|
|
Retrospektivní diagnostika nepoznaných příčin náhlého úmrtí kojence
Strnadová, Kristina ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Janda, Jan (oponent) ; Plavka, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Background: Sudden infant death syndrome (SIDS) is defined as sudden unexpected death of an infant that remains unexplained after thorough post-mortem examination, investigation of the scene of death and case history. The autopsy findings and the physiological characteristics of these infants suggest a possible role of insufficient cardiorespiratory control and arousal mechanisms. The etiology is probably multifactorial based on a genetic predisposition combined with environmental factors. Several candidate genes have been studied, e.g. those involved in serotonin transport, autonomic nervous system embryology, inflammation, energy production, nicotine and glucose metabolism. A small number of cases may be caused by monogenic diseases that can lead to sudden death and leave no characteristic autopsy findings and thus imitate SIDS. Fatty acid beta-oxidation disorders (FAOD) have been associated with SIDS since 1976 and it is nowadays estimated that they may be responsible for about 1% of SIDS cases. Congenital long QT syndrome, a cardiac channelopathy, that may cause a fatal arrhythmia was a logical candidate for SIDS and indeed it was found out that about 9,5% of SIDS cases carry a mutation or a function changing variant in one of seven cardiac ion channel genes. We assumed that the severe salt...
|
|
|
Genetická a hormonální regulace dětského růstu
Vosáhlo, Jan ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Genetická a hormonální regulace dětského růstu Dizertační práce MUDr. Jan Vosáhlo Školitel: prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. Abstrakt Dětský růst je komplexní proces změn organizmu, který může být narušen různými onemocněními včetně endokrinních poruch, zvláště deficitu růstového hormonu. Postnatální příčinou GHD jsou tumory či jiné procesy postihujících hypothalamo- hypofyzární oblast, prenatální zahrnují 1) poruchu vývoje hypofýzy jako součást komplexních syndromů, 2) poruchu vývoje hypofýzy při defektech v regulačních genech a 3) defekty v genech podílejících se na syntéze a sekreci GH. Prvním tématem předložené práce byla septo-optická dysplázie - komplexní syndrom zahrnující hypoplázii optických nervů, morfologické anomálie mozku a funkční poruchy hypofýzy. U 11 českých pacientů jsme extenzivně popsali fenotyp a zaznamenali jsme úplné formy SOD i formy neúplné se všemi kombinacemi dvou ze tří základních znaků syndromu. Kohorta se pak stala součástí mezinárodní studie 68 pacientů, ve které jsme studovali fenotyp v závislosti na morfologii mozku. Nalezli jsme korelaci mezi závažností klinických projevů a stupněm anomálie septum pellucidum a nově jsme popsali korelaci mezi výskytem anomálií hippokampu a falxu a neurologickými příznaky. Druhým tématem bylo ve skupině 74 pacientů s kombinovaným deficitem hormonů...
|
|
|
Pevnostní a frekvenční analýza traktorového výfuku
Lébl, Jan ; Píštěk, Václav (oponent) ; Dundálek, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pevnostní a frekvenční analýzou traktorového výfuku, který je vyvíjen jako ekonomická varianta v rámci konstrukční přípravy pro použití v traktorových kabrioletech firmy Zetor Tractors a.s. Nejprve je provedena modální analýza pro zjištění vlastní frekvence výfuku. V další části je pak řešena deformačně-napjatostní analýza pro posouzení celkové pevnosti konstrukce výfuku. Nakonec je provedena termodynamická analýza pro posouzení tepelné odolnosti výfuku. Pro tyto výpočty je použito metody konečných prvků (MKP) s využitím výpočetního softwaru ANSYS 13.
|
|
| |
|
|
Genetická a hormonální regulace dětského růstu
Vosáhlo, Jan ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Vaňková, Markéta (oponent)
Genetická a hormonální regulace dětského růstu Dizertační práce MUDr. Jan Vosáhlo Školitel: prof. MUDr. Jan Lebl, CSc. Abstrakt Dětský růst je komplexní proces změn organizmu, který může být narušen různými onemocněními včetně endokrinních poruch, zvláště deficitu růstového hormonu. Postnatální příčinou GHD jsou tumory či jiné procesy postihujících hypothalamo- hypofyzární oblast, prenatální zahrnují 1) poruchu vývoje hypofýzy jako součást komplexních syndromů, 2) poruchu vývoje hypofýzy při defektech v regulačních genech a 3) defekty v genech podílejících se na syntéze a sekreci GH. Prvním tématem předložené práce byla septo-optická dysplázie - komplexní syndrom zahrnující hypoplázii optických nervů, morfologické anomálie mozku a funkční poruchy hypofýzy. U 11 českých pacientů jsme extenzivně popsali fenotyp a zaznamenali jsme úplné formy SOD i formy neúplné se všemi kombinacemi dvou ze tří základních znaků syndromu. Kohorta se pak stala součástí mezinárodní studie 68 pacientů, ve které jsme studovali fenotyp v závislosti na morfologii mozku. Nalezli jsme korelaci mezi závažností klinických projevů a stupněm anomálie septum pellucidum a nově jsme popsali korelaci mezi výskytem anomálií hippokampu a falxu a neurologickými příznaky. Druhým tématem bylo ve skupině 74 pacientů s kombinovaným deficitem hormonů...
|
|
|
Vybraná monogenně podmíněná endokrinní onemocnění v dětském věku: patofyziologické souvislosti
Obermannová, Barbora ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Čáp, Jan (oponent)
Monogenně podmíněná onemocnění jsou způsobena mutací v jednom genu a vznikem "vzácné" alely. Mutace se klinicky projeví fenotypovou odchylkou, tedy dědičnou nemocí, která se dědí autozomálně dominantně, recesivně nebo je vázaná na X-chromozom. Dle stupně závažnosti mutace se monogenní onemocnění manifestují buď již v dětském věku, nebo později v průběhu života. Fenotyp konkrétní nemoci je způsoben úplným nebo částečným chyběním produktu daného genu. Může se jednat o strukturální bílkovinu, enzym nebo receptor, které přímo zajišťují fyziologické procesy v organismu a udržují tak metabolickou homeostázu. V druhé řadě se může jednat o signální molekulu nebo transkripční faktor řídící správný vývoj a funkci orgánu v embryogenezi nebo později v životě. V dětské endokrinologii představují monogenně podmíněné poruchy důležitou skupinu onemocnění. Přesné porozumění etiopatogeneze těchto poruch napomáhá pochopení fyziologických pochodů v lidském těle. Korelace fenotypu s genotypem pomáhá objasnit složitou fyziologii endokrinních regulací. V první části se věnujeme transkripčnímu faktoru PROP1, který je hlavním regulátorem diferenciace buněk předního laloku hypofýzy v průběhu embryonálního vývoje. Zabýváme se četností PROP1 mutací v české a evropské populaci a funkčním dopadem jeho defektu na hormonální status a...
|
|
|
Patofyziologické mechanismy a optimalizace diagnostiky vrozené adrenální hyperplazie
Malíková, Jana ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Vrbíková, Jana (oponent) ; Zapletalová, Jiřina (oponent)
Autoreferát 4 Souhrn Vrozená adrenální hyperplazie (CAH) je skupinou autozomáln recesivních onemocn ní, které jsou charakteristické neadekvátní sekreci steroidních hormon k ry nadledvin. Nejčast jší se setkáváme s deficitem 21-hydroxylázy (gen CYP21A2), který vede k nedostatečné sekreci mineralokortikoid a glukokortikoid a zárove je p ítomná nadm rná produkce androgen . Je patrná dobrá korelaci mezi typem mutace a deficitem 21-hydroxylázy a následn klinickým obrazem. Novorozenecký screening CAH (NS CAH) byl zaveden k včasné detekci nejt žší formy deficitu 21-hydroxylázy (salt wasting formy CAH). NS CAH je založen na m ení hladiny 17-OHP ze suché kapky krve pomocí fluoroimunoeseje (Delfia). V ýeské republice byl screening zaveden v roce 2006. Zhodnocením NS CAH za období 2006 - 2011 byla zjišt na senzitivita screeningu 98 %, specificita 99,5 %, nízká pozitivní prediktivní hodnota (PPV) 1,6 % a vysoká četnost falešné pozitivity (FPR) 0,51 % v celé skupin vyšet ených. Díky nízké pozitivní prediktivní hodnot screeningu je u části novorozenecké populace (0,51%) hladina 17-OHP opakovan kontrolována pro mírné p echodné zvýšení 17-OHP nad cut-off limit negativity. K zvýšení pozitivní prediktivní hodnoty m že vést jednak úprava cut-off limit a jednak zavedení druhého stupn NS. Druhý stupe novorozeneckého screeningu...
|
|
|
Patogeneze vzniku germinálních nádorů: Využití současných poznatků ve včasné diagnostice u pacientů s poruchou pohlavního vývoje
Kaprová, Jana ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Lisá, Lidka (oponent) ; Zapletalová, Jiřina (oponent)
Pacienti s poruchami pohlavního vývoje a zvýšeným rizikem rozvoje gonadálních nádorů ze zárodečných buněk většinou podstupují preventivní gonadektomii, která vždy vede k nutnosti hormonální substituce, navíc někdy pacienty zbavuje fertility. Cílem práce bylo za pomoci detekce tkáňových nádorových markerů blíže určit riziko rozvoje nádorů u kompletní formy syndromu necitlivosti k androgenům (CAIS) a 45,X/46,XY gonadální dysgeneze (GD) na základě funkčních či fenotypických charakteristik. Pomocí barvení hematoxylinem a eosinem a imunohistochemické detekce OCT3/4, TSPY a KITLG bylo vyšetřeno 37, respektive 36 tkáňových vzorků gonád 19 pacientů s CAIS a 84 vzorků 47 pacientů s 45,X/46,XY GD. U první skupiny byly výsledky korelovány s polohou gonád a předpokládanou mírou aktivity androgenního receptoru. U druhé skupiny byla získaná data porovnána se stupněm virilizace zevního genitálu. Vliv polohy gonád (inguinální nebo abdominální) na histologické změny nelze u pacientů s CAIS nezávisle posoudit s ohledem na nerovnoměrnou distribuci vzhledem k věku. Předpokládaná zbytková aktivita androgenního receptoru má pozitivní efekt na přežití obecné populace zárodečných buněk u (post)pubertálních pacientů, nehraje ale roli v rozvoji jejich atypických (neoplastických) změn. U pacientů s 45,X/46,XY GD byl prokázán významný...
|
|
|
Řešení hyperbolických rovnic pomocí nespojité Galerkinovy metody v prostoru a čase
Lébl, Jan ; Feistauer, Miloslav (oponent) ; Dolejší, Vít (vedoucí práce)
Zabýváme se numerickým řešení hyperbolických rovnic, jehož řešení nemusí být pouze funkce spojitá, proto se využívá nespojité Galerkinovy metody v prostoru a čase, která pracuje s po částech polynomiální aproximací na nekonformních sítích. Nespojitost řešení se s časem mění a proto je třeba měnit s časem i diskretizaci. Diplomová práce navrhuje schéma k výpočtu slabého řešení a následně toto schéma implementuje na příkladek pro jednu prostorovou proměnnou s nespojitou počáteční podmínkou.
|
|
| |
host ::
RSS.