|
|
Vybrané problémy technologické realizace evropské ochrany osobních údajů
Kubica, Jan ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje právní úpravě vybraných aspektů ochrany osobních údajů na evropské úrovni. Spolu s technologickým rozvojem nabírá tato oblast práva na důležitosti, s tím že využití osobních údajů může být jednak zdrojem inovací a ekonomického pokroku, jednak také může mít značný negativní efekt na práva jednotlivců. Diplomová práce analyzuje využití big data a automatizovaného individuálního rozhodování, s tím že oba tyto fenomény jsou nahlíženy skrze úpravu obsaženou v Obecném nařízení (GDPR). Cílem práce je pro tyto vybrané technologické fenomény zhodnotit funkčnost a perspektivy evropské právní úpravy. Diplomová práce je, vyjma úvodu a závěru, členěna do tří kapitol. V první části je stručně představen koncept práva na ochranu osobních údajů a základní právní rámec evropské úpravy. Na tuto úvodní kapitolu navazuje kapitola týkající se big data, ve které je, po nutném technickém úvodu, rozebírán soulad současných postupů správců s jednotlivými zásadami ochrany osobních údajů. Zvláštní pozornost je také věnována úskalím anonymizace. Na konci této kapitoly je učiněn dílčí závěr, že všechny relevantní zásady je nutno aplikovat i na případy využití big data, a to přestože způsob dodržení těchto zásad nemusí být vždy zřejmý a snadný. Navazující kapitola se týká příbuzného tématu, a to...
|
|
|
Podoba souhlasu se zpracováním osobních údajů ve světle Obecného nařízení o ochraně osobních údajů
Havlíčková, Klára ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou právní úpravy ochrany osobních údajů zakotvené jednak ve zrušené Směrnici 95/46/ES a zejména v nové právní úpravě nařízení GDPR. GDPR reaguje na rozvoj nových technologií, které v době přijetí Směrnice 95/46/ES neexistovaly (jedná se např. rozvoj sociálních sítí a cloudových úložišť) a dále na odlišnou úpravu ochrany osobních dat napříč členskými státy, kdy GDPR, jakožto nařízení, má zajistit jednotnou vysokou úroveň jejich ochrany. Úvodní část práce je věnována terminologickému a historickému úvodu do problematiky ochrany osobních údajů a nedostatkům zrušené směrnice, kdy za problematickou autorka, nad rámec uvedeného, v práci identifikovala zejména vymezení její územní působnosti. Dále se autorka v této části zabývá vybranými soudními rozhodnutími Lindqvist, Digital Rights Ireland, Schrems a Google Spain, v rámci kterých SDEU naznačil potřebu nové právní úpravy. Dále se práce zabývá novou koncepcí právní úpravy GDPR. Autorka se na tomto místě zabývá otázkou důvodnosti a nezbytnosti přijetí nové právní úpravy a zodpovězení otázky, za jakých podmínek lze IP adresu a soubory cookies považovat za osobní údaje podléhající právní úpravě GDPR. Ústředním tématem práce je institut souhlasu se zpracováním osobních údajů včetně jeho aspektů dle GDPR, kdy GDPR základní...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa v kontextu snižování demokratického deficitu EU
Doležal, Florián ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
EVROPSKÁ OBČANSKÁ INICIATIVA V KONTEXTU SNIŽOVÁNÍ DEMOKRATICKÉHO DEFICITU EU Tato diplomová práce se zabývá zejména zkoumáním evropské občanské iniciativy (EOI), jejího fungování a demokratického přínosu pro demokracii v EU. EOI je prvním nástrojem nadnárodní participativní demokracie na světě. Umožňuje občanům EU přímo vyzvat Evropskou komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh k otázkám, k nimž je podle mínění těchto občanů nezbytné přijetí právního aktu Unie pro účely provedení Smluv. Pro lepší posouzení demo- kratického přínosu EOI práce nejprve analyzuje stav demokracie v EU, přičemž potvrzuje existenci demokratického deficitu EU. Následně se zabývá jeho historií a příčinami. Na základě získaných informací o demokracii v EU a jejím vývoji přistupuje práce k právnímu rozboru nařízení č. 211/2011 o občanské iniciativě s přihlédnutím k historii jeho vzniku. Zjišťuje přitom potenciální demokratický přínos EOI pro demokracii v EU. Jde konkrétně o zaktivizování občanské společnosti probuzením politické diskuse na unijní úrovni a přiblížení EU občanům jejich větším zapojením do rozhodování. Rozbor nařízení ale odhalil i určité potenciální překážky, které mohou naplnění demokratického přínosu komplikovat. Například obecně nastavené podmínky registrace, velké množství variant vzoru...
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
|
|
Právní úprava odměňování žen a mužů v evropském právu
Brabcová, Markéta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Právní úprava odměňování žen a mužů v evropském právu Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje právní úpravě rozdílů v odměňování v evropském právu. Navzdory zakotvení rovnosti žen a mužů v mezinárodních, regionálních i vnitrostátních právních systémech, není skutečné naplňování zásady rovnosti odměňování žen a mužů v evropských státech uspokojivé. Tato práce se věnuje přehlednému shrnutí relevantní právní úpravy rovnosti odměňování na mezinárodní a evropské úrovni. Práce se v rámci jednotlivých právních systémů zabývá podrobností právní úpravy, existencí kontrolních a vymáhacích mechanismů a skutečnému uplatňování právní úpravy zásady rovnosti odměňování prostřednictvím těchto mechanismů. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou vymezeny hlavní pojmy, které jsou v této práci používány. Zejména se jedná o pojmy rovnosti a diskriminace. Dále jsou vymezeny pojmy pohlaví, gender a rozdíly v odměňování. Druhá kapitola se věnuje právní úpravě rovnosti odměňování na úrovni OSN. V práci je rozebrána relevantní právní úprava obsažená v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen a v relevantních úmluvách Mezinárodní organizace práce, včetně mechanismů, které slouží k naplňování těchto úmluv. Třetí kapitola se věnuje právní úpravě rovnosti odměňování žen a mužů přijaté Radou Evropy....
|
|
|
Vertikální omezení hospodářské soutěže v sektoru elektronického obchodu : se zaměřením na stanovení cen pro další prodej, stanovení dvojích cen a doložky nejvyšších výhod
Krumlová, Dita ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými vertikálními omezeními hospodářské soutěže, která se vyskytují v sektoru elektronického obchodu, konkrétně stanovením cen pro další prodej, stanovením dvojích cen a doložkami nejvyšších výhod. Práce si klade výzkumnou otázku, jaký postoj zaujímají Evropská komise, Soudní dvůr Evropské unie, a především národní soutěžní úřady a soudy Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Italské republiky, Nizozemského království a Švédského království k výše uvedeným praktikám. Na rozhodnutí těchto autorit je přitom nahlíženo z hlediska míry jejich přísnosti vůči konkrétním vertikálním omezením. Ze systematického hlediska je práce členěna do osmi kapitol. V úvodu je popsán její předmět, základní otázky, cíle a použité metody. Kapitola druhá se zabývá pojmem elektronického obchodu, a z věcného hlediska tak vymezuje rozsah zkoumaného sektoru. Třetí kapitola analyzuje výsledky šetření Evropské komise v odvětví elektronického obchodu, zejména její závěry týkající se fungování tohoto odvětví, jeho charakteristické rysy a trendy, které se v něm vyskytují, především pokud jde o jejich pozitivní a negativní dopady na hospodářskou soutěž. Čtvrtá kapitola je věnována právnímu rámci společnému pro všechna vertikální...
|
|
|
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie
Vitáčková, Veronika ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Úloha generálních advokátů v soudním systému Evropské unie Tato diplomová práce se zabývá významnou procesní úpravou specifického institutu unijního soudnictví. Generální advokát je příslušníkem Soudního dvora, jehož úlohou je dle čl. 252 SFEU předkládání veřejných, zcela nestranných a nezávislých odůvodněných stanovisek ve věcech, které podle Statutu Soudního dvora Evropské unie vyžadují jeho účast. Ačkoliv obdobná funkce není zakotvena v mnoha právních řádech členských států Evropské unie, našla v rámci fungování Soudního dvora Evropské unie své uplatnění. Tato diplomová práce přináší zevrubnou analýzu postavení i funkce generálního advokáta, jeho inspiračních zdrojů a vývoje tohoto institutu v rámci unijního soudnictví s cílem poukázat na význam úlohy jeho činnosti. Práce je dělena do čtyř částí, které se skládají z dílčích kapitol. První část je věnována francouzské právní úpravě institutu veřejného zpravodaje, jakožto inspiračního zdroje unijního institutu generálního advokáta. Právní úprava veřejného zpravodaje je zde popsána v kontextu celého francouzského správního soudnictví. V rámci této části srovnávám též úpravu několika klíčových aspektů unijní a francouzské právní úpravy. Druhá část diplomové práce rozebírá postavení generálního advokáta tak, jak je vymezeno unijním právem. Je...
|
|
|
PSD2: The Implications for Banking and the Fintech Industry
Dolenský, Ondřej ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
(ČJ) Hlavním cílem této diplomové práce je kriticky zhodnotit možné dopady zrevidované směrnice o platebních službách (PSD2) na bankovní a fintech sektor. Z toho důvodu se práce nejdříve zaměřuje na současný bankovní systém společně s aktuálními problémy souvisejícími s globální finanční krizí z let 2007 a 2008, které vedly ke značným změnám regulace bankovního systému na evropské úrovni. Práce následně srovnává bankovní systém s rostoucím sektorem finančních technologií (Fintech) a poskytuje přehled tohoto sektoru společně s příslušnou regulací. Po přehledu pojednávajícím o bankovnictví a fintech sektoru následuje analýza původní směrnice o platebních službách (PSD) a PSD2, která rovněž obsahuje příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Poslední část práce hodnotí možné dopady PSD2, přičemž zohledňuje další významné prvky, které mohou ovlivnit možný rozvoj fintech sektoru. Z příslušné analýzy vyplývá, že regulace bankovního systému na evropské úrovni byla posílena v návaznosti na globální finanční krizi s ohledem na to, že nedostatečná regulace bankovnictví byla jedním z hlavních příčin vzniku globální finanční krize. V práci je dále argumentováno, že překotný vývoj moderních technologií společně s následky globální finanční krize pro bankovnictví přispěly k rozvoji fintech sektoru....
|
|
|
Vybrané otázky aktuální právní úpravy osobních údajů v Evropské unii
Švec, Martin ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Diplomová práce s názvem "Vybrané otázky aktuální právní úpravy osobních údajů v Evropské unii" je zaměřena na přiblížení vývoje ochrany osobních údajů v Evropské unii a na aktuální změny v této oblasti unijního práva. První kapitola je zaměřena na historický vývoj ochrany osobních údajů na evropském kontinentě se zaměřením na vývoj v Evropské unii. V této kapitole je přiblížen postupný vývoj práva na ochranu osobních údajů, které se začalo formovat v rámci práva na soukromí jako důsledek rozvoje technologií. V první kapitole je dále zmíněna ochrana osobních údajů v primárním a sekundárním právu Evropské unie, která se stala základem pro jeho další vývoj. Druhá kapitola se věnuje komparaci původní unijní úpravy ochrany osobních údajů obsažené ve směrnici 95/46/ES s novou úpravou obsaženou v GDPR. Ke komparaci byly vybrány nejdůležitější změny a společně s nimi ty, které byly před účinností nařízení veřejností často diskutované. Dílčím cílem této kapitoly je vysvětlit čtenáři míru změn, které GDPR do oblasti ochrany osobních údajů skutečně přivádí. Třetí kapitola podrobně popisuje institut pověřence pro ochranu osobních údajů, který je pro unijní právo zcela novým institutem. Institut pověřence je v třetí kapitole detailně rozebrán a srovnán s německou federativní úpravou, která má s tímto...
|
|
|
General Data Protection Regulation: Challenges for the Cloud
Studihradová, Barbora ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Master's thesis Master's thesis supervisor: Obecné nařízení o ochraně osobních údajů: výzvy pro cloud Tato diplomová práce identifikuje a analyzuje vybrané výzvy, které Obecné nařízení o ochraně osobních údajů představuje pro . Jejím cílem je odpovědět na otázku, jestli může být GDPR považováno za přívětivé pro cloud. Navržená a testovaná hypotéza je, že nemůže, neboť obsahuje instituty a formulace, které jsou v praxi cloud computingu nerealistické. Toto je ceno s ohledem na to, jak odlišné cloudové služby fungují. Diplomová práce proto ve svých prvních kapitolách poskytuje právní i technické základy, na jejichž znalosti poté analýza výzev staví. Výzvy GDPR pro cloud jsou rozděleny do pěti hlavních skupin. Nejprve je řešeno, co je regulováno jako osobní údaje v cloudu, a to s ohledem na anonymizaci, pseudonymizaci a šifrování. Poté je kriticky rozebrán vztah mezi správci a zpracovateli ve složitém cloudovém prostředí. Jsou zdůrazněny otázky týkající se rozliše poskytovatelů cloudových služeb, kteří vystupují jako zpracovatelé a povinných ujednání smluv mezi zpracovateli a správci, které nedávají v cloudu smysl. Taktéž je pojednáno o záměrné a ochraně osobních údajů. Dále jsou analyzována práva subjektů ochrany osobních údajů nejvýznamnější v kontextu cloudu. Těmi jsou právo na výmaz a právo na...
|
host ::
RSS.