|
|
Problematika obchodní portugalštiny a obchodní korespondence v portugalštině
Tichá, Barbora ; Jindrová, Jaroslava (oponent) ; Hricsina, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nazvaná "Problematika obchodní portugalštiny a obchodní korespondence v portugalštině" se zabývá tou oblastí portugalského jazyka, která se používá ve světě podnikáni, který zahrnuje firmy jako takové a jejich obchodní vztahy s jinými firmami. Jazykové prostředky, které práce popisuje, jsou nejen jednotky lexikálního systému - slova, resp. termíny (jednoslovné i víceslovné), jež jsou zkoumány ze sémantického hlediska, ale i syntaktické a stylistické jednotky vybraných oblastí obchodního jazyka. Cílem práce však nebylo postihnout používané lexikální a syntaktické prostředky v plné šíři, tedy uvést výčet všech, se kterými se lze v dané oblasti setkat, ale soustředit se pouze na vybrané jevy a na to, jaký je jejich vztah k jiným termínům (zda mohou být synonymy, homonymy, apod.), a popsat, jakým způsobem by se tyto jevy přeložily do českého jazyka. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Úvod se zabývá definicí obchodního jazyka. Dále je v ní shrnuta teorie funkčních stylů a jejich uplatnění v jednotlivých kapitolách. Kapitola nazvaná "Činnost firmy" zkoumá slova označující základní rozdělení oborů, ve kterých firma může podnikat, a slova pojmenovávající proces výroby a přesun zboží z a do zahraničí. Česká slova obor, sektor a odvětví jsou ekvivalenty portugalských slov fileira, sector, área,...
|
|
|
K problematice minulých časů v portugalštině a ve španělštině: kontrastivní studie na příkladu vybraného díla
Weisová, Alžběta ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prostřednictvím kontrastivní metody o srovnání temporálního podsystému minulých časů indikativu v současné portugalštině a španělštině. Konfrontace jazyků natolik blízkých, mající společný původ a podobné okolnosti vývoje, je značně obtížná a často se jedná o velmi nepatrné významové nuance. V naší práci jsme se pokusili zvážit všechny odlišnosti, jak z hlediska plánu výrazu, tak z hlediska plánu obsahu. Oba jazyky disponují slovesnými tvary, které se často téměř kryjí; naše analýza však ukázala, že mohou vykazovat i rozdílné hodnoty, a to především v oblasti modu. Tyto rozdíly se na první pohled mohou zdát bezvýznamné, avšak k správnému užívání jazyka jsou zásadní. Románské jazyky obecně disponují celou škálou prostředků, jak popsat (nejen) uplynulou událost. Přestože každý systém má mít svůj řád, nelze na jazyk nahlížet striktně či dogmaticky a snažit se každý jev jednoznačně definovat, nýbrž být objektivním pozorovatelem a respektovat přirozený jazykový vývoj. I během našeho zkoumání jsme se nejednou setkali s případem, že teoretik označil příklad z praxe za sporný.
|
|
|
Nová pravidla portugalského pravopisu a jejich používání v praxi
Adamcová, Noemi ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je přehledně zmapovat jazykovou situaci v portugalsky mluvících zemích z hlediska pravidel pravopisu. Práce je členěna do několika hlavních kapitol. První část se zaměřuje na popis procesu šíření portugalské kultury během námořní expanze v průběhu 16. a 17.století. Je zde popsán proces přijímání evropské kultury v kolonizovaných zemích a v následující subkapitole je popsána i dnešní situace v lusofonních zemích. Hlavní důraz je přitom kladen na situaci v Brazílii, která je hlavní představitelkou odlišné pravopisné normy portugalského pravopisu. Je zde v hlavních rysech popsána aktuální podoba brazilské varianty portugalštiny s důrazem na odlišnosti od normy evropské. V menší míře se práce věnuje popisu situace v afrických a asijských portugalsky mluvících zemích. Následující kapitola je zaměřena na popis vzniku portugalštiny od dob vulgární latiny až po začátek 20. století. Stěžejní přínos této kapitoly spočívá ve zmapování všech pokusů o reformy a sjednocení portugalštiny, které proběhly v průběhu celého století. Největší důraz je pak kladen na popis aktuálně probíhajícího pokusu o pravopisné sjednocení započatý v roce 1990. Nemalý prostor je věnován diskuzi, kterou tento pokus o reformu pravopisu vyvolal. Je zde nastíněno jak hledisko proti reformě, tak hledisko, které zastupuje...
|
|
|
Funkční posuny formy na -ria v současné portugalštině
Rundová, Dana ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Ta to diplomová pr á ce , na zv aná "Funk čn í posun y f ormy na - r ia v sou ča sné por t ugal š t ině " , j e v ěnov ána komple xnímu předs ta vení s love sného pa r adi gma tu t zv. " formy na -r i a " ( v t r adi čním poj e t í "kondi c ioná l " č i " futurum pré té r i ta " ) v e v ropské a bra z i l ské va r i antě souč a sného por tuga l ského j a zyka . Prá ce ne jpr v e č tená ř i předs t avuj e konc ept y ča su a moda l i t y j a kož to pr inc ipů, j e ž j sou pods ta tou ut vá ř ení modot empor á lní ch s y s témů ž i v ých j a zyků. Ná s ledně se j i ž prá ce věnuj e s t rukturovanos t i modotemporá lního s ys tému souča sné por tuga l š t iny, do j ehož rámc e za sa zuj e samu s love snou formu na - r i a . V soul adu se s t ruktur a l i s t i ckým př í s tupem j sou t emporá lní a modá lní funkce formy na - r i a v yme zovány na z á kladě j im př idě lených di s t inkt ivní ch r ysů. Dá le prá ce předs ta vuj e a l t e rna t i vní s love sná pa radi gma t a , j e ž mohou formu na - r i a v různý ch konte x te ch za s tupova t , ovšem př i j i s t é modi f i ka c i původního v ý znamu. V pra kt i cké čá s t i , za lož ené na e xc e rpc i j a zykového ma t e r i á lu v korpus e ch žurna l i s t i ckých te xtů Ce temPúbl i co a CHAVE, j sou v yhodnocovány př í klady konkré tní ch v ý sky tů,...
|
|
|
Vývoj a aktuální situace německého dialektu na území Ria Grande do Sul
Pufflerová, Alena ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik, vývoj a fungování brazilské němčiny na území Ria Grande do Sul a nastínit, v jaké jazykové situaci se aktuálně nachází. Diachronně budeme sledovat, jakými fázemi brazilská němčina v průběhu posledních dvou století procházela, ze synchronního hlediska se zaměříme na němčinu za Vargasovy diktatury - období, které její další vývoj ovlivnilo rozhodujícím způsobem. Současný stav brazilské němčiny ukazuje, že počet jejích mluvčích neustále klesá. Najít odpověď na otázku Proč tomu tak je? je také jeden z cílů této práce. Poté, co se v úvodu seznámíme s pojmem brazilská němčina, která v lingvistice vystupuje jako tzv. smíšený jazyk (língua mista), "hybridní mišmaš" němčiny a portugalštiny, který vznikl na základě koexistence těchto dvou jazyků na území Brazílie, připlujeme s německými přistěhovalci k břehům Ria Grande do Sul a dozvíme se, jaké cestovní podmínky doprovázely německé osadníky při cestě do zámoří a s jakými problémy se v jejich nové vlasti museli potýkat. Vždyť téměř nikdo z nich neuměl portugalsky! Učili se však rychle, a aniž by si to jakkoliv uvědomovali, pronikala portugalština do jejich němčiny na všech jazykových úrovních. Všech se dotkneme v kapitole o fungování brazilské němčiny. Zvláštní kapitolu věnujeme němčině v období Nového státu (Estado Novo),...
|
|
|
Portugalská vlastní jména v češtině
Robovská, Lenka ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tématem této teoreticko-empirické diplomové práce jsou portugalská vlastní jména, konkrétně jména osob, v češtině. Práce si klade za cíl zmapovat zacházení s touto okrajovou částí slovní zásoby v češtině, stanovit, jaké obtíže tato jména působí, a konečně doporučit ucelený přístup, jak s nimi zacházet. Zároveň zasazuje portugalská jména do širšího rámce tvořeného cizími antroponymy obecně. Práce pojednává o třech dílčích tématech: zaprvé se jedná o počeštěnou výslovnost, zadruhé o zařazování jednotlivých jmen do skloňovacích paradigmat a skloňování celých jmen, zatřetí o pravopisné změny, ke kterým v češtině dochází. Východiskem práce je literatura zabývající se cizími vlastními jmény v češtině. Tato literatura obsahuje kodifikační příručky a další seriózní práce o českém jazyce, několik publikací zabývajících se jmény z jednotlivých jazyků a dále různé slovníky, encyklopedie, učebnice dějepisu a další publikace, které se tématu dotýkají pouze okrajově. Takto získaná východiska jsou konfrontována s rozsáhlým výzkumem. První část výzkumu tvoří excerpce z odborných textů napsaných a přeložených třinácti odborníky na historii lusofonních zemí a portugalské a brazilské literatury. Druhá část výzkumu analyzuje skloňování portugalských jmen u pěti známých portugalských a brazilských osobností z historie a...
|
|
|
Jazyk portugalské reklamy
Melounová, Irena ; Jindrová, Jaroslava (oponent) ; Hricsina, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce nazvaná Jazyk portugalské reklamy se zabývá moderním a dynamickým reklamním diskursem. V práci uváděné výsledky se zakládají na analýze vlastního korpusu reklamních textů sebraných v letech 2006 - 2008 převážně v portugalském tisku. Práce je rozdělena do osmi kapitol, odrážejících jednotlivé lingvistické disciplíny a jazykové roviny. Reklama je především komunikací, nejčastěji jednosměrnou, směřující od firmy k anonymní, blíže neurčené skupině potenciálních zákazníků. Reklamní sdělení musí nejprve zaujmout adresáta a pak co nejlépe informovat o výhodách plynoucích z koupě výrobku. Z jazykových funkcí zaujímá čelní místo funkce apelová. Tištěné reklamy mají verboikonickou povahu; minimální jazykovou výpověď v reklamě představuje jméno značky. Nejčastěji se kombinuje titulek, slogan, argumentační text s obrazovým doprovodem, přičemž mohou vstupovat do nejrůznějších vzájemných vztahů. V rámci pragmatiky jsme se věnovali v první řadě porušování konverzačních maxim. Reklamní výpovědi jsou nejčastěji nepřímými řečovými akty. Na poli časové a místní deixe převládají výrazy aqui a agora, které usouvztažňují výpověď k okamžiku a místu promluvy. Portugalské reklamní texty využívají pro oslovení adresáta nejčastěji nevyjádřenou třetí osobu jednotného čísla, což jim umožňuje zasáhnout velký okruh...
|
|
|
Sémantická analýza osobních zájmen v portugalštině
Manďák, Miroslav ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Diplomová práce "Sémantická analýza portugalských osobních zájmen" se snaží zhodnotit význam a smysl osobních zájmen v současné portugalštině. Vzhledem k mnoha studiím, které se zpravidla týkají pouze některých typů klitických portugalských zájmen, jsem se v této práci pokusil vytvořit analýzu, která by danou problematiku pojímala komplexněji a využívala by různých sémantických metod. První část práce obsahuje obecný přehled různých sémantických přístupů. Při jejich definování jsem kladl důraz na jejich pojetí významové složky jazykového výrazu a způsob řešení problematiky osobních zájmen. Přístupům, které jsem vyhodnotil jako vhodné pro analýzu portugalských osobních zájmen jsem se věnoval podrobněji. Pokusil jsem se načrtnout principy, na základě kterých své analýzy provádějí. Ve druhé části této práce jsem se snažil analyzovat základní anaforické funkce obecně a dále jejich konkrétní fungování u osobních portugalských zájmen. Následující oddíl obsahuje sémantickou analýzu osobních zájmen v portugalštině. V tomto oddíle je využita metoda DRT, která funguje na principech formální dynamické sémantiky. Metoda DRT umožnila identifikovat relevantní sémantické distinktivní rysy třídy osobních zájmen. Tyto sémy jsem se pokusil převést do komponentové analýzy používané v rámci lexikální sémantiky. Aby bylo možné...
|
|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém. V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence. Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny). V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém.V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence.Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny).V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
host ::
RSS.