|
|
Církev obecných epištol
Šály, Martin ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Heryán, Ladislav (oponent)
Práce se zaměřuje na rozbor sedmi novozákonních textů označovaných jako "obecné epištoly" (Jk, 1Pt, 2Pt, 1J, 2J, 3J, Ju) se zaměřením na církev (církve, křesťanské obce). Rozbor je prováděn tematicky s odlišením, co je pro určitou epištolu specifické a co může být pojímáno pro více obecných epištol souhrnněji. Mezi témata, kterými se práce zabývá, patří vymezení adresátů obecných epištol, židovské i nežidovské náboženské tradice, které se v obecných epištolách odrazily, specifické křesťanské vlivy, které jsou v epištolách patrné nebo se kterými se museli jejich autoři a adresáti vyrovnávat a také společenský kontext, který se do epištol promítnul. Pozornost je dále věnována struktuře církví obecných epištol, vnitřním a vnějším potížím, se kterými se potýkaly a konečně je popisováno založení a obsah nejrůznějších morálních výzev, které obecné epištoly obsahují. Klíčová slova Nový zákon, obecné epištoly, církev, vývoj církve.
|
|
|
Dvanáct základů hradby
Hrubeš, Martin ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Drahokamy v základu hradby nového Jeruzaléma (Zj 21,19-20) byly vždy spojovány s atributy jako jsou bezpečí a ochrana, Boží svrchovanost, zakládající autorita dvanácti apoštolů, věčný ráj. Někteří badatelé v nich hledali spojení s astrálními systémy starověku, třebaže většinou připouštějí, že Jan tuto symboliku případně použil polemicky. Zhruba od 20. století se vědci začali zajímat i o totožnost nerostů z pohledu moderní mineralogie. Přes snahu o jejich identifikaci se však ukazuje, že s využitím všech dostupných pramenů nemůže být dosaženo shody o přesném seznamu drahokamů v základech Jeruzaléma ani na náprsníku velekněze (Ex 28,17-20), protože se nerosty ve starověku určovaly jinak než dnes. Tím jsou k nezdaru odsouzeny všechny snahy o přiřazení konkrétních drahokamů k izraelským kmenům nebo apoštolům. Problematiku drahokamů je nutno zvažovat v kontextu Bible jako celku, aby alespoň častěji se vyskytující drahokamy (např. šóham, safír, jaspis) bylo možno blíže zařadit a vážněji se zabývat jejich symbolikou. Ukazuje se, že charakteristickými vlastnostmi drahokamů pro autory biblických textů byly barva, lesk, průsvitnost a tvrdost. Významnou roli hrálo jejich nejčastější tehdejší využití: na výrobu pečetítek. Drahokamy byly nápadně častěji používány v symbolice bohů či božských vlastností než...
|
|
|
Starozákonní konotace Kázání na hoře (podle Matouše)
Cejp, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Tato písemná práce z oboru novozákonní teologie si vytkla za cíl hledat starozákonní souvislosti tzv. Kázání na hoře, tedy souvislého celku učení Ježíše Nazaretského, které najdeme v 5.-7. kapitole Evangelia podle Matouše. Pro ujasnění bylo nutné nejdříve určit, co vlastně považovali tehdejší Židé za Písmo, protože kánon Bible v tzv. novozákonní době ještě nebyl přesně stanoven, zatímco jednotlivé knihy už svou závaznou písemnou podobu měly. Mezi řecky mluvícími Židy, žijícími ve světě, měl kánon jinou podobu než v Palestině. To lze přibližně vymezit psanou Tórou, tedy pěti knihami Mojžíšovými, Proroky a spisy, souhrnně nazývanými Tenakem. Pro potřebu této práce bylo důležité zkusit vystihnout, co za Bibli považoval sám Ježíš, a pak jeho představu srovnat s tím, co dnes nazýváme Starý zákon. Ježíšovo učení, jak ho známe z evangelií, se ovšem rabínským způsobem vztahovalo také k tzv. ústní Tóře a dalším pramenům. Obsahovým a jazykovým srovnáváním textů Kázání na hoře se Starým zákonem křesťanské Bible, a to na základě několika českých a světových komentářů a s přihlédnutím k několika novozákoníkům z židovských řad, se ukázalo, že vnitřní souvislost a provázanost Tenaku a Ježíšova učení je velice intenzivní a živá, někde věrná, jinde reformátorská. Můj původní předpoklad, že některým podstatným částem budou...
|
|
|
Syn Davidův v Matoušově evangeliu na pozádí tradice o Šalamounovi jako exorcistoví
Dvořáček, Jiří ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Luz, Ulrich (oponent) ; Mareček, Petr (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na způsob užití titulu Syn Davidův v Matoušově Evangeliu. Práce vychází z předpokladu, že Matoušovo spojení mesiášského titulu Syn Davidův s uzdravováním, typický to znak Matoušovské christologie, musí být vysvětlitelné nejen z redakčního hlediska, tj. že Matouš našel toto spojení u Marka 10,46-52 a rozšířil ho i do ostatních perikop, ale i z hlediska soudobé židovské tradice, jmenovitě tradice o Davidovu synu Šalamounovi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Interpretation of Matthew 23
Muráň, Benjamín ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Táto práca je výkladom 23. kapitoly Matúšovho evanjelia. Jedná sa o exegézu novozmluvného textu, ktorá sa ale zameriava len na text samotný a na jeho výklad a neberie do úvahy dejiny pôsobenia a jeho použitie v liturgickej praxi. Jednotlivé kapitoly sa postupne venujú textovej kritike, porovnaniu prekladov, synopse, štruktúre textu, jazykovému rozboru - kde je zaradený aj exkurz k termínu "ouvai", historickému kontextu Matúšovho zboru, historickým súvislostiam, adresátom, literárnemu kontextu a konečne samotnému výkladu textu, ktorý stavia na poznatkoch predchádzajúcich kapitol. Na záver je zaradený stručný facit exegézy, ktorý vecne zhŕňa výsledky exegézya po ňom nasleduje záver, kde predkladám posolstvo textu tak, ako ma oslovil. Ježišovu reč voči zákonníkom a farizejom chápem ako polemiku, kritickú reč, ale zároveň aj ako výzvu k obráteniu. "Ouvai" má za úlohu priviesť poslucháča k tomu, aby si uvedomil nesprávnosť svojho konania a odhodlal sa k zmene. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bohoslužba v listech apoštola Pavla
Matějka, Daniel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Předložená práce analyzuje shromažďování korintské církve a jeho problémy, aby porozuměla Pavlovu teologickému myšlení a intencím ohledně bohoslužby. Tyto intence jsou dány do souvislosti s Pavlovým užíváním bohoslužebné terminologie. Dále je pojednán význam korintského shromažďování pro život sboru. Analýza problému korintské večeře Páně ukazuje, že různé skupiny začínaly večeři lámáním chleba v různých okamžicích, jak přicházely. Pavel odmítá, že by tato večeře byla večeří Páně, a znovu zakládá večeři Páně citací slov ustanovení, která zdůrazňují Ježíšovo panství nad večeří Páně a společenství s těmi, pro které Ježíš zemřel. V souvislosti s korintským shromážděním, kde se projevují charismata, Pavel představuje vyznání Ježíše jako Pána jako kritérium pravé spirituality. Obecným kritériem pro nápravu bohoslužby je oikodomé jako budování církve, která je tělem Kristovým. Pavel zdůrazňuje integrační charakter bohoslužby. Nicméně, křesťanská bohoslužba přesahuje všechny bohoslužebné formy a naplňuje celý život věřícího. Proto Pavel s oblibou užívá bohoslužebnou terminologii v přeneseném významu. Korintské shromažďování k večeři Páně je velmi důležité pro církev, která trpí schizmaty. Dosavadní způsob jedení večeře napomáhá schismatům, protože různé skupiny, které přicházejí do shromáždění v různé okamžiky a...
|
|
|
Boží království u Pavla
Bandhauer, Petra ; Roskovec, Jan (oponent) ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se snaží pojmout téma Božího království, které u apoštola Pavla nepatří k hlavním. Podle malého výskytu slov o Božím království, vládě, kralování a vládnutí v Pavlových pravých epištolách se zdá, že téma Božího království pro něj není centrem jeho theologického zájmu. To ovšem stojí ve zvláštním nesouladu se synoptickými evangelii, kde je Boží království zásadním a v podstatě hlavním tématem. Za předpokladu, že se apoštol Pavel setkal a seznámil s tradicí o Ježíši Kristu, musí být možné nalézt u něj nějaké stopy této tradice. Práce nejprve zkoumá Pavlova theologická východiska, mající základ v jeho židovském farizejském vzdělání. Následně vykládá Pavlovy texty, ve kterých přímo či nepřímo se vyslovuje k Božímu království a snaží se najít souvislost s texty o Božím království v synoptických evangeliích. Poté se snaží stručně vystihnout charakter tématu Božího království v těchto evangeliích. Nakonec práce srovnává Pavlovy představy o Božím království, jaké se vynořily z exegezí jeho textů, se zvěstováním Božího království, jak je zaznamenali autoři synoptických evangelií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Exegeze Mt 15,21-28: Víra kananejské ženy
Lukášová, Pavlína ; Pokorný, Petr (oponent) ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce)
Práce exegeticky rozpracovává novozákonní oddíl z Matoušova evangelia o víře kananejské ženy. Jde o příběh, který popisuje Ježíšovu činnost na pohanském území, kdy za ním přichází pohanská žena prosící o pomoc pro svou posedlou dceru. Text nejvíce zachycuje rozhovor, který se odehrává mezi Ježíšem a již zmíněnou ženou. Jejich metaforicky laděný dialog vrcholí Ježíšovým údivem nad velikostí víry právě této pohanské ženy a činem uzdravení na dálku. Na začátku práce je stručný literární úvod k evangeliím, který má za cíl uvést text exegeze. Samotná exegeze obsahuje nezbytné prvky, které patří k práci tohoto druhu. Analytické zpracování tedy obsahuje překlad textu a porovnání jiných překladů, rukopisné varianty, kontext, paralely, konkordancie, komentáře, exkurzy a samozřejmě výklad. Samotný text je součástí starocírkevních perikop, což se na práci také promítne, protože je obohacena o výklady z dějin křesťanské církve. Na závěr je připojena má vlastní interpretace vykládaného oddílu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Priesthood of All Believers in the Book of Revelation
Uhrin, Benjamin ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Benjamin Uhrin Všeobecné kňazstvo v knihe Zjavenia Priesthood of All Believers in the Book of Revelation Práca poskytuje exegetické zdôvodnenie široko prijímaného, ale biblicky- teologicky takmer neskúmaného konceptu všeobecného kňazstva veriacich. Sústredí sa najmä na poslednú knihu Novej Zmluvy. Výkladom selektovaných textov a ich komparáciou so širším biblickým kontextom poukazuje na prínos, ktorý k tejto téme Zjavenie Jánove, či Apokalypsa prináša.
|
|
|
Odkazy na knihu Leviticus v Matoušově evangeliu
Landovská, Eliška ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Tato práce se zaměřuje na dosud neprobádaný problém v rámci citací Starého zákona v Matoušově evangeliu. U Matouše se objevuje celkem dvacet odkazů na knihu Leviticus. Autorka vychází z odkazů uvedených v kritickém vydání Nového zákona NestleBAlland. Některé z citací jsou v pozadí odkazů na Exodus, nebo Deuteronomium, které Matouš cituje hojněji. Někdy jsou zcela unikátní, jako v případě očištění malomocného. Nejedná se o doslovné citace, ale většinou o narážky kulturněBteologického rázu. V úvodu je představen problém starozákonních citací, v první kapitole potom stručný přehled citací v Kázání na hoře. Autorka vychází vždy nejprve od starozákonního oddílu, srovnává hebrejský a řecký text. Po jeho stručné exegesi následuje překlad odpovídajícího matoušovského oddílu a jeho srovnání se synoptiky. Následuje stručná exegese a výklad vztahu obou textů. Jak se ukazuje, oddíly z Leviticu většinou umožňují lépe porozumět významu jednotlivých výroků a gest v evangeliu. Většinou se týkají dobového pozadí. Objasňují dnešnímu čtenáři, který žije v jiném dobovém a kulturním kontextu, záležitosti, které evangelista nevysvětlil, protože předpokládal jejich znalost u čtenářů současných. Některé narážky jsou téměř irelevantní, jako odkazy na klasifikaci čistoty některých zvířat, nebo zejména ty texty, které jsou ve stínu...
|
host ::
RSS.