|
|
Biblické motivy v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století
Kruglova, Nadezda ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou biblických námětů v tvorbě umělců židovského původu na území Ruského impéria na přelomu 19. a 20. století. V úvodní části práce bude věnována pozornost především sociálně-politickým a kulturním podmínkám života židovských obyvatel předrevolučního carského Ruska. Další část práce představí na základě archivních materiálů, dochovaného denního tisku a periodik, jakož i memoárové literatury dvě významná kulturní centra: petrohradské a moskevské oddělení Židovské společnosti pro podporu umění, při čemž se práce bude zabývat také jejich výrazným přispěním k rozvoji židovského umění v ruském kulturním prostředí té doby. Třetí, hlavní část diplomové práce zmapuje tvůrčí činnosti nejvýraznějších osobností židovské umělecké scény a analyzuje klíčové tendence při volbě biblických motivů obsažených v jejich tvorbě. Klíčová slova Židé, židovská kultura, židovské umění, Židovská společnost pro podporu umění, Ruské impérium, Bible, biblické motivy, Petrohrad, Moskva, Vitebsk
|
|
|
Jagellonské zlatnictví
Stránská, Kateřina ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Peroutková, Jana (oponent)
Téma Jagellonské zlatnictví otevírá problematiku zlatnictví druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století, ale s p esahy p etrvávajícími ješt hluboko do renesance. Jedná se o um ní, které v mnohém nacházelo p edobrazy v dob lucemburské, která tolik ovlivnila kulturní d ní v zemi. Byly p ijímány moderní tendence, které se se staršími tradicemi a vytvo ily charakteristický souzvuk p echodného um ní. Jagellonské zlatnictví v první ad p edstavuje relikviá ové busty svatého Víta, svatého Václava a svatého Vojt cha, jakožto dochované bohatství chrámového pokladu. Drahý kov je zde po socha ském zp sobu vytepán a modelován. Pomyslný vrchol ale netvo í jen tato díla, ale jedná se o soubor d l, ze kterých lze sestavit vývojovou adu, díky které nahlížíme do doby vyty ené vládou Jagellonc u nás. Klí ová slova Zlatnictví, Jagellonci, chrámový poklad, relikviá ová busta, Jagellonci
|
|
| |
|
|
Jaro Kučera a Moravská gobelínová manufaktura
Kramlová, Kristýna ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Jaro Kučera a Moravská gobelínová manufaktura Anotace Diplomová práce se zabývá malířem a textilním výtvarníkem Jarem Kučerou (1885-1950), který byl v letech 1922 až 1945 ředitelem Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí. Zaměřuje se především na jeho návrhy, které vytvořil pro tuto instituci, uložené v Zemském archivu v Opavě a na tapisérie z českých a moravských sbírek, především z Muzea regionu Valašska ve Valašském Meziříčí a Moravské galerie v Brně. Podstatnou část práce tvoří rozbor fenoménu valašskomeziříčské manufaktury od jejího založení až do současnosti.
|
|
|
Královská lóže Národního divadla
Brachtlová, Magdalena ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem magisterské práce je královská lóže v pražském Národním divadle. Diplomantka podrobně zpracuje její stavební dějiny v rámci prvotní stavby i pozdějších rekonstrukcí a oprav. Lóži zasadí do kontextu vývoje typu a podrobí interpretaci z hlediska významů do ní projektovaných. Věnovat se bude samozřejmě také analýze z hlediska provozu. Interpretaci architektonické stránky doplní analýzou a interpretací ikonografie malířské výzdoby. Nedílnou součástí práce bude podrobná obrazová dokumentace. Klíčová slova Národní divadlo, královská/prezidentská lóže, Vojtěch Hynais, Václav Brožík, Julius Mařák, Josef Zítek, Josef Schulz, neorenesance
|
|
|
Výtvarné hry Miroslava Horníčka
Hančilová, Lucie ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce představuje výtvarné hry Miroslava Horníčka. Reflektuje kolážovou tvorbu, které se Miroslav Horníček věnoval více než dvacet let. Do svých koláží autor vnášel dar improvizace a humoru. Řada z nich vypadá jako grafiky, některé připomínají divadelní scény. Často opakuje stejné motivy, například oko, sestry, divadelní kostýmy, sochy, smysly a orgány těla. Zajímavostí je, že se i přes svá díla nepovažoval za výtvarného umělce. Vytvořil nepřeberné množství koláží, inspiraci nacházel například v tvorbě Maxe Ernsta, Toyen, Jindřicha Štyrského a Jiřího Koláře. V souvislosti s Jiřím Kolářem je možné hledat určitou podobnost. Z původně básníka se stal umělec, kolážista. Miroslav Horníček byl především hercem, který také našel životní cestu v tvorbě koláží. Miroslav Horníček napsal k některým svým kolážím názvy a výklady. Tento materiál je velmi důležitý pro snahu o pochopení jeho výtvarných divadelních scén či změti čehosi "nesrozumitelného", neboť právě tak Horníčkovy koláže na diváka působí. V neposlední řadě si práce klade za cíl nahlédnout na jeho výtvarnou tvorbu jako celek, poukázat na výstavní činnost a představit Miroslava Horníčka jako nejen herce, spisovatele, dramatika, režiséra, ale i umělce s neskutečnou až snovou fantazií. Klíčová slova Miroslav Horníček - koláž - surrealismus -...
|
|
|
Architektura na výstavě. Nástup moderní architektury na velkých pražských výstavách 1891-1908
Turková, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V období od 90. let 19. století do počátku 20. století došlo v české architektuře k přerodu od pozdního historismu k moderně. Diplomová práce se snaží tuto změnu ukázat na architektuře výstavních pavilonů během velkých pražských výstav, konaných v letech 1891-1908 na holešovickém výstavišti. Monograficky pojednává o Jubilejní zemské výstavě v roce 1891, Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895, Výstavě architektury a inženýrství v roce 1898 a Jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory v roce 1908. Po zasazení výstav do širšího kontextu a s důrazem na výrazné stavby, které by neměly být opominuty v rámci vývoje české architektury, v závěrečné kapitole odpovídá na v úvodu položenou otázku, zda lze velké pražské výstavy považovat za pole nástupu české moderní architektury.
|
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
|
Vybrané kostely Jana Václava Kosche na Děčínsku z pohledu památkové péče
Koutná, Marie ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá třemi pozdně barokními kostely na Děčínsku z pohledu památkové péče. A to kostelem sv. Václava v Děčíně Rozbělesích, kostelem sv. Františka Xaverského v Děčíně Bělé a kostelem Nanebevzetí Panny Marie v Arnolticích. Všechny tři stavby jsou spojeny se jménem regionálního stavitele Jana Václava Kosche, jehož životu a dílu se ve stručnosti věnuje první kapitola. Následují pojednání o jednotlivých stavbách. U každé z nich je uvedena její historie a popis, následně je zhodnocen její současný stav a možnosti úprav a oprav v budoucnu. Cílem práce je upozornit na špatný stav významných regionálních památek a nastínit možné kroky k jejich obnově.
|
|
|
Lednický Minaret - orientální stavba na jižní Moravě
Belasová, Kristýna ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stavbou Minaretu, který byl postaven v lednickém areálu na přelomu 18. a 19. podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na popud knížete Aloise Josefa I. Práce si klade za cíl představit stavbu v historickém kontextu a vysvětlit tak kuriózní přítomnost této orientální rozhledny na jižní Moravě. Práce stavbu analyzuje z architektonického hlediska a autorka se zde zabývá zařazením lednického Minaretu do kontextu ostatních orientálních staveb. Lednický Minaret je zde srovnáván s jinými evropskými stavbami imitující Blízký i Dálený východ a zároveň se práce snaží určit možné inspirace přímo v orientální architektuře. Významná část práce je věnována dekoru a arabským inskripcím, které stavbu zdobí. Jedním z cílů této bakalářské práce je inskripce zdobící Minaret popsat, přehledně je zdokumentovat a určit, které z nich jsou skutečně zaznamenané v arabštině a které z nich arabské písmo pouze napodobují. Práce současně popisuje restaurátorské úpravy, kterými lednický Minaret prošel od dob svého vzniku.
|
host ::
RSS.