|
|
Vlastivědný sborník SEVERNÍ MORAVA
Rosípalová, Petra ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vlastivědný sborník Severní Morava" zpracovává problematiku vydávání tohoto titulu, který je významným reprezentantem svého druhu. Vlastivědné sborníky mají totiž ojedinělé postavení mezi tištěnými dokumenty. A navíc, vlastivědný sborník Severní Morava jako jediný svého druhu vychází v celé České republice téměř nepřetržitě, a to od roku 1957, kdy jej společně začala vydávat muzea v Zábřeze, Mohelnici a Lošticích. Diplomová práce sborník představuje, seznamuje s jeho padesátiletou historií, charakteristikou tohoto typu periodika, poukáže na specifika, kterými se sborník odlišuje od jiných časopisů. Součástí práce je kvantitativní výzkum formou obsahové analýzy, která zkoumá náplň sborníku v průběhu padesáti let. Práce sleduje zpracovávaná témata, pravidelné rubriky, typy příspěvků a vývoj sborníku ve sledovaných letech. Chce odpovědět na otázku, jestli takový sborník dokáže populární formou informovat čtenáře jak z řad odborníků, tak laické veřejnosti o vlastivědných tématech, zda je jeho cílem také vzdělávat, jak reaguje na aktuální dění ve společnosti a zda dokáže oslovit i dnešní čtenáře.
|
|
|
Charakteristika týdeníku Krkonošská Pravda
Dědková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce ,,Charakteristika týdeníku Krkonošská pravda" se zabývá okresními novinami trutnovského okresu. Krkonošská pravda vycházela v letech 1960-1990. Tato diplomová práce charakterizuje prvních deset ročníků tohoto týdeníku, tedy jeho čísla z let 1960-1969. Krkonošská pravda byla orgánem OV KSČ a ONV v Trutnově. Práce se zaměřuje na funkce těchto okresních novin, jejich obsah i grafické ztvárnění. V neposlední řadě je krátká kapitola věnována významnému cyklistickému závodu O Velkou cenu Krkonošské pravdy, na jehož organizaci se list podílel. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Porovnání mediálního obrazu Ivana Martina Jirouse před a po roce 1989
Diepoldová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mediálním zobrazením osobnosti Ivana Martina Jirouse, známého básníka, esejisty, výtvarného kritika, mluvčího a teoretika českého undergroundu. Ivan Martin Jirous, známý pod přezdívkou Magor, je především proslulý tím, že úzce spolupracoval s rockovou skupinou The Plastic People of the Universe, která byla za doby normalizace v opozici proti vládnoucí komunistické straně, a tudíž její členové byli perzekuováni a vězněni. Po roce 1989 se stal naopak významným disidentem a uznávaným básníkem moderní doby. Jeho životní proměny se samozřejmě promítají i do jeho mediálního obrazu, který je předmětem této diplomové práce. Cílem práce je na základě studia pramenů a odborné literatury zmapovat život Ivana Martina Jirouse v rovině osobní, publicistické i umělecké a získat ucelenou historickou a mediální analýzu textů o Martinovi Jirousovi. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola má spíše deskriptivní charakter a zaměřuje se na osobnost Ivana Martina Jirouse. Podává stručný přehled vývoje jeho osobnosti, zařazuje podkapitoly o rodině, studiu, zaměstnání. Druhá kapitola popisuje přehled o jeho publikační činnosti a dalších jeho kulturních aktivitách. Třetí kapitola zahrnuje chronologický výčet mediálních textů o Ivanu Martinovi Jirousovi dle jednotlivých období a...
|
|
|
Obraz příhraničního regionu Chebsko v místním tisku od normalizace do pádu komunismu
Šollar, Libor ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce bude průzkum specifik každodenního života na Chebsku jakožto regionu na západní hranici tehdejší ČSSR a jejich případné zachycení a vyobrazení v regionálním tisku, eventuálně v přílohách celostátních novin, a to v období posledních dvaceti let před pádem komunismu. Jádrem výzkumu se stal týdeník Hraničář, jako jediná regionální tiskovina vycházející celé zkoumané období a výzkum byl prováděn pomocí rešerší na předem vybraném vzorku (roky 1970, 1971, 1980, 1981, 1989, 1990). Objektem zájmu rešerší byla jakákoliv vypovídající fakta o místních listech, zmínky o složení redakce a případný vliv redakce (resp. předpokládanou nemožnost vlivu) na obsah novin v systému direktivního řízení a reflexi Chebska jako pohraničního regionu v bezprostřední blízkosti "železné opony". Jádrem práce je však obraz každodenního, všedního života "obyčejných" lidí v regionu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a se zaměřením na různé aspekty života ve společnosti jako je místní hospodářství, zemědělství nebo kulturní, sportovní a společenský život ve městě. Práce se v neposlední řadě věnuje vydáním a obsahu listu v obdobích výročí přelomových historických událostí (např. Vítězný Únor, osvobození Chebu, VŘSR, vznik samostatného Československa, ale také upálení Jana Palacha nebo 17. listopad jako den...
|
|
|
Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut
Fridrich, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce "Paměťové instituce na prahu 21. století: mediální jednání Národního filmového archivu a Deutsches Filminstitut" je přiblížit čtenáři souvislosti, ve kterých archivy účinkují, a především prozkoumat konkrétní mediální činnost dvou předních evropských filmových archivů. Těžiště první části textu spočívá v popisu měnících se podmínek souvisejících především s digitalizací, kterým se tradičně strnulé instituce musí přispůsobit, pokud chtějí odpovídat standardům kulturních institucí 21. století. Hlavní část textu se pak zabývá analýzou mediální činnosti Národního filmového archivu a referenční instituce Deutsches Filminstitut. Práce rozebírá konkrétní podsložky mediálního jednání od prezentace instituce na webu po práci s žurnalisty a v případě potřeby navrhuje optimalizaci stávajících procesů. Důvodem zaměření se právě na mediální činnost archivů je stoupající potřeba získávat nové publikum, rekrutující se z neodborné veřejnosti, která se doposud o činnost archivů nezajímala, a v neposlední řadě také fakt, že dobrá mediální činnost může být pádným argumentem při oslovování sponzorů ze soukromé sféry. To je v perspektivě snižujících se státních příspěvků kulturním institucím činnost, na niž se paměťové instituce budou v budoucnu muset zaměřit stále silněji. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Revue Národní myšlenka 1923-1939
Hercik, Richard ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce přibližuje ideové zaměření, názorová stanoviska a profil revue Národní myšlenka, která byla vydávána v Československé republice v období let 1923-1939. Popisuje historický kontext, ve kterém revue Národní myšlenka vznikla, představuje dvě nejvýznamnější osobnosti redakce Národní myšlenky - JUDr. Vlastimila Klímu a JUDr. Ladislava Rašína, a přibližuje obsah vybraných ročníků Národní myšlenky, jejichž volba byla provedena s ohledem na významné politické události Československa. Revue Národní myšlenka byla ideově založena na konceptu integrálního nacionalismu, byla výrazně pravicově, protiněmecky a protisocialisticky zaměřená a byla úzce spjata s Československou národní demokracií a její Mladou generací, přestože se vždy definovala jako nezávislý měsíčník. Součástí diplomové práce je rovněž část popisující osobitý publicistický útvar, v práci zvaný komentované citáty, který byl redakcí Národní myšlenky používán pro stručné a výstižné vyjádření zásadních myšlenek nebo postojů Národní myšlenky či významných osobností domácí i zahraniční politiky. Klíčová slova revue, Národní myšlenka, integrální nacionalismus, měsíčník, Vlastimil Klíma, Ladislav Rašín, národní demokracie
|
|
|
K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929-1931
Kazdová, Renáta ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce "K parodistické intenci Příšerného večerníku 1929 - 1931" mapuje historii bulvárního tisku v našich zemích v letech mezi válkami, jeho vznik a vývoj u nás a v zemích, kde začal vznikat - v Anglii, Francii, Německu a USA. Práce se zabývá především parodií bulvárního tisku prostřednictvím Příšerného večerníku, který karikoval bulvární tisk vycházející pod vedením Jiřího Stříbrného a jeho koncernu Tempo. Práce se zabývá termíny parodie, satira a karikatura v obsahu Příšerného večerníku, týdeníku vycházejícím v Lidové tiskárně A. Němec. Cílem práce je analyzovat články Příšerného večerníku, které se zabývají osobností Jiřího Stříbrného a jeho tiskového koncernu, a pomocí výsledků této analýzy dojít k sociální konstrukci reality, tedy sociální konstrukci osobnosti Jiřího Stříbrného.
|
|
|
Loutkář 1912-2012: 100 let nejstaršího odborného časopisu o loutkářství na světě
Bláhová, Eva ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Loutkář 1912-2012: 100 let nejstaršího odborného časopisu o loutkářství na světě Rigorózní práce Eva Bláhová Abstrakt Rigorózní práce popisuje vývoj časopisu Český loutkář, nejstaršího kontinuálně vydávaného odborného periodika se zaměřením na loutkářství na světě. V prvních třech kapitolách popisuje jeho proměny v letech 1912-1950 (tituly Český loutkář, Loutkář, Loutková scéna), v dalších dvou kapitolách rozpracovává jeho vývoj v období 1951- 2012 (tituly Československý loutkář, Loutkář). Na podkladovém materiálu zahrnujícím především veškeré vydané ročníky časopisu z let 1912-2012 sleduje jeho vývoj metodou historické analýzy, zasazuje jej do kontextu dění v loutkářství a odkazuje k relevantní odborné literatuře. Časopis založil v roce 1912 Jindřich Veseléý v Praze. V této době byl světovým unikátem. V letech 1914-1916 nevycházel, jeho nástupníkem se v roce 1917 stal Loutkář, jenž se nadále věnoval teorii i praxi loutkářství. Až v roce 1940 jej nahradila Loutková scéna, záhy přerušená a znovu vydávaná až po válce (1945- 1950). Tehdy se musela přizpůsobit novým ideologickým požadavkům, důraz byl kladen na funkci loutkového divadla jako výchovného prvku. Nástupnický Československý loutkář (1951-1992) se již plně soustředil na otázky ideologické, nicméně si přesto zachoval svou odbornou úroveň. Od roku 1993...
|
|
|
Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku
Skálová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku mapuje pohled Vídně na tzv. státoprávní jednání mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání tvořila několikaměsíční mediální událost, kterou reflektovaly významné evropské deníky. Práce zkoumá pohled dvou významných vídeňských listů - Die Presse a Neue Freie Presse, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období, kdy státoprávní jednání vrcholila, a to srpen a září 1871. Samotné analýze deníků předchází teoretická část, v které je popsán vývoj česko-německých vztahů s důrazem na německou národnost v rámci habsburské monarchie, vývoj cenzury v monarchii v druhé polovině devatenáctého století a historie samotných zkoumaných periodik.
|
|
|
Konstrukce češství v českých tištěných médiích: kvalitativní analýza deníků Mladá fronta DNES a Právo v letech 1999 a 2004
Šenkýřová, Lenka ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Konstrukce češství v českých tištěných médiích: kvalitativní analýza deníků Mladá fronta DNES a Právo v letech 1999 a 2004" se zabývá mediálním konstruováním české národní identity (češství) v obsazích dvou významných českých deníkových titulů. Konkrétní období vybrané pro rozbor konstrukce je v roce 1999 ohraničeno prvním a posledním březnem, a zahrnuje tedy přístup ČR k NATO (12. březen), v roce 2004 se pak jedná o údobí od 19. dubna do 19. května, a obsahuje tedy vstup ČR do EU (1. květen). K rozboru konstrukcí je použita kvalitativní metoda analýzy obsahu. Ta je pojata jako interpretativní rozbor textů. Rozbor s pomocí relevantní literatury interpretuje nalezené konstrukce češství. Zkoumá, jaká identita, které tradice a atributy a jaký charakter jsou vybranými tituly českému národu přisuzovány. Práce si v tomto směru všímá případných rozdílů a styčných bodů mezi oběma tituly a mezi lety 1999 a 2004. Rozborovou část práce doplňují teoretický rámec a kapitola metodologická. Metodologická část popisuje zvolenou techniku výzkumu. Teoretická část zahrnuje popis dobové situace a situace mediální a pojednání o národní identitě, mediální konstrukci a sociální konstrukci reality. Právě dobový kontext (společenský, politický, ekonomický atd.) je prací považován za hlavní zdroj a podmínku...
|
host ::
RSS.