Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Korporativní systém fašistické Itálie
Zusková, Alena ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
73 6. Závěr Mussolini a jeho propagandisté tvrdili, že fašistický korporativní stát vlastně překonal jak kapitalismus s jeho extrémním liberalismem, tak socialismus. Zastánci korporativních teorií, jakým byl například Giuseppe Bottai, který byl po jistou dobu ministrem korporací, museli přiznat, že v praxi se vše odehrávalo jinak. Ve fašistické Itálii existoval zřetelný rozdíl mezi teorií korporativismu a reálnou hospodářskou politikou. Korporativní stát byl v podstatě jen politickým heslem, v praxi byl korporativismus pouhým nástrojem, pomocí něhož fašistická strana kontrovala hlavní ekonomické zájmy. Organizace dělnických tříd byly rozbity a soukromé podnikání bylo vystaveno zastrašování. Růst státu v období korporativismu byl obrovský. Strana, milice a korporace poskytovaly až sto tisíc míst pro organizátory a tajemníky. Korespondent londýnského The Economist v roce 1935 napsal, že korporativní systém nenabízí nic nového, že představuje pouze protekcionalismus.177 Růst státních a stranických úředníků způsobil nárůst korupce, která Mussoliniho režim proslavila. Přesto byl stát vystaven tlaku nejsilnějších a nejvlivnějších hospodářských skupin a uskupení, které si ho podmanily. Korporace byly závislé na velkém průmyslu. Monopoly chtěly umlčet všechny požadavky dělnických protestů i vykonávat tlak na stát v...
Korporativní systém fašistické Itálie
Zusková, Alena ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Falada, David (vedoucí práce)
73 6. Závěr Mussolini a jeho propagandisté tvrdili, že fašistický korporativní stát vlastně překonal jak kapitalismus s jeho extrémním liberalismem, tak socialismus. Zastánci korporativních teorií, jakým byl například Giuseppe Bottai, který byl po jistou dobu ministrem korporací, museli přiznat, že v praxi se vše odehrávalo jinak. Ve fašistické Itálii existoval zřetelný rozdíl mezi teorií korporativismu a reálnou hospodářskou politikou. Korporativní stát byl v podstatě jen politickým heslem, v praxi byl korporativismus pouhým nástrojem, pomocí něhož fašistická strana kontrovala hlavní ekonomické zájmy. Organizace dělnických tříd byly rozbity a soukromé podnikání bylo vystaveno zastrašování. Růst státu v období korporativismu byl obrovský. Strana, milice a korporace poskytovaly až sto tisíc míst pro organizátory a tajemníky. Korespondent londýnského The Economist v roce 1935 napsal, že korporativní systém nenabízí nic nového, že představuje pouze protekcionalismus.177 Růst státních a stranických úředníků způsobil nárůst korupce, která Mussoliniho režim proslavila. Přesto byl stát vystaven tlaku nejsilnějších a nejvlivnějších hospodářských skupin a uskupení, které si ho podmanily. Korporace byly závislé na velkém průmyslu. Monopoly chtěly umlčet všechny požadavky dělnických protestů i vykonávat tlak na stát v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.