|
|
Pragmatické momenty v disertační práci Karla Čapka
Váchová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Karel Čapek je označován za pragmatika české filozofie. Pragmatismus měl ovšem v 1. polovině 20. století v českém filozofickém prostředí hned několik obhájců z idealistického tábora (Emanuel Rádl, Karel Vorovka, …). Většina z nich však americký pragmatismus méně či více desinterpretovala a tento směr se pro ně stal pouze úsekem cesty k jiné filozofii. Jelikož Karel Čapek ukončil svá studia disertační prací na téma Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění, položila jsem si otázku, zda se u něj pragmatické vlivy promítly rovněž do oblasti estetiky. Prostřednictvím komparace s textem Umění jako zkušenost Johna Deweyho je zřejmé, že inspirace pragmatismem se u Čapka projevila i v této oblasti. Je ovšem možné hovořit pouze o momentech, v nichž se pragmatismus odráží, nikoliv o konceptu pragmatické estetiky.
|
|
|
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
|
|
The Body of a New Aesthetics
Gazdíková, Anna ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Predmetom predkladanej práce je skúmanie špecifickej podoby telesnosti a na ňu nadväzujúcej koncepcie vnímania, s ktorými pracuje Gernot Böhme v rámci estetiky atmosfér. Ich následná aplikácia na konkrétne podoby umenia je snahou o poukázanie na potenciál tejto estetickej koncepcie v rámci recepcie a reflexie (nielen) nových umeleckých foriem. Práca predkladá analýzu Böhmeho koncepcie subjektu ponímaného výhradne ako žité telo (felt body), ktoré žije "v" priestore a "skrz" priestor a predstavuje zásadný moment legitimácie estetiky atmosfér. Takto ponímaný subjekt prekračuje tradíciu duality duše a tela a snaží sa o rehabilitáciu istej podoby baumgartenovskej estetiky chápanej ako aisthesis, resp. ako všeobecná teória vnímania. Obrat na strane subjektu, ktorý je možné nazvať aj "obratom k žitému telu" je inšpirovaný radikálnym konceptom subjektu neo-fenomenológa Hermanna Schmitza, pre ktorého je ľudská bytosť vždy primárne a esenciálne žitým telom (felt body) s jeho rozpriestrannenosťou, až potom subjektom, jednajúcou osobou či dušou. Takýto dôraz na fyzickú prítomnosť v priestore - ako styčný bod medzi neo-fenomenologickou tradíciou na jednej strane a Böhmeho dôrazom na zmyslovosť, ktorá sa viaže s návratom k chápaniu estetiky ako doktríny aisthesis na strane druhej - je základnou výtkou voči...
|
|
|
THE PROBLEM OF THE FIXITY OF TABLES: VIRGINIA WOOLF AS A NON-DUALIST AND PROCESS-ORIENTED THINKER
Krajíčková, Veronika ; Nagy, Ladislav (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato disertační práce zkoumá analogie mezi "osobní filozofií" Virginie Woolfové a procesuální filosofií Alfreda North Whiteheada, který sám o svém metafyzickém systému mluvil jako o "organické filosofii." Práce nemá za cíl dokázat přímý vliv Whiteheadova myšlení na dílo V. Woolfové, ale spíše poukázat na to, že tito současníci byli součástí stejného vědecko-společenského diskurzu a vymezovali se proti dlouho zakořeněným dualismům. Mezi tyto patří hlavně karteziánský dualismus těla a mysli, subjektu a objektu, živého a neživého, lidského a nelidského, a v neposlední řadě individuální a kolektivní identity. Woolfová se zajímala o filosofické poznání reality a hmotného světa a podobně jako procesuální filosofie odmítá pojem "věc", který nově definuje spíše jako shluk neustále se proměňujících procesů. Tyto procesy jsou navíc velmi úzce spojeny se subjekty, tedy vědomými pozorovateli, ve svém okolí. Woolfová dále odmítá představu neživé hmoty a ve svém díle naznačuje, že i zdánlivé inertní molekuly hmotného světa mohou mít nějakou elementární schopnost cítit či vnímat své okolí, což platí i o Whiteheadových "aktuálních událostech/entitách." Druhá část této disertace se věnuje odklonu od individuální identity ve prospěch kolektivní identity a komunity v pozdní tvorbě Woolfové. Toto pojetí kolektivní...
|
|
|
Šaty dělají člověka: trend a teorie módní změny
Josephy, Michal ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Stibral, Karel (oponent) ; Kaplický, Martin (oponent)
.: ABSTRAKT: Tato práce se zaměřuje na současného metropolitního člověka a ve společnosti akcentovaný fenomén módy, konkrétně pak na její procesuální část, kterou je změna reprezentovaná módními trendy. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem člověk, resp. aktéři interagující v rámci módního systému, vnímají trendy a jejich působení. Tato otázka je zodpovězena prostřednictvím metody zakotvené teorie a předložena v typologickém modelu mechanismů módních trendů, sklenutém do teorie trendu jako vizuální změny.
|
|
|
Kritické přístupy estetického formalismu v koncepcích Durdíka a Hostinského k Wagnerově ideji "Gesamtkunstwerku"
Janková, Markéta ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Předložená bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat kritiku koncepce "Gesamtkunstwerku" z hlediska české formalistické estetiky druhé poloviny 19. století. Protože je koncepce "Gesamtkunstwerku" především spojována s teoretickým a uměleckým dílem Richarda Wagnera, je nezbytnou součástí práce celková analýza dobové situace v české hudební kultuře v období konce 60. a zejména v průběhu 70. let 19. století. V tomto časovém období v české společnosti probíhala vyhrocená diskuse kolem možnosti uvedení Wagnerova operního díla v českých zemích. A souběžně s tímto tématem probíhal názorový spor o podstatě české opery, který byl vázán především na operní dílo Bedřicha Smetany. Utvářející se česká estetika do tohoto sporu vstoupila především prostřednictvím estetiků Josefa Durdíka a Otakara Hostinského. Hlavním tématem bakalářské práce je interpretace kritického přístupu Durdíka a Hostinského ke koncepci "Gesamtkunstwerku" na základě analýzy jejich prací, které se tomuto tématu věnovaly z hlediska jejich systému formalistické estetiky. Durdíkovo a Hostinského pojetí formalistické estetiky se začalo výrazně odlišovat právě v době, kdy se oba intenzivně zabývali problematikou "Gesamtkunstwerku". Závěrečným cílem práce je na základě komparační metody vyložení podstaty rozdílného kritického přístupu Durdíka a...
|
|
|
Zahrada jako estetický objekt
Svobodová, Lucie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat problematikou zahrady jako specifického estetického objektu. Práce nejprve definuje, co je považováno za estetický objekt, a pokouší se definovat a stanovit hranice pojmu zahrada. Zahrady jsou ve své podstatě velmi ambivalentní, neboť jsou spojením přírody a lidské činnosti. Práce proto shrne argumenty pro a proti zařazování zahrady do stejné kategorie jako přírodu či jako umění (lidský výtvor, který vzniká vědomě a záměrně). Položí si otázku, zda lze zahrady považovat za jeden z druhů umění, či nikoliv, a jakým způsobem zahradu vhodně esteticky vnímat. V závěru si práce položí otázku, zda lze zahradníka považovat za umělce a jakým způsobem bychom museli přemýšlet o tvorbě umění (nebo o zahradách), aby to bylo možné. Cílem práce je co nejlépe popsat specifičnost zahrady jako estetického objektu a představit její jedinečné vlastnosti. Klíčová slova Zahrada, estetický objekt, umění, příroda, environmentální estetika, estetická zkušenost
|
|
|
Krajina jako způsob vidění a její kritika
Pátek, Filip ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o krajině jako způsobu vidění, její kritice a její obhajobě. Práce se nejdříve zaměří na představení kritické koncepce způsobů vidění u anglického uměleckého kritika a spisovatele Johna Bergera. Na základě toho se práce přesune ke zkoumání kritických koncepcí krajiny a krajinomalby u britského humanistického kulturního geografa Denise E. Cosgrovea a amerického vizuálního teoretika a filozofa W. J. T. Mitchella. Následně se bude také zabývat vztahem těchto koncepcí ke koncepci krajiny u anglického historika a kunsthistorika Simona Schamy. Cosgrove a Mitchell se oba analogickým způsobem zabývají kritickou reflexí ideje krajiny z hlediska postmoderní a postkoloniální kritiky. Oba autoři jsou ovlivněni Bergerovou koncepcí a tvrdí, že naše estetické vnímání krajiny není přirozeným viděním, ale osvojeným, historicky vzniklým způsobem vidění. Tento způsob vidění pak vyvolává řadu otázek ve vztahu k tradičnímu pojetí estetiky krajiny a může vést k opětovnému promyšlení tradičních pojmů, jakými jsou estetický postoj, psychická distance nebo idea nezainteresovaného zalíbení. Proti tomu hodlá práce představit optimistickou koncepci krajiny u Schamy. Cílem této diplomové práce je ukázat, že krajina a její estetické oceňování není něčím samozřejmým a automaticky pozitivním, ale...
|
host ::
RSS.