|
|
Kriminalizace útoků na informační systémy
Eliášová, Alexandra ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
130 NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Kriminalizace útoků na informační systémy ABSTRAKT Kyberkriminalita představuje stále větší nebezpečí pro lidskou společnost. Hlavním cílem této práce je zjistit, jaké útoky na informační systémy představují hrozbu pro stát a zda představují nové technologické trendy v oblasti útoků na informační systémy výzvu pro současnou českou právní úpravu v oblasti trestního práva. Metodologie se napříč touto prací různí. K naplnění cíle práce je použita především analytická metoda spolu se syntézou. V některých částech je pak užíván přístup empirický. V úvodní části práce jsou vysvětleny klíčové instituty v oblasti kyberkriminality a mezinárodní instrumenty pro boj proti kyberkriminalitě. Nejvýznamnějším dokumentem je Úmluva Rady Evropy o počítačové kriminalitě. Stěžejní část práce je věnována úskalím současné české právní úpravy v souvislosti s kyberútoky. Závěrečná část práce se zabývá aktuálními technologickými trendy, jako je umělá inteligence, cloudová úložiště, virtuální měny a internet věcí, které hrají významnou roli v oblasti útoků na informační systémy. Současná česká právní úprava zareagovala na stoupající tendence kyberkriminality, a proto byly zavedeny nové druhy trestných činů. Umělá inteligence představuje především problém z hlediska odpovědnosti za způsobený...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Franc, Tomáš ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Účast obhájce v přípravném řízení Abstrakt (ČJ) Právo na obhajobu je jedním ze základních lidských práv a jedním z nejdůležitějších práv spadajících pod právo na soudní a jinou ochranu přiznaných každému člověku Listinou základních práv a svobod. Součástí práva na obhajobu je jednak právo hájit se sám, právo na postup orgánů činných v trestním řízení, kterým bude zjištěn skutečný stav bez důvodných pochybností a zejména právo mít obhájce a radit se s ním. Obhájcem v trestním řízení může být v souladu s § 35 odst. 1 trestního řádu pouze advokát, který se pro jednotlivé úkony trestního řízení může dát zastoupit koncipientem. Trestní řád předpokládá, že si osoba, proti které se trestní řízení vede, svého obhájce zvolí. V případě, že si obhájce nezvolí, ačkoli ho dle zákona mít musí, bude mu obhájce po dobu, po kterou trvají důvody nutné obhajoby ustanoven. Případy nutné obhajoby stanoví § 36 trestního řádu a jsou jimi například řízení proti obviněnému, který je ve vazbě, nebo řízení proti uprchlému. Základní práva a povinnosti obhájce stanoví trestní řád ve svém § 41. Mimo to má obhájce, coby advokát, povinnost postupovat v souladu se zákonem o advokacii a příslušnými stavovskými předpisy vydávanými Českou advokátní komorou. Obhájce má po vykonání obhajoby nárok na náhradu nákladů řízení, a to i v případě, kdy...
|
|
|
Ukládání trestů dospělým
Nechanická, Kristýna ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Ukládání trestů dospělým Abstrakt Moje diplomová práce se věnuje tématu ukládání trestů, a to konkrétně pouze dospělým osobám. Tato práce se snaží celou velmi rozsáhlou problematiku daného tématu popsat a shrnout co nejuceleněji a nejkomplexněji pro snadnou orientaci čtenáře. Je proto rozdělena do čtyř základních kapitol, které na sebe plynule navazují a z nichž každá je členěna na jednotlivé podkapitoly. V první kapitole se nejprve krátce věnuji historii trestání a jednotlivým trestním zákonům, které na našem území dříve platily. Konkrétně od roku 1787 až po současnost. Na začátku druhé kapitoly nejprve vymezuji pojem trest. S tímto pojmem úzce souvisí také účel trestu, který lze poměrně těžko definovat vzhledem k aktuálně chybějící platné definici v zákonné úpravě. Proto se v této části také věnuji teoriím o účelu trestání. Jádrem celého textu je přiblížení hlavních zásad pro ukládání trestů ve třetí kapitole. Tato část je poměrně obsáhlá neboť přibližuje obecné zásady, stanovení druhu a výměry a také polehčující a přitěžující okolnosti se kterými úzce souvisí velmi důležitý zákaz dvojího přičítání. Vzhledem k aktuální situaci jsem zde také nastínila téma ukládání trestů v době nouzového stavu. Poslední část, tedy čtvrtá kapitola mé práce se věnuje ukládání trestu při souběhu trestných činů. V této části...
|
|
|
Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku
Marešová, Markéta ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku Abstrakt Tématem této diplomové práce je trestný čin podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Trestný čin podvodu je jedním z majetkových trestných činů, jejichž podíl na celkové kriminalitě v České republice je vysoký. Diplomová práce se zaměřuje na poskytnutí uceleného přehledu a analýzu skutkové podstaty trestného činu podvodu a také se soustředí na problémy vznikající v aplikační praxi. Práce je členěna do sedmi logicky uspořádaných částí. V první části je stručně popsán historický vývoj trestného činu podvodu od raného feudalismu až do vývoje po roce 1989. Druhá část práce už je věnována současné právní úpravě trestného činu podvodu, kdy nejdříve dochází k obecnému zařazení do majetkových trestných činů a následně k rozebrání znaků skutkové podstaty trestného činu podvodu. V souvislosti s objektivní stránkou je více rozebrána problematika určování výše škody, význam možnosti poškozeného vyvarovat se omylu a možnost, resp. nemožnost, spáchat trestný čin podvodu vylákáním dluhu. V rámci této části je také uvedena kapitola zabývající pokračováním trestného činu podvodu a kapitola zabývající se zásadou subsidiarity trestní represe, neboť jde o zásadu ovládající celé trestní právo, a má tak souvislost i s tématem trestného činu podvodu. Třetí část se pak...
|
|
|
Trest zákazu činnosti a jeho kontrola
Marková, Michaela ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá trestem zákazu činnosti ve všech fázích trestání. Jejím cílem je poskytnout podrobný vhled do problematiky ukládání tohoto trestu a zabývá se otázkou, zda a případně nakolik lze tento druh trestu považovat za trest alternativní. Práce posuzuje jednak obecné otázky trestání a účelu trestu, jednak též systém trestů. Dále se věnuje přímo trestu zákazu činnosti: zkoumá podstatu a účel trestu, podmínky ukládání a fáze následující po uložení - tedy výkon trestu a jeho kontrolu, podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu, zahlazení odsouzení. Zvláštní kapitola je věnována formě zákazu řízení motorových vozidel a též trestání mladistvých a právnických osob. Pojednáno je též o historickém vývoji institutu zákazu činnosti na českém území a nechybí ani srovnání s některými evropskými úpravami.
|
|
|
Pomoc obětem trestných činů
Novotná, Anna ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Pomoc obětem trestných činů Abstrakt Tato diplomová práce pojednávající o pomoci obětem trestných činů je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se věnuje nauce o obětech a vymezuje její základní pojmy jako je primární a sekundární viktimizace. Popisuje i historii oběti a poukazuje na stereotypy, které jsou v oblasti přístupu k oběti nejčastější. Stěžejní částí je kapitola pojednávající o zákonné úpravě. Ta se zabývá zejména zákonem č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, který upevnil postavení oběti v trestním řízení a rozšířil její práva. Práce si klade za cíl rozebrat definice oběti a zvlášť zranitelné oběti, které jsou v zákoně obsaženy. Následně je účelem srovnat pojmy oběť, jakožto subjekt zvláštní péče, a poškozený, jakožto strana trestního řízení. Čtvrtá kapitola podrobněji rozebírá šest základních práv oběti, která jsou zakotvena v zákoně o obětech. Práce upozorňuje na fakt, že právo na informace, které na druhé straně znamená informační povinnost pro Policii ČR, orgány činné v trestním řízení a subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci, není uskutečňováno dostatečně, neboť policejní orgán předkládá oběti několikastránkové poučení o jejích právech, kterému oběť bez právního vzdělání většinou nerozumí, a proto je tato situace pro ni frustrující. Dále bylo cílem práce rozebrat právo...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení
Dolejšová, Tereza ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Náhrada nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení Tématem diplomové práce je problematika náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení v adhezním řízení. Tato problematika je velmi aktuální mimo jiné z důvodu změny právní úpravy náhrady majetkové a nemajetkové újmy účinné od 1. ledna 2014. Specifikem práce je kombinace dvou právních odvětví - práva trestního a občanského, neboť adhezní řízení je součástí řízení trestního, a je v něm rozhodováno o nárocích, které jsou povahy občanskoprávní. Práce se zabývá trestněprávními instituty osoby poškozeného a adhezního řízení jako takového. Široký prostor je pak věnován soukromoprávní úpravě náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení, zejména podle § 2958 a 2959 občanského zákoníku s ohledem na právní praxi a rozhodování soudů. Cílem práce je popsat a zhodnotit právní úpravu náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví a usmrcení a procesní možnosti poškozeného domoci se tohoto soukromoprávního nároku v rámci trestního řízení. S ohledem na rozhodování soudů a na problémy a kritiku, jež nová právní úprava přinesla, je cílem práce také zhodnocení možností změny právní úpravy tak, aby lépe odpovídala potřebám praxe. Práce se člení do čtyř kapitol. První kapitola je věnována institutu poškozeného,...
|
|
|
Kontradiktornost v trestním řízení
Vích, Jaroslav ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Předmětem této práce je kontradiktornost trestního řízení, zejména zhodnocení zakotvení kontradiktornosti v trestním řádu a její projevy v rámci přípravného řízení a řízení před soudem. I s ohledem na připravovanou rekodifikaci trestního řádu se práce snaží shrnout pojetí kontradiktornosti trestního řízení, její důležitost a význam. V rámci druhé kapitoly jsou vymezeny základní odlišnosti mezi inkvizičním a adversárním právním systémem, ze kterých se historicky formují současné právní systémy, ve kterých se kontradiktornost uplatňuje s jistými odlišnostmi v jejím chápání. Následuje výklad a pojetí kontradiktornosti trestního řízení v právní nauce kontinentálního právního systému a zejména pak v té tuzemské. Dále je v této kapitole rozebrána aplikační praxe soudů při výkladu kontradiktornosti a jejího vymezení. Zakončením této kapitoly je pozastavení se nad záměrem rekodifikace trestního řádu a jeho vztahu ke kontradiktornosti, zejména k jejímu zakotvení mezi základní zásady trestního řízení. Třetí kapitola rozebírá šíři rozsahu významu kontradiktornosti a jí přidružené a spolu uplatňované procesní zásady, rozdělené dle cíle svého uplatnění, resp. zjišťování pravdivého stavu věci, právo na obhajobu a kritérium trestního řízení před soudem. Čtvrtá kapitola se konečně věnuje platnému...
|
|
|
Trestný čin dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260 tr. zák.)
Nedvědová, Marie ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie Abstrakt Práce se zabývá zejména definicí a postihem trestného činu dotačního podvodu v rámci trestního práva. Současně se zaměřuje i na některé otázky související s touto trestnou činností, a to zejména subsidiaritu trestního postihu a souběh tohoto trestného činu s dalšími trestnými činy jako je trestný čin poškození finančních zájmů EU. Metodou zpracování je především dedukce a analýza, v příslušných částech pak indukce, syntéza a komparace. Práci je rozdělena do tří hlavních částí. Nejprve se věnuje dotacím a dotačnímu podvodu, kdy vysvětluje, co to je dotace a jaké jednání lze považovat za dotační podvod, a dále ozřejmuje některé instituty spojené s těmito pojmy, mj. rozpočtová pravidla, zdroje, evidenci. Zabývá se rovněž tím, jaká jednání jsou spojena s trestným činem dotačního podvodu. U trestného činu dotačního podvodu se tedy zabývá jeho znaky, vztahem k jiným ustanovením trestního zákoníku, vyšetřováním a ukládáním trestu. V další části se práce věnuje ochraně finančních zájmů Evropské unie, především pak instititucím a orgánům, jež mají zvláště za cíl ochranu těchto zájmů, jako jsou Eurojust, OLAF, NCOZ a více pozornosti je pak věnováno novému institutu, jímž je Úřad evropského prokurátora. Dále rozebírá skutkovou podstatu trestného činu...
|
|
|
Prověřování v přípravném řízení
Čičatková, Simona ; Heranová, Simona (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá fází prověřování, která je první fází přípravného, a tím pádem i trestního řízení. V jejím úvodu jsou krátce rozebrány základní instituty přípravného řízení, včetně fáze vyšetřovací, jejichž znalost je základem pro uvědomění si postavení a důležitosti prověřování v celkové struktuře trestního řízení. Stejně tak jsou nastíněny orgány činné v trestním řízení, jejich vymezení, organizace a určování příslušnosti v prověřování. Samotné jádro práce je rozčleněno do několika částí. Tyto části se věnují nejen samotnému rozboru fáze prověřování, nýbrž i tomu, co se děje před oficiálním začátkem trestního řízení. Nechybí tedy popis podnětů, díky kterým se orgány činné v trestním řízení o trestném činu dozvědí nebo první kroky policejního orgánu v rámci předprocesní fáze, tzv. šetření. Dále jsou rozebrána jak oprávnění státního zástupce, tak zejména oprávnění policejního orgánu, která jsou typická pro tuto fázi, a jejichž záznamy nejsou přímo použitelné jako důkaz v řízení před soudem. Na druhou stranu ovšem nejsou opomenuty výjimky, kdy je zapotřebí provedení důkazů již v rámci postupu před zahájením trestního stíhání, konkrétně výslech svědka a provedení rekognice. Závěr práce představuje zamyšlení autora nad postavením přípravného řízení v rámci celého trestného řízení v souvislosti s...
|
host ::
RSS.