|
|
Znázornění času v kartografických dílech na příkladu map historických bitev
Vít, Lukáš ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Bayer, Tomáš (oponent)
Znázornění času v kartografických dílech na příkladu map historických bitev Abstrakt Práce do hloubky analyzuje možnosti grafické prezentace čtvrté kartografické dimenze (času) a aplikuje získané poznatky na ukázkových animovaných mapách historických bitev. První kapitoly uvažují kartografická díla obecně, dále se těžiště zájmu přesouvá do roviny dynamických (zejména animovaných) map. V první části se text věnuje vztahu kartografie a času, jsou popsány způsoby, které se ke znázornění času v praxi využívají. Dále je stanoven obecný postup, který lze doporučit při návrhu a tvorbě časových legend tak, aby vyjádření času vystihovalo charakter znázorňované tematiky. Tento obecný postup je následně aplikován na skupinu kartografických děl, která znázorňují (historické) bitvy. Hmatatelným výsledkem práce je dílo, které formou kartografické animace znázorňuje bitvu u Gettysburgu a události které ji předcházely. Klíčová slova: čas, kartografie, časová legenda, animovaná mapa, bitva
|
|
|
Analýza náplně a obsahu učivových map českých učebnic zeměpisu ve vztahu ke školním atlasům
Šákrová, Michaela ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Analýza náplně a obsahu učivových map českých učebnic zeměpisu ve vztahu ke školním atlasům. Abstrakt Cílem této bakalářské práce je stanovit metodiku výpočtu obsahu a náplně map a aplikovat ji na vybrané učivové a atlasové mapy. První část je věnována současnému stavu dané problematiky. Následuje metodika, ve které jsou představeny použité mapy a následně samotný výpočet obsahu a náplně map. V kapitole výsledky jsou okomentovány obsahy a náplně jednotlivých map a provedeno jejich srovnání a vyhodnocení. Výsledná metodika může sloužit pro další analýzu map. Klíčová slova: učivová mapa, školní atlas, obsah, náplň
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh atlasu východoslovanských národů
Kozhukh, Dzmitry ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Šára, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této práce je vytvořit koncepci atlasu východoslovanských národů. Na začatku prace je stručně vysvětlena autorova motivace k vyběru tématu. Poté následuje diskuze struktury atlasu a jednotlivých metod tematické kartografie, které jsou zvoleny pro vizualizaci tematickeho obsahu jednotlivých map. V této části jsou také prezentovány některé nové postupy, které mohou být užitečné pro vytvoření tematických map. Dále nasleduje část věnovaná transliteraci kyrilice východoslovanských jazyků do latinky. V této části jsou probrané hlavní transliterační systémy, které se používají k romanizaci východoslovanských jazyků, a také zároveň je zpracována jednotná transliterační tabulka pro všechny východoslovanské jazyky. Dále je navržen formát, který má mít daný atlas. Poté následuje diskuze problematických míst při zpracování atlasu a také popis možností jeho vydání. Nakonec v zavěru je stručně shrnuta celá práce. Součástí této práce je také maketa atlasu. Klíčová slova: tematicky atlas, východní Slované, kulturní geografie, transliterace, Bělorusko, Rusko, Ukrajina
|
|
|
Dělení Evropy s využitím GIS
Burešová, Daniela ; Hudeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Bláha, Jan Daniel (oponent)
Dělení Evropy s využitím GIS Abstrakt Tato práce se zabývá teoretickým i praktickým rozdělením Evropy na jednotlivé části s využitím geoinformačních systémů. Hlavní náplní práce je za pomocí nástrojů programu ArcMap vymezit region Evropa a následně jej rozdělit na části. Důležitým zdrojem je rešerše literatury, která zjistila různé druhy dělení světadílu, a podkladová data společnosti ESRI. Hlavním kritériem, s jehož pomocí se Evropa rozdělila, byla celková rozloha světadílu a jednotlivých států. Právě na základě rozlohy se srovnávací analýzou prokázala, z geografického pohledu, vhodnost či nevhodnost označení jednotlivých částí světadílu. Výsledkem práce jsou mapové výstupy, které ukazují rozdíly či podobnosti u jednotlivých dělení a použitého hlediska. Nově vzniklé mapy jsou konfrontovány a srovnávány s mapami původními. Klíčová slova: Dělení Evropy, ArcGIS, Geografický medián
|
|
| |
|
| |
|
|
Kulturní aspekty kartografické tvorby:Využití mentálních map v mezikulturním výzkumu
Bláha, Jan Daniel ; Soukup, Martin (oponent)
Kulturní aspekty kartografické tvorby: využití mentálních map v mezikulturním výzkumu Abstrakt: Práce se zabývá studiem interdisciplinární problematiky kulturních aspektů kartografické tvorby. Součástí je teoretický úvod věnující se obsahu map, mapové stylistice a mapovému jazyku, v nichž vykazují mapy největší kulturní rozdíly. Mapa zde vystupuje v roli obrazu reality a vizuálního projevu kultury. Popsány jsou analogie mapového jazyka s klasickým jazykem (lingvistická antropologie) a analogie starých map s mapami primitivních kultur. Vedle jazyka jsou jako determinanty lidského vnímání prostoru a dalších kategorií souvisejících s tvorbou map uvedeny prostředí, zkušenosti a samotná společnost, v níž člověk žije. Uvedeno je i několik příkladů tzv. kulturních mapových stylů, zejména z oblasti Austrálie a Oceánie. V metodické části práce je v rámci kulturně-antropologického výzkumu podrobně posouzena metoda kognitivních, resp. mentálních map uživatelů a tvůrců map. Právě tyto mapy lze využít k odhalení kulturních specifik kartografické tvorby. V aplikační části práce jsou představeny výsledky terénního výzkumu mentálních map školáků, a to školáků z Česka, zemí západní Evropy (Francie, Švýcarsko ad.) a Papuy-Nové Guineje. Autor práce v závěru naznačuje další možnosti směřování studie a další přínos kulturologii...
|
|
|
Study of structure and interaction of human lymphocyte receptors
Bláha, Jan
Přirozené zabíječské (Natural killer, NK) buňky jsou důležitou složkou imunitního systému poskytující dohled nad viry infikovanými, stresem transformovanými nebo rakovinnými buňkami. Receptory NKR-P1 a jejich přirozené ligandy z genové rodiny clec2 představují alternativní "missing-self" NK buněčný systém rozpoznávání, založený na interakci vysoce příbuzných receptorů podobných C-lektinům. Lidské NKR-P1 bylo objeveno před vice než dvaceti lety, přesto stále zůstává jediným lidským orthologem této receptorové rodiny početné především u hlodavců. Po navázání na svůj přirozený ligand LLT1 receptor NKR-P1 může předávat inhibiční nebo kostimulační signály. Pro svou potenciální roli v imunitním úniku nádorů a autoimunitě jsou zajímavými cíli výzkumu, přesto je povaha jejich interakce stále nejasná. Abychom objasnili strukturní povahu jejich interakce, vyvinuli jsme obecně použitelnou metodu pro rekombinantní expresi lidského NKR-P1 a LLT1 a jejich homologů založenou na transfekci buněčné linie HEK293S GnTI- . Popsali jsme stabilizující mutaci His176Cys umožňující přípravu vysoce stabilního rozpustného receptoru LLT1. Připravený receptor LLT1 a lidské NKR-P1 jsme vykrystalizovali v různých glykosylačních stavech jednak samostatně a také v jejich komplexu. Struktury LLT1 i NKR-P1 obsahují klasické...
|
host ::
RSS.