|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907
Bek, Pavel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Krejčiřík, Mojmír (oponent)
Tématem předložené disertační práce je Vznik, vývoj a fungování systému sociálního zabezpečení u společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda v období let 1836-1907. Těžiště výzkumu bylo zaměřeno na vznik a fungování penzijní pokladny, nemocenské pokladny z roku 1874, nemocenské pokladny z roku 1888 a dětského azylového domu železniční společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. Pro výzkum bylo použito metody sběru a analýzy archivních pramenů, tištěných pramenů a literatury vztahující se k danému tématu a následného srovnání vzniku, vývoje a fungování systému sociálního zabezpečení u státních drah, státní správy, příslušníků ozbrojených sil habsburské monarchie, případně u ostatních soukromých železničních společností v období let 1836 až 1907. Výsledky výzkumu jsou následující; Severní dráha císaře Ferdinanda poskytovala prostřednictvím penzijní pokladny a nemocenské pokladny z roku 1874 a části svých zaměstnanců, jejich vdovám a sirotkům penzijní, nemocenské a částečně také úrazové zabezpečí. Po zřízení později nemocenské pokladny z roku 1888 se nemocenské pojištění rozšířilo na všechny zaměstnance. Tento záchytný systém se v průběhu let stal vzorem pro většinu soukromých železniční společnosti a c. k. Státní dráhy. A naopak Severní dráha si brala za vzor sociální zabezpečení státních úředníků,...
|
|
|
Praha a chudí: chudinská péče v Praze v letech 1864-1929
Janovská, Veronika ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Chudinská péče znamenala významnou pomoc potřebným ve chvílích, kdy se dostali do nesnází. Podle zákonů se o ně měla postarat jejich domovská obec, což sebou přinášelo nejeden problém. Hlavními podklady pro výkon chudinské péče byly říšský zákon o domovském právu z roku 1863 a český zemský zákon z prosince 1868 upravující přímo chudinskou péči. Těmito akty přecházela péče o chudé ze státu na jednotlivé obce. Předkládaná diplomová práce se zabývá pražsko chudinskou péčí a jejím vývojem v letech 1864-1929. V tomto období docházelo postupně k přerodu klasického chudinství v sociální péči, která byla chápána nejenom jako řešení důsledků, ale jako prostředek pro prevenci. V její kompetenci se také ocitly nové otázky, její představitelé nechtěli jenom dávat podpory, ale také vzdělávat a zlepšovat životní podmínky zaopatřených osob. V roce 1929 začaly fungovat pražský sociální ústav tzv. Masarykovy domovy, které všechny tyto parametry splňovaly. Po většinu sledovaného období stálo v čele pražské chudinské péče Vrchní ředitelství, které mělo na starosti zajištění každodenní chod instituce. Základními prostředky pro zaopatření chudých byla tzv. otevřená a ústavní, nebo také uzavřená, péče. Pro otevřenou péči bylo charakteristické právě rozdělování almužen mezi chudé. O vyplácení podpor se starala chudinská...
|
|
|
Srdce národa. Individuum na cestě k lidství a k lidskosti
Madlová, Ivana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Hlavním obsahem předkládané diplomové práce je tematizace problematiky nacionálního diskurzu v předbřeznových Čechách, pro potřeby této práce časově vymezených na rámec čtyřicátých let 19. století. Ve svém konceptu práce vychází z konzervativního pojetí národnostní otázky v Čechách; čerpá proto zejména z bohemistických spisů katolického kněze Bernarda Bolzana a jeho žáka, v té době liberálně smýšlejícího aristokrata hraběte Leo Thuna. Přestože se z hlediska chronologie autorka zabývá zejména posledním desetiletím před vypuknutím revoluce 1848 v Čechách, hlavní obsah práce míří na nadčasovou problematiku minulého i současného vývoje české společnosti tak, jak je chápána v konzervativním pojetí - tj. jako sociálního rámce pro svobodný rozvoj jednotlivých individuí, jejichž individuální vývoj je závislý na vzájemné interakci daných jedinců ve společenském celku. S využitím metafyzického modelu katolického kněze Václava Frosta, tj. duše, tělo a duch národa, se autorka pokouší rozkrýt základní podmínky možnosti sjednocení společnosti jakožto svazku sobě odlišných individuí, a s ohledem na česko-německou otázku předbřeznových Čech zejména definovat základní příčiny česko-německého rozkolu v českých zemích. Základní teze autorky zní, že hlavní příčinou česko-německého konfliktu byla jeho politická...
|
|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
|
|
Ústřední matice školská
Lukešová, Eva ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Práce se zabývá Ústřední maticí školskou od jejího založení roku 1880 až do jejího zániku v roce 1951. Nejdříve přibližuje společenskou a politickou situaci 80. let 19. století, tedy období, kdy vznikaly národní obranné organizace. Poté rozebírá problematiku menšinového školství. Následně popisuje zřízení Ústřední matice školské a změny v její organizaci. Činnost Ústřední matice školské sleduje ve třech etapách, přičemž se zaměřuje na období po roce 1918. Nakonec ukazuje spolupráci Ústřední matice školské s Národní radou českou na příkladu jejich sporu o národní kolek.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Vstup techniků do pražské městské samosprávy na konci 19. století a na začátku 20. století.
Košacký, Marcel ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Práce zachycuje vývoj postavení techniků ve společnosti, kteří ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století usilovali o vstup mezi akademicky vzdělanou společenskou elitu. Podmínkou pro uznání elitního společenského postavení techniků bylo dokončení jejich profesionalizace. Profesionalizace techniků tedy byla jedním z hlavních důvodů, proč technikové vstupovali do městské samosprávy. Cílem této práce je doplnit výzkum zabývající se přechodem od "honorační" k "výkonné" samosprávě v Praze. Práce se zabývá historickým vývojem technické inteligence jako nové skupiny akademicky vzdělaných elit, přibližuje důvody, které vedly k zapojení technických odborníků do procesu modernizace města, a hlavně přibližuje soupeření o vedoucí postavení mezi nimi a právníky. Příklad Ing. Jana Kaftana popisuje úspěšnou kariéru technika, který se i díky svým odborným znalostem stal poslancem říšské rady. Práce popisuje také proměnu hospodářské politiky města, která též byla ovlivněna rozvojem techniky a zapojením techniků do správy obce. Práce vychází především z dobového odborného tisku a ze studií zabývajících se vývojem obecní samosprávy. Klíčová slova: technik, úředník, právník, obecní samospráva, Praha, modernizace, profesionalizace, Spolek inženýrů a architektů v království Českém, Jan Kaftan.
|
|
|
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů
Páťal, Luboš ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Švaříčková Slabáková, Radmila (oponent) ; Cibulka, Pavel (oponent)
Česká šlechta v II. polovině 19. století. Šlechtický velkostatek v Čechách na přelomu věků: Analýza ekonomických poměrů tří aristokratických rodů. Druhá polovina 19. století a počátek 20. století je dobou plnou změn, v Rakousku končí v roce 1848 jedna etapa hospodářských, sociálních a společenských dějin. S nastupujícím světem plných změn se musí vypořádat i česká šlechta, která je také jednou ze skupin, kterou tyto změny zasáhly. Zrušení robotních povinností a jejich následný výkup, uvolňuje nebývalé množství volného kapitálu. Česká šlechta hledá podnikatelské obory, do kterých investuje tento volný kapitál, ale zároveň se musí vypořádat s převodem svého pozemkového majetku z patrimoniální správy na hospodářský velkostatek. Aristokracie je proto nucena zavádět nové postupy do zemědělské výroby, lesní výroby a do zlepšení řízení svých velkostatků. Volný kapitál investuje nejen do zpracovatelského průmyslu, ale i do průmyslových odvětví nesouvisejících s vlastním zemědělským provozem rodových velkostatků, zároveň investuje i do výstavby železnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.