|
|
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury
Vasiljevičová, Dajana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Od intimního k veřejnému - konstituce a proměny "ženského psaní" v kontextu chorvatské literatury Autor: Dajana Vasiljevićová Bakalářská práce se zabývá "ženským psaním" v chorvatském prostředí, jeho konstituováním a proměnami od osmdesátých let dvacátého století po současnost. Klade si za cíl vymezit jeho charakteristické projevy v literatuře a také ho vzhledem ke specifickému postavení prozápadně orientovaného ženského emancipačního hnutí v Jugoslávii zasadit do společenského kontextu. V práci jsou analyzovány podoby ženské sensibility, emocionality a tělesnosti, které jsou v kulturní opozici k patriarchálním hodnotám společnosti. Hlavní část se soustřeďuje na typologizaci "ženského psaní" na základě analýzy románů Hedvábí, nůžky od Ireny Vrkljanové, Mramorová kůže Slavenky Drakulićové a novely Štefica Cveková v čelistech života Dubravky Ugrešićové, jež slouží jako výchozí modely ženského psaní. Proměny žánru sleduji v chorvatském prostředí od sedmdesátých let dvacátého století, kdy dochází k úpravám modelu, vycházejícího z tradic francouzského feminismu. Konfrontace ženského subjektu s patriarchálním falocentrickým diskursem je založena na touze vymanit se z předurčené marginální role a dosáhnout rovnocenného postavení. Otázku "její" identity řeší přechod od soukromého objektu k veřejnému...
|
|
|
Tam a zase zpátky: reálný a fantazijní svět ve fantazijích příbězích Jože Snoje
Slezáková, Magdalena ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou dvou světů (reálného a fantazijního) ve fantazijních příbězích Jože Snoje. Kvůli kontextu nejprve popisuje žánrovou strukturu dětské prózy a uvádí přehled slovinské prózy pro děti a mládež ve druhé polovině 20. století; stručně také charakterizuje Snojovu tvorbu. Dále vysvětluje použitou metodologii: definuje žánr fantazijního příběhu (dvoudimenzionální děj, úloha dětských a dospělých postav, odlišné rysy od klasické pohádky, dvojí poselství atd.) a nastiňuje základní problémy, které práce zkoumá: příběh; podoba reálného a fantazijního světa; vztah mezi světy a jejich vzájemný kontakt. Tyto otázky pak analyzuje ve čtyřech Snojových knihách: Barabákos in kosi, Avtomoto mravlje, Škorček norček a Palčki so!. U každé si také všímá tematických a stylistických specifik a syntézou pak dochází k určení hlavních autorových témat (dítě a dospělý; člověk a příroda; tajemství bytí; poezie) a rysů jeho stylu (hravost; poetičnost; komunikativnost).
|
|
|
The serbian story in the second half of 19th century
Ráczová, Zuzana ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Práca sa zaoberá srbskou literatúrou druhej polovice 19. storočia. Popisuje hlavné znaky realistického smeru v rámci srbskej literatúry. Podrobnejšie je v nej opísaná srbská realistická poviedka a jej hlavní predstavitelia. V rámci tohto dominantného žánru je pozornosť venovaná najmä poviedke z dedinského prostredia. Dôraz sa kladie na jej pôvod, atribúty a odlišné zobrazenie prostredníctvom jej troch hlavných autorov, ktorými sú Milovan Glišić, Laza Lazarević a Janko Veselinović. Kľúčové slová: srbská literatúra, 19. storočie, realizmus, poviedka
|
|
|
Cesty prózou Miljenka Jergoviće. Naratologický komentář k dílu
Martinčák, Matěj ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nedvědová, Milada (oponent)
Základním cíle této práce však bylo popsat dosud málo a fragmentárně zpracovanou problematiku narativního budování Jergovićových próz. Z naší analýzy vyplývá, že autor ve svých dílech užívá neobvykle bohatý rejstřík vyprávěcích způsobů, dokonce tak bohatý, že některé jím užívané postupy zatím v odborné literatuře ani podrobně popsány ještě nebyly (zde mám na mysli především neobvyklou formu vyprávění ve 2. osobě, tedy cosi jako du-formu, a také mimořádně komplikované přechody mezi partem vypravěče a partem postav bez jakéhokoliv grafického značení). Ovšem tyto a mnohé další narativní metody nejsou užity samoúčelně. Tvoří samu základní strukturu vyprávění, které je ve svém celku tak kompaktní, že tato značně komplikovaná rovina vyprávění nebyla ani některými kritiky zaznamenána, takže byli schopni psát o "tradičním" či "staromódním" vyprávění. K této zdánlivé (povrchové) jednoduchosti v nemalé míře přispívá i autorův lehký vyprávěcí styl, kdy na rovině jazyka užívá nezřídka imitace běžně mluvené řeči. Kombinace složité narativní struktury a přehledné dějové linie sjednocená na rovině slohové do jasného vyprávěcího stylu dodává Jergovićovým prózám osobitou dynamiku a čtenářskou přitažlivost.
|
|
|
Chorvatská menšina v Maďarsku v moderní éře
Milojevičová, Jana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Pelikán, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si vytyčila za cíl analyzovat současný stav chorvatské menšiny v Maďarsku. V důsledku turecké expanze a nesnesitelných životních podmínek začalo chorvatské obyvatelstvo migrovat na sever; tyto migrace probíhaly od 15.do17.století a většina chorvatských uprchlíků se usadila v Uhrách. Ti vytvořili inzulární komunity na jihu a západě dnešního Maďarska, v rakouském Burgenlandu, na Slovensku a na Moravě. Maďarské Chorvaty lze rozdělit do sedmi skupin, které hovoří různými dialekty všech tří hlavních chorvatských nářečí. Zvláštní místo je v práci vyhrazeno Bunjevcům a Šokcům, neboť posledních dvě stě let se vedou spory o jejich původu a tedy i o jejich příslušnosti či nepříslušnosti k chorvatskému národu. V době habsburské monarchie představovali Chorvaté jen jednu z národností multikulturního státu. Během formování moderních národů se však v Uhrách začal prosazovat maďarský nacionalizmus, jenž ovlivňoval menšinovou politiku až do druhé světové války. Po druhé světové válce a následných transferech obyvatelstva se Maďarsko stalo ještě více homogenním národním státem, než po Trianonu. Za socializmu se asimilace menšin ještě urychlovala. Až do změny režimu v devadesátych letech 20. století neměla chorvatská menšina příznivé podmínky pro rozvoj své menšinové identity. Situace se změnila až se...
|
|
| |
|
|
Poetika prózy Mirka Kovače v 60. a 70. letech 20. století. Cestou interpretace románu Má sestra Elida
Machková, Zuzana ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem práce je rozbor poetiky prózy Mirka Kovače z období 60. a 70. let 20. století. Cílem této práce je především na základě interpretace románu Má sestra Elida přiblížit poetiku Kovačových děl. Stěžejní část je věnována interpretaci tohoto textu, nejprve se zabývá rovinou tématu, konstrukcí časoprostoru a postav a poté se zaměřuje na narativní složku a postmoderní znaky díla. Samotné interpretaci předchází kapitola, v níž je Kovačovo dílo zasazeno do kontextu srbské literatury 60. a 70. let 20. století. Dále je věnována pozornost několika aspektům autorovy prvotiny, novely Gubilište. Závěrečná část práce sumarizuje dosavadní zjištění a předkládá charakteristické rysy autorovy tvorby vymezeného období, přičemž se více soustředí na 70. léta 20. století.
|
|
|
Komparativní studium současného vtipu u vybraných jihoslovanských národů
Nováková, Radka ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tématem práce je komparativní studium současného vtipu u vybraných jihoslovanských národů, jejím cílem je kategorizace a rozbor v současnosti vyprávěných vtipů z oblastí Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Slovinska. Teoretické východisko práce tvoří práce Lutze Röhricha, Gordany Ljuboji a Jaroslava Otčenáška. Na základě terénního výzkumu je uveden návrh kategorizace vtipů, který reflektuje současnou situaci v oblasti vyprávění anekdot na zkoumaných územích. Terénní výzkum spočívá ve sběru anekdot, které se v současné době na studovaných územích vyprávějí. Po návrhu vlastního třídění do dvou hlavních kategorií byly definovány konkrétní skupiny vtipů podle obsahových kritérií. Závěr praktické části je zaměřen na speciální kategorie anekdot, na specifika vtipů u vybraných jihoslovanských národů.
|
|
|
Vliv středoevropské modernity na srbskou postmoderní literaturu
Janečková, Tereza ; Vlainić, Sandra (oponent) ; Nedvědová, Milada (vedoucí práce)
Celá práce se zabývá vztahem mezi středoevropské literatury a srbské postmoderní literatury. V první části je na pozadí definice západoevropské moderní prózy charakterizována modernita střední Evropy. Jako základní témata této literatury jsou určující zánik doposud pevného světa, existence paralelního fikčního světa, který hrdinu postupně pohlcuje, tematizace psaní a viny a fragmetarizace nebo rozpad celé fabule. Tuto první část doplňuje základní náčrt srbské moderny a avantgardy. V druhé části je teoreticky definována postmoderna . Po krátké charakteristice obou hlavních srbských postmoderních autorů, Milorada Paviće a Dragana Velikiće, jsou tato témata vyhledána a aplikována na jejich tvorbu. Některá, jako paralelní svět či tematizace psaní, se podařilo nalézt u obou autorů, byť v poněkud pozměněné podobě. Jiná naopak u postmodernistů téměř chybí. Druhá část je doplněna charakteristikou základních postmoderních proudů v Bulharsku a Chorvatsku jako hlavních zástupcích ostatních balkánských zemí.
|
|
|
Chorvatské renesanční drama na českých scénách po roce 1945
Prchlíková, Lenka ; Nedvědová, Milada (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá chorvatským renesančním dramatem. Nejprve krátce vymezuje období jeho vzniku z hlediska historického, společenského a estetického. V teoretické části stručně definuje základní pojmy a nejčastější typy renesančního dramatu. Hlavní důraz je kladen na druhy komedií, a to včetně typických anonymních komedií. Dále představuje nejvýznamnější autory a jejich díla. Tři komedie, jež se objevily i na českých jevištích, jsou rozebrány z hlediska obsahu, postav, jazyka a zajímavých scén. Každá jejich inscenace je pak představena podle toho, jak ji ohodnotili divadelní kritici v denním tisku. V příloze si lze prohlédnout fotografie z vybraných představení.
|
host ::
RSS.