|
|
Cisterciáci a osecký klášter ve 20. století
Konopík, Petr ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Bibliografická citace: Cisterciáci a osecký klášter ve 20. století: Diplomová práce / Petr Konopík; vedoucí práce: doc. PhDr. Tomáš Petrá ek, Ph.D., Th.D. - Praha, 2014 - 66 s. Anotace: Tato diplomová práce je snahou popsat a reflektovat mnišský ád cisterciák , jeho vznik, poslání a jeho p ínos pro spole nost, dále pak popsat události, které se odehrály v jednom z eských cisterciáckých klášter . Tento ád vznikl ve Francii, proto také popisuji p íchod tohoto ádu do ech. Hlavním t žišt m práce je eský cisterciácký klášter v Oseku na teplicku, který se nachází na severu ech poblíž státních hranic s N meckem. Svoji práci soust uji na události, které se odehrály ve 20. století. St žejním obdobím jsou události spojené s koncem 2. sv tové války a odsunem n meckých eholník , kte í byli p edtím zn ni. Druhým obdobím jsou padesátá léta, kdy v klášte e zbudoval totalitní režim eskoslovenska interna ní tábor pro eholníky. Práce stojí p evážn na osobních sv dectvích a historických kontextech d jin eského národa spojených se vztahem mezi státem a církví. V záv ru se snažím popsat vizi do budoucnosti kláštera, jakožto areálu a duchovního života. Cílem práce je p edstavit a popsat cisterciácký ád jako takový a popsat situaci tohoto ádu v jednom eském klášte e. Klí ová slova Osek, cisterciáci, salesiáni, klášter, výslechy
|
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
|
|
|
Počátky křesťanského mnišství
Lavický, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Mnišství je zvláštní způsob vedení života, který se prosadil ve všech světových náboženstvích. Jeho podoba se liší podle geografické, kulturní a časové situace, nicméně existuje několik aspektů, společných všem mnichům. Je to především přerušení kontaktu se svým okolím a odchod do ústraní, zřeknutí se osobního vlastnictví, dodržování celibátu a přísná askeze. V křesťanství je mnišství chápáno jako odpověď na Boží výzvu, jeho cílem je lépe následovat příklad Ježíše Krista, v čemž jiným křesťanům brání jejich světské starosti. Tato práce zkoumá křesťanské mnišství v jeho rané podobě před vznikem velkých řeholních řádů. Zvláštní pozornost je věnována osobnímu rozměru mnišství, tj. motivům, které přivedly Pouštní otce a jejich učedníky k mnišství, zvláštnostem a důrazům jejich spirituality, etiky i každodenního života. Dalším cílem práce je ukázat nadčasovost spirituality prvních mnichů, a v čem může být inspirací pro dnešního křesťana. To však není možné bez zevrubného seznámení s historickými reáliemi, což je třetí úkol této práce.
|
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
|
|
Příčiny a důsledky smrti Václava III., posledního přemyslovského krále
Břeň, Martin ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje zejména otázkám příčiny smrti posledního českého krále z dynastie Přemyslovců, Václava III. Zabývá se nejvýznamnějšími a nejstěžejnějšími milníky, vlády tohoto panovníka, které vražedný čin předcházely, a mohly být tak, možnými důvody olomouckého zavraždění, a ukončení čtyřsetleté vládnoucí přemyslovské tradice. Pozornost je též upřena na osobnost mladého krále, na jeho vztah s českou, polskou a také uherskou šlechtou a elitou, s jeho přívrženci a odpůrci. Dále poukazuje na postavy možných viníků, zapojených do údajného spiknutí proti poslednímu přemyslovskému králi. Následně se práce ubírá směrem k důsledkům olomoucké vraždy. Sporům o český trůn, které se rozpoutaly po králově smrti a následného nástupu rodu Lucemburků. Práce se opírá zejména o vztah mezi písemnými prameny a myšlenkami autorů, současné odborné literatury, vytváří si tak prostor pro svou vlastní interpretaci a sebereflexi jednoho z nejdůležitějších a nejvíce přelomových mezníků dějin českého království, který naprosto změnil podobu českého státu. Připravil tak cestu pro příchod, velkého panovníka a císaře Svaté říše římské, kterému kolovala v krvi přemyslovská krev, Karla IV.
|
|
|
Zázraky českých středověkých světců
Slavíček, Petr ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na zázraky českých světců z období raného středověku. V úvodní části je vysvětlen koncept svatosti a jeho vývoj v historii, je představen pojem zázraku a podrobně je diskutován výběr světců zařazených do této studie. Pramenem práce je především legendistická literatura, ale zahrnuty jsou i kroniky a kanonizační akta. Hlavní částí práce je katalog zázraků českých středověkých světců, konkrétně sv. Ludmily, sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Anežky, sv. Vintíře a bl. Hroznaty. U jednotlivých světců je představen jejich život z pohledu legend i historie a stručným způsobem jsou diskutovány použité prameny. S využitím především kritických edic středověkých legend je pak pořízen výbor zázračných událostí. Zázraky připisované jednotlivým světcům jsou analyzovány v souvislosti analogických zázraků předchozích období, v evropském kontextu či z pohledu života ve středověké společnosti.
|
|
|
Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády
Špaček, Filip ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce "Jan Lucemburský - nástup a počátky vlády" popisuje okolnosti nástupu JL na trůn zemí českých a přibližuje diplomatická jednání vedoucí k jeho zvolení a sňatku s Eliškou Přemyslovnou. Dále se zaměřím na vývoj vztahů Jana Lucemburského k české šlechtě až po jeho faktickou rezignaci na vládnutí českému království a obrat k zahraniční politice. Cílem práce je podat věrný portrét osoby toho kontroverzního panovníka, do kterého byly mnohými vkládány velké naděje, v období od jeho nástupu až po vzpouru českého městského patriciátu proti němu.
|
|
| |
|
|
Biskup a král. Vztahy posledních pražských biskupů a přemyslovských králů
Boušková, Eva ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Kubín, Petr (oponent)
Biskupové pražské diecéze nebyli jen nejvyššími představiteli církve v Čechách. Působili také na panovnickém dvoře českých knížat a králů, nejen jako duchovní, ale často i v diplomatických službách. Vztahy mezi českými knížaty či králi a biskupy měly významnou dynamiku a proměňovaly se v závislosti na vývoji domácích i mezinárodních událostí i osobních ambicí, sympatií či antipatií jejich aktérů. Práce bude sledovat vývoj vztahů pražských biskupů a českých králů v pozdním středověku v zrcadle jejich kariér, jejich politických a kulturních počinů a dalších zpráv o nich.
|
host ::
RSS.