|
|
Majetnický efekt: Ceníme si více informací z knih?
Hadincová, Ludmila ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Práce se snaží zodpovědět, zda si člověk cení informací z fyzicky dostupných (tištěných) zdrojů více než informací pocházejících ze zdrojů elektronických. Respektive, do jaké míry dochází u těchto médií k majetnickému efektu, projevujícího se více při fyzickém kontaktu s předmětem, který papírové zdroje informací poskytují zato virtuální nikoliv. V první části výzkumu je porovnávána ochota účastníků platit za fyzické a virtuální zdroje informací (WTP) s ochotou přijmout platbu výměnou za informace (WTA). Tento experiment neprokázal pravdivost předpokladu o přeceňování informací z tištěných zdrojů. Byla však zjištěna vyšší ochota nakupujících platit za informace z fyzických zdrojů, došlo k projevu kvazi-majetnického efektu. Výsledky ukazují, že subjekty byly méně ochotny platit za informace v elektronickém formátu. Druhá část výzkumu je založena na porovnání preferencí účastníků pro knihy v tištěné a elektronické podobě. Ukázalo se, že skupina účastníků, která obdržela knihu pouze v elektronické podobě, si k ní nevytvořila tak silnou vazbu a byla ochotna se jí vzdát výměnou za knihu jinou, u knih tištěných došlo k opačnému jevu. Druhý pokus tedy poskytl slabý důkaz ve prospěch tvrzení o větším vlivu fyzicky dostupných zdrojů informací na projev majetnického efektu. Dále je též diskutován vliv osobnostních charakteristik na míru majetnického efektu. V závěru práce byla pomocí dotazníkového šetření zjištěna averze ke ztrátě u informací a větší důvěryhodnost informací z knih pocházejících.
|
|
|
Lze považovat produkční mezeru za vhodný ukazatel inflace?
Kloudová, Dana ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Mičúch, Marek (oponent)
Produkční mezera se běžně používá jako indikátor inflačních tlaků u řady centrálních bank. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda-li je vhodné používat produkční mezeru jako indikátor inflace i pro českou ekonomiku. První hypotézou, kterou jsme si nastolili, je, že odhadovat produkční mezeru lze jen se značnou nejistotou. Pro potvrzení či vyvrácení této hypotézy bylo vybráno deset metod odhadu produkční mezery. Druhou hypotézou je, že produkční mezeru lze používat jako vhodný indikátor inflace. Pro testování této hypotézy byly vybrány modely produkční mezery od Coe, McDermott (1997) s úrovní produkční mezery a se změnou (diferencí) produkční mezery. Všechny testy potvrdily, že lze využívat produkční mezeru jako indikátor inflace.
|
|
|
Ekonomie aut v centrech: alokace parkovacího prostoru
Uhlířová, Petra ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Možnost zaparkovat hraje určitou roli v rozhodování, kam daný řidič pojede a kde bude nakupovat zboží a služby. V odvětvích jako je obchod, hotelnictví, pohostinství, doprava a skladování je pravděpodobné, že určité procento budou tvořit tito řidiči. Práce se snaží vysvětlit, zda zavedení zón placeného stání ovlivní růst počtu provozoven v těchto odvětvích, jelikož zavedením zón placeného stání získávají návštěvníci "teoretickou" šanci na zaparkování, oproti lokalitám, kde zóny placeného stání nejsou. Práci se za pomoci metody nejmenších čtverců nepodařilo zjistit, zda tato hypotéza platí v městských částech Prahy 3 a 7, kde byly zavedeny zóny placeného stání v roce 2008. Model vyšel celkově statisticky nevýznamný, z čehož nelze vyvodit, zda zavedení zón placeného stání povede k většímu rozvoji provozoven v odvětvích, jako je obchod, hotelnictví, pohostinství, doprava a skladování v městských částech Prahy 3 a 7.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících mladé občany ČR ve volbách do Poslanecké sněmovny parlamentu
Pokorný, Tomáš ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Skopeček, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují rozhodování mladých lidí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Konkrétně se zaměřuje na občany České republiky ve věku od 18 do 28 let. Výzkum je proveden na volbách do poslanecké sněmovny z roku 2010. Jak ukázaly dřívější studie z USA nebo evropských zemí (P. R. Abramson 1974; D. Knoke 1974; K. L. Baker 1978; R. Inglehart, P. Norris 1999; Ch. J. Anderson 2000; C. Baslevent, H. Kirmanoglu 2008), u mladých lidí v případě veřejných voleb dominují jiné faktory nežli u starších generací. Mým cílem je odhalit vliv jednotlivých psychologických, sociálních a politických determinantů volebního hlasování, a zjistit jaké jsou charakteristiky mladých levicových a pravicových voličů. Dále tato práce ověřuje několik hypotéz, které vychází z různých studií (Knoke 1974, Abramson 1974, Thorisdottir et al. 2007). Jako metodu analýzy závislosti mezi vysvětlující proměnnou a vysvětlovanými proměnnými jsem použil mutinomiální logistickou regresi, pomocí které jsem testoval hypotézu o vlivu politické orientace, příjmu domácnosti a tradicionalismu na volbu strany. Nulové hypotézy, které předpokládaly, že tyto proměnné nemají vliv na vysvětlovanou proměnnou, byly ve všech případech zamítnuty. Alternativní hypotézy se ale potvrdily pouze pro některé kategorie u hypotézy o vlivu politické orientace rodičů na volbu strany.
|
|
|
Essays on Economic Behaviour
Hudík, Marek ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavlík, Ján (oponent) ; Boettke, Peter (oponent)
Hlavní tezí těchto esejů je, že existuje rozdíl mezi společenskými a psychologickými fenomény a tedy že společenské vědy nejsou vědami behaviorálními. Kapitola 1 představuje fundamentální problém teorie racionální volby ("Macaulayův problém"), podle kterého je teorie buď empirická a chybná nebo je pravdivá, avšak bez empirického obsahu. Jsou představena a kritizována různá řešení tohoto problému. Je argumentováno, že problému se lze vyhnout přijetím teze, že teorie racionální volby nevysvětluje chování. Byla vytvořena, aby vysvětlila klesající individuální poptávku a její rozšíření do behaviorálních věd je neoprávněné. Kapitola 2 ukazuje rozdíl v interpretaci racionality v rámci teorie volby na jedné straně a v rámci poptávkové teorie na straně druhé. Je ukázáno, že teorie volby musí vycházet ze způsobu klasifikace jednajícího jedince, kdežto poptávková teorie z klasifikace pozorovatele. Kapitola 3 aplikuje tento argument na problém indiference ("Nozickův problém"): je argumentováno, že teorie volby musí být založena na ostrém uspořádání alternativ, neboť indiference mezi alternativami je zahrnuta již v samotném jejich popisu. Rozdíl mezi vnímáním jednajícího jedince a objektivním vztahem mezi cenou a kvantitou statků vtěleném v poptávkové funkci, je dále zkoumán v kapitole 4 na příkladu rothbardovské teorie poptávky. Je ukázáno, že zákon mezního užitku formulovaný v subjektivních (tj. relevantních pro spotřebitele) jednotkách neimplikuje nerostoucí poptávku. Kapitola 5 je komplementární k předchozí a pokouší se zodpovědět otázku, zda je koncept mezního užitku kompatibilní s ordinalismem. Závěrečná kapitola 6 diskutuje rozdíl mezi behaviorálními vědami a ekonomií na metodologické úrovni. Je zde navrženo, že rozdíl lze vhodně popsat pomocí Popperových konceptů "Svět 2" a "Svět 3".
|
|
|
Analýza návštěvnosti jihlavské zoologické zahrady
Královská, Radka ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Lahvička, Jiří (oponent)
V této práci je zkoumán vliv vybraných faktorů na návštěvnost Zoologické zahrady v Jihlavě v letech 2001-2010. Jednotlivé časové řady měsíčních návštěvností byly podrobeny ekonometrické analýze za účelem určení vlivu vysvětlujících proměnných na návštěvnost. Práce dochází k závěrům, že návštěvnost výrazně ovlivňuje teplota vzduchu, což se potvrdilo ve všech čtyřech zkoumaných modelech. Vliv množství srážek ani vliv ceny vstupného na návštěvnost Zoo se nepotvrdil, což může být způsobeno nízkým počtem pozorování. Nejvýznamnější vliv na návštěvnost měli měsíce duben a listopad, zatímco ostatní měsíce nebyli shledány příliš významnými v otázce návštěvnosti Zoologické zahrady v Jihlavě.
|
|
|
Vyplácí se v on-line pokeru agresivní hra?
Rytíř, Miroslav ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
V této práci jsem si kladl za cíl zjistit, zda volba agresivních tahů při hraní on-line pokeru zvyšuje hráčův profit, měřený v získaných velkých povinných sázkách za sto her. Pomocí regresní analýzy jsem odhadl dva modely. Jeden obecný, kde jsem měřil pouze četnost agresivních tahů v určitých fázích hry a odhadoval, zda mají vliv na profit. Ve druhém modelu jsem měřil vliv tahů, které jsou založeny na získání výhody v určitých konkrétních situacích ve hře. U obou modelů byly odhadnuty pozitivní koeficienty u proměnných, které měřily četnost agresivních tahů, z toho usuzuji, že být agresivní se vyplatí.
|
|
|
Is Criticism of Microfinance Qualified?
Polláková, Barbora ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Táto bakalárska práca sa zaoberá posudzovaním oprávnenosti kritiky mikrofinancií v jej troch sporných otázkach. Jedna z otázok je rozdielnosť v úvahe nad správnosťou použitia mikrofinančných služieb medzi chudobnými vrstvami obyvateľstva. Druhá otázka posudzuje zodpovednosť mikrofinancií za "graduation failure". Tretia otázka posudzuje kritiku mikro-podnikania a mikro-podnikateľov. Závery posudzovaných kritík sú rozličné. Pri niektorých otázkach hodnotím kritiku ako aktuálnu, pri iných ako neaktuálnu a neadekvátnu. V závere práce pripájam vlastné postrehy a návrhy k určitým kritizovaným problémom, s cieľom vylepšenia ich doterajšieho fungovania.
|
|
|
Motivuje systém bonus-malus řidiče k větší zodpovědnosti na silnicích?
Línová, Veronika ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Šťastný, Daniel (oponent)
Práce se zabývá otázkou, zda zavedení malusové politiky do systému bonus-malus v rámci povinného ručení motivuje řidiče k větší zodpovědnosti na silnicích. Vzhledem k navyšování pojistného v případě vzniku pojistné události by tento systém mohl motivovat řidiče ke změně jízdních návyků vedoucích k poklesu vzniku pojistné události. K zodpovězení otázky je provedena regresní analýza s využitím modelu náhodných efektů a analyzováni jsou řidiči pojišťovny Allianz v letech 2000 - 2005. Provedená analýza poskytuje výsledek, že zavedení malusové politiky nevedlo řidiče k zodpovědnějšímu chování na silnicích. Pouze v jednom případě je zaznamenán vliv zkoumaného efektu v interakci s jinou vysvětlující proměnnou - v regionech do 10 000 obyvatel zavedení malusové politiky mělo vliv na snížení vzniku pojistné události. Dále je zkoumáno, které charakteristiky řidiče a technické parametry vozidla mají vliv na vznik pojistné události. Zkoumanými vysvětlujícími proměnnými jsou pohlaví řidiče, region bydliště řidiče, věk řidiče a objem motoru vozidla. U všech vysvětlujících proměnných byl zaznamenán vliv na vznik pojistné události.
|
|
|
Je hlavním účelem spropitného kvalitnější budoucí služba?
Mahdalíčková, Lenka ; Hudík, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Miroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázku, zda zákazník nechává spropitné z důvodu kvalitnější budoucí sluţby nebo spíše z důvodu sociální normy. Práce je založena na datech od 187 zákazníků z 3 kadeřnických salónů ve městě Hradec Králové. Regresní analýza zamítla vliv věku, četnosti návštěv, spokojenosti zákazníka a oblíbenosti pouze jednoho kadeřnického salónu na výši spropitného. Statisticky významný vztah se potvrdil pouze mezi účtem za provedenou službu a spropitným, jak v absolutní, tak v relativní hodnotě. Předpoklad, že zákazníci nechávají spropitné z důvodu zlepšení budoucí služby, nebyl tedy potvrzen.
|
host ::
RSS.