Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 119 záznamů.  začátekpředchozí68 - 77dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
Dohoda o vině a trestu
Slavík, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého trestního řádu v roce 2012. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Dohodu uzavírá státní zástupce a obviněný za současného zohlednění zájmů poškozeného. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Státní zástupce navrhne pro obviněného adekvátní trest za tento skutek, přičemž konečnou verzi dohody schvaluje soud. Pro obviněného tento procesní postup znamená zmírnění trestu výměnou za prohlášení o spáchání skutku. Výhodou pro orgány činné v trestním řízení je zkrácené a zjednodušené trestní řízení. Mezi další výhody řešení trestních věcí formou sjednání dohody o vině a trestu lze zařadit úsporu nákladů spojených se standardním řízením před soudem a ochrana poškozených. Institut dohody o vině a trestu pochází z angloamerické právní kultury, kde je jedním z pilířů trestního procesu. V českých podmínkách jde ale o institut cizí a kontroverzní, který je podroben silné kritice hlavně ze strany právních teoretiků. Cílem mé práce je zhodnotit, jestli dohoda o vině a trestu může být hojně využívaným institutem i v České republice, nebo se jedná o institut natolik cizorodý, že se v českých podmínkách nemůže...
Dohoda o vině a trestu
Dimitriadisová, Šárka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je relativně nový institut trestního práva procesního, kterým je dohoda o vině a trestu. Tento institut byl do českého právního řádu zakotven novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností ke dni 1. září 2012 a účelem jeho zavedení bylo zrychlení a zefektivnění trestního řízení a zároveň odbřemenění soudů, které jsou v důsledku značného množství nových nápadů přetížené. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována systémovému zařazení dohody o vině a trestu v trestním řádu a jeho postavení z hlediska odklonů s přihlédnutím k principům restorativní a retributivní justice. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem zavedení dohody o vině a trestu do české právní úpravy a procesem jejího přijetí. Zároveň je v této kapitole pojednáno argumentech ve prospěch i neprospěch dohody o vině a trestu, se zvláštním zřetelem na základní zásady trestního řízení. Ve třetí kapitole je ve dvou částech podrobně rozebrána právní úprava dohody o vině a trestu, první část je věnována procesu sjednávání dohody o vině a trestu a druhá pak řízení o schválení dohody o vině a trestu před soudem. Čtvrtá kapitola je věnována stručnému popisu fungování institutu dohody o vině a trestu ve Velké Británii s přihlédnutím k rozdílům mezi kontinentálním...
Kritická analýza ochranného léčení a zabezpečovací detence v systému ochranných opatření
Benda, Jiří ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Rigorózní práce Kritická analýza ochranného léčení a zabezpečovací detence v systému ochranných opatření se zabývá právní úpravou ochranného léčení a zabezpečovací detence v rámci české právní úpravy ochranných opatření. V úvodních dvou kapitolách práce je vymezen samotný smysl a účel ochranných opatření, proveden jejich základní přehled se zaměřením na základní zásady a instituty, které jsou s ochrannými opatřeními úzce spojeny. Současně je popisem historického vývoje právní úpravy na českém území upozorněno na některé dílčí problematické aspekty, které jsou v dalších kapitolách podrobně rozebrány. Následně ve třetí a čtvrté kapitole, které se týkají již samotného ochranného léčení a zabezpečovací detence, jsou tyto dva instituty shodným způsobem, pro možnost vzájemné komparace, kriticky analyzovány a zařazeny do systému trestních sankcí. V rámci obou institutů je i podrobně rozebrána odpovídající německá a rakouská právní úprava, která je porovnána s českou právní úpravou. Kritické analýze je tak podrobena zejména právní úprava ochranného léčení i zabezpečí detence se zaměřením na celý rozhodovací proces soudu při ukládání, ukončování, či prodlužování délky trvání výkonu obou trestních sankcí. V rámci analýzy je poukázáno na dílčí nevhodnosti právní úpravy. Po komparaci s obdobnou právní úpravou...
Drogové trestné činy
Váchová, Natálie ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Drogové trestné činy Diplomová práce - Natálie Váchová - abstrakt Trh s drogami se ve větším či menším měřítku nachází v každé zemi a představuje v současné době jeden z globálních problémů lidstva. Státy se proto snaží bojovat proti obchodu a užívání drog jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Drogy ovlivňují různé aspekty života závislé osoby, jako například zdravotní, sociální nebo finanční stránku. S drogami je však spojeno také široké spektrum trestné činnosti - nelegální výroba, distribuce a držení drog (tzv. drogové trestné činy), majetková trestná činnost páchaná ve snaze získat finanční prostředky ke koupi drog (například trestný čin krádeže) nebo trestné činy páchané pod jejich vlivem. Tato problematika je velmi obsáhlá, proto se tato diplomová práce bude blíže zabývat pouze tzv. drogovými trestnými činy. Cílem následující práce je blíže tyto trestné činy vymezit, rozebrat rozdílné pojetí pojmu "množství větší než malé" u omamných a psychotropních látek v průběhu let a srovnat českou právní úpravu s německými předpisy. První kapitola je věnována úvodu do problematiky. Nejprve je nastíněno historické pozadí využívání drog a objevování nových druhů v závislosti na rozvoji medicíny a chemické vědy. Následně je podrobně popsán vývoj právní úpravy trestných činů souvisejících s neoprávněným...
Ohrožení pod vlivem návykové látky
Micka, Martin ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Přečin ohrožení pod vlivem návykové látky je jedním z nejčastěji vyskytujících se trestných deliktů se kterým se česká společnost setkává. Svou diplomovou práci jsem rozdělil do deseti kapitol. První kapitola pojednává o znacích skutkové podstaty trestné činu ohrožení pod vlivem návykové látky, tak jak je dělí právní teorie. Druhá kapitola popisuje problematiku protiprávnosti skutku. Třetí kapitola se zabývá rozborem kvalifikačních okolností, které zákonodárce stanovil ve druhém odstavci přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku a podmínky účasti osob odlišných od hlavního pachatele na spáchání tohoto skutku. Pátá kapitola popisuje charakteristický průběh uskutečňování úmyslu pachatele spáchat trestný čin. Šestá kapitola se zabývá nejčastěji se vyskytující trestnými činy, které se společně vyskytují s daným přečinem. Sedmá kapitola je věnována novému fenoménu prokazování stavu vylučujícím způsobilost v případech ovlivnění jinou návykovou látkou. V osmé kapitole se zaměřuji na problematiku ukládání jednotlivých druhů sankcí s ohledem ke stávající praxi v souvislosti s uložením sankce za předmětný skutek podle § 274 tr. zákoníku. Devátá kapitola popisuje některé formy tzv. zvláštních způsobů řízení, které jsou uplatňována v řízení o přečinu podle § 274 tr. zákoníku.
Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Kučerová, Štěpánka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá právní úpravou a související problematikou odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu upraveného v § 88 tr. řádu jakožto i problematikou úzce souvisejícího institutu zjišťování údajů o telekomunikačním provozu upraveného ustanovením § 88a tr. řádu. Oba tyto zajišťovací instituty a zároveň významné způsoby získávání důkazů v rámci trestního řízení představují za splnění stanovených podmínek dovolený zásah do základního práva na respektování soukromého života a některých dalších základních práv. Práce je systematicky rozdělena do sedmi kapitol. Kapitola první se věnuje komplexnímu rozboru obou institutů z pohledu základních lidských práv, s nimiž přichází do konfliktu, detailní charakteristice, vůdčím principům a úpravě procedury nařizování odposlechu a zjištění údajů. Vzhledem k řadě společných znaků, které zajišťovací úkony podle § 88 a § 88a tr. řádu vykazují ve vztahu k operativně pátracímu prostředku sledování osob a věcí podle § 158d tr. řádu, je v následující kapitole provedena komparace těchto institutů. Třetí kapitola je věnována vývoji právní úpravy odposlechu a změnám, ke kterým došlo v rámci jednotlivých novelizací. První zákonná úprava odposlechu byla do trestního řádu zavedena v roce 1991, a to v důsledku politických změn vedoucích k potřebě výslovného...
Trestní řízení před samosoudcem
Bělohradská, Lucie ; Říha, Jiří (oponent) ; Krupička, Jiří (oponent)
Rigorózní práce na téma Trestní řízení před samosoudcem se zabývá, jak už samotný název napovídá, zcela specifickým, resp. zvláštním trestním řízením před samosoudcem, tedy před soudcem jediným. V současnosti je trestní řízení před samosoudcem hojně využíváno, jelikož toto řízení umožňuje, samozřejmě za určitých, zákonem stanovených podmínek, vyřízení trestní věci často rychleji, hospodárněji a účelněji, především pokud samosoudce rozhodne tak, že vydá rozhodnutí ve formě trestního příkazu. Hlavním cílem, resp. účelem této rigorózní práce je nejenom co nejpodrobněji nastínit trestní řízení před samosoudcem jako takové, ale představit i všechny instituty, které se v trestním řízení, resp. v trestním řízení před samosoudcem objevují a jsou s ním úzce spjaty. Rigorózní práce je pro lepší přehlednost a orientaci rozdělena na několik hlavních kapitol a navazujících podkapitol s tím, že hlavní část, resp. právní úprava trestního řízení před samosoudcem de lege lata, plynule navazuje a tedy i vychází z historických souvislostí, a vyústí pak v podobě úvah či námětů de lege ferenda. Závěrem lze uvést, že hlavním přínosem této rigorózní práce je, po prozkoumání a nastínění současné právní úpravy trestního řízení před samosoudcem a institutů souvisejících, právě již zmíněné vyústění v náměty či úvahy de lege...
Účastenství
Slavíková, Lucie ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Účastenství Résumé Předkládaná diplomová práce analyzuje institut účastenství v širším smyslu v českém trestním právu, tedy kromě účastenství v užším smyslu se soustředí i na spolupachatelství. Účastenství je jednou z nejproblematičtějších otázek obecné části trestního práva, přitom je v současné době jedním z nejaktuálnějších témat, neboť roste počet trestných činů páchaných za součinnosti více osob. Cílem práce je kriticky zhodnotit stávající úpravu účastenství v českém trestním zákoníku a navrhnout možné řešení některých identifikovaných nedostatků. Tohoto cíle by mělo být dosaženo nejen analýzou české odborné literatury a judikatury, ale i komparací s francouzskou a belgickou právní úpravou účastenství a rozborem relevantní francouzské a belgické odborné literatury a judikatury. Kromě úvodu a závěru je práce rozdělena do čtyř kapitol, jež jsou dále členěny. První kapitola se zprvu věnuje obecně problematice trestné součinnosti více osob na páchání trestné činnosti a možnostem jejich postihu. V této souvislosti je vysvětlena koncepce plurality trestných činů a jednotnosti trestného činu (také známé jako monistický a dualistický systém). V následující části kapitoly je vymezen rozdíl mezi účastenstvím v užším a širším smyslu a vysvětleny podmínky trestní odpovědnosti spolupachatelů a účastníků. Hlavní...
Trestněprávní problematika diváckého násilí na sportovních utkáních
Vrajíková, Barbora ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Diplomová práce se věnuje diváckému násilí na fotbalových utkáních především z pohledu trestního práva. Vzhledem k šíři této problematiky je část práce věnována také úpravě správního a soukromého práva. Pod pojem diváckého násilí můžeme zahrnout celou škálu nebezpečného a násilného chování diváků v souvislosti s fotbalovými zápasy. Taková jednání můžeme nejčastěji kvalifikovat jako rušení přípravy a průběhu organizovaného sportovního utkání, tedy jako trestný čin výtržnictví. Úvodní pasáže jsou věnovány charakteristice a typologii návštěvníků fotbalových utkání jako potencionálních pachatelů trestných činů, se zaměřením na fotbalové chuligány. Kapitola druhá pojednává o jednotlivých projevech diváckého násilí a o vývoji tohoto fenoménu na území České republiky. V třetí kapitole se věnuji vybraným trestným činům, pod které projevy diváckého násilí můžeme podřadit nejčastěji. Největší prostor je věnován rozboru platné právní úpravy trestného činu výtržnictví se zaměřením na vysvětlení neurčitých právních pojmů a zásadu subsidiarity trestní represe. Dále se věnuji teoretickému rozboru a praktickým příkladům dalších vybraných trestných činů souvisejících s diváckým násilím jako jsou ublížení na zdraví, rvačka, násilí proti úřední osobě nebo tzv. trestné činy z nenávisti. Čtvrtá a pátá kapitola...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 119 záznamů.   začátekpředchozí68 - 77dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.