|
| |
|
| |
|
|
Hudebně-pedagogické dílo Emila Hradeckého a jeho využití v mateřské škole
Petrusová, Monika ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Diplomová práce se zabývá hudebně-pedagogickou tvorbou Emila Hradeckého. Teoretická část mapuje osobnost a hudební tvorbu Emila Hradeckého a stručně charakterizuje klavírní skladbu. Dále se práce zaměřuje na oblast hudebního vývoje předškolního dítěte, popisuje hudební činnosti a objasňuje hudebně-výchovný proces z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část vychází z dotazníkového šetření učitelek mateřských škol, jehož hlavním cílem je zjistit, v jaké míře využívají učitelé hudebně-pedagogické dílo Emila Hradeckého ve své pedagogické práci. Dílčími cíli je zmapovat subjektivní postoje učitelek mateřských škol k zařazování hudebních činností do praxe a dále zjistit, jaké konkrétní hudební materiály učitelky od E. Hradeckého znají a s kterými v mateřské škole nejraději pracují. Na základě vyhodnocení výzkumu je druhým hlavním cílem diplomové práce vytvořit návrh modelových situací, ve kterých budou prakticky využity klavírní miniatury Emila Hradeckého v hudebních a dalších esteticko-výchovných činnostech v mateřské škole. Klíčová slova klavírní miniatury, Emil Hradecký, hudební činnosti, modelová situace, mateřská škola, dítě předškolního věku
|
|
|
Zobcová flétna a její využití učitelem v mateřské škole
Šavlíková, Romana ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití zobcové flétny v rukou učitelky při realizaci celého spektra hudebních činností v mateřské škole. Teoretická část nastíní historii zobcové flétny a její druhy. Dále tato část obsahuje hudební vývoj dítěte a jeho hudební schopnosti a dovednosti ve věku od 3 do 6 let v této oblasti podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a dříve používaných osnov. Součástí jsou i informace o tom, jak se nynější střední pedagogické školy a vyšší odborné školy pedagogické věnují vzdělávání budoucích učitelek mateřských škol v oblasti hry na zobcovou flétnu. V praktické části popisuje akční výzkum s cílem vytvořit srozumitelný popis několika hudebních jednotek ověřených v praxi. V první fázi výzkumu proběhne příprava a realizace již publikovaných aktivit Mgr. Mileny Kmentové, Ph.D. a MgA. Evy Nevoralové s výslednou revizí. Dále naváži vytvořením a ověřením vlastních lekcí v praxi opět se závěrečnou reflexí.
|
|
|
Hra na zobcovou flétnu na ZŠ jako prostředek prevence respiračních poruch
Kolandová, Eva ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Obsahem diplomové práce je využití hry na zobcovou flétnu (dále jen flétna) jako prostředku prevence respiračních poruch a její význam pro posílení bráničního dechu. Hlavním cílem práce je monitoring vlivu aktivního cvičení na zdraví dětského hráče a analýza progresu aspektů hry na flétnu. Teoretickou část tvoří historie a vývoj zobcové flétny, její využití jako terapeutického prostředku, dechový nástroj ve spojení s muzikoterapií a osvědčená dechová cvičení. Následuje vhodná flétnová literatura, významné osobnosti spojené s flétnovou hrou a propagátoři metody zdravého dýchání. Praktická část představuje pedagogický výzkum, jehož implementace je zaměřena na pozorování rozvoje schopností a dovedností flétnové hry předškolních a školních dětí na 1.stupni a experiment, monitorující vliv dechových cvičení na progres dechových parametrů v autentickém prostředí hodiny hudební výchovy na ZŠ.
|
|
|
Využití romských písní v hodinách hudební výchovy
Filipová, Eva ; Saláková, Magdalena (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá romskou hudbou a jejím zařazením do školní výuky. Cílem práce je poskytnout základní informace o romské kultuře a hudbě a inspirovat pedagogy k zařazení multikulturních a etnických témat do hodin. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část (první a druhá kapitola) pojednává o Romech a jejich hodnotovém systému, jazyku a jeho výslovnosti. Věnuje se základní charakteristice tradiční i současné romské hudby, samostatná podkapitola se zaměřuje na české písně, v nichž se zpívá o Romech. Navazující praktická část (třetí a čtvrtá kapitola) popisuje využití romské hudby pro romské a neromské děti. Nejprve jsou představeny projekty Čhavorenge a Čhavorikano luma, jejichž cílem je připomínat romským dětem jejich tradiční hudbu a hodnoty jejich kultury. Zmíněn je i přístup k výuce romské hudby na vybrané základní škole s velkým procentem romských žáků. Čtvrtá kapitola seznamuje s možnostmi využití romské hudby pro neromské děti. Jsou v ní uvedeny zpěvníky, sborníky písní a úpravy pro dětské a studentské sbory. Nakonec jsou představeny tři tematické vyučovací bloky, z nichž je možné čerpat inspiraci do hodin hudební a multikulturní výchovy.
|
|
|
Ortoepická pravidla rozvoj fonematického uvědomování v předškolním věku v porovnání s profesionálními pěvci
Šírová, Michaela ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Tichá, Alena (oponent)
Tato práce je zaměřena na problematiku ortoepických pravidel a na uvědomování a rozlišování hlásek u dětí předškolního věku v porovnání s profesionálními pěvci. Je rozdělena na dvě hlavní části, první vychází z teorií starších i současných autorů a druhá část je praktický výzkum. Teoretická část se věnuje rozvoji fonematického sluchu a ortoepickým pravidlům u předškolních dětí i u profesionálů, dále jsou zde popsány základy pěvecké techniky a jevištní artikulace využívané u profesionálních zpěváků. Praktická část popisuje akční výzkum, díky kterému bude pedagogům umožněno lépe porozumět dané problematice. Je zaměřena na předškolní děti a zároveň na dospělé osoby, které se profesionálně věnují opernímu zpěvu. Cílem této práce je vytvořit a v praxi ověřit soubor cvičení, která mají přispět ke kultivaci artikulace v obou sledovaných skupinách a u předškolních dětí mají navíc výrazně přispět ke stimulaci fonematického uvědomování na přelomu předškolního a školního věku. KLÍČOVÁ SLOVA fonematické uvědomování, ortoepická pravidla, děti předškolního věku, profesionální pěvci
|
|
|
Využití prvků muzikoterapie k usnadnění adaptace dětí na mateřskou školu
Včeláková, Markéta ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Kmentová, Milena (oponent)
ASTRAKT Diplomová práce se zabývá prvky muzikoterapie a muzikoterapeutickými hrami, které byly využity k usnadnění adaptace dětí na mateřskou školu. V teoretické části přiblížím pojem muzikoterapie, její definice, historický vývoj, metody muzikoterapie a působení hudby na dítě batolecího a předškolního věku. Přiblížím problematiku adaptace dětí na mateřskou školu. Využila jsem znalostí z odborné a metodické literatury, které se vážou k danému tématu. V praktické části jsem vytvořila metodický list, jenž se skládá z muzikoterapeutikých činností a her, které byly aplikovány na dvou až tříleté děti při vstupu do mateřské školy. Zároveň provedla vyhodnocení činností z metodického listu. Při vyhodnocování výzkumu bylo zjištěno, že prostřednictvím promyšlených a opakujících se muzikoterapeutických prvků lze zabránit adaptačním problémům.
|
|
| |
|
|
Hudební činnosti v rozvoji grafomotoriky
Nevoralová, Eva ; Kmentová, Milena (vedoucí práce) ; Volavá, Iva (oponent)
Předmětem diplomové práce je využití hudebních činností v rozvoji grafomotoriky dětí na konci předškolního období. Teoretická část se věnuje problematice sladění hudby a pohybu na úrovni hrubé i jemné motoriky. Analyzuje hudební aspekt české verze Metody dobrého startu. Praktická část obsahuje vlastní lekce pro rozvoj grafomotoriky inspirované Metodou dobrého startu, ve kterých hrají ústřední roli hudební činnosti. Jsou popsány cíle, metody a průběh terénního výzkumu v přípravných třídách základní školy. Součástí výzkumu byl i základní výzkum vžitého tempa dvou písní z Metody dobrého startu. KLÍČOVÁ SLOVA Metoda dobrého startu, hudební činnosti, hudební schopnosti, hudební dovednosti, grafomotorika, jemná motorika, hrubá motorika, rytmické cítění
|
host ::
RSS.