|
| |
|
|
Chrýsippos a Augustin o sebevraždě
Golatová, Hana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Šenovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá sebevraždou a tématy s ní souvisejícími v pojetí Chrýsippa ze Soloi a sv. Augustina. I přes odlišnost svých závěrů o tomto fenoménu oba pojednávají v souvislosti snespokojenostís životem. Vycházejí z předpokladu počáteční nedostatečnosti lidské přirozenosti a možnosti dosažení štěstí díky jejímu zdokonalení. Chrýsippos se domnívá, že za určitých podmínek se může stát sebevražda rozumnýmčinem. Rozvoj racionality člověku umožňuje vidět události z univerzální perspektivy a osvobodit se od závislosti na vnějších objektech plodících vášně včetně lpění na životě. Rozhodnutí dobrovolně ukončit svůj život vychází z vhledu do pochodů přírody a toho, co je pro člověka přirozené. Díky tomuto poznání se sebevražda stává ctnostným činem a projevem souladu s přírodou. Pro Augustina je naopak sebevražda výrazem lidské slabosti, neschopnosti vyrovnat se se strastmi života a zbabělým útěkem před utrpením, ježpřitom považuje za neoddělitelnou součást života skrývající v sobě možnost mravní nápravy. V sebevraždě se projevuje lidský egoismus, který je příčinou prvotního hříchu, degradace původní lidské přirozenosti a překážkou nacestě ke štěstí a spáse.
|
|
|
Iluze a illusio: Genealogie morálky
Adamec, Jan ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Iluze a illusio: Genealogie morálky Text za využití pojmu illusio a jeho korelátu iluze, jež tvoří jádro sociologické koncepce člověka Pierra Bourdieho rozebírá po jednotlivých esejích Nietzscheho analogické pojmy. Illusio jako centrální pojem teorie je propletencem pojmu spoelčnosti, těla a hodnoty. Interpretce z poheldu sociální kocnepce člověka implikované v illusio zkoumá specifičnost Nietzscheho propoejní těla, hodnoty a spoelčnosti v Genealogii morálky. Interpetace rozkrývá Genealogii morálky jako koncipující animálního člověka navzdory násilným umrtvujícím technikám socializace a ukazuje návazné utopické projekty vypořádaní se s propastnou myšlenkou. Kdy Nietzscheho myšlení vyjevuje sociologickou koncepci neblahého conditio humana zrcadlící jeho vlastní propsastnou myšlenku. Kdy je na jedné straně člověk zapleten do kruhu symbolického násilí a na druhé sociálně zmrzačeným zvířetem, přičemž překvapivě obě situace jsou ve výslekdu překonávány způsoby oddělení se od společnosti, jednou vytvořením utopické sociální jednotky a pdoruhé harmonickou integrací sociálních výdobytků s animálním jádrem člověka navzdory společnosti.
|
|
| |
|
|
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu
Holodňák, Radek ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Kužel, Petr (oponent)
Antropocentrický obrat pozdního kapitalismu Abstrakt Bc. Radek Holodňák Tato práce je prvním krokem na cestě ke komplexnímu popisu proměny produkčních vztahů v prostředí pozdního kapitalismu s ohledem na emancipaci člověka. Cílem autora práce je sledovat, jak dnešní byznys v praxi nevědomky aplikuje Marxovu koncepci rodové bytosti sebeutvářené v procesu práce s cílem udržet kapitalistickou výrobu efektivní a odpovídající požadavkům současné poptávky. Za tímto účelem je v této práci proveden výklad odcizené práce a rodové bytosti čerpající především z Marxových Filosoficko-ekonomických rukopisů v kontextu s vývojem lidských organizací, jak je definuje Frederic Laloux v knize Budoucnost organizací. V první kapitole tak autor představuje teze o tendenci kapitalismu překonávat se a rušit z důvodu naplňování vnitřních antinomií, které jsou tomuto společensko-ekonomickému systému vlastní. Jedním z projevů tohoto fenoménu je antropocentrický obrat, který v pozdním kapitalismu přesouvá centrum zájmu výroby ze zboží na člověka. Tento antropocentrický obrat umožněný unikátními materiálními podmínkami přináší do světa současné práce zásadní proměny výrobního procesu, organizace práce a vztahů na pracovišti. Druhá kapitola práce se tak věnuje rozboru konceptu sebeutváření rodové bytosti v procesu práce s cílem ukázat,...
|
|
|
Svobodný duch v díle F. Nietzscheho
Hostašová, Jana ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Novák, Aleš (oponent)
Cílem této práce je rozbor, charakteristika a zdůraznění figury svobodného ducha v Nietzschově díle Lidské, příliš lidské I a Lidské, příliš lidské II. Primární snahou bude ukázat svobodného ducha jako ucelený koncept, ve kterém se navíc sbíhají Nietzscheho důležitá témata, kritika náboženství, metafyziky a kultury, důležitost vývoje a výchovy. Na figuře svobodného ducha vykreslím Nietzscheho vizi budoucnosti a popíšu cesty, které k ní vedou. V první části práce se zaměřím na vznik svobodného ducha s důrazem na "velké odpoutání" a na poměry, ze kterých vychází, především na kontrast s duchem vázaným. Centrálním motivem poté bude význam kultury, důležitost jejího vývoje a stupňování a její provázanost se svobodným duchem. Závěr práce je věnován působení svobodného ducha, jeho úkolům a možnostem a významu, který má pro ducha nevázaného. Nevázaného ducha představím jako praktickou realizaci Nietzscheho myšlenek a budu k němu směřovat svůj výklad. Důležitou součástí práce je ukázat Nietzscheho myšlení jako zaměřené na zkoumání a pozorování člověka, které má vést k jeho prospěchu a zušlechtění, a to nejen k růstu jeho individuality a samostatnosti, ale i k posílení radosti, vlídnosti a přátelství. Klíčová slova: svobodný duch, vázaný duch, nevázaný duch, kultura, vyšší kultura, výchova
|
|
| |
|
| |
|
|
Předmětnost a procesualita hry
Skořepová, Kateřina ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Petříčková, Taťána (oponent)
Kateřina Skořepová Předmětnost a procesualita hry, Praha 2018 ANOTACE Představa hry jako omezeného časoprostoru využívaného převážně jako náplň volného času, zábavy nebo účelového nástroje se ukazuje být velmi omezená. Z takto pojatého střípku obsáhlého fenoménu hry a hraní nelze porozumět, co vše nám hravost může přinést. Odlišení předmětnosti hry a procesu hraní (si) ukazuje obecný pojem hry v novém, tajemnějším pohledu. Odklon od obecně přijatého výkladu co je hra a co hraní, znamená vnoření se do pojetí hravosti jako principu, který řečtí i novověcí filosofové přirovnávali k principu bytí. Novým pohledem na hru můžeme změnit vnímání hodnot světského života a proměnit způsob vnímání vlastní bytnosti. KLÍČOVÁ SLOVA hra, hraní (si), procesualita, paidia, svět, bytí
|
|
| |
host ::
RSS.