|
| |
|
| |
|
|
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
|
|
|
Změny vegetace příměstských lesů
Kučerová, Tereza ; Hédl, Radim (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
Urbanizace je jedním z největších a nejintenzivnějších faktorů homogenizace vytvářené člověkem. Města produkují životní prostředí, které je důležité jen pro jediný druh a to homo sapiens. Důležitá je i nestabilita prostředí díky čerpání přírodních zdrojů oproti zachování přírodního okolí. Následkem expanze měst po celém světě homogenizace vzrostla, protože se tím rozšířily druhy, které se mohly na tyto podmínky adaptovat. Synantropní druhy adaptované na biotopy s intenzivní stavbou jsou globálními homogenizátory, jež můžeme najít na celém světě, nicméně města i příměstské lesy obsahují i původní druhy, které jsou regionálně rozšířené. Tyto druhy tvoří časně sukcesní rostliny, ale také okrajoví živočichové, jako jsou mesopredátoři a plodožraví ptáci, kteří mohou využít zahrad, lesních fragmentů a ostatních příměstských lokalit. Záměrná i nezáměrná importace druhů do měst produkuje lokální druhovou diverzitu, která je rovna a někdy i vyšší než ta, která je v okolní krajině. Lidská populace většinou obývá kultivované příměstské habitaty s relativně vysokou bohatostí lokální flóry a fauny, aniž by si uvědomovala ničení těchto entit v důsledku urbanizace. Protože je mnoho městských a příměstských druhů rostlin imigrantů, adaptovaných na tyto prostředí, stávají se oddělenými od původních druhů a svého přirozeného...
|
|
|
Historické a současné antropogenní gradienty v krajině
Staněk, Ondřej ; Klinerová, Tereza (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zjištěním a klasifikací hlavních antropogenních vlivů působících na různé ekosystémy. U jejich jednotlivých typů jako živinové vstupy, terénní úpravy, disturbance, odstranění biomasy či fragmentace je provedeno zhodnocení intenzity a směru, kterým je krajina přetvářena. Do úvahy jsou vzaty také faktory krajiny, které mohou tvořit rozdílnou odolnost ekosystému např. různou strukturou a pH půdy či specifickým mikroklimatem. Zdá se, že intenzita antropogenního působení se značně liší v závislosti na podstatě konkrétního vlivu a že lze jen stěží vytvořit nějaké lineární zhodnocení těchto vlivů. Z tohoto pohledu je v práci také diskutován německý koncept hemerobie jakožto stupnice lidského ovlivnění. Historické a současné antropogenní gradienty v krajině - Abstrakt (CZ) Ondřej Staněk, 2010
|
|
|
Modelování změn krajinného pokryvu v opuštěné krajině s využitím série leteckých snímků
Brůna, Josef ; Jačková, Kateřina (oponent) ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce)
4 Český abstrakt Práce se zabývá modelováním změny krajinného pokryvu způsobené opouštěním krajiny. Studijní plocha o rozměrech 2,5 km × 2 km se nachází ve vojenském újezdu Hradiště, v okolí bývalé obce Tocov. Vzhledem k nedostatku historických dat o vegetaci na krajinné úrovni byly jako zdroj dat použity historické letecké snímky. Ty byly ortorektifikovány, mozaikovány a automaticky objektově klasifikovány do kategorií dřeviny a bezlesí. Postupné zarůstání krajiny bylo modelováno pomocí zobecněných lineárních modelů se smíšenými efekty (lmer) s použitím proměnných odvozených z digitálního výškového modelu, údajů o původním land use a prostorových proměnných získaných pomocí algoritmů na bázi celulárních automatů. Za účelem ověření predikce modelů se skutečným stavem, interpretace a vizualizace výsledků byla vytvořena aplikace PEMZOK Prostorově Explicitní Model Zarůstání Opuštěné Krajiny, která je jedním z výsledků této práce. Byla zjištěna stále rostoucí rychlost zarůstání zbylých bezlesí. Největší zjištěný vliv na šíření dřeviny měla vzdálenost k nejbližší dřevině a hustoty dřevin v blízkém okolí (15 m × 15 m) a širším okolí (105 m × 105 m) ve výchozím roce. Modely s těmito proměnnými a původním land use byly nejúspěšnější skupinou modelů. Faktory odvozené z digitálního modelu terénu vedly k poněkud horší...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.