|
|
Postoje žáků středních škol ke geneticky modifikovaným organismům
Brousková, Mariana ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na zjištění postojů žáků českých středních škol ke geneticky modifikovaným organismům (= GMO). Hlavním cílem práce je proto zjistit postoje ke GMO a znalosti žáků o GMO, zjistit, zda existuje souvislost mezi výše zmíněnými postoji a znalostmi žáků; zjistit, zda a jakým způsobem jsou postoje studentů ke GMO ovlivňovány rodinným prostředím (stupeň a zaměření vzdělání otce a matky, náboženství), školním prostředím (učitelé, škola) a místem bydliště. Sběr dat proběhl formou kvantitativní dotazníkové studie u 185 žáků pražských a mimopražských gymnázií z 10 různých tříd. Z mých zjištění vyplývá, že postoje českých žáků ke GMO jsou pozitivní a nejsou ovlivněny pohlavím, vzděláním rodičů, vztahem žáka k biologii, zaměřením plánovaného studia na vysoké škole, ani místem, v němž se nachází jejich škola. Avšak současně byl nalezen statisticky významný rozdíl v případě ovlivnění volnočasovými aktivitami, učitelem, který žáky učí a nákupem biopotravin. V případě znalostí žáka byl nalezen signifikantní rozdíl v případě zaměření vzdělání otce, zaměření plánovaného studia na vysoké škole a vztahu žáka k biologii. Souvislost mezi postoji a znalostmi žáků nebyla nalezena. Součástí práce je také didaktický materiál, který by měl pomoci učitelům s výukou o této problematice bez...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pitvy jako výuková metoda v biologii na středních školách - postoje žáků a učitelů
Pfeifferová, Andrea ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Diplomová práce zkoumá postoje žáků a učitelů gymnázií k zařazování pitevních cvičení do výuky. Součástí výzkumu je dotazníkového šetření, díky němuž jsou zkoumány názory na pitvy živočichů z hlediska konkrétního zájmu o pitvy, zájmu obecně o přírodní vědy, odpor ke zvláštním skutečnostem a situacím při pitvách a konečně etického stanoviska všech respondentů. Statistické zpracování výsledků nám dává nahlédnout na souvislosti mezi všemi uvedenými hledisky a pohlavím, věkem, ročníkem studia, zaměřením, zkušeností s pitvou a zájmem samotného vyučujícího. Na začátku výzkumu jsem si zvolila následující výzkumné otázky: 1. Liší se postoje žáků k pitvám při výuce biologie mezi pohlavími? 2. Mají na tyto postoje vliv faktory jako je preference školních předmětů, oborové zaměření, vlastní zkušenost s pitvou, upřednostňovaná metoda výuky anatomie či chov domácího zvířete? 3. Existují vzájemné korelace mezi postojem žáka a postojem daného učitele biologie? 4. Jsou postoje učitelů k pitvám při výuce biologie ovlivněny různými faktory, jako je vlastní zařazování pitev do výuky, upřednostňovaná metoda výuky anatomie, preference pitvaného objektu, délka pedagogické praxe či pohlaví? Výzkum u žáků započal pilotní dotazník, na základě kterého byl vytvořen finální dotazník, který byl zadáván na pražských gymnáziích....
|
|
|
Porovnání atraktivity výukových modelů a reálných zoologických preparátů pro žáky gymnázíí
Šibravová, Jitka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá preferencemi žáků gymnázií pro různé typy výukových objektů ve výuce zoologie. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou pro žáky atraktivnější výukové modely nebo reálné zoologické preparáty a jestli jejich preference souvisí s jejich citlivostí k potenciálně fobickým podnětům, reálností vzhledu daného objektu či zda se preference liší mezi pohlavími. Mezi porovnávané položky byli zařazeni jak celí živočichové, tak i jejich jednotlivé orgány. Výzkum byl realizován na vybraných gymnáziích v Praze a v Jablonci nad Nisou za pomoci dotazníku a preferenčního testu. Účastnili se ho žáci vyššího gymnázia a jejich učitelé biologie. Reálnost provedení jednotlivých objektů posuzovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy s využitím škálového dotazníku. Výsledky práce ukázaly, že žáci hodnotili reálné zoologické preparáty jako atraktivnější než výukové modely nezávisle na tom, zda se jedná o preparáty celých jedinců nebo preparáty anatomické. Vliv pohlaví na celkové preference nebyl prokázán, chlapci ovšem měli tendence hodnotit obecně nepopulární organismy pozitivněji než dívky. Ani vliv citlivosti k potenciálně fobickým podnětům, zájmu o objekty živočišného původu nebo volby vysokoškolského studia na hodnocení žáků nebyl prokázán. Preference reálných...
|
|
|
Vliv praktické výuky na motivaci žáků středních škol ke studiu biologie
Janštová, Vanda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Důvody poklesu zájmu žáků o přírodní vědy a o studium těchto věd jsou předmětem výzkumu v rozvinutých zemích včetně České republiky již několik dekád. Zároveň je klíčovou otázkou jak je možné žáky k zájmu o přírodní vědy přivést a motivovat je ke studiu těchto předmětů. Nabízí se celá řada forem i metod výuky. V této práci byl zkoumán vliv praktických cvičení na motivaci středoškolských žáků ke studiu biologie. Od středoškolských učitelů biologie byly získány údaje o zastoupení tematických celků v praktické výuce. Jako jeden z nejméně zastoupených celků vyšla molekulární biologie a genetika. Pro tento tematický celek byla navržena a otestována praktická cvičení. Bylo ukázáno, že navržená jednodenní cvičení mají kladný vliv na motivaci žáků ke studiu biologie. Dále byly zjišťovány vlivy dalších proměnných (věk, pohlaví, počet praktických cvičení v běžné výuce) na motivaci žáků. Míra motivace českých žáků byla porovnána s motivací žáků z Nového Zélandu. V obou zemích byli ke studiu biologie motivovanější mladší žáci a chlapci, novozélandští žáci dosáhli vyšších motivačních skóre než čeští. Aby bylo možné popsat, co ke studiu biologie přivedlo žáky, kteří o ni mají hlubší zájem, bylo provedeno šetření mezi řešiteli Biologické olympiády, Středoškolské odborné činnosti, účastníky odborného biologického...
|
|
|
Efektivita výuky poznávání organismů na příkladu krytosemenných rostlin
Bukáčková, Alžběta ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Novotný, Petr (oponent)
V současné době klesá zájem žáků o studium přírodních věd. Přitom se jedná o rozvíjející se a nepostradatelný obor (medicína, genetika). Různé obory biologie jsou žáky různě vnímány. Botanika není příliš oblíbená žáky a často ani jejich učiteli. Oblíbenějšími mohou být například biologie člověka, zoologie a nově se rozvíjející obory jako je genetika. Studium rostlin je pro žáky často nezajímavé, vzpomínky na poznávání rostlin jsou pro ně často hodiny strávené nad botanickým atlasem bez praktické výuky v terénu či na exkurzi. Z toho důvodu je předložená práce zaměřena na poznávání krytosemenných rostlin na gymnáziích. Práce se věnuje různým metodám používaným k výuce poznávání krytosemenných rostlin na pražských gymnáziích a jejich efektivitě. Porovnává různé metody, které používají učitelé k výuce, zabývá se způsoby zkoušení poznávání rostlin a počtem a výběrem druhů, které žáci mají být schopni poznat. Požadavky středoškolských učitelů srovnává s představami vysokoškolských pedagogů o znalostech nastupujících studentů oboru biologie. Efektivita výuky byla zkoumána pomocí "poznávaček" druhů (tj. zkoušení, zda žáci poznají požadované organismy). Žáci poznávali živé (čerstvé) zástupce a byla vyhodnocena úspěšnost žáků od učitelů, kteří používají k výuce různé metody. Dle výsledků bylo formulováno...
|
|
|
Tvorba a pilotní testování výukových materiálů pro Geologický park Přírodovědecké fakulty UK
Poláček, Boris ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na využití geologického parku jako prostředku získávání a upevňování znalostí z oblasti geovědních disciplín při výuce přírodopisu, biologie a zeměpisu na základních školách a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru. Diplomová práce je tvořena obecnou rešerší způsobu výuky geovědních disciplín na základních a středních školách všeobecně vzdělávacího charakteru na základě RVP a ŠVP včetně popisu skutečné situace na vybrané škole, kde jsem absolvoval učitelské praxe. Jsou vytvořeny a pilotně vyzkoušeny pracovní listy pro žáky a metodické materiály pro učitele jako výukový materiál pro vlastní výuku v geologickém parku. Závěrem je vyhodnocen potenciál vytvořených materiálů z hlediska zatraktivnění a lepšího zapamatování poznatků z oblasti geovědních disciplín. Klíčová slova: geologický park, pracovní listy, výuka geologie
|
|
|
Analýza výuky biologie na SŠ s přihlédnutím k podílu praktické výuky.
Chudomelová, Iva ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Přírodovědné předměty, tedy biologie, chemie a fyzika, tvoří výrazně reálné vyučovací předměty, které je nezbytné opřít zejména o pokusy a pozorování. Jinými slovy praktická výuka je charakteristickým rysem všech přírodovědných předmětů. Praktická výuka má pozitivní vliv na zvyšování atraktivnosti jednotlivých předmětů, avšak ve smyslu kognitivní funkce je její přínos stále diskutován. Jaký význam mají laboratorní cvičení pro samotné učitele, jakožto zprostředkovatele vyučovacího procesu? Z výzkumu vyplývá, že praktická výuka je učiteli vnímána kladně především kvůli dokonalému propojení teorie s praxí, nižšímu počtu žáků a jejich aktivnímu přístupu ve výuce. Negativně se jeví časová náročnost, spočívající hlavně v sehnání a přípravě materiálu. Klíčová slova: výuka biologie a přírodovědných předmětů, laboratorní cvičení, školní laboratoř, časová dotace přírodovědných praktik
|
|
|
Návrh a otestování výukových materiálů k terénní exkurzi do oblasti Brd.
Přibylová, Anna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Kroufek, Roman (oponent)
Protože exkurze - ať už dlouhodobé či krátkodobé - mají prokazatelný vliv na vědomosti, hodnoty a postoje žáků a také rozvíjejí dovednosti učitelů, rozhodla jsem se věnovat tomuto tématu. Cílem této práce bylo připravit terénní exkurzi včetně všech potřebných výukových materiálů a následně zhodnotit přínos této exkurze na vědomosti žáků. Vytvořené výukové materiály byly testovány celkem ve čtyřech třídách dvou základních škol v Příbrami a blízkém okolí. Žáci z těchto tříd byli rozdělení do dvou skupin - experimentální skupina se zúčastnila výuky na terénní exkurzi a kontrolní skupina ve třídě. Obě skupiny absolvovaly pre-test, výuku (exkurze nebo výuka ve třídě), post-test 1(se zpětnou vazbou k výuce), post-test 2 a 3. Sebraná data byla vyhodnocena statistickými analýzami, jejichž výsledky ukázaly signifikantní rozdíl v dosažených znalostech mezi skupinami v post-testu 1 a 2. V post-testu 3 byly výsledky obou skupin srovnatelné. Souhrnně lze říci, že žáci obou skupin během výuky získali nové vědomosti a jejich znalosti byly vyšší než na začátku, ovšem výuka na exkurzi byla signifikantně efektivnější než výuka ve třídě. Klíčová slova: metoda výuky, exkurze, znalosti žáků, testování znalostí
|
host ::
RSS.