|
|
Plodnost a předškolní péče o děti v České republice a vybraných zemí Evropy
Kociánová, Gabriela ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Plodnost a předškolní péče o děti v České republice a vybraných zemí Evropy Abstrakt Cílem této práce je srovnat úroveň plodnosti a dostupnosti předškolní péče o děti v České republice a ve vybraných státech v letech 1998-2014, a zároveň zhodnotit postavení ČR v rámci vybraných států. Dílčím cílem práce je zhodnocení dosažení Barcelonských cílů ve vybraných zemích. Na základě typologie rodinné politiky jsou vybrány následující státy - Francie, Švédsko, Velká Británie, Portugalsko a Rakousko. V práci jsou analyzována primárně data dostupná z Human Fertility Database, databáze Eurostatu a OECD Family Database pomocí ukazatele úhrnné plodnosti, metody dekompozice obecné míry plodnosti a míry účasti na vzdělávání. Pro rok 2011 jsou počítány i indexy, které hodnotí postavení vybraných zemí v rámci rodinné politiky a předškolní péče o děti. Dle úrovně plodnosti se vymezují dvě skupiny států, Francie, Švédsko a Velká Británie s vyšší úrovní plodnosti a Rakousko, Portugalsko a Česká republika s nižší úrovní plodnosti. Výsledky ukazují, že předškolní péče o děti je dostupnější pro děti mladší tří let ve Francii, Velké Británii, Švédsku a Portugalsku. Pro děti starší tří let je dostupnost předškolní péče o děti ve studovaných zemích relativně vyrovnaná, s výjimkou České republiky. Česká republika v rámci ostatních...
|
|
|
Průběh a časování kardiovaskulární revoluce ve vybraných evropských zemích
Raymanová, Petra ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Průběh a časování kardiovaskulární revoluce ve vybraných evropských zemích Abstrakt Struktura úmrtnosti podle věku, pohlaví i příčin úmrtí se v čase mění. Různí autoři se snaží tyto změny popsat nebo zobecnit a vytvořit tak teorie nebo koncepty o změně struktuře úmrtnosti. Jedním z takových konceptů je kardiovaskulární revoluce. Popisuje změny v úmrtnosti, které probíhaly v Evropě ve 2. polovině 20. století a v některých zemích stále ještě probíhají. Tyto změny se týkají především poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci. Nejvyšší úmrtnost přitom vykazují ischemické nemoci srdeční. Při poklesu úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění však neklesá nebo mírně roste prevalence některých chronických a degenerativních onemocnění. Úmrtnost se zároveň posouvá do vyšších věků. Tato práce má za cíl ověřit na vybraných evropských státech průběh a časování kardiovaskulární revoluce v různých regionech Evropy. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí interpretace základních demografických ukazatelů. Tyto ukazatele byly v první části práce analyzovány odděleně pro jednotlivé skupiny příčin úmrtí, v další části práce byla kardiovaskulární onemocnění rozdělena do čtyř podrobnějších podskupin příčin úmrtí a analýza byla provedena také pro každou tuto podskupinu. Výsledky analýz pak byly zasazeny do teoretického konceptu...
|
|
| |
|
|
Proměna skladby rodin a domácností na přelomu 19. a 20. století ve vybrané oblasti českých zemí
Havlíčková, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Proměna skladby rodin a domácností na přelomu 19. a 20. století ve vybrané oblasti českých zemí Abstrakt Cílem práce je analyzovat proměny ve velikosti a složení rodin a domácností na přelomu 19. a 20. století v jihočeském městě Soběslav. Výzkum je založen na komparaci dat získaných excerpcí ze sčítání lidu v roce 1869, 1880 a 1910. První část demografické analýzy se zaměřuje na vyhodnocení velikosti a struktury obyvatelstva podle věku, pohlaví, rodinného stavu a příslušnosti. V druhé části se zjištěné údaje z jednotlivých sčítání zpracovávaly za jednotlivé domácnosti a následně za rodiny. Pojem rodina a domácnost založena na bázi společného bydlení. K rozčlenění se užila typologie domácností P. Lasletta.
|
|
|
Demografický vývoj obyvatelstva na území města Litoměřic v letech 1700-1799
Moszová, Vendula ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Demografický vývoj obyvatelstva na území města Litoměřic v letech 1700-1799 Abstrakt Cílem práce je zachytit vývoj přirozené měny na území města Litoměřic a jeho předměstích v 18. století a charakterizovat základní demografické ukazatele. Pomocí jmenné excerpce z farních matrik byly zjištěné absolutní počty sňatků, narozených a zemřelých. Na základě agregátní metody poté byla data tříděna podle potřeby analýzy po jednotlivých letech, či dekádách. Vývoj přirozené měny Litoměřic byl srovnáván s výsledky lokálních sond v jižních Čechách, na panství Šťáhlavy, v Ústí nad Labem a ve městech Frýdku a Místku. Srovnávané lokality byly zvoleny tak, aby byly zastoupeny jak rozdílné oblasti, tak geograficky blízká či vzdálená města. Srovnání výsledků potvrdilo odlišný demografický vývoj ve městech a na venkově a ukázalo i vliv geografické vzdálenosti jednotlivých měst. Klíčová slova: vývoj přirozené měny, 18. století, Litoměřice, odhad počtu obyvatel
|
|
|
Těhotenství, porod a péče o potomka v prvních letech jeho života v raněnovověké šlechtické domácnosti optikou ego-dokumentů
Mejsnarová, Zdeňka ; Velková, Alice (oponent) ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce)
Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila téma těhotenství a péče o děti v prvních letech života v prostředí šlechtických rodin 16. a 17. století ve světle ego-dokumentů. Pokusím se vysvětlit, proč jsem se rozhodla právě pro takovou tematiku. Dnes je těhotenství a narození dítěte věnováno mnoho pozornosti, jak ze strany samotných matek a jejich nejbližšího okolí, zejména vlastní rodiny, tak také v oblasti lékařské péče. Zdá se, že čím méně dětí se rodí, tím více společnost tuto událost "prožívá". Rodiny s jedním potomkem se stávají stále běžnější skutečností. Možná proto jsem pokládala za zajímavé pokusit se proniknout do myšlenkového světa rodin, které žily za zcela jiné společenské situace a ve zcela jiném prostředí a zjistit, do jaké míry byl jejich vztah k takovým záležitostem jiný než je ten náš. Pro ženu žijící na počátku novověku bylo těhotenství často "permanentním stavem", tzn. že porodila velký počet dětí; na druhou stranu se jich v mnoha případech až neuvěřitelně malý počet dožil dospělého věku - dětská, resp. novorozenecká úmrtnost byla z pohledu naší doby opravdu vysoká.1 Je otázkou, na kterou hledám odpověď prostřednictvím této práce, nakolik vysoká porodnost i úmrtnost ovlivnila vnímání nového lidského života v myslích tehdejších lidí. Šlechtické prostředí jsem si vybrala zejména proto, že...
|
|
| |
host ::
RSS.