|
|
Haunted by the New Woman
Farniková, Hana ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(CZ) Proměny genderu jsou jedním ze základních témat pozdně Viktoriánského gotického románu. Dřívější gotické romány zobrazovaly ženu buďto jako oběť nebo monstrum, ale poté, co se objevil žurnalistický fenomén Nové ženy, který se stal proto-feministickým ideálem a konzervativní noční můrou, se osud monstrózních žen prahnoucích po nezávislosti stal zdrojem sympatií. Tím, že Gotický román mění pravidla přežití, trestá ty, kteří se zprotiví morálním, sociálním a politickým normám své doby. Nereaguje tak jenom na kulturní ideály a anti-ideály, ale vyvolává také ve čtenáři emocionální odezvu a poskytuje jim tak příležitost přehodnotit vlastní stanoviska. Magisterská práce se zabývá vztahem ženské monstrosity a genderových ideálů, které dominovaly genderové krizi odehrávající se na konci 19. století. Spojuje tedy upírství s vlastnostmi běžně připisovaným Novým ženám, jako je promiskuitní chování, nenávist k dětem, a touha osvobodit se z pout patriarchální společnosti. I když jsou tyto zrůdné ženy přeměněny v ideál mrtvé ženy, která ztrácí kontrolu nad svým příběhem, vrací se pak jako duchové. I nadále tak zaměňují typicky ženské a mužské rysy. Posednutá žena se tak chová jako muž a muž pod mučivým vlivem duchů propadá ženské hysterii. V těchto podmínkách je přežití nemožné. Gotický román 19. století...
|
|
|
"A Great Secret Bias": Mapping Bisexuality in Eighteenth-Century Literature.
Cherkasova, Anastasiia ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Výzkum bude zaměřen na zobrazení bisexuality v literatuře 18. století. Přestože je bisexualita jednou z důležitých kategorií současného "Queer diskurzu", zdá se, že je na dnešní kulturní scéně stále přehlížena a kritizována za svou odlišnost, či nejednoznačnost. Toto je hojně zastoupeno v některých románech, které jsou dnes považovány za zobrazující homoerotické vztahy, ačkoli mnoho z nich se po bližším prozkoumání jeví jako zabývající se více komplexními, dokonce bisexuálními spojeními. Práce si klade za cíl vysledovat bisexualitu zpět a ukázat její všudypřítomnost v literatuře 18. století, v době, kdy se začaly zviditelňovat nestandardní sexuální identity. Takové čtení by mohlo vrhnout určité světlo na povahu sexuality, která je tekutá, polymorfní a komplexní, místo aby byla považována za fixní a definovanou. Práce zahrnuje přelomové teorie Michela Foucaulta a dalších teoretiků, cílem je však rozšíření tohoto rámce a zahrnutí dosud velmi nehmotného fenoménu bisexuality. Román Belinda od Marie Edgeworthové, erotický román Johna Clelanda Fanny Hill: Memoirs of a Woman of Pleasure a také příběh Charlotte Charkeové A Narrative Of The Life Of Mrs. Charlotte Charke budou šablonou, na níž bude výzkum založen a od nich se bude argumentace vyvíjet. I když jsou tyto romány na první pohled zcela odlišné,...
|
|
|
Gender in Selected British Twentieth-Century Dystopian Novels
Čalkovská, Markéta ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem genderu ve vybraných britských dystopických románech z první poloviny 20. století - zvoleny byly romány Lord of the Flies (1954) Williama Goldinga, Brave New World Aldouse Huxleyho a Swastika Night Katharine Burdekin - a zkoumá je skrze optiku feminismu a genderových studií.. V teoretické části jsou stručně shrnuty dějiny žánrů dystopie a utopie a také jejich propojení s feministickou kritikou. Tato část rovněž nastiňuje feministickou kritiku a genderová studia coby přístupy ke studio literatury a zmiňuje hlavní sekundární zdroje, které jsou v práci použité. Praktická část se zaměřuje na hierarchii a rozložení dystopických společností popsaných v jednotlivých románech a analyzuje jejich ideologie a hodnoty týkající genderových rolí a genderově kódovaného chování. Tyto hodnoty zahrnují pozici a autonomii žen a jejich reprodukčních práv a povinností v Brave New World a Swastika Night nebo zavržení / odmítnutí femininity v Lord of the Flies a jeho dopad na konec novely. Zabývá se také jednotlivými postavami a tím, zda tyto hodnoty přijímají nebo odmítají a jaký to má vliv na zápletku. Práce v jednotlivých románech také zkoumá koncepty jako toxická maskulinita, patriarchální společnost, objektifikace či genderová performativita.
|
|
|
The Romantic Prometheus: Mary Shelley's "Frankenstein", P. B. Shelley's "Prometheus Unbound" and Lord Byron's "Manfred".
Hupcejová, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Po období zásadních politických změn na evropské půdě (francouzská revoluce, napoleonské války, industriální revoluce) přitahovala mytologická postava Prométhea významné autory anglického romantismu. Prométheovská symbolika, hodnoty svobody a vzdoru se staly zřejmou inspirací pro díla Frankenstein Mary Shelleyové, Odpoutaný Prométheus Percyho Bysshe Shelleyho a Manfred Georgea Gordona Byrona. Můj velký zájem o anglickou romantickou literaturu mě dovedl k rozhodnutí věnovat se následujícímu tématu: Jakým způsobem tito romantikové uchopili Prométheovskou postavu? Mezi hlavní vlastnosti Prométhea patřily jak starostlivost a obětavost, tak vzdorovitost a určitá vychytralost. Romantičtí autoři se v jeho postavě viděli také proto, že trpěl kvůli svému mravnímu přesvědčení a byl natolik psychicky silný, aby se postavil autoritám z Olympu. Jméno Prométheus lze přeložit jako "prozíravost" nebo "předvídavost", další důvod, proč byla tato postava tak inspirativní pro autory období romantismu. Ve své práci budu čelit několika problémům. Za prvé, existuje řada verzí antického mýtu, a proto jsem se zaměřím na hodnoty a symboly spojené přímo s postavou Prométhea. Za druhé, díla vybraná k analýze byla ovlivněna dalšími literárními díly, např. Frankenstein do určité míry navazuje na Miltonův Ztracený ráj, Byronův Manfred...
|
|
|
Lord Byron's tragicomic muse: exploring the theme of stigmatization in Manfred, Cain and Heaven and Earth
Horová, Miroslava ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato diplomova prace se zabjva tematem stigmatizace v Byronove dUe, se zvlastnim zamerenim na poeticka dramata Manfred, Kain a Heaven and Earthl. V prvni casti uvodu je rozebiran pojem "Byron" jako basnikova maska, kterou si z casti sam stvofil a z casti ji byl (okolnostmi, spolecnosti, litenirni kritikou) nucen nosit. V tomto bode se temata byronovskeho myru a stigmatizace protinaji. V druhe casti uvodu je pak strucne predstaven prehled litenirni kritiky t9kajici se vYse zminenych dramat od doby Byronovy po soucasnost. Nasledujici kratka kapitola objasiiuje :rUzne aspekty tematu stigmatizace v sirsim kontextu Byronova dila a pokousi se 0 strukturovany pohled na tuto problematiku. Ve zkratce se zaprve jedmi 0 "stigma" pronasledovani, ktere se casto snoubi s pocitem viny a spatneho svedomi, dale pak 0 "stigma" nedokonalosti lidstvi, ktere Byron opakovane zobrazuje v metafore vyhnani z raje. Upadek lidstva zracici se v krvavem kolotoci dejin je odrazem katastrofickych teorii francouzskeho geologa Cuviera. Cuvierovy vize cyklicke destrukce a zrodu zeme i vesmiru byly Byronovi velkou inspiraci - v basnikove dUe se tento vliv projevuje zejmena v silnem tematu bezcilnosti a absurdity lidskeho byti, tak nicotneho v mentku makrokosmu, a existence vilbec. Je kladen dfuaz na dulezitost ironie a humoru, bez kterych je...
|
|
|
The Ideal of Beauty in the Period of Romanticism
Páchová, Kateřina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je studium ideálu krásy v období romantismu. Základem je důkladná analýza jednoho z klíčových textů romantismu - Lyrických balad napsaných Williamem Wordsworthem a Samuelem Taylorem Coleridgem. Hlavním cílem práce je porovnání vize krásna ve vztahu k estetice vznešena, jak se vyvíjel ideál krásy v dobách před romantismem, a jak se tato vize změnila právě v období romantismu. Otázkou tedy je, jaký byl ideál krásy v době romantismu a jak je tento ideál reprezentován v Lyrických baladách? Existuje jeden společný ideál krásy pro Wordsworthe a Coleridge nebo se tito dva básníci liší v jejich chápání krásna? Hlavní pozornost je v práci zaměřena na rozdíl mezi krásnem na jedné straně a vznešenem či grotesknem na straně druhé. V obou případech pohlíží práce na přírodu a na lidské bytosti. Romantici mají mnoho společných znaků stejně jako vizi krásna, nezáleží, zda opěvují ženy, muže nebo přírodu, či jestli se místo povrchní krásy zabývají krásou vnitřní - krásou duše. Podobnosti mezi těmito druhy krásy se v práci také zabývám. Reflexe estetiky krásna a vznešena je primárně převzata z knihy Edmunda Burkea Filozofické zkoumání původu našich idejí o vznešenu a krásnu (v originále The Philosophical Inquiry into the Origin of our Ideas of the Sublime and Beautiful), nicméně...
|
|
|
William Shakespeare's Romeo and Juliet on Screen
Rösslerová, Eva ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat filmové adaptace Shakespearova Romea a Julie a porovnat významové posuny, jimiž jednotlivé filmy vyvíjí adaptovaný text. Studované filmy budou jmenovitě Romeo and Juliet (1968) Franca Zeffirelliho, Romeo + Juliet (1996) Baze Luhrmana a Romeo & Juliet (2013) Carla Carleie. Tato volba zcela nevylučuje zahrnutí dalších adaptací, které budou příležitostně zmíněny v případě jejich relevantnosti k posuzované problematice. Tato práce je založena na mém čtení dané tragédie podpořeném sekundární literaturou. Práce se zabývá třemi stěžejními tématy hry a problematikou jejich převodu do filmového média, s cílem představit a následně porovnat interpretaci těchto témat jednotlivými tvůrci skrze analýzu narativních postupů, jež při ní uplatňují. Jednotlivá ztvárnění pak budou studována s ohledem na jejich vliv na divácké pojetí problematiky příběhu. Tento postup se zdá velmi relevantní vzhledem k současné sílící tendenci filmu být primárním médiem šíření Shakespearovy tragédie. Hlavní otázky, na něž se tato práce snaží najít odpověď, jsou: Jaké vizuální vypravěčské prostředky užívají jednotliví tvůrci k otevření nových pohledů na adaptovaný text? Jaké významy naznačují jednotlivá umělecká ztvárnění hlavních protagonistů a jejich vzájemných vztahů? A konečně, jak mohou detaily ve...
|
|
|
Space and its connection to characters in Thomas Hardy's novels
Šejvlová, Kristýna ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Při přípravě prvního vydání sbírky svých děl zařadil Thomas Hardy své hlavní romány do skupiny nazvané "Romány charakteru a prostředí", což jasně naznačuje, že viděl zásadní souvislost mezi postavami a prostorem, který obývají. Tato práce se zabývá souvislostmi mezi prostorem v širším slova smyslu a postavami a tím, proč má prostředí velký význam pro samotný příběh. Pro účely této práce byly k analýze vybrány tři romány Thomase Hardyho: Daleko od hlučícího davu, Rodákův návrat a Tess z d'Urbervillů. Práce se zabývá propojením postav a příslušných prostorů, které Hardy využívá pro určení jejich osudů. Tento zvláštní determinismus jako by uzamkl postavy v jejich osudech a znemožnil jim uniknout jejich společenské vrstvě, předsudkům, ve kterých jsou uvězněni, a prostředí, do kterého se narodily. Zároveň jsou kvůli tomuto pojetí determinismu některé postavy od samého počátku předurčeny k neúspěchu. Tato práce se skládá z pěti částí. Úvod a první kapitola o Hardyho fiktivním prostoru - Wessexu - řeší, jakou roli hraje prostor při čtení a jak Hardy využívá jeho vlastností při modelování vlastního specifického prostoru. Romány jsem se rozhodla uvést v chronologickém pořadí dle data vydání - lépe tak odrážejí vývoj jak Hardyho psaní tak i jeho práci s Wessexem jako pojmem a prostorem. Třetí kapitola se...
|
|
|
'You Seemed the Goddess Incarnate': Echoes of Greek Mythology in Djuna Barnes's Nightwood
Netolická, Anna ; Horová, Miroslava (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Práce si dává za cíl analyzovat ozvěny vybraných aspektů řecké mytologie v díle Nightwood od Djuny Barnes, které zatím byly ve větším měřítku akademiky opomíjeny. Mytologická rovina v tomto díle slouží jako klíč k rozluštění mnoha tematických vrstev knihy a nabízí nový vhled do jednání jednotlivých postav a jejich psychologie, zvláště co se týče sexuality a genderu jako hlavních témat knihy. První kapitola se věnuje stručné kontextualizaci sexuality ve 20. století s náhledem do starověkého Řecka. Druhá kapitola se zaměřuje na porovnání archetypů božstev s postavami v románu Nightwood. Nejprve pojímá ústřední postavu Robin Vote a její vztahy, které kontrastuje k mýtu Demeter a Persefony, zvláštní pozornost je pak věnována vztahu mezi Robin a Norou Flood, který archetypálně odráží subversivní vztahovou dynamiku matka-dcera. Dále se kapitola věnuje porovnání božstev a mýtických postav, které vykazují známky genderové fluidity - Tiresias a Agdistis - s doktorem Matthewem O'Connorem a Robin Vote; v rámci této analýzy práce také krátce pojednává přirovnání postav románu k genderově ikonickým božstvům Artemidě a Afroditovi. Poslední kapitola se zaměřuje na metamorfózy, jevy typické pro řecká božstva a mytologii obecně, spojené se zvířaty a mýtickými bytostmi. Klíčová slova: Djuna Barnes, Nightwood, řecká...
|
|
|
A Variety of Perspectives: The Role of the Narrator in Selected British Dystopian Novels
Yavtushenko, Alona ; Poncarová, Petra Johana (vedoucí práce) ; Horová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání narativních situací ve vybraných britských dystopických románech a určuje, jakým způsobem konkrétní narativní strategie přispívají k účinnosti textů. Diskutovanými romány jsou Brave New World Aldouse Huxleyho, Nineteen Eighty-Four George Orwella a Never Let Me Go Kazua Ishigura. Práce analyzuje narativní situaci v každém románu zvlášť, přičemž se zaměřuje na roli vypravěče a jejich přínos pro prezentaci dystopického světa. Pracuje s teorií vyprávění Gérarda Genetteho a jeho konceptem fokalizace, přičemž pomocí jeho terminologie popisuje narativní režim v každém z románů. Zkoumáním role vypravěčů ve zmíněných textech si práce klade za cíl zjistit, jak zvolené narativní techniky rozšiřují zobrazení fiktivních světů, čímž přispívají k účinku románů a schopnosti čtenářů se k nim osobně vztáhnout. Každému z děl je věnována jedna kapitola, aby bylo možné provést podrobnou analýzu narativních situací a určit, jak konkrétní typ vypravěče ovlivňuje způsob vnímání textu.V úvodní části je rozebrán žánr dystopie a její primární účel. Kapitola také představuje teoretický rámec práce a primární texty. Druhá kapitola je věnována Huxleyho románu Brave New World a analyzuje dílo jako autorský román, kde nulová fokalizace vytváří značný odstup mezi čtenářem a postavami a...
|
host ::
RSS.