|
|
Důsledky porušení předpisů o dokazování pro účinnost důkazů
Kurečka, Jan ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
ZÁVĚR SHRNUTÍ Ve své diplomové práci jsem se věnoval problematice porušení procesních předpisů při dokazování a neúčinnosti důkazů. První část práce se zaobírá dokazováním obecně, jeho zákonnou úpravou a právní teorií, která se k němu vztahuje. Další část práce se týká současného stavu úpravy přípustnosti, zákonnosti a účinnosti důkazů obecně, tedy vysvětluje tyto pojmy a jejich vzájemný vztah. Těžiště práce spatřuji v části poslední, která popisuje možné procesní vady vybraných důkazních prostředků - výslechu obvitého, výslechu svědka, tzv. detektoru lži, znaleckého posudku a odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu - jak z hlediska zákonné úpravy, tak i po stránce judikatury soudů. DOPORUČENÍ Dokazování je bezesporu stěžejním okamžikem celého trestního řízení, na němž záleží kvalita soudních rozhodnutí. Současná úprava správně konstatuje, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, nicméně dokazování musí podle mého názoru splňovat požadavky nejen na kvantitu, ale i na kvalitu. Zatímco kvantita dokazování je ošetřena výše zmiňovaným ustanovením, úprava a záruky kvality dokazování jsou podle mého názoru nedostatečné. Platná právní úprava se omezuje na obecný zákaz nezákonného donucení a zákaz hrozby takovým donucením, což považuji za nedostatečné. Jak lze pozorovat na vlastním...
|
|
|
Kriminální recidiva
Vejběrová, Andrea ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent) ; Kalvodová, Věra (oponent)
Práce, jak již vyplývá z jejího názvu, svou pozornost zaměřuje na kriminální recidivu jakožto celospolečenský fenomén, který je považován za jeden ze základních problémů kriminální politiky. Vzhledem k tomu, že v posledních letech byla recidiva v odborné literatuře spíše opomíjena, pokouší se tato práce o celkové shrnutí problematiky kriminální recidivy, přičemž se snaží zmínit nejvýznamnější aspekty s recidivou úzce související. Cílem této práce je seznámit čtenáře s některými aspekty kriminální recidivy, zejména z pohledu kriminologického a trestněprávního. Má býti jakýmsi exkurzem a širším seznámením s danou problematikou, a to zejména se zaměřením na aktuální právní úpravu. Vzhledem k tomu, že od 80. let minulého století nebyla zpracována samostatná práce na kriminální recidivu se zaměřující, pokusila se autorka o její zpracování tak, aby zahrnovala co možná nejvíce kritických aspektů s touto problematikou související. Ve své práci autorka upozorňuje na možná úskalí jednotného zacházení s recidivisty, analýzou platné právní úpravy se pokusila o zevrubný popis a zhodnocení přístupu k recidivě, jak jej nastavil nový trestní zákoník. Zároveň se však autorka snaží zhodnotit efektivitu nejčastějších postupů užívaných v souvislosti s kriminálními recidivisty, a to především s ohledem na současnou...
|
|
|
Zásada volného hodnocení důkazů v judikatuře
Vopršal, Ondřej ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem práce je podrobně představit jednu ze základních zásad českého trestního řízení, zásadu volného hodnocení důkazů. Práce se nejprve zabývá teoretickými aspekty této zásady, které jsou již v moderní odborné literatuře téměř nedostupné. Autor posléze rozebírá rozsáhlou judikaturu českých soudů (včetně Ústavního soudu) ve vztahu k obecným otázkám hodnocení důkazů i jednotlivým důkazním prostředkům. U vybraných problémů práce také navrhuje možné legislativní změny stávající právní úpravy, která je již v mnoha ohledech nevyhovující.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Problematika institutu vazby
Konečná, Kateřina ; Fenyk, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Závěr Z uvedeného vyplývá, že problematika institutu vazby je poměrně rozsáhlá a složitá. Nebývá vždy jednoduché určit hranici, kdy k zajištění účelu trestního řízení postačí stíhání obviněného na svobodě a kdy je už nutné vzít jej do vazby. Vazba by neměla být aplikována mechanicky, je nutno vycházet vždy z konkrétních okolností dané věci a osoby obviněného. Při rozhodování o vazbě je třeba mít vždy na zřeteli, že se jedná o výjimečný institut, kterého lze využít až jako ultima ratio, kdy se využití ostatních prostředků jeví jako nedostatečné. Orgány činné v trestním řízení musí mít neustále na mysli zásadu presumpce neviny a s obviněným jednat tak, jakoby žádný trestný čin nespáchal. Vazba představuje velmi citelný zásah do nejzákladnějšího lidského práva, kterým je osobní svoboda jednotlivce. Je nutno mít na paměti, že uvalení vazby na obviněného ovlivní nejen jeho budoucí život ale i život jeho rodiny i okolí. K rozhodování o vazbě je proto nutno přistupovat odpovědně a s vědomím výše uvedeného. Byla-li vazebně stíhaná osoba později shledaná nevinou, může se domáhat odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Případné přiznané odškodnění však nikdy nemůže plně nahradit újmu vzniklou pobytem ve vazbě....
|
|
| |
host ::
RSS.