|
|
Ženská hrdinka ve francouzské literatuře 19. století. Srovnání Emmy Bovary (Flaubert) a Gervaisy Coupeau (Zola)
Bradová, Pavla ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent) ; Petrová, Jana (vedoucí práce)
Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila téma Ženská hrdinka ve francouzské literatuře 19. století - Srovnání Emmy Bovary (Flaubert) a Gervaisy Coupeau (Zola). Jak název této práce napovídá, pokusíme se v ní charakterizovat, jaké byly tyto ženské hrdinky, v jakém prostředí a jakým způsobem žily, jakým problémům musely čelit a jak je řešily, co měly společného a naopak v čem se lišily. Toto téma jsem zvolila proto, že mě ihned zaujalo. Rozhodla jsem se pro srovnání těchto dvou hrdinek s cílem objevit v jejich životech paralely a rozdílnosti. Gustave Flaubert i Emile Zola patří mezi mé oblíbené spisovatele. V této práci budu postupně objevovat nové rozměry zvolených francouzských literárních děl - Flaubertovy Paní Bovaryové a Zolova Zabijáka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Paříže v díle Emila Zoly
Wenzlová, Eliška ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent) ; Petrová, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s názvem Obraz Paříže v díle Emila Zoly si vytyčila za cíl analyzovat vybraná díla tohoto francouzského autora a ukázat tak, nakolik a jakým způsobem se v nich odrazilo téma města Paříže. K rozboru byly zvoleny čtyři romány z cyklu Les Rougon- Macquart - Břicho Paříže, Zabiják, Lístek lásky a U Štěstí dam. Zola měl k Paříži velice blízký vztah, proto se téma města a událostí politických i kulturních, objevují ve většině jeho děl. To je případ i tohoto dvacetidílného cyklu, jehož většina se odehrává právě v Paříži. A jak podtitul k této románové fresce napovídá, autor se rozhodl zde zobrazit nejen historii jedné rodiny, ale i historii doby.
|
|
|
Jakub Deml a François Mauriac: mezi Bohem a literaturou
Krejčíková, Helena ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Petrová, Jana (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem zvolila osobnosti dvou spisovatelů z období katolické literatury, Jakuba Demla a Francois Mauriaca. Nejprve představím spisovatele Jakuba Demla a podmínky, ze kterých jeho tvorba vychází. Zmíním především působení Katolické moderny a osobnost Josefa Floriana. V druhé části se věnuji Francois Mauriacovi a prostředí francouzského renouveau catholique. V těchto prvních dvou částech pracuji s tradiční metodou literární historie, která mi pomáhá dotvořit obraz doby, ve které oba autoři žili a tvořili. Tato metoda byla v padesátých letech strukturalisty považována za překonanou, ale v zásadě neztratila nic na své užitečnosti. Je jednou z mnoha a já doufám, že výběr právě této metody se ukáže jako dobrý pomocník v mé práci, přitom jsem si vědoma možnosti výběru z metod a vybírám podle kritérií, která se mi zdají podstatná. Snažím se zde o rekonstrukci fenoménu, nazývaného literární katolicismus. Tento literární fenomén má jisté přesahy do filozofie a teologie. Za stěžejní považuji třetí část své práce, ve které se dostává ke slovu metoda srovnávací. Téma, vztah Jakuba Demla a Francois Mauriaca k jejich dílu, se snažím vysvětlit pomocí konkrétních literárních témat. Mým cílem je vysvětlit čtenáři, jak specifické je téma katolické literatury, jak důležitá je jednota morálních hodnot...
|
|
|
Personality of Emma Bovary in Gustave Flaubert's roman
Strnadová, Kateřina ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent) ; Listíková, Renáta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou postavy Emmy Bovaryové, hlavní představitelky románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová. Líčí hrdinčiny životní proměny v závislosti na okolním dění a na jejím vnitřním prožívání těchto situací. Popisuje vývoj osobnosti paní Bovaryové od venkovského děvčete, přes mladou manželku tušící o lásce pouze z četby romantické literatury až po matku a několikanásobnou milenku. Nahlíží na Emmu Bovaryovou z různých úhlů, jako na literární fenomén, který přetrvává i do dnešní doby. Nesnaží se ji chápat, soudit, ani obhajovat, ale pouze nastínit její postoje k životním událostem, sny, strasti, ale i radosti.
|
|
|
Romantické postavy v díle Victora Huga
Vorlová, Magdalena ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Přestože je Victor Hugo považován za čelního představitele romantismu, nalezneme v jeho díle i mnoho realistických prvků. Vysvětlili jsme, že realismus není opozicí k romantismu, ale že se oba proudy vzájemně prostupují, že romantismus je východiskem realismu. V námi studovaných románech nalezneme řadu společných tematických prvků, a to jak romantických, tak realistických. Autorův přístup k nim ale není nikdy jednoznačný. Romantický motiv masky je doveden ad absurdum, vězení, pro některé romantiky prostředí plné tajemna a příjemného mrazení, vykresluje Hugo hrozivě realisticky, naopak pro realistické téma sociálních problémů staví Hugo do popředí zcela romantického hrdinu. O žádné z Hugových próz nemůžeme jednoznačně říci, že je realistická nebo romantická. Ve všech najdeme vedle sebe prvky a motivy obou směrů, vzájemně se prolínají a doplňují, jeden vychází z druhého. Paul Bénichou charakterizoval tuto syntézu jako "harmonii mezi reálnem a ideálnem, smyslem a duchem, přirozeným a možným".
|
|
|
Odraz náboženských poměrů a renesančního myšlení ve Francii v díle Markéty Navarrské Heptameron
Beranová, Daniela ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Ébert-Zeminová, Catherine (oponent)
Diplomová práce Odraz náboženských poměrů a renesančního myšlení ve Francii v díle Markéty Navarrské Heptameron seznamuje čtenáře se životem a dílem významné postavy francouzské historie a literatury Markéty Navarrské, která je představena jako žena osvícená, pokroková a v mnohém překračující svou dobu. Dále se práce zaměřuje na rozbor jejího jediného prozaického díla Heptameron. Analýza dokazuje, že v této knize můžeme nalézt jak středověké, tak i renesanční prvky. Markéta Navarrská zde zpracovává v beletristické podobě hluboké filosofické a teologické otázky aktuální pro náboženskou reformaci. Tato diplomová práce se snaží vyvrátit mylnou představu o nevýznamném postavení žen v minulosti a dokázat, že nelze nacházet ostré předěly v dějinách. KLÍČOVÁ SLOVA Markéta Navarrská Heptameron Renesance Reformace
|
|
|
Hledání víry v románech Sylvie Germain
Francová, Kristýna ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na analýzu třech románů současné francouzské spisovatelky Sylvie Germain, jimž není společné pouze téma hledání víry, které je uvedeno v názvu diplomové práce. Kromě něj je spojují ještě další dvě témata: 1. Vztah židovství a křesťanství a 2. Téma deformovaného dětství. Pozornost je věnována židovskokřesťanským mýtům a symbolům v textovém korpusu a tomu, jakým způsobem je Sylvie Germain přetváří a reinterpretuje. Práce se tak dotýká mýtotvorné a symbologenní potenciality základových topoi náboženského diskurzu, které ovšem přesahují svým významem mimo náboženství do všech sfér lidské existence. Za tímto účelem je užito některých interpretačních metod hlubinné psychologie a s ní úzce spojené hagioterapie. V práci jsou též využity poznatky z oblasti teologie a teologické hermeneutiky. Posledním metodologickým celkem, jejž autorka ve své diplomové práci využívá, je bachtinovskokristevovský koncept intertextuality, kde jsou analyzované texty spojovány se svými hypotexty autorskou intencí Sylvie Germain.
|
|
|
Albert Camuse and Franz Kafka, the heroes af absurdity
Hanšpach, Daniel ; Listíková, Renáta (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce)
t (ČR.) "ALBERT cAMUS A FRANz KAFKA' HRDINoVÉ ABSURDITY'' (ANG.) "ALBERT cn*Ús n*o FRANZ KAFKA' THE HERoES oF ABSURDITY'' Anotace: Naše práce se zabývá literárním vztahem dvou velkých spisovatelů.dvacátéhostoletí' Franze Kafky a Alberta Camuse, existencialismem, absurditou v umini a ve filozofii' Předmětem našeho zkoumání byly romány Proces trgzsl ratxv a cizinec rrsazicňuse, konkrétně h'avnípostavy obou děl: anti-hrdinové Joseph K. a Meursaurt.' Ň"éi snahou ovro priirizt iqich společnécharakteristiky socálního statutu a identity a společnémotivy, jakýmijsou napříkla9, l:*i", áosuroiia, oosouzení na smrt' samota' odlišnost' krize autorit, pasivita, sitný pociiviny a sebeobvinoůni' Postavy Žijív absurdním' dehumanizovaném světě' ve kterémjsou všechny hodnoty převráceny a smýsluplna komunikace se zdá být nemoŽná'
|
|
|
Usage of Literature texts in French language on a secondary grammar school
Majtánová, Lenka ; Listíková, Renáta (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím literárních textů v jejich originální, neupravené podobě při výuce francouzského jazyka na gymnáziu. Jejím hlavním cílem je poskytnou informace a konkrétní metodologické postupy učitelům francouzského jazyka, kteří s těmito texty již pracují, nebo by chtěli začít. Při práci s literárními díly se zaměřuje především na zlepšení porozumění čtenému textu v cizím jazyce za pomoci čtenářských strategií, a tím na zvýšení úrovně čtenářské gramotnosti žáků v jazyce mateřském, která je podle výzkumů v České republice horší než v mnoha ostatních vyspělých zemích. Dalším úkolem je vzbudit v žácích lásku k literatuře, přimět je číst více a nad literárním dílem kriticky uvažovat a vést s ním dialog. Abychom ospravedlnili práci s literárním textem při výuce, prozkoumali jsme metodické směry v historii cizojazyčného vyučování a sledovali jejich přístup k literatuře. Zjistili jsme, že literární texty využívala především tradiční metoda založená na překladu a studiu gramatiky na jejich základě, ale její přístup jsme shledali nevhodným. Další metody porozumění textu opomíjejí a ten se znovu vrací až v komunikativní metodě a využití literárních textů se rozmáhá především dnes. Tento fakt se odráží také v Rámcových vzdělávacích programech, které kladou důraz na schopnost samostatného...
|
|
|
Polyphony in Gide's novel The Counterfeiters
Kněžourková, Tereza ; Listíková, Renáta (oponent) ; Ébert-Zeminová, Catherine (vedoucí práce)
Le mémoire Les Faux-monnayeurs en tant que roman polyphonique présente l'oeuvre d'André Gide sous l'optique de la pluralité des voix narratives, des idées et des systmes structuraux. Il compare le roman aux Frres Karamazov de F. M. Dostoevski, l'auteur favori de Gide dont l'oeuvre est connu précisément pour sa diversité immense. Au cours de l'analyse, nous essayons d'élucider les aspects communs chez les deux auteurs tels que la dualité du bien et du mal, l'ambigüité des points de vue la réalité, l'acte gratuit, la vérité et la fausseté. L'ouvrage fait une synthse des thmes essentiels dans la conception de la polyphonie. Les issues méthodologiques et le précise de la recherche littéraire propos de Dostoevski et de Gide font une partie du mémoire.
|
host ::
RSS.