|
|
"Disciplinace" lidových vrstev, reforma elementárního školství a vzdělávací literatura v jazykově českém prostředí 1774-1805
Kneblík, Michal ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce v rozmezí let 1774 až 1805 popisuje praktickou rovinu výuky na triviálních školách v Čechách skrze českou vzdělávací literaturu a s ohledem na teorie "civilizace" a "disciplinace" autorů Norberta Eliase a Michela Foucaulta. Nejprve se zaměřuje na obecný kontext reforem v oblasti základního vzdělání v habsburské monarchii a zejména v českých zemích. Po teoretické části věnované teoriím Eliase a Foucaulta a jejich možnému využití pro studium školství pak přibližuje školní fase - jedinečný pramen, který se pro sledování reforem zachoval. Na základě fasí a klíčové příručky J. I. Felbigera - Knihy methodní - stanovuje základní okruh literatury, jež sloužila k výuce. To zahrnuje katechismus, slabikář, knihy ke čtení a samotnou Knihu methodní, které ještě doplňujeme knihou O pravém způsobu cvičení mládeže od A. V. Pařízka a na okraj katechismem o zdraví. Po analýze těchto děl a v souvislosti se zmíněnými teoriemi si pak dovolujeme vyslovit několik úvah o školní kázni, vztazích školy, rodiny a těla a o konstrukci ideálu poddaného, které pak ovlivňovaly smýšlení lidových vrstev na konci osmnáctého století.
|
|
|
Libeř. Proměny mikrosociální a hospodářsko-ekologické struktury raněnovověké vesnice ve středních Čechách
Kucrová, Veronika ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Práce se zabývá populačním a přírodním vývojem středočeské vsi Libře v raném novověku. První část je zaměřena demograficky, sleduje sňatečnost, natalitu a mortalitu v časovém období 60. let 17. století až 40. let století devatenáctého. Vybrané vývojové trendy jsou komparovány s podobnými a zároveň také odlišnými lokalitami. Dílčí témata nabízí pohled do "každodennosti" vesnických obyvatel - strategie výběru partnerů, volba jména a kmotra dítěti, nejčastější příčiny úmrtí v jednotlivých věkových kategoriích apod. Nejdůležitějšími prameny pro historickou demografii jsou matriky a případně gruntovní knihy. Zpovědní seznamy a pamětní knihy doplňují dílčí detaily ke konkrétním lidem. Součástí této kapitoly je stručný vývoj farností, které se podílely na duchovní správě Libře. Druhá část práce studuje proměny přírodního prostoru a jeho využití, vytváření hranic obce a podoby extravilánu. Mezi sledované otázky patří také majetková příslušnost jednotlivých pozemků a její případná změna. Pramennou základnu tvoří jak písemné, tak i kartografické prameny, především katastry, gruntovní a pamětní knihy. Z historických mapových podkladů bylo využito především indikačních skic Stabilního katastru a tzv. 1. vojenského mapování. Ke kartografickým materiálům ze současnosti patří digitální mapové soubory geologického,...
|
|
|
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
|
|
|
K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.-18. století
Woitsch, Jiří ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Matoušek, Václav (oponent) ; Petráň, Josef (oponent)
Disertační práce pojednává o specifickém odvětví raněnovověké rukodělné výroby. Tzv. lesní řemesla a řemeslníci jsou charakterizováni z hledisek technologických, ekonomických, sociálních a kulturních. Časoprostorově je práce zaměřena na střední Evropu v 17.-18. století a vychází ze studia archivních pramenů a zejména zahraniční teoretické literatury. Autor práce dospěl k závěru, že tyto obory - uhlířství, dehtářství, smolařství, popelářství a draslářství - představují specifický druh vzájemně provázaných subsistenčních strategií, kterými dobová společnost využívala přírodní zdroje, konkrétně lesy, a zároveň tím ovlivňovala jejich podobu. Gnoseologicky zásadní částí práce je prezentace výsledků série etno-archeologických rekonstrukčních experimentů, které zásadně napomohly k nové interpretaci písemných pramenů.
|
|
|
"Gott Wolle Geben Gesundheit in Leben, Brot, Geldt, Frieden und Ruh. Endlich dem Himml derzur." Demografické, hospodářské, sociální a rodinné aspekty života venkovských poddaných v 18. století
Seligová, Markéta ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Horská, Pavla (oponent) ; Nesládková, Ludmila (oponent)
Práce se zabývá studiem ekonomických, demografických a sociálních podmínek života poddaných na severočeském panství Horní Police v 18. století. Sleduje, do jaké míry se na životních osudech jednotlivců podílely faktory vůlí člověka neovlivnitelné a nakolik existoval v podmínkách raněnovověké poddanské společnosti prostor pro svobodné rozhodování. Práce je založena na předpokladu, že i přes pestrou škálu individuálních osudů prostých aktérů dějin lze vysledovat pro jednotlivé sociální vrstvy genderově podmíněné typické průběhy života, tzv. životní cykly. Pramenně se práce opírá především o hornopolické poddanské seznamy, jejichž v podstatě souvislá řada začíná rokem 1709. Tento klíčový pramen pro studiumjak životních cyklů, tak celé řady demografických ukazatelů, byl doplňován rozborem dalších materiálů vzešlých z činnosti vrchnostenské kanceláře, státních katastrů a zejména církevních matrik. Velký prostor je v práci věnován výzkumu okolností, které podstatně ovlivňovaly životní :>sudy jedinců: hospodářských poměrů v regionu, závislých se ve sledované době především lla přírodních a klimatických podmínkách, demografických poměrů, které zejména v otázce iostupnosti sňatku byly významně provázány s ekonomickými podmínkami, sociální skladby 3ledované populace a role dostupnosti půdy při utváření osudů lidí a v...
|
|
|
Mělník za třicetileté války
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent) ; Korbelářová, Irena (oponent)
Třicetiletá válka. Termín, který již sám o sobě vzbuzuje bohaté asociace a přitahuje pozornost. Období pod ním se skrývající prošlo za více než tři a půl století kuchyní bezpočtu historiků. Zkoumáno bylo zpočátku zvláště především z hlediska svých politických a diplomatických dějin, jen pozvolna se přidávaly poznatky z jeho dějin hospodářských, sociálních, demografických, kulturních, i z jeho dějin všedního dne, jak nám je ve svém nesmrtelném vylíčení Simpliciových příhod zanechal Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen a na rytinách neméně barvitě znázornil Jacques Callot. Již k těmto současníkům války se přidávali první dějepisci, snažící se zanechat budoucím pokolením co nejvěrohodnější vypsání konfliktu, který tehdy hýbal celou Evropou a ve středověku, ani dlouho poté, neměl analogii. Monumentální Theatrum Europaeum, vyprávějící den po dní příběh dlouhé války s fascinujícími detaily o padlých a zajatých, zaujalo přední místo jak v historiografii, tak v knihovědě. Dosud nikdy jako během oněch třiceti let nezaplnilo stránky dějepisu tolik vynikajících generálů a monarchů v tak krátkém časovém úseku. Životní osudy nejzářivější hvězdy Albrechta z Valdštejna si vyhradily tisíce popsaných stránek, vstoupily do beletrie i na divadelní scénu. Valdštejnovi nadřízení, partneři, protivníci i spolubojovníci...
|
|
|
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
|
|
| |
|
|
Zbojníci a loupežníci ve střední Evropě 18.-20. století: realita a tradice v komparativní analýze
Votruba, Adam ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Za téma své práce jsem si vybral zbojnictví a loupežnictví ve Střední Evropě. Zajímal mě především vztah mezi historickou realitou a ústní tradicí o zbojnících a loupežnících. Snažil jsem se odpovědět na otázku, jakým způsobem a zda vůbec se kulturní a sociální realita tohoto jevu odrážela ve vyprávění a písních venkovského obyvatelstva. Základním předpokladem byla myšlenka, že zbojnictví definované jakožto ,,loupežná činnost venkovského obyvatelstva, která je tolerována či schvalována venkovskou komunitou;· se musela v ústní tradici zobrazit odlišně než jiné typy loupežnictví, kdy je mezi loupežníkem a venkovanem nepřátelství. Samozřejmě jsem nepředpokládal, že tímto odrazem je prostá idealizace loupežníků, kteří podle legendy "bohatým brali a chudým dávali". Především jsem chtěl podrobit kritickému zkoumání předpoklad, který se objevuje v západoslovanské odborné literatuře, že totiž zbojnictví a zbojnická tradice se vyskytují ve Střední Evropě pouze v karpatské oblasti. Je totiž zřejmé, že legendy o dobrých loupežnících se běžně vyskytovaly i mimo tuto oblast. Pokud budeme definovat zbojnickou tradici na základě idealizace loupežníků, pak tedy tato teze neuspěje. Někteří slovenští badatelé se pokoušeli tento rozpor vyřešit tím, že poukazovali na nelidový původ mimokarpatské loupežnické tradice či...
|
|
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
host ::
RSS.