|
|
Práce s oběťmi trestných činů v probační a mediační službě ČR
Altmannová, Miroslava ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
Téma své diplomové práce jsem zvolila s ohledem na aktuálnost problematiky, kterou se zabývá. Práce vychází z faktu, že poškozený má v rámci trestního řízení stále nerovné postavení, ačkoliv je jednou ze stran trestního řízení. Státním subjektem, který se na tuto situaci snaží reagovat a "usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností" s ohledem na zájmy a potřeby obou stran trestního konfliktu, včetně společnosti je Probační a mediační služba České republiky (PMS). (Výroční zpráva, 2006, s. 5) Dle mých zkušeností, které jsem získala na odborných stážích na střediscích PMS, však spolupráce pracovníků Probační a mediační služby s oběťmi trestných činů (oběťmi) nedosahuje žádoucí intenzity a frekvence. Aktuálnost potřeby zlepšení podpory obětí dokazuje i fakt, že zmiňované téma je již čtvrtým rokem jednou z priorit PMS. Proto dané téma považuji za důležité a aktuální. Diplomová práce má dvě části - teoretickou a výzkumnou. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat aktuální stav odborné praxe pracovníků Probační a mediační služby vyvíjené ve vztahu k obětem trestných činů v rámci základních odborných agend. Účelem práce není vyčerpávajícím způsobem popsat činnost PMS ve vztahu k obětem trestných činů, ale jejím záměrem je poskytnout alespoň rámcovou...
|
|
|
Možnosti a limity sociální práce ve vězeňství
Klykorková, Marcela ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Holas, Jakub (oponent)
RESUMÉ Ve své práci "Možnosti a limity sociální práce ve vězeňství" jsem se zaměřila na výkon profese sociálnich pracovniků ve vězeňstvi. Prvni kapitola je orientována na na definici, kompetence a role sociálního pracovníka obecně. V další části práce je představena historie a současnost sociální práce ve věznicích, činnosti sociálního pracovníka a zásady při jednání s odsouzenými. Dále je pozornost zaměřena zvláště na zmapování možností, vyjadřující ideální stav, sociální práce ve věznicích a limitů sociální práce ve věznicích. Okrajově je zde zmíněna práce sociálních pracovníků s drogově závislým odsouzeným, včetně historie spolupráce s neziskovými organizacemi při práci s drogově závislým odsouzeným. Praktická část předkládá výzkumnou sondu provedenou dotazníkovým šetření se sociálními pracovníky ve věznicích. Hledám zde odpovědi na otázky, jak vnimají sociální pracovníci svou práci a co nejvíce pociťují jako limity ve své práci.
|
|
|
Problematika českocírkevněslovanské legendistiky: církevněslovanská legenda o sv. Anastázii
Čajka, František ; Vavřínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent) ; Konzal, Václav (oponent)
Disertační práce se zabývá církevněslovanskou legendou o svaté Anastázii, kterou poprvé vydal v roce 1903 A. I. Sobolevskij. Již první editor památky předpokládal na základě některých indicií její český původ. Legendou se od dob jejího publikování v zásadě nikdo soustavněji nezabýval. Jelikož se některým badatelům nejeví české prostředí desátého a jedenáctého století jako vhodné pro vznik některých památek, zařadili jsme problematiku českocírkevněslovanské legendistitiky, jíž je legenda o svaté Anastázii součástí, do přehledu bádání o památkách českocsl. písemnictví. V úvodní kapitole podáváme obraz bádání o českocsl. památkách. Jedním ze základních okruhů otázek spojených s těmito památkami je prokázání jejich atribuce. Tato problematika je tvořena širokým komplexem otázek jazykové, literárněvědné i extralingvistické povahy. V dalším výkladu Jsme zhodnotili základní existenční podmínky pro církevněslovanskou literární tvorbu v přemyslovských Čechách. K pracím, které dokládají kontinuitu slovanského písemnictví a liturgie v přemyslovských Čechách, patří i studie V. Tkadlčíka Otázka kontinuity slovanské bohoslužby v přemyslovských Čechách. Studie V. Tkadlčíka, která je součástí příloh naší práce, přináší vedle dalších zjištění mimo jiné zcela nový pohled na problematiku z pohledu církevněprávního....
|
|
|
Fenomén sociálně vyloučených lokalit v Chomutově
Altmannová, Miroslava ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Práce definuje sociální vyloučenost a její specifika. Popisuje vliv bytové politiky státu a měst na vznik sociálně vyloučených lokalit. Věnuje se subjektům, které mohou bytovou politiku ovlivňovat. Zamýšlí se i nad dalšími faktory vzniku sociálně vyloučených lokalit. Zaměřuje se na sociální práci se sociálně vyloučenými lidmi. Uvažuje nad zvolením metod individuální sociální práce či komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách a nad vhodností práce romského pracovníka s romskými klienty. V praktické části se práce věnuje popisu sociálně vyloučených lokalit v Chomutově. Snaží se zmapovat bytovou politiku města a její vliv na vznik či omezení sociálně vyloučených lokalit. Zároveň se zaměřuje na analýzu poskytovaných sociálních služeb sociálně vyloučeným a lidem v bytové tísni.
|
|
| |
|
| |
|
|
Romové a zaměstnání (rozbor rozhovorů s pracujícími Romy z Litoměřic a okolí)
Rokůsková, Kamila ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Ve své bakalářské práci, která se věnovala Romům, jsem se zaměřila na jeden z největších problémů, který se týká tohoto etnika a tím je zaměstnanost. Lokalitu Litoměřice jsem zvolila z důvodu, že výsledky práce by v budoucnu mohly být využity zdejší pomáhající organizací Domem křesťanské pomoci - Bethel pro sestavení vzdělávacího programu. Volbou pracujících Romů jsem chtěla ukázat, že mezi Romy existuje celá řada odpovědných a pracovitých osob, které usilují o ekonomickou soběstačnost a nespoléhají na dávky sociálního systému. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké mají tito lidé zkušenosti s pracovním trhem a v čem by uvítali pomoc. Pro svoji práci v romské komunitě jsem zvolila polořízené rozhovory. Cílovou skupinu pracujících Romů jsem vybírala namátkovým výběrem spojeným s metodou Snow sampling. Rozhovory probíhaly individuálně. Nikdy u nich nebyla přítomna třetí osoba. Tato práce ukázala, že pokud Romové z Litoměřic a okolí chtějí pracovat, nějaké zaměstnání není problém získat. Musí se však smířit s horší prací, než pro kterou mají schopnosti a kvalifikaci. Získat např. zaměstnání kuchaře nebo prodavačky je pro ně téměř nemožné. Současné zaměstnání našla větší část dotazovaných poměrně snadno a rychle. Větší část respondentů si práci našla za pomoci nějaké pomáhající organizace a za tuto pomoc byli velmi...
|
|
|
Kriminalita jako sociálně patologický jev ve městě
Tichá, Klára ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
Předkládaná práce je přehledovou studií, zaměřenou na kriminalitu jako na jednu z forem sociální patologie, její výskyt ve městě a prevenci na místní úrovni. Všímá si společensky negativních jevů, které jsou v rozporu s uznávanými společenskými hodnotami či platnými právními normami. Šíře a složitost příčin a podmínek jejich vzniku a vývoje si vyžaduje interdisciplinární, koncepční a systémové řešení této problematiky. Větší pozornost je v práci věnována architektonickému plánování prostředí jako prostředku bezpečnosti. Důraz je kladen na prevenci sociálně patologických jevů, na omezování a zmírňování faktorů, které vedou k sociálně patologickému chování. Úkolem prevence je chránit občany, resp. společnost před sociálně patologickými jevy, zmapovat je a dostat pod kontrolu. V rámci práce se ukázalo, že hl.m.Praha jako příklad velkoměsta, které dokázalo v poměrně krátké době vybudovat systém prevence kriminality. Základem preventivního systému je vytvořit síť programově, komunikačně a koncepčně propojených odborných pracovišť, aby bylo možné reagovat na celé spektrum sociálně patologických jevů a zajistit preventivní aktivity v oblasti primární, sekundární i terciární prevence. Současná koncepce Prahy je teoreticky vyhovující, ale prakticky stále skýtá řadu možností, jak organizaci práce zlepšit. V...
|
|
|
Svépomocné skupiny pro lidi se závislostí na návykových látkách v kraji Vysočina
Pavelková, Iveta ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
Síť služeb pro jedince, kteří jsou závislí na návykových látkách, je v ČR rozmanitá. V jednotlivých krajích se liší jak drogová situace, tak i dostupnost odborných služeb. Zastupitelnou nebo doplňující možností mohou být pro jedince, kteří by chtěli se svojí závislostí něco udělat, svépomocné skupiny. V ČR existují různé svépomocné skupiny, nejznámější jsou Anonymní Alkoholici a další, po jejich vzoru vzniklé skupiny. Tyto skupiny se od odborných liší tím, že jsou zcela samostatné a nejsou vedené odborníky. Tato práce se v teoretické části věnuje problematice návykových látek a závislosti, systému léčebné péče pro lidi užívající návykové látky nebo s návykovým chováním a v neposlední řadě popisuje historii svépomocných skupin a dosud vzniklé svépomocné skupiny. Praktická část práce se soustředí na realizaci výzkumu zaměřeného na působení svépomocných skupin v kraji Vysočina a na charakteristiku jejich členů. Výzkum si klade za cíl zmapovat fungování svépomocných skupin pro lidi se závislostí v kraji Vysočina a zároveň skupiny a jejich členy popisuje z hlediska jejich charakteristiky a sociodemografických údajů. Klíčová slova: Svépomocné skupiny - anonymní alkoholici - alkohol - užívání návykových látek - závislost
|
|
|
Role sociálního pracovníka při integraci azylantů
Hájková, Kateřina ; Miklušáková, Marta (vedoucí práce) ; Večerka, Kazimír (oponent)
V úvodu své diplomové práce jsem si dala za cíl zmapovat situaci na poli integrace a zjistit do jaké míry je integrace úspěšná z pohledu azylanta a z pohledu sociálního pracovníka a jakou roli sociální pracovník hraje při integraci azylantů. Vzhledem ke zjištěním poznatků lze konstatovat, že koncepce integrace azylantů (v oblasti bydlení, výuky českého jazyka a zaměstnání) se stala nedílnou součástí české legislativy. Každoroční usnesení vlády ČR, týkající se integrace azylantů, jsou dokladem toho, že Česká republika má zájem o úspěšnou a komplexní integraci azylantů a snaží se vytvářet i patřičné podmínky pro tuto integraci. Stávající model integrace azylantů má dobrý základ a nové alternativy tohoto modelu přináší další zlepšení podmínek pro integraci, avšak realizace této koncepce v praxi je neuspokojivá. Příkladem této neuspokojivé situace je státní integrační program v oblasti bydlení, který teoreticky nabízí tři varianty zajištění integračních bytů pro azylanty, v praxi však jsou realizovatelné pouze varianty I a II. Z těchto dvou realizovatelných variant se pak varianta II, která vznikla jako alternativa pro variantu I, setkala s velmi malým zájmem ze strany azylantů a vlastníků bytů a to sice z důvodů administrativní náročnosti. Ostatní oblasti integrace azylantů jsou do právních norem začleňovány...
|
host ::
RSS.