|
|
Korporativní systém fašistické Itálie
Zusková, Alena ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Falada, David (vedoucí práce)
73 6. Závěr Mussolini a jeho propagandisté tvrdili, že fašistický korporativní stát vlastně překonal jak kapitalismus s jeho extrémním liberalismem, tak socialismus. Zastánci korporativních teorií, jakým byl například Giuseppe Bottai, který byl po jistou dobu ministrem korporací, museli přiznat, že v praxi se vše odehrávalo jinak. Ve fašistické Itálii existoval zřetelný rozdíl mezi teorií korporativismu a reálnou hospodářskou politikou. Korporativní stát byl v podstatě jen politickým heslem, v praxi byl korporativismus pouhým nástrojem, pomocí něhož fašistická strana kontrovala hlavní ekonomické zájmy. Organizace dělnických tříd byly rozbity a soukromé podnikání bylo vystaveno zastrašování. Růst státu v období korporativismu byl obrovský. Strana, milice a korporace poskytovaly až sto tisíc míst pro organizátory a tajemníky. Korespondent londýnského The Economist v roce 1935 napsal, že korporativní systém nenabízí nic nového, že představuje pouze protekcionalismus.177 Růst státních a stranických úředníků způsobil nárůst korupce, která Mussoliniho režim proslavila. Přesto byl stát vystaven tlaku nejsilnějších a nejvlivnějších hospodářských skupin a uskupení, které si ho podmanily. Korporace byly závislé na velkém průmyslu. Monopoly chtěly umlčet všechny požadavky dělnických protestů i vykonávat tlak na stát v...
|
|
|
Vývoj státoprávního systému Byzantské říše
Mařík, Petr ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce)
99 Název diplomové práce: Vývoj státoprávního systému Byzantské říše Name of the diploma paper: Development of the state-law system of the Byzantine Empire Shrnutí: Tato diplomová práce pojednává o vývoji státoprávního uspořádání Byzantské říše v kontextu s četnými změnami podoby a rozsahu jejího území. Pozornost je zaměřena na základní moci ve státě, jimiž jsou především císař, armáda a církev. Nelze ovšem opomenout ani roli senátu, dém a civilní a vojenské aristokracie. Autor u těchto subjektů sleduje vývoj jejich vzájemných vztahů a proměn jejich postavení. V první kapitole je popsán územní vývoj a proměny zahraničně-politického postavení státu. Slouží především pro ilustraci faktu, že zahraničně-politické postavení říše bylo značně komplikované a změny území četné a zásadní. Z kapitoly vyplývá, že se značně měnilo i etnické složení společnosti. Důležité z hlediska zaměření této diplomové práce je, že tyto okolnosti kladly značné nároky na správu státu. Kapitola druhá se věnuje vývoji samotné správy státu se zvláštním zaměřením na okolnosti a příčiny vzniku a posléze opuštění themového systému. Dále se autor snaží najít souvislost úpadku a zániku říše se způsobem spravování státu. Ve třetí kapitole je blíže rozebrán nástupnický systém byzantských císařů se zaměřením na jeho nedostatky a z toho plynoucí...
|
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Kubelková, Jana ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Tema moji diplomove prace je rasisticke zakonodarstvi nacistickeho Německa. Toto tema jsem zvolila, protože si myslim, že je třeba si připominat i stinne stranky pravnich dějin, abychom se z historie poučili a předešle chyby neopakovali. Diplomovou praci jsem rozdělila do osmi zakladnich kapitol. V prvni kapitole vymezuji zakladni pojmy rasismus a antisemitismus, rasove teorie a vůdcovsky princip, neboť tvořily integralni součast nacisticke ideologie. Druha kapitola obsahuje nastin politicke a ekonomicke situace v povalečnem Německu, postupny vzestup Nacionalněsocialisticke německe dělnicke strany v čele s Adolfem Hitlerem, převzeti moci nacisty a prvni fazi protižidovských opatřeni. Třeti kapitola se věnuje nejvyznamnějšim rasistickym zakonům, tedy tzv. norimberskym zakonům, a dvěma zakonům, jež se tykaly dědičneho zatiženi. V dalšich kapitolach jsem se zabyvala dvěma důležitými mezniky protižidovske politiky Německa. Prvnim je celonarodni pogrom z 9. a 10. listopadu 1938, tzv. křišťalova noc, kterou bych označila za předehru holocaustu. Druhy meznik představuje porada na tema "konečne řešeni evropske židovske otazky" znama jako konference ve Wannsee. 1
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.