičovských podpůrných kurzech. KLÍČOVÁ SLOVA:rodina dítěte s NKS, rodičovské kompetence, rodičovský podpůrný program, vývojová dysfázie
|
host ::
RSS.