|
| |
|
|
Rozpor romantismu a biedermeieru v pohádkách H. Ch. Andersena "Malá mořská víla", "Sněhová královna" a "Zvon" a funkce přírodního symbolu v nich
Kačenová, Kristýna ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozpor biedermeieru a romantismu v pohádkách H. Ch. Andersena "Malá mořská víla", "Sněhová královna" a "Zvon". Práce se věnuje uvedeným směrům ve vztahu ke každodennímu životu. V pohádkách zkoumáme, zda je jeden ze směrů hodnocen kladně a druhý záporně či zda jeden hrdinu negativně ovlivňuje a nutí jej, aby odešel z domova, a druhý jej oproti tomu formuje pozitivně. Součástí práce je také rozbor přírodních symbolů. Pro oba směry, biedermeier i romantismus, je příroda velmi důležitá a přírodní symboly ve zkoumaných pohádkách dokreslují charaktery osob a objasňují jejich konání. Téma práce je zkoumáno pomocí sekundární literatury převážně v dánském, ale i německém, anglickém a českém jazyce. V prvních dvou pohádkách je romantismus hodnocen kladně a biedermeier záporně, ve třetí pohádce jsou oba směry na stejné úrovni, hodnoceny jsou kladně.
|
|
|
Hovorová dánština v současné dánské literatuře a její české verze
Cmíralová, Markéta ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce zkoumá postupy překladatelů při překladu hovorového jazyka ze současné dánské krásné literatury do češtiny. V první kapitole je definována česká překladatelská tradice, z níž vychází český úzus a tendence. V druhé kapitole jsou nastíněny prostředky stylizované mluvy, které se objevují v české původní literatuře. Jsou to především prvky na rovině lexikální a morfologické a s tím spojené stylotvorné prostředky. Následující kapitoly jsou věnovány analýze jednotlivých složek stylizované mluvy a jejich překladu do češtiny. Pojednány jsou výpůjčky, deminutiva, expletiva, morfologická stránka jazyka, převod reálií a verbální zdvořilost. Překladová řešení jsou konfrontována s českou překladatelskou tradicí a územ v původní české literatuře.
|
|
|
Jastrauova pouť městem, obraz člověka a města v románu Hærværk Toma Kristensena
Vašáková, Lenka ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Tématem práce jsou motivy města, poutníka a pouti v meziválečném románu Hærværk dánského spisovatele Toma Kristensena. Úvodní, teoretická část stručně charakterizuje změny v podobě města a jeho obrazů v literární teorii a dílech 19. a 20. století. Zároveň poukazuje na reciproční povahu vztahu člověka a města a na důležitou roli města při utváření identity jeho obyvatel. Následující analytická část práce obsahuje vlastní rozbor románu a zaměřuje se na způsob, jakým se pocit odcizení hlavní postavy projevuje na deskriptivním obrazu románového města. Práce zkoumá chybějící opory v životě hlavní postavy, a to prostřednictvím městských budov a staveb, které je zastupují, a které jsou v románu kritizovány či zcela vynechány. Dalším zkoumaným motivem je dobrovolná cesta hlavní postavy ke dnu, interpretovaná jako důsledek meziválečných pochyb o společnosti, jejích principech a obecně lidských hodnotách. Práce uvádí příklady různých typů odcizených městských chodců, s nimiž hlavní postavu porovnává. Rovněž analyzuje pohyb protagonisty městem, který na základě jeho nejvýraznějších směrů, vertikály a spirály, vykládá jako introspektivní cestu za hlubším poznáním vlastní podstaty. Poslední část práce se zabývá formálními aspekty románu a románového obrazu města, které rozebírá s ohledem na vybrané literární...
|
|
|
Literární mýtus v románech Torgnyho Lindgrena
Thomsen, Jana ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Předmětem této diplomové práce je analýza čtyř románů současného švédského autora Torgnyho Lindgrena v rámci kategorie "literárního mýtu". Nejpodrobněji je analyzován román Ljuset (1987; Světlo), jenž se ukazuje být nejjasnějším příkladem daného pojmu. Dále pak následuje analýza románů Hummelhonung (1995, Čmeláčí med, č. 1999), Pölsan (2002, Prejt, č. Přerušený příběh, 2005) a Dorés bibel (2005, Dorého bible, č. 2010), jež vyšly později společně pod názvem Nåden har ingen lag (2008, Milost je bez zákona). V každém z těchto románů a v souboru jako celku je detailně analyzován už pouze jeden vybraný aspekt literárního mýtu: problematika determinismu a svobodné lidské vůle, významové protiklady, oralita a sevřená mytická struktura. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části, je vyložen pojem mýtu, jeho různé druhy, vlastnosti a funkce v archaických společnostech. Součástí první části je rovněž pojednání o vztahu mýtu k literatuře a objasnění pojmů "mytologický román" a "literární mýtus". V druhé, analytické části práce následuje aplikace pojmu literární mýtus na výše uvedená Lindgrenova díla.
|
|
|
Symbol,Experiment and the Fantastic in the Dramas of Astrid Saalbach
Halounová, Lada ; Norup, Lis (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce analyzuje dramatickou tvorbu dánské autorky Astrid Saalbachové, přičemž se zaměřuje na experimenty se strukturou jejích dramat, způsob používání symbolů a prvky fantastična. Teoreticko-metodologický úvod nejprve definuje termíny symbol, alegorie a znak v jejich v literárním pojetí a krátce se věnuje psychoanalytickému výkladu symbolů. Druhá část úvodu se zabývá studií Tzvetana Todorova o fantastické literatuře. Kapitola poukazuje na rozdíly mezi různými způsoby čtení, které mohou fantastično zcela zrušit (poezie a alegorie), a na další literární žánry, které hraničí s fantastickou literaturou natolik úzce, že se často v tyto žánry přerodí (podivuhodno a zázračno). Bylo nutné též odlišit Todorovův výraz podivuhodno od podobného termínu Sigmunda Freuda das Unheimliche ("něco tísnivého"), které sice mají v češtině různé názvy, ale v zahraniční literatuře splývají (the uncanny; det uhyggelige). Pojem "něco tísnivého" se totiž u Freuda nachází blíže k čistému fantastičnu než podivuhodnu, jak jej definuje Todorov. Do závěru teoretického úvodu byly zahrnuty též žánry fantasy a science fiction, které mají s fantastickou literaturou 20. století mnoho společného a často dokonce splývají. Samotné zkoumání dramat se soustředí především na jejich výstavbu a prvky fantastična. Práce interpretuje...
|
|
|
Doklady textilní výroby v českém eneolitu
Korteová, Judita ; Dobeš, Miroslav (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Cílem práce je popsat textilní výrobu v českém eneolitu z hlediska technologického i společenského. Východiskem jsou především archeologické sídlištní nálezy, které zahrnují hlavně přesleny, závaží, šídla a cívky. Tyto nálezy jsou hodnoceny z hlediska množství, tvarů, velikostí, funkce, nálezového kontextu apod. a jsou doplněny informacemi ze zahraničních lokalit, zejména ze švýcarských nákolních osad, na kterých se dochovaly i organické materiály. Dále je součástí práce teoretický popis fází a technik textilní výroby a jejich archeologických dokladů, které jsou srovnávány s doklady českými. Situace v eneolitu je zasazena do širšího kontextu vývoje textilní výroby v pravěku a protohistorii. Klíčová slova Čechy, eneolit, přesleny, šídla, textilní výroba, závaží
|
|
|
Zpráva a reportáž - stylistická analýza zpravodajských útvarů v dánštině
Hušková, Taťána ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Oddělení skandinavistiky Diplomová práce Taťána Hušková ZPRÁVA A REPORTÁŢ - STYLISTICKÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH ÚTVARŮ V DÁNŠTINĚ (NEWS REPORT AND REPORTAGE - STYLISTIC ANALYSIS OF NEWSPAPER REPORTING GENRES IN DANISH) Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D. Praha, srpen 2012 Za pomoc při vypracování diplomové práce děkuji Doc. PhDr. Janě Hoffmannové, DrSc. a za laskavé vedení Doc. PhDr. Marii Vachkové, Ph.D. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. ................................................ V Praze, dne 15. srpna 2012 Resumé Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat hlavní rysy zpravodajského stylu v dánštině srovnáním vybraných zpravodajských útvarů - zprávy a reportáže - a uplatněním metody stylistické analýzy několika zpravodajských textů, které popisují shodnou událost, což je nezbytným předpokladem pro komparativní stylistickou analýzu. Samotné analýze předchází teoretická část, v níž se snažím vymezit základní terminologii stylistiky, která vychází z funkčního přístupu ke stylu. Zde čerpám především ze stylistických...
|
|
|
Český překlad a recepce švédské literatury v letech 1948-89
Voslářová, Marie ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce mapuje překlady a recepci švédské literatury v českém prostředí v období let 1948-1989. Na pozadí změn ve společnosti a v kulturní politice zkoumá, kdy, kým, proč a za jakých okolností byla díla švédské literatury do češtiny překládána a jak politická situace ovlivňovala výběr, zpracování a vydávání překladů. Snaží se přehled vydaných překladů začlenit do historického, kulturního a společenského kontextu této specifické etapy dějin překladu. Pozornost je věnována také ohlasům švédské literatury v dobovém českém tisku, přičemž nejvýznamnější roli v této oblasti hrál časopis Světová literatura. Práci doplňuje bibliografický soupis překladů a medailony hlavních překladatelských osobností.
|
|
|
Opakování jako výrazový prostředek v dramatech Jona Fosseho
Maxová, Pavla ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu opakování v dramatech norského spisovatele Jona Fosseho. Princip opakování je uchopen v širších souvislostech, které odhalují, že opakování v těchto textech není jen zdobnou estetickou figurou, ale hloubkovou strukturou, která se promítá do všech složek díla. Projevuje se na různých úrovních, od roviny grafickozvukové po kompoziční, přesahuje i hranice jednotlivých děl. Jako materiál pro praktickou analýzu posloužilo drama Ein sommars dag, které bylo zkoumáno v kontextu Fosseho kompletní dramatické produkce.
|
host ::
RSS.