|
|
Honour and virtue in signo temporis. On examples of female figures in G. E. Lessings's, F. Hebbel's and A. Schnitzler's works.
Poláčková, Zuzana ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Táto práca na základe troch textov z rôznych literárno-historických období pojednáva o cti a počestnosti v znamení času, tzn. pokúša sa priblížiť vývoj pojmov česť a počestnosť v určitom časovom rozhraní. Ako príklad osvietenského diela bola zvolaná tragédia Gottholda Ephraima Lessinga "Emilia Galotti". Ako reprezentant prvej polovice 19. storočia bola analyzovaná taktiež tragédia, a to od Friedricha Hebbla "Maria Magdalena". A prelom storočia zastupuje novela Arthura Schnitzlera "Fräulein Else". Vo všetkých troch dielach je výraznou charakteristikou hlavnej ženskej hrdinky jej rola dcéry. Dané hrdinky sa kvôli ohrozeniu cti a počestnosti dostávajú do situácií, ktoré riešia samovraždou (pričom u Emilie Galotti je to vražda na vlastnú žiadosť). K tomuto tragickému koncu postáv vo výraznej miere prispeli otcovia hrdiniek. V prvom prípade, teda v osvietenskej tragédii dcéra Emília žiada otca Odoarda, aby jej bodol dýku do hrude, keďže spáchať samovraždu by bolo smrteľným hriechom. Týmto zúfalým činom chcú obaja predísť hroziacej strate počestnosti Emílie, ktorá je v dobe osvietenstva integrálnou súčasťou človeka. V druhom prípade umiera vlastnou rukou tehotná Klára, ktorá o počestnosť prišla. V snahe zachrániť aspoň otcovu česť, ktorá v tej dobe znamenala asi toľko čo reputácia, nafinguje vlastnú smrť...
|
|
|
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Bourgeois and Artist in Robert Walser's Novels
Kopřivová, Simona ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem měšťanské a umělecké problematiky v berlínských románech Roberta Walsera. Materiálovou základnu tvoří romány Sourozenci Tannerovi, Pomocník a Jakob von Gunten. Úvodní kapitola formuluje předmět zkoumání a stanovuje cíle této práce. Kapitola druhá zasazuje titulní téma do historického a společenského kontextu německé jazykové oblasti přelomu 19. a 20. století, přičemž zohledňuje také vývoj ve Švýcarsku, ze kterého Robert Walser pocházel. Kapitola třetí se zabývá literaturou přelomu století, charakteristikou nejdůležitějších literárních směrů a v neposlední řadě také literárními tendencemi ve Švýcarsku. Jelikož se v případě měšťanské a umělecké problematiky jedná o fenomén hojně se vyskytující v literárních dílech přelomu 19. a 20. století, věnuje se čtvrtá kapitola Walserovým současníkům, kteří ve svých dílech tuto problematiku reflektovali. Pátá kapitola představuje osobnost Roberta Walsera a v souvislosti s titulní tématikou stručně odkazuje na krátkou prózu z berlínského období. Kapitola šestá až osmá je pak analýzou jednotlivých Walserových románů, jejichž srovnání následuje v kapitole deváté. Závěrečná kapitola pak shrnuje výsledky a postřehy této práce. Klíčová slova: Robert Walser, umělec, společnost, literatura přelomu století, Bildungsroman
|
|
|
Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková "for black chickens!"
Koutková, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pfeiferová, Dana (oponent) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Dichotomie světla a temnoty jako princip reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!" Těžištěm této práce je figura světlého a tmavého (Hell-Dunkel- Figur) v německy psaných románech Libuše Moníkové. Tato figura (E. Auerbach) je příkladem pro dichotomii jako princip repre- zentace v próze a je prostředkem kritického literárního vy- rovnání se s modernou. Figura světlého a tmavého, jak se ob- jevuje v románech Pavane für eine verstorbene Infantin, Trei- beis, Der Taumel a Die Fassade nabývá význam v souvislosti s hledáním identity gender. Zviditelňuje správu individuálního těla a těla společnosti pomocí biopolitiky a vymknutí se ste- reotypním mechanismům společnosti (M. Foucault). Studie popisuje povahu a funkce dichotomie světlého a temného pomocí "figurativní metody" a interpretuje figuru ve vztahu k ženským postavám jako performanci určení jejich identity s tím důsledkem, že hrdinka zavrhne roli určenou jí společnos- tí ve prospěch identity umělkyně/spisovatelky (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), a jako personifikaci umění v podobě Múz, které obsadí místo matky a manželky (Taumel), ale zároveň napomáhají překonání toposu neslučitelnosti umění se životem. Interpretační část doplňuje analýza románu Die Fassade z hlediska dichotomie sgrafitové fasády jako...
|
|
|
The topos of modernity and the existentialist discourse in the novels of Wolfgang Koeppen
Frolíková, Marie ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Munzar, Jiří (oponent)
Předložená disertační práce podává analýzu pěti románů a jednoho prozaického fragmentu německého spisovatele Wolfganga Koeppena (1906-1996). První část disertace je zaměřená na Koeppenovu tematizaci fenoménů moderny a vědomí moderního člověka. Ve druhé části zkoumám existenciální dimenzi Koeppenových románů a pokouším se je zasadit do kontextu existencialistického diskursu, který měl značný vliv na vznik a etablování tzv. existencialistické literatury. Disertační práce vychází z pozorování, že Koeppenovy romány s texty existenciálních filosofů a existencialistických autorů spojuje téma problematiky lidské existence a situace člověka v historické realitě moderny. Disertace zařazuje Koeppenovy romány jakožto texty náležející k literární moderně do tematického komplexu reflexe moderny. Je pro ni určující okolnost, že tyto romány kriticky reagují na racionalistickou modernu. Následně se zabývá vybranými topy, které představují literární ztvárnění krizových fenoménů moderny a moderního vědomí, k nimž patří deficit smyslu, ztráta utopie nebo krize individuálního subjektu. V kontextu moderny je interpretována též melancholie Koeppenových protagonistů, která mj. poukazuje na jejich nespokojenost ve zmechanizovaném moderním světě a vytváří živnou půdu pro zachycení metafyzického bezdomoví moderního člověka....
|
|
|
Depiction of children in folk and art fairy tales
Zálešáková, Eva ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou postav dětí ve vybraných lidových a uměleckých pohádkách německého romantismu 19. století. Na začátku bude vysvětlen pojem ,,pohádky", její dějiny a výzkum, následovat bude definice evropské lidové a umělecké pohádky a jejich srovnání. V další kapitole bude srovnávána postava dítěte z lidové pohádky ,,Marienkind" ze sbírky bratří Grimmů Kinder- und Hausmärchen s postavou dítěte z umělecké pohádky ,,Zwerg Nase" od Wilhelma Hauffa. Práce se přitom zaměří jak na vnější a vnitřní charakteristiku dítěte, tak na životní podmínky a rodinné konstelace, v nichž jsou děti zobrazovány. Vedle toho budou analyzovány morální představy, které jsou zprostředkovány jednáním. Důležitým předmětem zkoumání je ukázat rozdíly v zobrazování dětí v lidových a uměleckých pohádkách a tím dokázat, že umělecká pohádka je samostatný literární žánr.
|
|
| |
|
|
The reflection of Jewishness in Prague in the German literature in the period of 1900-1920
Dvořáková, Lenka ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Hadwiger, Julia Nina Vanessa (oponent)
V roce 1849 byla zru ena ghetta v rakouské í i, co vedlo ke svobodnému st hování a usidlování id . Toto opat ení nastartovalo d le ité hospodá ské, ale p edev ím spole enské mo nosti, které byly jednou z p í in idovské emancipace. P ed rokem 1900 bylo rozhodnuto o zbourání pra ské idovské tvrti (asanace), tzv. ghetta, které bylo vnímáno jako jeden z posledních symbol bývalého nesvobodného postavení id . Autorka této bakalá ské práce bude zkoumat romány z období 1900 - 1920 p edev ím idovských, n mecky pí ících autor . P edm tem zkoumání bude, zda-li a jak lidé vnímali dál existenci ghetta i p esto, e bylo srovnáno se zemí, jaký tento proces m l vliv na esko-n mecko- idovské vztahy, jak bylo na idy nahlí eno v t inovou spole nosti, jak vnímali idé sami sebe, apod. D raz bude kladen na subjektivní pocity a zobrazení autor v historickém kontextu. Asimilace id do eského i n meckého obyvatelstva a vzr stající sionismus budou brány v potaz, ale zkoumání t chto proces není primárním cílem této práce.
|
|
|
The Search for a Feminine I. New German feminine literature from the seventies to the nineties
Vydrželová, Pavlína ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Předložená práce se zabývá dílem Vereny Stefan 'oHáutungen"o které vyvolalo bouřlivou reakci, jak u kritiky, tak u jeho čtenářek. "Člověkem méhoživota jsem já"I59 by měl znítvýsledek hledání ženskéhojá. Ústředním motivem celého díla je postupně získávaný respekt protagonistky vůčisobě samotné a zastavení procesu odcizování se svému vlastnímu tělu. Zda se jedná o trvalévítězství,zůstávána konci knihy otevřené; Prvotinou Vereny Stefan jsem se zabýva|a hned z několika hledisek. Těžištěanalýzy spočívalov hledání možných způsobůpro nalezení nové ženskéidentity. Nejprve jsem zkoumala obsahové a formální aspekty díla, na jejichž zák\adě bych pak mohla rozpoznat a definovat atributy ženskéliteratury. ,,Háutungen" bylo inspirací pro mnoho dalšíchděl, které dnes řadíme do nové ženskéněmecké literatury. Teprve dílem Vereny Stefan ,,Háutungen" zaéa|být vliv ženského emancipačního hnutí na literaturu opravdu znatelný. ,,Háutungen" je velmi ěasto prezentováno jako zásadní milník novéženskéněmecké literatury, je důležitéovšem podotknout, žeovlivniio pouze jeden proud tohoto žár.rlt a ne všechna díla,jak se někdy mylně dočítámei v podkladech literární vědy. Dalšíúlohou, kterou tato kniha v feministicko-literárním diskurzu sehrála, bylo zahájeni diskuze o ženskéestetice a ženskémpsaní. Skutečnost,že,,Háutungen"...
|
|
|
"he was very happy to hold Frieda in his hands, far too fearfully happy". Reflexes of a writer's personal fear of commitment in Franz Kafka's novel fragments
Flanderová, Tereza ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se zabývá autobiografickými reflexy Franze Kafky v jeho třech románových fragmentech, především pak těmi, které souvisí se dvěma ze tří nejdůležitějších žen v jeho životě. V první části této studie bylo popsáno autobiografické pozadí života Franze Kafky ve formě, v jaké je zachováno v jeho korespondenci a denících. Tyto podmínky spolu se specifickými sociálními okolnostmi Kafkova života byly použity v následující analýze zmíněných literárních děl. Zjistili jsme, že autobiografický aspekt je přítomen ve všech třech dílech, s tím, že lze chronologicky vzato v jednotlivých románech pozorovat rostoucí tendenci v objemu autobiografické inspirace s postupujícím časem.
|
host ::
RSS.