Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 84 záznamů.  začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Druhově specifické strategie učení: význam procesů vedoucím ke vzniku potravní averze a zvláštní případ sociálního přenosu
Landová, Eva
Předložená dizertační práce přispívá k poznatkům o aposematismu - fenoménu, jenž vysvětluje výskyt varovného zbarvení v přírodě. Aposematismus je antipredační strategií, která je založena na tom, že se predátor naučí vyhýbat nechutné kořisti s nápadným zbarvením. Důležitými faktory vysvětlujícími evoluci aposematismu jsou však nejen některé aspekty signalizace aposematické kořisti (barevné varovné zbarvení, nápadnost, nechutnost), ale též psychologie predátora, která vede k vyhýbání se kořisti. První část této práce popisuje rozdílnou druhově specifickou odpověď našich běžných druhů pěvců vůči živé aposematické kořisti (ruměnice pospolná) a tomu odpovídající variantu požadavků predátorovy ekologie. Další část předložené disertační práce se zaměřuje především na druhy, které pozitivně reagují (vrozené biasy, učení, paměť, atd.) na varovné signály aposematické kořisti. Zabýváme se diversitou psychologických procesů, jenž vedou k tomu, že se bude daný druh chovat vyhýbavě. Nejprve zkoumáme, jestli je toto vyhýbavé chování několika druhů čeledi Paridae získáno učením, nebo zda je způsobeno vrozenými mechanismy. Zaměřujeme se na způsob, kterým se ptáci učí vyhýbat se a také na dobu trvání tohoto získaného chování na modelovém druhu sýkory koňadry. Změny v paměti způsobující vyhýbání se aposematické...
Měření inteligence u savců se zaměřením na kognitivní schopnosti primátů
Tesař, David ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
V současné době existují dvě převládající hypotézy vysvětlující distribuci a evoluci inteligenčních (vyšších kognitivních) schopností u zvířat. První hypotéza zastává názor, že jde o obecné principy inteligence společné přinejmenším všem obratlovcům a jednotlivé taxony se podle této hypotézy liší pouze kvantitativně. Druhá hypotéza vychází z předpokladu, že každý živočich je svými kognitivními schopnostmi dokonale přizpůsoben svému prostředí a že jde tedy o mentální adaptaci na měnící se ekologické podmínky. Předpokladem této hypotézy je existence kvalitativně různých typů kognitivních schopností (typů inteligence). Cílem této práce by mělo být poskytnutí širšího přehledu ohledně měření inteligence a hypotéz týkajících se jejího vývoje. Dále pak zhodnocení úspěšnosti v modelových typech kognitivních testů u primátů, jejich mezidruhové porovnání a případné srovnání s člověkem a také srovnání této úspěšnosti s relativní velikostí mozku a dalšími faktory.
Testování prostorové orientace u gekončíka nočního (Eublepharis macularius)
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Schopnost prostorové navigace u plazů není dosud plně prozkoumána. Nevíme, zda plazi používají pouze jednodušší typy navigací, např. "cue learning" (jedna klíčová značka), nebo typy složitější, např. allothetickou navigaci (vztahy mezi několika značkami) či kognitivní mapu (mentální reprezentaci okolí). Cílem práce bylo testování prostorové orientace u modelového plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius) v modifikovaném Morrisově vodním bludišti (MWM). Design experimentů vycházel z tzv. "Parallel Map Theory", tj. teorie o využití prostorových informací z více navigačních rámců. Testována byla preference gekončíků nočních ohledně jednotlivých orientačních rámců. Tzn. schopnost kombinovat prostorové informace z "bearing map" (jedna značka a gradient) a "sketch map" (lokální značky), která je předpokladem pro vytvoření integrované mapy. Zjišťován byl také význam jednoduché strategie "cue learning" a kognitivně obtížnější allothetické navigace pro jejich orientaci. Gekončíci jsou schopni kombinovat informace z jednotlivých navigačních rámců, což ukazuje na schopnost tvorby integrované mapy. Použití navigačních strategií je individuální. Klíčová slova: plazi, gekončík noční, prostorová orientace, Parallel Map Theory, cue learning, allothetická navigace.
Role of steroid hormones in control of sexually dimorphic traits in eyelid geckos (Eublepharidae)
Tóthová, Lucia ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Dôležitosť roly pohlavných hormónov pri vzniku, vývine a regulácii pohlavne dimorfného chovania nie je potrebné zdôrazňovať. Ich konkrétne aktivačné a organizačné účinky a vzájomné interakcie v pohlavnej diferenciácii a determinácii však stále nie sú úplne známe. Cieľom našej práce bolo preskúmať efekt hormonálnej manipulácie u jašterov z čeľade gekončíkovitých (Eublepharidae) a objasniť úlohu steroidných hormónov pri vzniku a formovaní pohlavných rozdielov. V prvej časti sme sa pokúsili o hormonálne indukovanú pohlavnú reverziu u gekončíka mexického (Coleonyx elegans), ktorý má genotypicky určené pohlavie (GSD) s pohlavnými chromozómami typu X1X2Y. U revertovaných jedincov sme chceli skúmať vplyv steroidných hormónov podaných v rannej embryogenéze na pohlavne dimorfné znaky a v prípade ich úplnej reverzie a fertility, ďalej pátrať po géne určujúcom pohlavie u tohto druhu. V druhej časti našej práce sme skúmali maskulinizačné účinky testosterónu u samíc gekončíka nočného (Eublepharis macularius), ktorý má naopak teplotné určenie pohlavia (TSD) a zároveň je blízko príbuzný vyššie spomenutému druhu Coleonyx elegans. U pokusných samíc sme pomocou podkožných implantátov dlhodobo zvýšili hladiny testosterónu a potvrdili sme, že sa u takto manipulovaných jedincov objavia samčie gonády a prekloakálne póry....
Fobie ze zvířat: strach nebo "disgust"?
Peléšková, Šárka ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Fobie ze zvířat jsou jednou z nejčastějších specifických fobií u lidí. Tradičně se předpokládalo, že se v nich uplatňují především dvě emoce - strach a úzkost, poslední dobou se však objevují práce, které diskutují o úloze emoce zvané "disgust" (znechucení, odpor). Fobie i zapojené emoce jsou klasifikovány především z hlediska psychologie a psychiatrie. Jejich projevy se rozlišují převážně na úrovni fyziologické a jsou zkoumány moderními medicínskými metodami (např. funkční zobrazovací metody). Spouštěcími stimuly jsou v případě arachnofobie, ofidiofobie apod. konkrétní zvířata, pavouci či hadi. Znechucení obecně však vyvolává širší skupina spouštěčů. Vznik těchto fenoménů je pak vysvětlován z pohledu evoluční biologie a předpokládá biologicky významné selekční tlaky a společnou koevoluci. Cílem práce je shrnutí dosavadních poznatků, ověření postulovaných evolučně psychologických hypotéz o podílu znechucení na vzniku fobií ze zvířat a zhodnocení biologické relevantnosti strachu ze zvířecích stimulů.
Vliv vybraných environmentálních a behaviorálních faktorů na stupeň sociality u čeledi Herpestidae
Poláková, Petra ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Mazoch, Vladimír (oponent)
Socialita promykovitých (Herpestidae) je často studovaná vlastnost. Stále ale není jasné, jaké faktory stupeň sociality modulují. Byly navrženy hypotézy o vlivu environmentálních faktorů (otevřenost a uzavřenost habitatu, teplota, precipitace). V práci jsme vliv těchto environmentálních faktorů testovali, ale neobjevili jsme žádnou souvislost. Silný vztah jsme ovšem zjistili mezi verzatilitou (ekologickou valencí) a obývaným klimatem. Socialitu by mohly ovlivňovat také reprodukční parametry (přizpůsobení ve formě větší velikosti vrhu, delší doby březosti a laktace). Objevili jsme vztahy mezi socialitou (počtem jedinců ve skupině) a délkou březosti, socialitou a délkou laktace a socialitou a velikostí vrhu. Vzhledem k tomu, že po odfiltrování fylogeneze vztah mezi velikostí vrhu a socialitou není signifikantní, a že ke zvětšení vrhu došlo pouze v jedné linii, však zvýšení velikosti vrhu považujeme nikoliv za predispozici, ale za následek přechodu k socialitě. Není jasné ani to, jaký byl ancestrální stav sociality a obývaného habitatu na bázi kladu. Obecně přijímané hypotézy naznačují, že společný předek promykovitých byl solitérní a žil v uzavřeném habitatu, ale v naší práci jsme po rekonstrukci ancestrálních stavů jako bazální stav navrhli život v habitatu otevřeném. Navrhujeme, že faktorem...
Prostorová orientace u plazů s důrazem na způsoby testování allothetické orientace
Voňavková, Monika ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současné době jsou u plazů popsány různé způsoby orientace a to především orientace na velké škále pomocí kompasů (magnetického, slunečního). Nejčastějším objektem pro studium prostorové orientace bývají vodní želvy. O ostatních skupinách, hlavně o šupinatých plazech (Squamata) je informací podstatně méně. U této skupiny není přesvědčivě dokázáno, zda a jak k orientaci na malé škále je využívána allothetická orientace. Cílem této práce je popsat způsoby orientace u plazů a zaměřit se na ty práce, kde byla orientace pomocí vnějších význačných znaků prostředí (tj. allothetická orientace) experimentálně testována. Dále byly v této práci podrobně rozebrány způsoby testování allothetické orientace u jiných skupin (např. savců), kde byla vyvinuta nejpokročilejší metodika testování. Práce obsahuje také návrh experimentů vhodných pro testování allothetické navigace pro modelový druh šupinatého plaza gekončíka nočního (Eublepharis macularius). Klíčová slova: plazi, prostorová orientace, allothetická navigace
Hormonální kontrola samčího sexuálního chování u plazů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Bezpochyby nejdůležitější hormon, který ovlivňuje typické samčí sexuální chování je testosteron, ovšem i další steroidní hormony jako je dihydrotestosteron, estrogeny nebo progestiny se mohou uplatňovat v této regulaci. Podle teorie organizace a aktivace testosteron působící během ranného ontogenetického vývinu má organizační účinek na chování v dospělosti a toto chování je pak spouštěno vlivem aktuálních hladin hormonů. Navíc existuje ještě hypotéza dočasné organizace, která by mohla změnit náhled na dosavadní výsledky. Základní dělení hojně používané u plazů je dělení podle průběhu steroidogeneze a gametogeneze do skupin s asociovanou nebo disociovanou reprodukční strategií, ale toto rozdělení je jen uměle vytvořené. Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky o hormonálním ovlivnění samčího sexuálního chování u plazů a kriticky rozebírá nejčastěji používané metodiky.
Abstraktní úlohy u ptáků - prostorový vs neprostorový typ úlohy
Janská, Iveta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Práce porovnává abstraktní úlohy prostorového typu (radiální bludiště a jeho analogy, vnímání geometrie prostoru) s abstraktními úlohami neprostorového typu (tvorba konceptu, kategorizace, transitive inference) u ptáků. Protože každá z úloh má svoji specifickou metodiku, jsou porovnány podle typu metodiky v jednotlivých tématických skupinách, které jsou dále mezi sebou diskutovány. Práce je dále doplněna o teorie srovnávající kognitivní schopnosti ptáků se schopnostmi člověka jako je koncept seberozpoznávání (self-recognition), epizodická paměť (episodic-like memory) a koncept "theory of mind".
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 84 záznamů.   začátekpředchozí65 - 74další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.