|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí a analýza záboru půd podél dálnice D5
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Sub/urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňující přírodní prostředí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí není idylickým procesem, ale často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy. Studie hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují. Klíčová slova: sub/urbanizace, urban sprawl, znečištění, zábor půd, ochrana půd
|
|
|
Mapování, datování a dokumentace historických krajinných struktur v krajině dolního Podoubraví (krajinná památková zóna Žehušicko)
Horák, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma středověké krajiny - jejího poznávání a poznávání jejího vývoje. Zájmovým územím je krajina dolní Doubravy a Klejnárky východně od Kutné Hory. Práce je založena na analýze historických, archeologických a geografických dat a na terénním výzkumu a datování vybrané historické krajinné struktury přírodního i umělého původu). Pro tento výzkum byla vybrána hráz Svatoanenského rybníka (k. ú. Nové Dvory u Kutné Hory). Bylo provedeno pět kopaných sond na rozhraní hráze a podložních aluviálních sedimentů. Odkryté profily byly popsány a analyzovány. Byly odebrány vzorky pro tyto analýzy: radiokarbonové datování, opticky stimulovaná luminiscence a obsah těžkých kovů. Vznik rybníka je historicky datován do období mezi lety 1501 - 1552. Hráz byla archeologicky datována post quem 15. století (pomocí nalezených keramických a skleněných střepů). V podložním aluviu byl nalezen pouze jeden vzorek vhodný pro radiokarbonové AMS datování. Výsledek analýzy je 2070 +- 30 BP, ale stratigraficky je zřejmé, že dotčený sediment je středověkého stáří. Tento rozdíl je vysvětlitelný resedimentací analyzovaného vzorku. Analýzy opticky stimulovanou luminiscencí zatím nejsou dokončeny. Nejzajímavější výsledky přinesly analýzy vývoje obsahu těžkých kovů v sedimentech podložního aluvia. Křivka tohoto...
|
|
|
Dynamika horní hranice lesa v závislosti na expozici svahu, západní Krkonoše
Píro, Lukáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Na osmi lokalitách v západních Krkonoších (oblast Kotle a Violíku) byl studován růst jedinců smrku ztepilého v ekotonu alpínské hranice lesa. Byly vybrány čtyři stanoviště ve dvou polohách (stromové skupinky a skoro zapojený les) v jižní expozici a čtyři stanoviště ve dvou polohách v severní expozici. Pomocí velikosti radiálního přírůstu a dalších dendrometrických charakteristik byly sledovány rozdíly v růstu stromů v závislosti na expozici svahu a na poloze stanoviště (stromové skupinky a skoro zapojený les). Byly sestaveny standardní a reziduální chronologie. Dále byla sledována odezva velikosti radiálního přírůstu k teplotním charakteristikám, zejména k průměrné teplotě vegetační sezony. Byly nalezeny pozitivní a negativní pointer years reprezentující rok s extrémní šířkou letokruhu, a odezva indexů pointer years k teplotním charakteristikám. Posledním krokem byla analýza věkové struktury stromů na stanovištích. Byly zaznamenány statisticky významné rozdíly v radiálním přírůstu mezi severní a jižní expozicí svahu v poloze skoro zapojeného lesa v letech 1959 - 1998, ačkoli radiální přírůst byl na jižních svazích větší v celém sledovaném období. Ve stromových skupinkách byl radiální přírůst větší na severní expozici svahu, ale rozdíly nebyly statisticky významné. Indexy reziduálních chronologíí a...
|
|
|
Pedogeneze na mladých vulkanitech Česka
Krejčová, Soňa ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Janderová, Jana (oponent)
Úvodní část práce přináší poměrně podrobnou charakteristiku andosolů. Popisuje jejich klasifikaci, jak podle WRBS (2006), tak podle Morfogenetického klasifikačního systému půd Slovenska (Sobocká et al., 2000). Česká klasifikace andosolů není dostatečně definována, neboť u nás dosud nebyl výskyt těchto půd potvrzen. Dále je charakterizována matečná hornina andosolů, jejich chemické a fyzikální vlastnosti. Nechybí ani kapitola o rozšíření těchto půd ve světě a shrnutí faktorů, které ovliňují jejich pedogenezi. Následující část rešerše shrnuje tektonický a vulkanický vývoj oherského riftu, který je spjat s neoidním vulkanismem v Čechách. Součástí rešerše je také geologická a geomorfologická charakteristika hlavních neoidních oblastí na území České republiky (České středohoří, Doupovské hory). K těmto uvedeným celkům připojuji charakteristiku území Velkého Roudného, protože právě tuto lokalitu považuje česká pedologická společnost za vhodnou pro výskyt andosolů. Zároveň jsme na Velkém Roudném prováděli vlastní terénní výzkum. Rešerše obsahuje též kapitolu věnovanou dosavadním poznatkům o andosolech na území České a Slovenské republiky. Popisuji v ní výsledky prací autorů, kteří se danou problematikou zabývali. Z českých odborníků to byli především Holuša O. (2003) a Novák et al. (2010), ze slovenských...
|
|
|
Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením na organozemě
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce vzniká v rámci projektu GA UK 2371/2007 ,,Retence vody v pramenných oblastech řek jako nástroj integrované protipovodňové ochrany a řešení problému sucha" na Katedře fyzické geografie a geoekologie. Vliv rašeliny na retenci je obzvláště v NP Šumava choulostivé téma, a to díky střetu ochrany přírody a zachování cenných biotopů na straně jedné a využití krajiny pro protipovodňovou ochranu na straně druhé. Práce navazuje na bakalářkou práci Retence vody organozemí. Obsahuje podrobnou pedologickou analýzu povodí Rokytky a Černého potoku. Výsledkem práce je určení rozložení retence vody v povodích a výpočet celkového retenčního potenciálu půdy. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu vlivu organozemi na retenční potenciál krajiny. Klíčová slova: retence vody, organozem
|
|
|
Management půd velkých investičních akcí na příkladu průmyslové zóny Kolín - Ovčáry
Bejblová, Klára ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kuklík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce se věnuje záboru a manipulaci se skrývkou kulturních vrstev půdy. Tato problematika je popsána na modelovém území průmyslové zóny Kolín - Ovčáry. V práci jsou hodnoceny půdní charakteristiky a jejich změny na plochách, kde díky přesunu kulturní vrstvy vznikla zcela nová struktura půdního krytu, tvořená půdními jednotkami s umělou stratigrafií profilu. Pro tuto oblast je navrženo také nové bonitační zařazení. Celkový dopad záboru a provedení skrývky, přes lokální zvýšení parametrů úrodnosti, hodnotíme jako degradaci půdního krytu.
|
|
|
Prostorová variabilita textury půd ve vybraném úseku nivy Lužnice
Dvořáková, Magdaléna ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Janderková, Jana (oponent)
4 Abstrakt Rešeršní část diplomové práce začíná charakteristikou íční nivy, dále p edstavuje dotčené území v geografických, geologických, geomorfologických a pedologických souvislostech. Vzhledem k tomu, že se celé území nachází na území p írodní rezervace a chrán né krajinné oblasti, je zde za azena i kapitola o ochran p írody. Následující oddíl diplomové práce je v nován obecné charakteristice nivních p d a rozdíl v za azení nivních p d v hlavních sv tových klasifikacích. Následuje kapitola o klasifikaci p d podle textury a o metodách, které jsou používány k odd lení jednotlivých zrnitostních kategorií. Oddíl materiály a metody popisuje postup terénního odb ru vzork , jejich zrnitostní analýzu kombinací pipetovací metody a prosévání a metodu následného statistického zpracování získaných údaj o zrnitosti. Poslední oddíl p ináší výsledky terénního pr zkumu, které byly rozší eny o data z archivu výzkumného ústavu meliorací a ochrany p d a dvou sond provedených v rámci projektu ešiteli ýeského vysokého učení technického. Jsou zde výsledky zrnitostních analýz provedených u dvaceti vybraných vzork p d. Výstupem geostatistického zpracování t chto dat jsou mapy, které znázor ují zm nu zrnitosti p d na dotčeném území a dva pedologické ezy zájmovým územím. Oddíl uzavírá návrh zm ny bonitovaných p dn ekologických...
|
|
| |
|
|
NÍŽINNÉ PODZOLY V ČESKU A JEJICH VÝZNAM PŘI SEKVESTRACI UHLÍKU
Freyerová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Nížinný podzol je litogenně podmíněným typem podzolu, pro který je charakteristická především translokace organických látek z povrchu půdy do spodikového Bhs horizontu. Právě při tomto posunu dochází k akumulaci velkého množství organického uhlíku. Kvantifikace zásob uhlíku v českých půdách CzechCarbo se ovšem počítala pro do hloubky 30 cm, proto jsou hodnoty v případě podzolu podhodnocené. V této bakalářské práci bylo provedeno hrubé stanovení zásoby půdního uhlíku, pomocí vzorce použitého v projektu CzechCarbo. Výsledná hodnota je 56,4 tC/ha, tedy zhruba ekvivalent zásoby ve svrchních 30 cm půdy. Nezahrnutí humusem obohacených horizontů podzolů vede k dezinterpretaci výsledků zásob organického uhlíku v půdách a podhodnocení možností sekvestrace uhlíku u těchto půd. Klíčová slova: podzol, půdní organická hmota, půdní organický uhlík, sekvestrace uhlíku, kvantifikace zásob uhlíku.
|
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Zádorová, Tereza (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
host ::
RSS.