|
|
Securitization of Migration in the Czech Republic - Role of Refugee Women in the Discourse on Migration
Čermáková, Kristýna ; Záhora, Jakub (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce Kristýna Čermáková Abstrakt Diplomová práce se zabývá sekuritizací migrace v České republice a genderovou dimenzí diskurzu o migraci. Po teoretickém úvodu do problematiky migračního procesu a jeho specifikách v případě žen následuje diskurzivní analýza českých médií, představující hlavní epistemologické jádro práce. Výzkumná otázka se snaží identifikovat způsoby, jakými česká média přispívají k zařazování migrace do sféry politiky, a potažmo mezi bezpečnostní hrozby. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola představuje základní teorie migračních studií, motivy migrace a fenomén nucené migrace. Navzdory ústřednímu akademickému předpokladu, že migranti jsou převážně muži, druhá kapitola poukazuje na zásadní rozdíly zkušeností žen a mužů s migrací. Diskurzivní analýza českých médií prováděná ve třetí kapitole, založená na výzkumné metodologii Kodaňské školy, se zaměřuje na konstrukci vnímání migrace v rámci české společnosti. Absence genderu ve veřejném diskurzu o migraci je dále analyzována v poslední kapitole. Chybějící genderová dimenze se ukázala být dvojího typu: v první řadě se jedná o akademický diskurz dominovaný muži, který je tím pádem ochuzen o polovinu názorů - autorky Hansen (2000) a Aradau (2004) svými články zahájily debatu o tomto paradoxu; za druhé se jedná o...
|
|
|
The Effects of Securitising Migration: The Case of Slovakia and the Czech Republic
Bandurová, Jana ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce s názvem "Účinky sekuritizace migrace: případ Slovenské a České republiky" má za cíl analyzovat do jaké míry je migrace konstruována jako bezpečnostní hrozba v klíčových koncepčních a strategických dokumentech týkajících se migrace, vypracovaných Ministerstvem vnitra Slovenské a České republiky. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra je klíčovým hráčem na poli migrace v obou zemích, nastavuje směr migrační politiky na koncepční, legislativní a implementační úrovni. Do diskurzivního pole migrace vstupuje tím, že nabízí vlastní chápání migrace a má tak zásadní vliv na tvorbu politik v oblasti migrace, migrační praxi a následně i na život migrantů. Navzdory skutečnosti, že se Slovensko i Česká republika řadí mezi státy s nejnižším počtem cizinců v celé Evropské unii a zároveň ani jedna ze zemí nebyla konečnou destinací migrantů v důsledku tzv. uprchlické krize, můžeme v obou zemích identifikovat dominantní roli bezpečnostního diskurzu. Pro získání hodnotného přehledu o širším společenském kontextu, vychází práce kromě oficiálních politických dokumentů a strategií i z dalších materiálů zabývajících se problematikou migrace. A to z prohlášení zástupců Ministerstva vnitra a dalších relevantních aktérů v oblasti migrace i z kvalitativních rozhovorů s vybranými aktéry migrační praxe na...
|
|
|
Mediální obraz Bašára al-Assada v době Arabského jara: Kontext židovské diaspory
Plíštilová, Tereza ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Bakalářská práce zkoumá mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada v izraelských denících Haaretz a The Jerusalem Post, přesněji v jejich online verzích v době Arabského jara v Sýrii (2011-2012). Bakalářské práce odpovídá na následující výzkumné otázky: 1. Jak se v letech 2011-2012 proměnil mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada na zpravodajském serveru Jpost.com? 2. Jak se v letech 2011-2012 proměnil mediální obraz syrského prezidenta Bašára al-Assada na zpravodajském serveru Haaretz.com? 3. Jaká témata a události byly v letech 2011-2012 často zmiňovány a vedly tak k rozdílným pohledům zkoumaných deníku na syrského prezidenta Bašára al-Assada? Teoretická část práce je věnovaná normativní teorii médií, objektivitě médií a roli médií v politice a ve společnosti, jakož i charakteristice obou deníků. Pro bakalářskou práci byl zvolen smíšený výzkum, tedy využití kvalitativní a kvantitativních metodologie v jedné výzkumné akci, které se věnuje druhá teoretická část bakalářské práce. Jako podoba kvalitativní metodologie byla zvolena diskurzivní analýza, a v případě kvantitativní metodologie byla zvolena obsahová analýza. V bakalářské práci bylo za pomoci klíčových slov analyzováno 231 mediálních sdělení, jejíchž data jsou zpracována v Microsoft Excel, a která jsou přílohou bakalářské práce....
|
|
|
The legitimization of non-intervention in Syria in the U.S. discourse: A discourse analysis of the selected Western speeches between 2011 and 2014
Vítková, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Legitimizace neintervence v Sýrii v americkém diskurzu: Diskuze o vybraných západních projevech v letech 2011-2014" zkoumá diskurz prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy týkající se syrské krize. Zaměřuje se přitom na odůvodnění, kterými Obama vysvětloval nebo dokonce ospravedlňoval svůj neintervenční přístup vůči krizi v Sýrii v letech 2011-2014. Práce pracuje s hypotézou, že Spojené státy se při zdůvodňování neintervence v Sýrii vyhýbaly geopolitickému pozadí rozkolu v mezinárodním společenství ohledně možných řešení syrského konfliktu. Při legitimizaci vojenského "nezasahování" volily jinou strategii, například tzv. "downplaying" strategii, postupně vytyčovaly stále vzdálenější kritéria a zmírňovaly vyvstávající hrozby. K dosažení stanovených cílů práce využívá Narativní analýzy konceptu (NCA), kterou představil Shaul Shenhav. Narativní analýza konceptu zkoumá narativní koncept prostřednictvím významového příběhu, který se skládá nejméně ze dvou událostí. Analýza NCA do značné míry hypotézu potvrdila. Obamův diskurs se vyhýbal geopolitickému pozadí. Obama zmírňoval hrozby a stanovoval vzdálenější kritéria. Tvrdil, že režim Bashara al-Assada se zhroutí sám či že extrémisté v Sýrii nejsou tak silní jako byla Al-Káida. Také vytyčil jasnou červenou linii, která byla překročena a...
|
|
|
Military coup as a distinctive feature of Turkish military, the changing civil-military relations, and the current position of the Turkish army
Tkadlečková, Daniela ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
(abstrakt) Pokus o vojenský převrat v červenci 2016 postavil Turecko na rozcestí, kde se musel národ rozhodnout, zda následovat příklady v historii Republiky a podpořit puč, nebo se odvrátit od armády a upustit od tradice vnímání armády jako ochránce sekularismu a hodnot, na nichž byla Republika Atatürkem založena. Tato práce analyzuje, jak se změnily civilně-vojenské vztahy v Turecku, jaké faktory tuto změnu ovlivnily a jak je turecká armáda vnímána tureckou společností v současné době. Do výzkumu byly zahrnuty čtyři intervence provedené armádou ve 20. století, a červencový pokus o puč. Vojenský puč je zkoumán jako zcela specifický prvek turecké armády na základě teorie praetorianismu; v zemi jsou pak puče napříč studií prezentovány jako intervence, které se opakovaly nejen na základě odhodlání armády chránit stabilitu a Republiku jako takovou, ale také za akceptace intervence tureckou společností, jež armádu vnímala jako řešení v krajních situacích. Práce nadále prezentuje důvody, které hrály stěžejní roli v transformaci civilně- vojenských vztahů na počátku 21. století, a porovnává, jak se vnímání armády tureckou společností změnilo před a po červencovém puči.
|
|
|
The US Mediation of the Israeli-Palestinian Conflict during the Obama Presidency: the Case of Unfulfilled Ambitions
Čurdová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato práce se snaží najít příčiny neúspěchu amerického zprostředkování izraelsko- palestinského konfliktu během Obamova prezidentství. Spojené státy americké měly vzhledem ke svým schopnostem a prostředkům značný potenciál dovést strany konfliktu ke společné dohodě. Práce se zaměřuje na vnitřní dynamiku chování Spojených států amerických a předkládá analýzu mediačních aktivit, užití vlivu během vyjednávání a postoje Kongresu Spojených států amerických k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Práce odpovídá na několik výzkumných otázek. Jaké mediační aktivity byly použity Spojenými státy během Obamova prezidentsví? Byl užit vliv? Pokud ano, jaké typy vlivu byly užity? Jaká témata byla v jádru užití vlivu? Vycházejíc z těchto otázek, ověřuje práce tři navazující hypotézy. Za prvé, Spojené státy americké jednaly především jako facilitátor komunikace, spíše než jako formulátor a manipulátor. Za druhé ověřuje, jestli platí, že Spojené státy americké nebyly ve zprostředkování úspěšné kvůli relativně omezenému užití vlivu během zprostředkování. A konečně si všímá vztahu mezi exekutivou a Kongresem, předvídajíc, že legislativa nereagovala vstřicně na dynamiku zahraniční politiky ve vztahu ke zprostředkování v izraelsko-palestinském konfliktu.
|
|
|
Vztah Evropské unie ke Státu Izrael
Kološová, Štěpánka ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Vztah Evropské unie ke Státu Izrael nabízí čtenářům ucelený pohled na vývoj událostí, které souvisely a souvisejí s jedním z nejobtížněji pochopitelných konfliktů v oblasti Blízkého východu. Pomocí případové studie jsem analyzovala jednotlivé historické události, které měly vliv na vývoj vztahů v oblasti Blízkého východu, ale také měnily postoje evropských států, potažmo Evropských společenství či Evropské unie. Před samotnou analýzou jsem si stanovila dvě výzkumné otázky "Jaký je vztah Evropské Unie ke Státu Izrael?" a "Která ze tří základních teorií vycházejících z teorie mezinárodních vztahů dokáže nejlépe reflektovat vztah Evropské unie k Izraeli?" a související hypotézy k těmto otázkám. Případovou studií a výzkumem postojů EU a jednání vůči Izraeli jsem zjistila, že vztahy mezi Evropou a Izraelem lze charakterizovat jako velmi silné v oblasti hospodářské spolupráce, nicméně v oblasti politických jednání jsou kolísavé. Ukázalo se, že pro evropské státy byla oblast Blízkého východu vždy velmi důležitá v otázce směřování zahraniční politiky či obchodních vztahů. Z výzkumu dále vyplynulo, že nejlépe reflektovat vztah Evropské unie k Izraeli lze pomocí liberální teorie mezinárodních vztahů. Tento přístup dává důraz na dodržování lidských práv, a právě EU byla prvním...
|
|
|
The Evolution of EU Foreign Policy towards Israel: Wars in Gaza 2008/2009 and 2014
Zdrálek, Jan ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Práce se soustředí na dva fenomény: zahraniční politiku EU a vztah EU-Izrael. Metodologický přístup je tedy dvojí. Prvním ústředním bodem práce je vývoj samotné zahraniční politiky EU, se zvláštním důrazem na situaci předtím a poté, co Lisabonská smlouva nabyla účinnosti 1. prosince 2009. Druhým ústředním bodem práce jsou dvě kvalitativní analýzy operace Lité olovo (2008/2009) a operace Ochranné ostří (2014), které srovnávají reakce unijních institucí s reakcemi dvou "pro- izraelských" členských států EU (Německo a Česká republika) a dvou "proti-izraelských" členských států EU (Francie a Švédsko) na každý konflikt. Teoretický přístup práce je odvozen od teorie normativního institucionalismu, kterou rozvinul Daniel C. Thomas. Na základě této teorie práce dochází k závěru, že [1] vzrůstající síla unijních institucí má mírnící efekt na ostrou rétoriku členských států, a že [2] institucionalismus, akcentovaný reformami provedenými Lisabonskou smlouvou, přeměňuje celý koncept zahraniční politiky EU, protože jednotlivé členské státy vnímají společné jednání jako vnitřní hodnotu a preferují konzistenci a koherenci při tvorbě politik napříč všemi tématy i časem. Na základě kvalitativní analýzy prohlášení EU k oběma konfliktům pak práce dochází k závěru, že [3] navzdory všeobecnému vnímání, naznačujícímu...
|
|
|
Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Categorisation and Legitimisation
Záhora, Jakub ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Drulák, Petr (oponent)
Diplomová práce "Analysis of the Official Israeli Discourse during the Second Intifada: Legitimization and Categorization" se zabývá zobrazením palestinského terorismu a izraelských bezpečnostních opatření během druhé intifády v diskurzu čelních představitelů izraelského státu. Čerpá přitom z prací, které vnímají jazyk nikoliv jako neutrální prostředek k popsání sociální reality, ale jako nástroj pro nastolení a udržení společenské a politické nerovnosti a dominance určitých skupin nad jinými. Tento postoj je základem epistemologického rámce následného výzkumu, který se zabývá rétorickými strategiemi, jimiž izraelští politici ospravedlňovali izraelské protiteroristické politiky po vypuknutí intifády na podzim roku 2000. Práce identifikuje několik diskursivních schémat, která měla legitimizovat tvrdě kritizovaná bezpečnostní opatření izraelského státu. Základní strategií izraelských představitelů je kategorizace na jedné straně Izraelců jakožto národa neúnavně usilující o mír, jehož velkorysé kompromisní návrhy jsou opakovaně odmítány palestinskou stranou na straně druhé, která na veškeré mírové iniciativy reaguje terorem. Práce se dále zabývá tím, jak je po útocích z 11. září izraelsko-palestinský konflikt diskursivně napojen na globální válku proti teroru vedenou Spojenými státy s cílem zajistit...
|
|
|
Příčiny úspěchu proizraelské lobby ve Spojených státech
Záhora, Jakub ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Proizraelská lobby ve Spojených státech významně ovlivňuje americkou zahraniční politiku ve prospěch státu Izrael. Této problematice je věnována řada prací, naprostá většina se však jen velice zběžně věnuje faktorům, které činí lobby tak vlivnou. Cílem předkládané bakalářské práce Příčiny úspěchu proizraelské lobby ve Spojených státech je alespoň částečně tuto mezeru zaplnit. Práce stručně popisuje rozsah americké pomoci Izraeli v ekonomické, vojenské i diplomatické rovině a následně ukazuje, že poskytování této podpory nemůže být uspokojivě vysvětleno morálními imperativy či strategickým významem spojenectví pro USA, nýbrž že je do značné míry výsledkem působení proizraelské lobby. Následně se práce věnuje již samotným příčinám úspěchu této lobby. Těmito příčinami jsou dle názoru autora vysoká efektivita hlavní lobbyistické organizace AIPAC, dále pak význam židovské menšiny pro výsledky voleb v USA, absence úspěšné protiváhy ve formě arabské lobby, veřejný diskurz ve Spojených státech, který je dlouhodobě nakloněn ve prospěch Izraele, a konečně, skutečnost, že proizraelská lobby významně těží ze spojenectví s hnutím křesťanského sionismu. Práce dospívá k závěru, že zásadním faktorem, který vysvětluje vliv lobby, je hluboká diskrepance v politické angažovanosti a možnostech ovlivnit politické dění u členů...
|
host ::
RSS.