|
|
Jak poutníci zabloudili. Příspěvek k dlouhodobé vědecké diskuzi o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy
Weinzettl, Štěpán ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce podává příspěvek k dlouhodobé odborné diskuzi historiků o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy. Reflektuje jak stěžejní prameny k danému tématu - zejména dva narativní prameny starofrancouzské provenience, kroniky Geoffroya Villehardouina a Roberta z Clari - tak nejvýznamnější odbornou literaturu. Obzvláštní pozornost je věnována knize The Fourth Crusade dvojice amerických historiků Donalda Quellera a Thomase Maddena, jež si ve vědeckém světě získala značnou prestiž a stala se stěžejní položkou bibliografie o čtvrté křížové výpravě. Tato studie se do značné míry opírá o její faktografickou základnu, zároveň však polemizuje s jejími závěry. Dále vychází z předpokladu, že vnést světlo do problému, který historická věda dvě století trvající debatou přivedla do mrtvého bodu, je možno pouze za využití mezioborové spolupráce. Jelikož historický spor o čtvrtou kruciátu je v obecné rovině sporem o "konspirační teorii", práce zohledňuje rovněž nejnovější poznatky filozofů o epistemologické hodnotě těchto teorií. Z tohoto úhlu se do historické debaty pokouší vnést nové impulsy.
|
|
|
Obraz nájezdníka v narativních pramenech 9. a 10. století
Purchart, Ondřej ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
v českém jazyce: Práce sleduje způsob, jakým byli v soudobých narativních pramenech zobrazováni a popisováni nájezdníci sužující Evropu v 9. a 10. století. Analýzou jednotlivých pramenů dochází postupně k zformování pohledu tehdejších autorů na vikinské, maďarské a arabské nájezdníky a následně na obraz nájezdníků jako na jeden celek, neboť obraz všech tří skupin je z velké části shodný. Práce klade důraz na to, co o nich zkoumané prameny explicitně i nevědomky říkají, ale zároveň také na to, co neříkají, či zamlčují. Mezi těmito prameny jsou zastoupeny téměř všechny literární formy, které během těchto dvou století popisovaly řádění nájezdníků, od kronik a análů, až po životopisy a dopisy. Díky rozsáhlosti působení útočících národů jsou také použity prameny z různých geografických a kulturních oblastí Evropy a lze sledovat rozdíly mezi nimi. Snahou většiny autorů je obraz barbarského, jinověrného násilníka se zálibou v plenění, zabíjení, nedodržování smluv a podobně. Navíc velmi často zlehčují nebo vůbec nezmiňují jejich vojenské úspěchy. Z textů ale také vyvstávají i jiné aspekty, jako velká vojenská zdatnost a snaha usídlovat se. Obraz je to tedy velmi komplexní a obsáhlý.
|
|
|
Rytířský ideál: Francouzi, Angličané, Armagnaci a Burgundští ve stoleté válce očima vybraných kronikářů francouzské provenience
Čermák, Matěj ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vnímáním rytířského ideálu na pozadí pozdní fáze stoleté války ve Francii, a to zejména, jak ho chápali a předkládali urozené společnosti francouzští a burgundští kronikáři - jmenovitě především Enguerrand de Monstrelet a Gilles le Bouvier, herold z Berry. Cílem práce je alespoň přibližně konkretizovat naše leckdy abstraktní představy o rytířském ideálu, a odpovědět na otázku, zda v průběhu války došlo v jeho vnímání k nějakým posunům. Pro snazší orientaci v tématu a pro pochopení dobových událostí se první část práce věnuje příčinám a průběhu stoleté války, a osudům kronikářů, jejichž závěry bakalářská práce zkoumá. Další část studie seznamuje se vznikem a vývojem hlavně anglo-francouzského rytířstva a pojmu rytíře jako takového. Zároveň se zamýšlí nad rytířským ideálem - co vlastně znamenal pro tehdejší společnost a proč vůbec vznikl. Konečně poslední a nejrozsáhlejší část popisuje a rozebírá jednotlivé rytířské ctnosti a prohřešky vůči nim převážně na bitevním poli, tak jak je kronikáři zaznamenali. Klíčová slova: Středověk, stoletá válka, Francie, Anglie, Burgundsko, Armagnacové, rytíř, rytířský ideál, propaganda, rytířství
|
|
|
The Papacy and the Early Christian Heresies: Monophysitism, Monoenergism, Monotheletism
Šalamonová, Dominika ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Práca sa zaoberá problematikou postojov pápežstva k ranokresťanským kristologickým herézam monofyzitizmu, monoenergizmu a monotheletizmu. Diachronickým prístupom sa venuje štyrom pápežom, menovite Levovi I. Veľkému, Vigiliovi, Honoriovi I. a Agatovi. Ide o reprezentatívny výber pápežov, ktorí najviac ovplyvnili vývoj odsúdenia monofyzitských heréz v období od Chalcedónskeho (rok 451) po Tretí konštantinopolský koncil (rok 680/681). Práca analyzuje, zasadzuje do širších súvislostí a komparuje postoje týchto pápežov a ich konanie. Postoj každého pápeža je predostretý na základe analýzy jeho najdôležitejších písomností a následne daný do súvislosti s charakterovými vlastnosťami daného pápeža a širšími teologickými a politickými skutočnosťami. Úvodná kapitola ponúka stručný náčrt duchovného vývoja v Rímskej ríši v 4. až 7. storočí, pričom sa venuje trinitárnym a kristologickým herézam a koncilom, ktoré ich odsúdili. Ostatné kapitoly venujúce sa jednotlivým pápežom obsahujú vždy biografický medailón pápeža so zameraním na jeho pôsobenie mimo oblasť monofyzistkých heréz. Ďalej obsahujú popis a rozbor teologických a politických súvislosti s dôrazom na ekumenické koncily a záverečnú podkapitolu, v ktorej je predstavený postoj pápežov v širších súvislostiach. Práca je ukončená zhrňujúcou komparáciu postojov daných...
|
|
|
DONAČNÍ A POLITICKÁ ČINNOST BURGUNDSKÉ VÉVODKYNĚ ALIX Z VERGY V LETECH 1206-1251 OČIMA JEJÍCH LISTIN
Karlíková, Valentina ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na analýzu dochovaných listin a korespondence burgundské vévodkyně Alix z Vergy. Práce mapuje politickou a donační činnost vévodkyně v letech 1206-1251 právě na základě tohoto typu pramenů. Analyzuje jednotlivé listiny a dopisy a následně v nich reflektuje dobové dění a také osobnost burgundské vévodkyně. V první části jsou stručně nastíněny dobové reálie burgundského prostoru a důležitost reformovaných řádů pro oblast. Rovněž vláda vévodů Huga III. a Oda III. a také životní osudy Alix z Vergy od manželky Oda III. přes regentku až k postavení matky vládnoucího burgundského vévody. V nové kapitole práce nastiňuje pohled na postavení středověkých žen, problematiku jejich práv, disponování mocí a svobodnou vůlí. V druhé části se již práce věnuje rozboru listin a korespondence Alix z Vergy v jednotlivých obdobích života. Diplomová práce rekonstruuje na základě pramenů míru její politické moci, nezávislosti a svobodného rozhodování napříč životem. Součástí práce je komparace analýzy listinného materiálu vévodkyně s korespondencí a listinami královny Eleonory Akvitánské. Práce rovněž komparuje mocenské postavení a osobnost Alix z Vergy nejen s Eleonorou, ale také s francouzskou královnou Blankou Kastilskou, žijící ve stejné době. Klíčová slova: Alix z Vergy,...
|
|
|
Cesta krále Václava IV. do Francie roku 1398. Politické, kulturní a geografické aspekty.
Dufková, Tereza ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Cílem předkládané bakalářské práce je snaha o rekonstrukci cesty českého a římského krále Václava IV. do Remeše roku 1398 a zhodnocení jejího diplomatického významu. K řešení dané problematiky byla zapotřebí rozsáhlá analýza listinného materiálu, regest a nařízení. Důraz byl také kladen na rozbor slavnostního přijetí v Remeši, které zachytily především francouzské kroniky. Na základě zjištěných údajů se podařilo vytvořit relativně podrobný itinerář Václavovy cesty, jenž dokládá královu návštěvu dvou desítek měst. Průběh a smysl popsané diplomatické cesty lze využít k obohacení představ o vládě Václava IV. mezi léty 1378 až 1398 a přispět tak k jejímu zhodnocení. Práce se zaměřila rovněž na analýzu historicko-geografických okolností Václavovy cesty a na rozbor dvorského ceremoniálu přivítaní, zvaného adventus regis. Klíčová slova: Václav IV., Karel IV., lucemburský dvůr, francouzský dvůr, královská cesta, královský vjezd, historické cesty, papežské schizma, stoletá válka, cestování ve středověku
|
|
|
Středověký válečník v boji - Moderní mýtus a historická realita
Šlapák, Vojtěch ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Cílem práce je podat ucelený pohled na bojovou dovednost a schopnosti evropského středověkého válečníka, za použití písemných i archeologických pramenů a moderních výzkumů poslední doby. Hlavním důvodem pro zvolení tohoto tématu je všeobecná neznalost bojovnické minulosti našich předků a především podceňování středověkého evropského boje, jakožto něčeho hrubého, netechnického a barbarského. Tyto "mýty" se práce pokusí vyvrátit mimo jiné komparací šermu z 13. století s renesančním bojovým uměním. Klíčová slova: Boj - Středověk - Šerm - Zápas - I.33 - Evropská bojová umění
|
|
|
Katolicko-protestantský spor o pojímání očistce v 16. století
Roček, Martin ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
(česky) Předkládaná práce se zabývá sporem o pojímání a existenci očistce mezi katolickou církví a protestantskými skupinami na počátku 16. století. Cílem práce je především analyzovat základní rozdíly a důvody, které vedly protestantské teology k odmítnutí této nauky. Vzhledem k rozsahu práce byl kladen důraz především na několik klíčových dokumentů, jimiž protestantští teologové zpochybnili existenci očistce. Pro plné pochopení problémů je první část práce věnována ve stručnosti také vývoji nauky o očistci a podobě této nauky před 16. stoletím, další část prezentuje pohledy protestantského hnutí v Německu a reformních teologů ve švýcarských kantonech. Závěrečná část popisuje především dění Tridentského koncilu na němž se církev zabývala spornými otázkami, které vzešly od protestantských teologů, a definovala podobu nauky o očistci po příštích několik století. Klíčová slova (česky) Křesťanství, protestantismus, eschatologie, očistec, reformace, nebe, peklo
|
|
|
Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425.
Bolerazká, Zuzana ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Název práce: Poslední lucemburská princezna. Životní osudy Elišky Zhořelecké v letech 1390 - 1425. Abstrakt: Diplomová práce se zabývá životem poslední lucemburské princezny Elišky Zhořelecké. Na základě analýzy narativního a diplomatického materiálu, který vznikl přibližně mezi lety 1390 - 1425, popisuje období jejího života od narození, až do doby kdy se definitivně stala vdovou. Eliška Zhořelecká (1390 - 1451) byla vnučkou římského císaře Karla IV. a švédského krále Albrechta I. Na dlouhou dobu byla jediným potomkem lucemburské dynastie a byla proto již od svého dětství ženou politicky významnou. Po několika nezdařilých zásnubách se vdala za brabantského vévodu Antonína. Tento sňatek Elišku přivedl do západní Evropy, kde následně strávila zbytek svého života. Do rukou manželů se právě díky manželství, dostalo Lucembursko. Antonín několik let po svatbě zemřel v jedné z nejslavnějších bitev stoleté války - u Azincourtu. Brzy na to se Eliška znovu provdala za lutyšského biskupského elekta Jana Bavorského, který byl v této době známý především svou snahou ovládnout oblast Hollandu a Zeelandu. Jan ovšem taktéž několik let po svatbě zemřel a Eliška po zbytek života žila jako bezdětná vdova. Eliščin pobyt v ekonomicky a kulturně vyspělé oblasti, v politicky nestálé době a její politická aktivita, spojená...
|
|
|
Anglikánská církev: srovnání vývoje za vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI.
Vozabulová, Diana ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Drška, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá komparací vývoje anglikánské církve za vlády Jindřicha VIII. a jeho syna Eduarda VI. V první části práce je stručně nastíněno pozadí vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI., za kterého stát spravovala regentská rada. Dále je zde zmíněn Jindřichův rozvod s Kateřinou Aragonskou, neboť tato událost vedla k osamostatnění anglické církve od Říma. Rovněž se práce zabývá ustavováním anglikánské církve ve 30. letech 16. století pomocí zákonů a nařízení vydaných parlamentem, které upevnily moc anglického krále nad církví. Druhá část se věnuje tomu, jak se v průběhu 30. a 40. let formovala doktrína a ustanovovala liturgie, přičemž důležité odlišnosti vývoje týkající se např. výkladu eucharistie nebo pohledu na celibát a kněžská manželství jsou porovnány s následujícím vývojem za vlády Eduarda VI. Dílčí kapitoly této části porovnávají a dávají do souvislostí jednotlivé události, které jsou pro vývoj anglikánské církve charakteristické, jako např. rozpuštění klášterů, zrušení zádušních nadací, vydání anglického překladu Písma nebo Knihy společných modliteb. Předmětem této práce je rovněž postavení panovníka v rámci anglikánské církve a vytváření obrazu jeho svrchovanosti. Práce také zmiňuje vliv a působení duchovních a politiků v panovníkově okolí, kteří, jako např. Thomas...
|
host ::
RSS.