|
|
Hydrologická bilance horských jezer bez povrchového odtoku
Kohn, Tomáš ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní práce je literární rešerše na téma hydrologická bilance horských jezer se zaměřením na jezera, kde není možné přímo měřit odtok, tzn. bez povrchového odtoku, či s výrazným zastoupením průsaku na odtokové bilanci. Práce se postupně zabývá metodami sběru dat jednotlivých vstupů vody do systému. Dále jsou zde stručně zpracovány techniky sledování proudění podzemní vody a v neposlední řadě jsou zde zmíněny obecné možnosti modelování hydrologických procesů.
|
|
|
Analýza srážko-odtokového režimu v povodí Slatinného potoka (Krušné hory)
Buková, Eva ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Analýza srážko-odtokového režimu v povodí Slatinného potoka (Krušné hory) ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá charakteristikou odtokového režimu Slatinného potoka, který se nachází na severozápadě České republiky v Krušných horách. Část práce je věnována obecné fyzicko-geografické charakteristice, jejíž součástí jsou i hydrografické poměry povodí. Hlavním cílem práce bylo zpracování a analýza hydrologických dat získaných z experimentálního monitoringu prováděného katedrou fyzické geografie a geoekologie PřF UK. Tato data byla nejprve homogenizována a doplněna o chybějící hodnoty. Z upravených dat vodních stavů byly pomocí konsumpční křivky odvozeny průtoky. Pro analýzu srážko-odtokového režimu byly využity základní statistické metody používané v hydrologii. Součástí práce je také rozbor průběhu vybraných extrémních odtokových situací Slatinného potoka. Klíčová slova: srážko-odtokový režim, variabilita odtoku, průtoky, Slatinný potok
|
|
|
Možnosti odvození průtoků vysokých vodních stavů na vybraných profilech KFGG
Kabelka, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice zpětného zjišťování průtoků na vodních tocích při vysokých vodních stavech. Pro výpočet průtoku je nutné znát plochu profilu a rychlost proudění vody. Příčný průtočný profil vytvoříme ze známé maximální výšky vodní hladiny během povodně, určíme ji podle stop v terénu. Pro odvození průtoku lze použít platnou konsumpční křivku nebo metody výpočtu rychlosti proudění s použitím určitých hodnot drsnostních koeficientů, které jsou ovlivňovány přírodními podmínkami toku a jeho okolí. Poznatky popisované v odborné literatuře jsou následně aplikovány na vodní stavy zachycené v profilu řeky Křemelné na Šumavě.
|
|
|
Hodnocení extrémních srážko-odtokových situací v experimentálních povodích v Jizerských horách
Váňa, Jan ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit extrémní srážko-odtokové situace ve vybraných experimentálních povodích ČHMÚ v Jizerských horách v hydrologickém roce 2009. Na detailních rozborech jednotlivých událostí zhodnotit vliv rozdílných geografických podmínek v jednotlivých povodích na průběh odtoku. V úvodu práce se věnuji vymezení zájmového území a základní charakterizaci jeho fyzicko-geografických podmínek. Podrobněji popisuji poměry zájmové oblasti, které se zásadním způsobem podílejí na vzniku extrémních průtokových situací. Jádrem celé práce je její rešeršní část. Byla provedena rešerše literatury na dané téma. Zpracoval jsem v ní podmínky vzniku a průběhu extrémních srážko-odtokových situací. Tyto teoretické poznatky jsem použil v části praktické, kde jsem provedl podrobný rozbor třech vybraných hydrologických událostí. Jedná se o povodně vzniklé jarním táním sněhových srážek, o povodně bleskové způsobené přívalovými dešťovými srážkami a o povodně zapříčiněné dešti dlouhodobého charakteru. Na základě získaných výsledků popisuji vliv rozdílných geografických podmínek v jednotlivých sedmi experimentálních povodích ČHMÚ v Jizerských horách na průběh odtoku. Čtenář této práce by měl být názorně a podrobně seznámen s územím zájmové oblasti po geografické stránce. Zároveň by měl snadno porozumět problematice...
|
|
|
Sledování ročních změn výšky hladin jezer ve Vysokých Tatrách
Sankotová, Tereza ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá kolísáním výšky hladin vysoko-tatranských jezer v průběhu roku, s tím souvisejícím hydrologickým režimem jezer a sledováním závislosti kolísání hladiny na genetickém typu jezera. Cílem práce je na základě dostupné literatury stanovení příčin ročních změn kolísání hladiny a ty následně porovnat s jinými vysokohorskými jezery. Poznatky z literatury jsou aplikovány na řadu dat kolísání výšky hladiny ze Skalnatého plesa a Hincových Ok. Porovnáním kolísání hladin jezer ve Vysokých Tatrách a na Šumavě byly prokázány výrazné rozdíly v ročním chodu výšky jezerní hladiny. Naopak jezera v ledovcových oblastech, jejichž hydrologický režim je závislý na jiných fyzicko-geografických činitelích, mají roční chod kolísání hladiny podobný. Klíčová slova: Vysoké Tatry, jezero, hydrologický režim
|
|
|
Vývoj vybraných fluviálních jezer v nivě Lužnice
Hastíková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vývoje vybraných fluviálních jezer v povodí Lužnice, především v úseku mezi státní hranicí s Rakouskem a Suchdolem nad Lužnicí. Řeka Lužnice v tomto úseku představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Nachází se zde velké množství fluviálních jezer a řeka zde výrazně meandruje. První část práce se zabývá charakteristikou přírodních poměrů povodí Lužnice a vymezené nivy a problematikou jezer a jejich vymezováním. Druhá stěžejní část práce se zaměřuje na zhodnocení vývoje toku a fluviálních jezer nivy Lužnice na základě dat z leteckého snímkování. Z hlediska postupného odškrcování meandrů a napřimování toku lze konstatovat, že se řeka postupným vývojem značně zkracovala. V rámci této práce bylo také podrobně studováno 34 vybraných fluviálních jezer, u kterých proběhlo morfometrické a batymetrické měření.
|
|
|
Pohyb žulových balvanů na Čertově louce (Krkonoše) v období 2009-2012
Horáčková, Lenka ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Současné výzkumy plovoucích balvanů se zabývají otázkou recentní aktivity balvanů a příčinou vzniku pohybu balvanu po svahu dolů. Výzkum na Čertově louce hodnotil změny polohy balvanů v období 2009 - 2012, dále chod podpovrchových teplot a závislost pohybu na hmotnosti a rozložení sněhové pokrývky. Tříletý výzkum neprokázal závislost pohybu balvanů na hmotnosti, potvrdil však závislost zanoření balvanu na hmotnosti balvanu a výšce balvanu nad terénem. Meziroční změny posunu balvanu byly nepravidelné. V celkovém hodnocení období 2009 - 2012 nastala u více než poloviny balvanů shoda vertikálního a horizontálního směru pohybu směrem dolů po svahu. Pro potvrzení pohybu balvanů po svahu by však bylo zapotřebí delšího časového horizontu měření. Klíčová slova: plovoucí balvany, periglaciální prostředí, východní Krkonoše
|
|
|
Geografické členění světového oceánu
Kohoutková, Lucie ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Geografické členění světového oceánu Abstrakt Vymezení oceánských hranic je velmi důležité pro státy přímořské i vnitrozemní, ať už z hlediska politických, ekonomických či dalších zájmů. V minulosti se členění světového oceánu velmi měnilo a vytvořily se významné regionální rozdíly v jeho pojetí. Týkají se nejen průběhu hranic, ale i samotného počtu dílčích částí světového oceánu. V dnešní době stále existují oceánografické školy, které se neřídí mezinárodními smlouvami a vymezují vlastní hranice oceánů. Díky tomu je stále mnoho sporných oblastí, kde se okolní státy přou o část oceánu. Velice významná a mnohdy i kontroverzní je volba kritérií pro vymezení hranic. Tři hlavní oceány - Tichý, Atlantský a Indický oceán - jsou tradičně vyčleňovány samostatně a je pro to mnoho opodstatněných důvodů. O samostatnosti Jižního oceánu řada odborníků stále pochybuje. Zásadním bude v tomto směru vydání 4. edice Limits of Oceans and Seas, které by mělo oficiálně uznat Jižní oceán jako samostatný. Klíčová slova: členění světového oceánu, vymezení oceánských hranic, Jižní oceán
|
|
|
Hydrologický režim horní Lužnice
Svoboda, Pavel ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této studie je zhodnocení hydrologického režimu povodí horní Lužnice. Tok horní Lužnice představuje lidskou činností velmi málo ovlivněný fluviální systém. Zejména na českém území řeka bohatě meandruje a v její nivě se nachází velké množství fluviálních jezer, ve kterých je možná bezpečná retence povodňových vod. První část práce se zabývá hydrografickou charakteristikou povodí. Stěžejní druhá část práce se zaměřuje na zhodnocení hydrologického režimu horní Lužnice, která je založeno především na vyhodnocení dlouhodobé datové řady z vodoměrné stanice Pilař. Z hlediska výskytu povodní a sucha v období 1965 až 2010 byl identifikován zvýšený výskyt obou jevů během posledních 10 let. Pro zhodnocení povodňových událostí v letech 2009 až 2011 bylo využito dat z monitoringu Katedry fyzické geografie a geoekologie, PřF UK Praha.
|
|
| |
host ::
RSS.