|
Ordinarium Karla Břízy se zaměřením na chyby v interpretaci v pražských kostelích
Churáčková, Alžběta ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Ústředním tématem bakalářské práce je rozbor Ordinaria Karla Břízy. Analýze předchází pojednání o Břízově životě a dílu. V části Mešní ordinarium pokračujeme krátkým historicko-teologickým výkladem textů ordinaria. Vlastní analýza je tvořena rozborem jednotlivých hudebních složek. Závěrečnou kapitolu naplňují interpretační rozbory nahrávek Břízova Ordinaria z pražských kostelů. Cílem je upozornit na některé opakující se chyby, zjistit zda varhaníci dodržují předepsaný doprovod a zhodnotit hudební úroveň pražských farností.
|
|
Spektrum činností sbormistra v amatérských a profesionálních tělesech
Tylšarová, Markéta ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
v českém jazyce Práce se zaměřuje na spektrum činností sbormistra. Jejím hlavním cílem je popsat a charakterizovat způsob práce sbormistra s pěveckým sborem, a to ve všech odvětvích i oblastech sborového zpěvu. Dalším cílem je porovnat práci sbormistra v různých druzích sborů - dětském, ženském, smíšeném; u sborů dospělých potom postihnout rozdíly práce v oblasti amatérské a profesionální. V teoretické části je pojednáno o organizační struktuře sborového života v Čechách, dále o obsahu studijního plánu oboru Sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK, o tom, čím by měl student oboru projít ve svém studiu, co by se měl student oboru Sbormistrovství naučit a jakými znalostmi a dovednostmi by měl ve své sbormistrovské praxi disponovat. Podrobně popisuje dirigentské, pěvecké a nástrojové dovednosti, postupný vývoj studenta z role zpěváka do role pomocného sbormistra při sborové praxi a osvojování si metodiky nácviku skladeb různých typů a žánrů. Kromě vedení sboru se práce zaměřuje na znalosti a dovednosti, a to jak v oblasti dirigentské, tak v oblasti pěvecké. Je zde také popsáno, jak důležitá je sborová praxe, jak se člověk cítí v pozici dirigenta/sbormistra, či jak docílit správného pedagogického vedení v roli sbormistra v tom kterém typu pěveckého sboru. Kromě problematiky vedení sboru a...
|
| |
|
Festival "Dny soudobé hudby" se zaměřením na sborovou tvorbu.
Karausová, Jana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Bakalářská práce mapuje sborové skladby, které byly uvedeny v rámci festivalu Dny soudobé hudby v letech 2000 - 2020 ve světové, české a pražské premiéře. U jednotlivých skladeb představuje datum provedení, obsazení, stručný komentář autora a jméno interpreta, který skladbu premiéroval. Práce přibližuje také fungování festivalu, jeho stručnou historii a jednotlivé společnosti, které se na přípravě podílejí. Premiérované skladby jsou doplněné medailonkem příslušných skladatelů a jejich interpretů.
|
| |
| |
| |
| |
|
Falzet jako hlavní princip při strukturaci mužského pěveckého hlasu Sonda do literatury pěvecké pedagogiky 20. století
Filippi, Lukáš ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Hilscherová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí falzetu při strukturaci mužského pěveckého hlasu. Konkrétně je sondou do české i světové pěvecké literatury 20. století a do toho, jak její autoři nahlíží na roli hlavového rejstříku při pěveckém tréninku. Kritériem pro výběr níže uvedené pěvecko-pedagogické literatury bylo, zda tyto knihy spatřují falzet jako zásadní prvek při školení mužských hlasů. Z českých pedagogů zde autor uvádí myšlenky Antonína Maříka, Jiřího Bara, Rudolfa Vaška a Přemysla Kočího. Z cizojazyčných autorů je zde zastoupen Anthony Frisell. Autor v práci uvádí myšlenky a pedagogické koncepty, které v knihách chápe jako zásadní. Práce na základě citací objasňuje názory, které jsou společné všem anebo většině výše zmíněných autorů, a naopak poukazuje na to, když se v nějaké publikaci objeví názor výrazně odlišný či radikální. Pedagogické postupy uvedených autorů pak autor srovnává s metodou výcviku hlasu přes hrudní rejstřík, kde kromě zmíněné literatury vychází z vlastních zkušeností ze studia klasického zpěvu na Pražské konzervatoři. Práce si zároveň klade za cíl shrnout a porovnat chápání pojmů jako je rejstřík, hlavový tón, fistule, falzet, voix mixte či falsetto di petto. Autor na konci práce uvádí názory uvedených autorů na roli, kterou hraje ve školení pěveckého hlasu mluva a mateřský...
|
| |