|
| |
|
|
Hudba v českém vězeňství
Poskočilová, Lucie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
"Hudba v českém vězeňství" je etnomuzikologickou studií fungování hudby ve vězení Práce středí na roli hudby v každodenním životě odsouzených a při výchovných aktivitách. Zabývá se vztahem odsouzených k hudbě, hudebními činnostmi ve věznici a přístupem vězeňské služby ČR k hudebním aktivitám. Cílem diplomové práce je podat plastický vu hudby a hudebních aktivit v českém vězeňství podoby, v jakých se hudba ve věznicích objevuje, a na základě výpovědí odsouzených a zaměstnanců vězeňské služby ukázat, jaké zde má funkce. e vězení, tedy prostředí takzvané totální instituce, se lidé ocitají v extrémních podmínkách, které ovlivňují široké spektrum jejich prožívání. S nástupem do výkonu trestu odnětí svobody se odsouzený potýká s mnoha změnami, jež negativním způsobem ovlivňují kvalitu jeho života. Z výzkumu vyplývá, že hudba je pro některé vězně velmi důležitým prvkem, který může výrazně ovlivnit jejich chování a prožívání pobytu ve vězení a může jejich neblaze pociťovaná omezení z toho vyplývající ředkládaná á práci se tak pokouší se v izolovaném prostředí mění u odsouzených vnímání funkce hudby oproti témuž během život na svobodě. Jakou roli hraje hudba v uvězněného? A v jakém modu hudební produkce má vězeň k hudbě přístup? Klíčová slova: vězení, totální instituce, hudba ve věznici, poslech hudby, koncerty ve...
|
|
|
SLOVÁCKÁ SONDA. Vyjednávání lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku.
Svobodová, Veronika ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Cílem tohoto hudebně-antropologického kvalitativního výzkumu, který byl založen především na práci v terénu, je popsat, analyzovat a interpretovat konstruování lokální identity alternativních kapel na Moravském Slovácku. Ve výzkumu se věnuji především dvěma slováckým hudebním uskupením - PSCrew a 12:PIET. Kapela PSCrew se prezentuje prostřednictvím žánru hip-hop a kapela 12:PIET žánrem punk. Hudební činnost kapel v práci definuji - s použitím emického pojmu - jako alternativní folklor. S využitím teoretických konceptů stereotypu a částečně také retra a revivalu, jsem se snažila ukázat, jakými způsoby alternativní hudebníci skrze své hudební světy tzv. soundscapes naplňují vlastní představy o tom, co je považováno za slovácké a jakým způsobem probíhá vyjednávání jejich lokální identity. Ve své hudební tvorbě obě kapely explicitně odkazují na život na Slovácku, který se - s důrazem na autenticitu své tvorby - snaží v hudbě reflektovat. Přitom využívají, mimo jiné, různých lokálně daných stereotypů. Tyto stereotypy jsou skrze činnost kapel rekontextualizovány pomocí jejich adaptace do podoby, která odráží postmoderní dobu.
|
|
|
Soundtrack of your life: Vzpomínání v hudebním baru Woodstock
Vopička, Jan ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato práce tematicky spadá do druhého dílu knihy připravované doc. Jurkovou Pražské hudební světy, která věnuje modalitám vzpomínání. Tato práce se zabývá jedním z těchto módů, kterým je hudba jako médium vzpomínání. Jde o případovou studii, která zkoumá vzpomínání úzké skupiny lidí, která se kolem roku 2003 utvořila v pražském hudebním baru Woodstock. Centrálním pojítkem této skupiny, či termínem Thomase Turina, kulturní kohorty, byla západní populární hudba šedesátých let dvacátého století a bar, kde se tato skupina pravidelně scházela. Práce zkoumá, jak se členové dnes, kdy bar prošel řadou změn, ohlíží nazpět a sleduje dvě roviny, které jejich vzpomínky propojují, a to, jakou roli v nich hraje hudba. Za prvé jde o vzpomínky jednotlivců na dobu, kdy objevovali hudbu 60. let, a za druhé na "zlatou dobu" baru v jeho počátcích. Podstatné je rozlišení mezi dvěma způsoby, kterými se lze obracet k minulosti skrze hudbu - revival, který je aktivistický a nostalgie, která je pasivní. Teoreticky se tato práce mimo klasický třísložkový model hudební antropologie Alana Merriama music as culture opírá o koncept Maurice Halbwachse kolektivní paměti. Odklání se ovšem od radikálního halbwachsovského anti-individualismu a s ohledem na současnější koncepty kolektivní paměti sleduje i individuálních rovinu...
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Folklorní mejdlo: současný folklorismus v Praze
Hrbáčková, Anežka ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Praha jako prostor, ve kterém se vytváří a provozuje hudba nejrůznějších typů, spojená s rozdílnými hodnotami, tvořená na základě odlišných konceptů a sloužící jako prostředek různých strategií, se vyznačuje fluidní a těžko uchopitelnou soundscape (Shellemay 2006). Toto prostředí umožňuje utváření a vyjednávání tradic (Glassie 1995), probíhajících různými směry. Jedna z těch, které mají rekurzivní povahu a aktérům slouží ke konstruování významů a uskutečňování sociokulturní změny (Bithell, Hill 2014) je spojena s konceptem folkloru. Předkládaný terénní výzkum zkoumá tuto část současné pražské soundscape v terénu, vymezeném jednou z pravidelných hudebně tanečních akcí. Pravidelná událost, nazvaná svými organizátory Folklorní mejdlo, se definuje jako propojení světa modernity, který život v současné metropoli nabízí, a světa tradic, autenticity a folkloru. Terénní výzkum zaměřuje svou pozornost na způsob vyjednávání konceptů autenticity a legitimity, jejího udělování jednotlivým aktérům a objektům a obecněji tím, jak probíhá konstrukce folkloru aktéry události a jak výsledný konstrukt vypadá.
|
|
| |
|
| |
|
|
"It's got to be dirty": Komodifikace vzpomínání na případu souboru Prague Burlesque
Poděbradský, Oldřich ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na komodifikaci vzpomínání na případu souboru Prague Burlesque. Burleska, resp. neo-burleska si jako zábavní žánr v českém kontextu zatím hledá své místo a není tak známá jako v západní Evropě či v USA nebo Kanadě. Za deset let činnosti souboru Prague Burlesque si své místo na poli zábavního průmyslu ale pomalu dobývá. Ve své práci se zaměřuji na to, jak burlesku a vzpomínání na "zlatou dobu" vnímají sami členové souboru, návštěvníci představení a jak je toto vzpomínání komodifikováno při marketingových účelech jak pravidelných Prague Burlesque Show, tak každoročního Prague Burlesque Festivalu. Práce je spojením teoretických konceptů o simulakru (Baudrillard, MacCannel), kolektivní paměti (Halbwachs, Erll) a komodifikaci retra a nostalgie po druhé světové válce (Grainge, Moore) a terénního výzkumu, který probíhal v letech 2015-2017.
|
|
|
Prožitek plynutí a Luciferův efekt v dětském pěveckém sboru
Paděrová, Michaela ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Summary: The aim of my research anchored mainly in musical anthropology is to describe, analyze and interpret motivations of the members in the children's music choir and their reasons to continue despite all the demands and difficulties. In addition to the basic ethnomusicological concepts I work with the theory of experience of making the music - the concept called "flow" as characterized in the book Flow (The psychology of optimal experience) by Mihaly Csikszentmihalyi, 1996 and the concept of functionality of institutions and their influence on the choir members by Philip Zimbardo - The Luciffer Effect, 2014. This work is methodologically based on the qualitative research paradigm of social sciences and is based mainly on semi-structured interviews with former members of the choir. Key words: ethnomusicology, czech children's music choir, motivation, flow, discipline
|
host ::
RSS.