|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní. Klíčová slova: kamarila, carevna, regent, favorit, cizinci, 18. století, palácové převraty, samoděržaví, Kabinet ministrů, Senát, gardové pluky
|
|
|
The Saxe-Coburg and Gotha's Dynastic Policy in the First Half of the 19th Century
Rišková, Antónia ; Stellner, František (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá dynastickou politikou nemeckého rodu Sasko-Cobursko- Gothajského v prvej polovici devätnásteho storočia. Prostredníctvom analýzy vedúcej úlohy belgického kráľa Leopolda I., baróna Christiana Fridricha Stockmara a okolia kráľovnej Viktórie sleduje okolnosti, ktoré viedli k výberu princa Alberta Sasko-Cobursko-Gothajského za budúceho manžela britskej kráľovnej. Okrem vnútropolitickej scény je pozornosť sústredená na medzinárodnopolitické súvislosti, predovšetkým na zahraničnú politiku belgického kráľa, ktorá sa orientovala na upevnenie postavenia Belgicka na európskom kontinente a na realizáciu jeho predstavy európskeho dynastického spojenia prostredníctvom sasko-cobursko-gothajského rodu.
|
|
|
Kurfiřt Fridrich Vilém Braniborský a klevsko-marské stavy v letech 1640-1654. Stavy jako aktéři mezinárodní politiky a panovnický "minimální program" po třicetileté válce
Kozmanová, Irena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se zabývá vztahy kurfiřta Fridricha Viléma Braniborského a zemských stavů západních zemí jeho složeného státu, Kleve-Mark, ve 40. a první polovině 50. let 17. století. Prostřednictvím analyzování prostředků, které ve vzájemných interakcích používaly, se snaží sledovat obecné strategie obou stran a jejich politické koncepce. Pozornost je soustředěna na jeden z hlavních sporných bodů mezi panovníkem a stavy - zahraniční politiku stavů. Ta se orientovala především do Nizozemí, k jülišsko-berským stavům a k centrálním institucím Svaté říše římské. Zatímco zemské stavy považovaly zahraničně politické aktivity za zcela legitimní prostředek obrany svých privilegií, pro kurfiřta znamenaly ohrožení jeho suverenity, a proto proti nim důrazně postupoval. Zajištění monopolu na výkon zahraniční politiky bylo součástí tzv. "minimálního programu" panovníka, souboru požadavků, jejichž realizaci považoval za nutnou pro prosazení své suverenity. Ve sledovaném období nicméně ve vztazích panovníka a stavů dominovala konsensuální strategie, založená na vyjednávání a dohodě.
|
|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Engelbert Dollfuss a střední Evropa 1932-1933
Šepták, Miroslav ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Pokud označíme určitou historickou postavu za osobnost, znamená to, že její činy rozhodujícím způsobem spoluovlivnily dobu, ve které žila a některé z těchto skutků dodnes poskytují látku k přemýšlení nejenom laické, ale také odborné veřejnosti. Pro rakouského kancléře Engelberta Dollfusse lze toto označení s klidným svědomím použít. Jenom málo osob moderních rakouských dějin vyvolávalo již v době své politické aktivity tolik vášnivých diskusí jako on. Tyto kontroverze přetrvávají s větší či menší intenzitou prakticky dodnes, neboť Dollfuss i v současnosti výrazně polarizuje nejenom rakouskou politickou scénu, ale také tamní odbornou a publicistickou obec. Předmětem zkoumání diplomové práce bude meziválečná Rakouská republika, jeden z nástupnických států habsburské monarchie, vzniknuvší na základě rozhodnutí vítězných států po první světové válce.1 Ta se od počátku své existence potýkala s mnoha problémy především politického, hospodářského a sociálního rázu.
|
|
|
Politický a hospodářský vývoj vybraných zemí RVHP v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) byla organizací, která vznikla spíše z politických než hospodářských důvodů. V prvních letech své existence byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k hospodářskému ovládnutí zemí východní Evropy a později začala působit jako prostředek tzv. socialistické ekonomické integrace. V ní sehrály nejdůležitější roli Německá demokratická republika a Československo, neboť byly průmyslově nejvyspělejšími státy sovětského bloku. Jejich ekonomika podporovala zaostalejší spojenecké země a posléze i státy Třetího světa, které se hlásily ke komunistické ideologii. Časté srovnávání RVHP k západoevropské integraci vedlo k tomu, že se východní blok snažil navázat spolupráci s Evropským společenstvím a napodobit jeho úspěchy. Analýza však ukázala nesmyslnost těchto pokusů. Východní blok nebyl schopen reformovat svou instituci hospodářské integrace a zánik totalitních režimů vedl k rozpadu RVHP.
|
|
|
Morfinisté a kokainisté v Předlitavsku v letech 1867-1918
Nitschová, Kristýna ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Práce se zabývá stavem a léčbou morfinistů a kokainistů v ústavech pro choromyslné v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Horním Štýrsku v letech 1867 až 1918. Dále se komparuje četnost léčby na jednotlivých územích, přístupy ústavů k chovancům, důvody, proč byl pro dané chovance zvolen právě onen ústav a analyzuje, proč se chovanec stal závislým. Pro Čechy byl vybrán ústav sídlící v Kosmonosech (Zemský ústav pro choromyslné v Kosmonosech), pro Moravu ústav v Brně (Zemský ústav pro choromyslné v Brně), pro Slezsko v Opavě (Slezský zemský ústav pro choromyslné v Opavě) a pro Horní Štýrsko ústav ve Štýrském Hradci (Landes-Irrenanstalt Feldhof bei Graz). Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů zmíněných institucí, vydaných pramenů a odborné literatury.
|
|
|
Spolupráce Viléma II. a Františka Ferdinanda d'Este v letech 1908-1914
Kukan, Ondřej ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
česky Práce si klade za cíl analyzovat vztah mezi německým císařem Vilémem II. a rakouským následníkem trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d'Este. Pomocí výzkumu vztahu mezi oběma muži se práce bude snažit zodpovědět na otázku, do jaké míry vztah mezi oběma muži ovlivnil fungování trojspolkové politiky v posledních letech před vypuknutím první světové války. Časově bude práce zkoumat období mezi lety 1908 - 1914. Rok 1908 byl vybrán jednak proto, že jím začíná zkoumaná korespondence, dále proto, že anexe Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem, k níž na podzim tohoto roku došlo, představuje výrazný historický mezník v tehdejší Evropě. V souvislosti s anekční krizí se pokusí práce představit východiska obou mužů. Dále se práce zaměří na charakteristiku obou mužů a představení jejich politických názorů. Jádro práce se nachází ve třetí kapitole, v níž bude analyzována vzájemná korespondence a názory v ní obsažené. Poslední zkoumanou otázkou bude tzv. belvederský okruh kolem Františka Ferdinanda, v níž se práce zaměří na některé jeho členy a pokusí se zodpovědět na otázku, jak velký vliv měl belvederský okruh na zahraniční politiku říše jakožto určitý "stínový dvůr" vůči císařovu dvoru v Schönbrunnu.
|
|
|
Winston Churchill a krize válečného kabinetu v květnu 1940
Šimák, Vojtěch ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
(česky) Bakalářská práce zkoumá působení Winstona Churchilla v roli prvního lorda admirality, a především pak v roli předsedy vlády. Hlavní část se pak zabývá květnem 1940, neboť právě události ve dnech 24.-28. května určily, zda Británie bude pokračovat ve válce nebo bude Německo žádat o mír. Práce vychází především z vydaných zápisů jednání válečného kabinetu v tomto období a knih napsaných Winstonem Churchillem. Krom zápisů z jednání válečného kabinetu zkoumá i dobový tisk a opírá se o moderní monografie a odborné články.
|
|
|
Vztahy Braniborska a Švédska v letech 1660 - 1701
Liška, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Wanner, Michal (oponent) ; Šedivý, Miroslav (oponent)
- Disertační práce se zabývá vztahy mezi Švédskem a Braniborskem v letech 1660 - 1701. Ačkoliv je Švédsko po prakticky celé 17. století považováno za velmoc, v jeho sousedství se rozvine nová významná síla, totiž Braniborsko-Prusko, jejíž vzestup je završen královskou korunovací Fridricha I. v roce 1701. Hlavní část práce je věnována politickým a vojenským vztahům, v menší míře též vztahům kulturním. Zohledněny jsou i další země, které v této době sledovaly a chránily v Pobaltí své zájmy, především Dánsko a Francie. Účelem disertační práce je analyzovat vztahy mezi Švédskem a Braniborskem a pokusit se odpovědět na otázku, zda zaměření Švédska na vnitřní problémy a reformy k mocenskému vzestupu Pruska přispěly, či zda se jednalo o spolu přímo nesouvisející tendence. Klíčová slova - švédské velmocenské období, Karel XI., Karel XII., Ludvík XIV., kurfiřt Fridrich Vilém, kurfiřt Fridrich III.
|
host ::
RSS.