|
|
Subpopulace lidských monocytů a makrofágů.
Švachová, Veronika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Monocyty a makrofágy patří mezi významné složky vrozené imunitní odpovědi. Tyto mononukleární fagocyty tvoří heterogenní populace buněk, které v přítomnosti různých signálu z mikroprostředí mohou měnit svůj fenotyp a funkci. Cílem této práce byla modulace jejich fenotypu spektrem stimulans a porovnání těchto změn na THP-1 monocyto/makrofágové linii a na monocytech izolovaných z lidské periferní krve. Exprese povrchových znaků byla měřena pomocí průtokové cytometrie. Dále byla analyzována produkce IL-8 metodou Luminex a koncentrace solubilního kalprotektinu pomocí metody ELISA. K nejvýznamnější změně exprese povrchových znaků docházelo po stimulaci IFNγ. Tento cytokin indukoval povrchovou expresi molekuly CD54, CD14 a HLA-DR na THP-1 buněčné linii. Při použití IFNγ o vyšších koncentracích pak byly THP-1 buňky ve zvýšené míře apoptické a zvyšovaly expresi a produkci kalprotektinu. Na membránách monocytů IFNγ aktivoval pouze expresi CD54. Cytokin IL-4 zvyšoval expresi znaku CD36 na THP-1 buňkách a inhiboval expresi molekuly CD163 na monocytech. Působením LPS pak docházelo k potlačení aktivace molekuly HLA-DR na monocytech. Inkubací s THP-1 buňkami naopak LPS indukoval produkci IL-8. Po stimulaci pomocí TNFα docházelo k aktivaci CD54 a zvýšené produkci IL-8 THP-1 buňkami. Práce přispěla ke...
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti vitaminu D3
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
1 Abstrakt Vitamín D3 je důležitý pro udržení správné koncentrace Ca2+ v plazmě. Je proto nezbytný pro správný vývoj a růst kostí. Vitamín D3 má ale i řadu imunomodulačních účinků. Cílem naší práce bylo ohodnotit a porovnat vliv vitamínu D3 na expresi vybraných povrchových markerů (CD14, CD54, HLA-DR, CD16, CD36 a CD163) u THP-1 buněk a monocytů získaných z lidské periferní krve. Dalšími cíli bylo posouzení vlivu vitamínu D3 na životnost THP-1 buněk a změření produkce solubilní CD14 a IL-8 u THP-1 buněk pod vlivem vitamínu D3. Buňky byly stimulovány pěti různými koncentracemi vitamínu D3 po dobu 24, 48 a 72 hod. Vyšší použité koncentrace vitamínu D3, tj. 100 nM a 1000 nM výrazně zvýšily expresi CD14 u THP-1 buněk v čase 48 a 72 hod trvání stimulace. U monocytů z periferní lidské krve bylo zvýšení exprese CD14 po stimulaci vitamínem D3 fyziologicky nevýznamné. Zároveň s rostoucí koncentrací vitamínu D3 výrazně rostla produkce sCD14 u THP-1 buněk. Množství sCD14 bylo nejvyšší v čase 72 hod po stimulaci nejvyšší použitou koncentrací vitamínu D3. Se vzrůstající koncentrací vitamínu D3 rostlo množství IL-8 u THP-1 buněk. Toto množství bylo nejvyšší v čase 48 hod trvání stimulace, poté kleslo. Vyšší koncentrace vitamínu D3 zvýšily u THP-1 buněk expresi CD54. U monocytů z periferní lidské krve nikoliv. Vitamín D3...
|
|
|
Role cytokinů ve vývoji a diferenciaci regulačních T buněk
Procházková, Jana ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kovář, Marek (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Vývoj a funkce pomocných T (Th) lymfocytů a regulačních T buněk (Treg) je plastický proces regulovaný pomocí cytokinů. Proto jsme se v tomto projektu nejprve zaměřili na sledování vlivu různých cytokinů na vývoj indukovaných (i) Tregs. Bylo prokázáno, ze iTregs se vyvýjejí z CD4+ CD25- T buněk po stimulaci alloantigenem a v přítomnosti transformujícího růstového faktoru β (TGF-β). Vývoj a proliferaci takto indukovaných Tregs je možno potlačit pomocí interleukinu (IL)-4 and IL-12. Výsledky také ukázaly, že IL-4 má zcela rozdílný vliv na udržení fenotypu přirozeně se vyskytujících (n)Treg a iTreg. Další populací s imunoregulačními vlastnostmi jsou mezenchymální kmenové buňky (MSC), které mohou za určitých podmínek produkovat TGF-β a IL-6 a tak se výrazně podílet na indukci Treg a Th subpopulací. Podle aktuální produkce TGF-β či IL-6 tak MSC mohou kvalitativně regulavat poměr mezi Treg a Th17 buňkami. Protizánětlivé Treg a prozánětlivé Th17 buňky se vyvýjejí po stimulaci za přítomnosti TGF-β, resp. v přítomnosti TGF-β a IL-6. V další části této studie jsme se zaměřili na studování role IL-12 při vývoji Treg a Th17 buněk. Bylo ukázáno, že diferenciace Treg a Th17 buněk byla v přítomnosti IL-12 potlačena, stejně jako TGF-β-indukovaná exprese transkripčního faktoru Foxp3 a TGF-β/IL-6- indukovaná exprese...
|
|
|
Clinical significance of cytokine gene polymorphism
Kolesár, Libor ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent) ; Mrázek, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Doktorský studijní program v biomedicíně Studijní obor: Imunologie Mgr. Libor Kolesár Klinický význam polymorfismu cytokinových genů Clinical significance of cytokine gene polymorphism Disertační práce Vedoucí závěrečné práce/Školitel: Prof. MUDr. Ilja Stříž, CSc Praha 2012 Abstrakt Lidský genom je plný různých sekvenčních variant. Liší se hlavně velikostí ale také svým vlivem na fenotyp. Nejmenší jednotkou genetického polymorfismu je tzv. jednonukleotidový polymorfismus (SNP z angl. single nucleotide polymorphism). SNP jsou tvořeny záměnami jednotlivých bazí mezi dvěmi alelami a mohou ovlivnit genovou expresi. Genetické polymorfismy jsme studovali ve třech oblastech: (1) jako marker rizikových pacientů po orgánové transplantaci, (2) diagnostický marker u pacientů s interticiálními plicními chorobami nebo (3) s myomy. Dospěli jsme k následujícím závěrům. Etnikum nebo národnost hrají svou roli v distribuci genetických polymorfismů. Toto musíme brát do úvahy, když se snažíme porovnat s naší populací výsledky z jiných populací. Naše první klinická studie s asociací genů dospěla k nálezu, že dokonce genový polymorfismus cytokinu IL-18 může přispět k opoždění nástupu funkce štěpu po transplantaci ledviny a podporuje roli tohoto prozánětlivého...
|
|
|
Chemokiny epiteliálních buněk u bronchiálního astmatu
Volfová, Dominika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Astma je alergické onemocnění vyvolané nežádoucími reakcemi na neškodné antigeny (alergeny) a je charakterizované přísunem eozinofilů, Th2-lymfocytů, mastocytů a neutrofilů do místa zánětu tkáně, tedy do plic. Tato akumulace leukocytů je zprostředkována generací chemotaktických cytokinů - chemokinů. Chemokiny jsou nízkomolekulární proteiny, plnící své funkce pomocí vazby na specifické receptory na buněčném povrchu. Vazba chemokinů s jejich receptory je velmi promiskuitní a následná aktivace efektorových buněk je velmi různorodá, což může často komplikovat výzkum v této oblasti. Nicméně chemokiny a jejich receptory jsou důležitými potenciálními terapeutickými cíly v alergických onemocněních, včetně astmatu, především kvůli své ústřední roli v buněčné aktivaci a zánětu. Chemokiny jsou sekretovány jak buňkami imunitního systému, tak i buňkami různých tkání organismu. V poslední době se obrací pozornost na roli epiteliálních buněk v patogenezi astmatu. Bronchiální epiteliální buňky stimulované antigeny produkují obranné molekuly a cytokiny, pomocí nichž amplifikují zánětlivé procesy a regulují činnost efektorových buněk. Porucha těchto cytokinových regulací může vést k rozvoji různých plicních onemocnění včetně astmatu. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o jednotlivých chemokinech...
|
|
|
Regulácia tvorby cytokínu IL-33 a jeho biologické účinky.
Kardošová, Miroslava ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interleukín 33 je proteín s duálnou funkciou, ktorý slúži súčasne ako prozápalový cytokín a zároveň funguje ako intracelulárny jadrový faktor. V úlohe cytokínu sa IL-33 naväzuje na ST- 2 receptor a v cieľových bunkách, medzi ktoré patria napr. mastocyty, bazofily, eozinofily, a NK-bunky indukuje produkciu cytokínov spojených s Th2 typom imunitnej odpovede. Ako jadrový faktor sa naväzuje na chromatín a reguluje transkripciu niektorých prozápalových génov. Regulácia týchto procesov zatiaľ nie je známa, uspokojivo objasnené nie sú ani mechanizmy zodpovedné za syntézu, štiepenie a sekréciu IL-33. Cieľom našej práce bolo preveriť viaceré mechanizmy, ktoré by sa mohli podieľať na regulácii produkcie IL-33 a jeho sekrécie mimo bunku. Najskôr sme zisťovali, či má na sekréciu IL-33 vplyv stimulácia prostredníctvom cytokínov TNFα, IFN γ, IL-1β, IL-13, IL-33, TGF-β a IL-10 alebo stimulácia prostredníctvom LPS izolovaného z E. coli. Ďalej sme overovali, či IL-33 patrí medzi tzv. alarmíny, takže by mal byť z buniek uvoľňovaný pri poškodení či nekróze. Bunky boli stimulované prostredníctvom LPS a nekrózu sme indukovali pomocou viacerých cyklov zmrazovania a rozmrazovania. Okrem prítomnosti IL-33 bola testovaná aj prítomnosť cytokínov IL-1α a IL-1β. V našich experimentoch sme ako modelové bunky používali bunkovú...
|
|
|
Imunomodulační účinky makrolidových antibiotik
Zemánková, Jana ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Makrolidová antibiotika jsou známa nejen svými antibakteriálními účinky, ale také pro své nově objevené protizánětlivé účinky, kdy jsou schopné výrazně potlačit destruktivní a v mnohých případech život ohrožující zánět, což je žádoucí zejména u chronických zánětlivých nemocí. Podstatou jejich účinku je modulace různých komponent imunitního systému, a proto tyto vlastnosti nazýváme "imunomodulační". Pod tento pojem se dají též zařadit účinky na epiteliální buňky, jejich sekretorickou aktivitu, a také na patogeny, které u chronických zánětlivých respiračních nemocí mohou osidlovat dýchací cesty a přispívat k patogenezi i samotnému vzniku onemocnění. V této práci jsou shrnuty nejdůležitější doposud objevené mechanismy, jimiž makrolidová antibiotika tyto imunomodulační účinky realizují a také jsou uvedeny příklady nemocí, u nichž má léčba největší klinický význam. Makrolidová antibiotika s těmito jedinečnými vlastnostmi jsou navíc dobře tolerována a vážné vedlejší účinky se objevují jen vzácně. Největším rizikem je vznik rezistence, a to je hlavní důvod, proč nemůže být tato léčba vždy plně doporučena. Záleží tedy na každém lékaři, aby zvážil rizika a prospěšnost léčby u daného konkrétního pacienta.
|
|
|
Cytokiny v efektorové funkci regulačních T lymfocytů
Zadražil, Zdeněk ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Regulační T lymfocyty (Treg) jsou důležitou regulační částí IS (IS). Jejich působením nedochází k nadměrné aktivaci Tef nebo napadání vlastních tkání organismu autoreaktivními buňkami. Treg se vyznačují expresí CD4, transkripčního faktoru Fork box protein 3 (FoxP3) a vysokou expresí CD25. Existují dvě základní populace, a to přirozené Treg (nTreg) vyvíjející se v thymu a indukované (iTreg), které jsou indukovány z naivních CD4+ T lymfocytů, ze kterých také vznikají pomocné T lymfocyty. Přes probíhající intenzivní výzkum regulačních buněk stále není jasné, jakými mechanismy působí. Při prvotních in vitro pokusech bylo ukázáno, že hlavní roli hrají mechanismy, které působí přímým kontaktem mezi regulačními a efektorovými lymfocyty. Ovšem při in vivo experimentech se hlavním účinným mechanismem regulačních buněk ukázaly sekretované rozpustné cytokiny, jako interleukin (IL)-10, IL-35 nebo transformující růstový faktor beta (TGF-β). Od prvotních pokusů bylo objeveno několik dalších mechanismů, které se zdají být důležité vždy jen v určitých situacích nebo při použití specifických buněk či experimentálních modelů. Důvody rozporů mezi in vivo a in vitro výsledky nejsou stále známy. Vzhledem k až doposud objevenému množství různých mechanismů působení Treg je pravděpodobné, že neexistuje určitý hlavní...
|
|
|
Úloha T regulačních buněk u transplantací ledvin
Urbanová, Anna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
T regulační lymfocyty (Treg) patří do skupiny CD4+ buněk. Jsou podstatnou součástí imunitního systému. Treg buňky zabraňují nadměrné aktivaci efektorových T buněk a udržují toleranci vůči tělu vlastním tkáním. Jsou charakterizovány vysokou expresí CD25 a transkripčního faktoru Foxp3. Rozlišují se dvě základní populace Treg buněk: přirozené Treg buňky (nTreg), které vznikají v thymu a představují 5-10 % všech CD4+ buněk, a indukované Treg buňky (iTreg), vytvořené z naivních CD4+ buněk v periferii.Jejich regulační efekt je dobře znám, proto by využití Treg buněk mohlo přinést obrovský léčebný potenciál pro pacienty s transplantovanou ledvinou. Zdraví lidé a pacienti tolerantní vůči transplantované ledvině vykazují větší zastoupení cirkulujících a ve štěpu přítomných Treg buněk, narozdíl od pacientů s chronickou rejekcí. Tolerance je zrušena poškozením CD4+CD25+ buněk.Pro uchycení štěpu je nutné podávat pacientovi po transplantaci imunosupresivní látky, které mají za následek potlačení imunitní reakce proti štěpu. Jejich nevýhodou jsou vedlejší efekty, které mají paradoxně mnohdy za následek i smrt pacienta. Navíc mají často negativní vliv na přežívání a expanzi Treg buněk. Je velmi žádoucí najít u pacienta po transplantaci jednoznačný příznak toho, že u konkrétního pacienta lze přerušit imunosupresivní léčbu....
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
host ::
RSS.