|
|
Volební právo v Anglii v 19. a na počátku 20. století
Klener, Vavřinec ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Volební právo v Anglii v 19. a na počátku 20. století Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou volebního práva v Anglii v 19. a na počátku 20. století. Pozornost je na prvním místě věnována reformním zákonům upravujícím volby do Dolní sněmovny Parlamentu Spojeného království, přijatým v letech 1832, 1867, 1884-85, 1918 a 1928. Uskutečnění těchto reforem vedlo k přechodu od původní archaické podoby volebního práva, přetrvávající bez větších změn z období pozdního středověku, ke všeobecnému, rovnému, přímému a tajnému volebnímu právu v podobě, která ve Spojeném království s drobnými změnami panuje do současnosti. Tato transformace byla završena v roce 1928. Mimo to je rovněž zmíněn vývoj právní úpravy komunálních voleb, změny v pasivním volebním právu a další legislativa týkající se voleb, zejm. legislativa potýkající se s volební korupcí. Nastíněna je také politicko-společenská debata týkající se volební reformy, a to s důrazem na debatu parlamentně relevantní. Vlastní text práce je členěn do šesti částí sledujících chronologický vývoj. První část je zaměřena na popis a zhodnocení nereformovaného volebního práva, panujícího před rokem 1832. Ve druhé části jsou rozebrány okolnosti přijetí a důsledky "Velké volební reformy" z roku 1832. Třetí část se zaobírá časovým úsekem mezi reformami z let 1832 a...
|
|
|
Vývoj anglického parlamentu - od počátků do konce 15. století
Vovchuk, Oleksandr ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Vývoj anglického parlamentu - od počátků do konce 15. století Abstrakt Tato diplomová práce je věnována procesu utváření anglického parlamentu, a to od vydání Magny Charty až do začátku vládnutí dynastie Tudorovců. Skládá se z úvodu, závěru a 13 kapitol s tím, že kapitola pátá má rovněž podkapitoly. První kapitola popisuje kořeny vzniku parlamentu a jeho souvislost s witanem, respektive Velkou radou panovníka. Druhá kapitola se věnuje období vládnutí Jana Bezzemka, které vyústilo ve vzpouru baronů a následné přijetí Magny Charty. Poté jsou zde rozebírána ustanovení Magny Charty a její význam pro tehdejší anglickou společnost a vývoj parlamentu, jakož i význam, který nabyla s uplynutím následujících století. Třetí kapitola se zabývá obdobím vládnutí Jindřicha III., ve kterém klíčový význam měla vzpoura baronů pod vedením Simona z Monfortu, jenž pro zajištění svého mocenského postavení svolal parlament, na kterém byli mimo jiné přítomní i zástupci měst a rytíři. Čtvrtá kapitola povídá o vývoji parlamentu za doby vládnutí Eduarda I., který ve mnohem navázal na Simona z Monfortu a pokračoval svolávat parlament. Rovněž během tohoto období parlament se začal formovat do své klasické podoby, pokud jde o reprezentaci, a zástupci měst a hrabství začali být pravidelně svoláváni na jednání parlamentu. Kapitola se také...
|
|
|
Kořeny britského parlamentu v anglosaském období
Nevyjel, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Tato magisterská práce je výsledkem snahy o analýzu Witenagemotu, anglosaského zemského shromáždění, a to především jeho ústavních funkcí a vztahu k anglickému panovníkovi v průběhu své existence od 7. do 11. století. Na začátku se práce zabývá etymologií a vymezením termínu Witenagemot, kterým je shromáždění označováno nejen v dobových pramenech, ale také v anglické historiografii. Dále kritickým zhodnocením dobových pramenů a dostupné anglické odborné literatury rozebírá v příslušných kapitolách původ, vývoj, organizaci a základní funkce anglosaského zemského shromáždění v anglickém království. V těchto kapitolách je kladen důraz zejména na vydávání anglosaských listin, privilegií a patronátů, na udělování prelatur a jmenování do šlechtických stavů a úřadů, na výkon spravedlnosti a na tvorbu anglosaských zákoníků jako významného pramene anglosaského práva. Práce se dále zabývá právem shromáždění volit panovníka a jeho významem pro utváření anglosaského práva ve vztahu k panovníkovi v rámci anglického ústavního vývoje na sklonku a po zániku samotného shromáždění v druhé polovině 11. století. Pozornost je zde věnována především ke způsobu, jakým právo volit panovníka bylo využito k trvalé změně anglosaského práva a postavení anglického krále v kritických chvílích anglického státu v průběhu 11....
|
|
|
Německý ústavní vývoj v 19. století
Janoušek, Martin ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Resumé Německý ústavní vývoj 19. století Diplomová práce se zabývá německým ústavním vývojem 19. století. Jejím cílem je představit vývoj ústavního zřízení a ústavních institucí německých zemí a popsat ústavní základy sjednocení německých zemí v 19. století. Práce se člení do sedmi kapitol. V první kapitole je ve dvou podkapitolách stručně popsáno ústavní zřízení Svaté říše římské národa německého na konci 18. století a ústavní zřízení v jejích teritoriích, které bylo výchozím stavem pro další vývoj. Druhá kapitola se člení na pět podkapitol, v nichž je pozornost věnována událostem, které následovaly v důsledku vypuknutí francouzské revoluce, Závěrečnému usnesení říšské deputace, zániku Svaté říše římské, ústavní charakteristice Rýnského spolku a z hlediska ústavního vývoje významným reformám, které proběhly v Prusku na počátku 19. století. Třetí kapitola se skládá ze dvou rozsáhlejších částí. V první části je popisováno ústavní zřízení Německého spolku, jeho instituce, způsob, jakým ovlivňoval ústavní zřízení německých zemí a represivní právní předpisy, které přijímal v reakci na sílící národně liberální hnutí. Druhá část třetí kapitoly je naopak věnována liberálním tendencím v ústavním vývoji první poloviny 19. století. Stručně je v ní zmíněna hambašská slavnost, která měla význam pro šířící se národně...
|
|
|
Vznik, vývoj a průběh Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku a následných Norimberských procesů a jejich srovnání s teoretickými východisky a průběhem vojenských procesů s personálem koncentračních táborů v americké okupační zóně
Beránek, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Cílem této diplomové práce je porovnat proces s hlavními nacistickými zločinci před Mezinárodním vojenským tribunálem s procesy konanými v americké okupační zóně ve výlučné americké jurisdikci (konkrétně s tzv. Následnými norimberskými procesy a procesy v bývalém koncentračním táboře Dachau) a nalézt jejich společné znaky. Práce je rozdělena do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. První kapitola popisuje situaci během a po II. světové válce a úvahy spojeneckých mocností o způsobu poválečného potrestání nacistických válečných zločinců, které bylo nezbytné. Druhá kapitola se zabývá vznikem Charty Mezinárodního vojenského tribunálu. Na tvorbě tohoto právního předpisu se podíleli přední právníci ze Spojených států amerických, Sovětského svazu, Velké Británie a Francie. Charta obsahovala nové skutkové podstaty, které byly reakcí na nevídaný rozsah nacistických zvěrstev. Tato "Norimberská charta" výrazně pomohla rozvoji mezinárodního práva trestního. V druhé kapitole je rovněž věnována pozornost důvodům, pro které byl Norimberk vybrán jako místo konání procesů. Třetí kapitola zkoumá samotné jednání před Mezinárodním vojenským tribunálem. Zvláštní pozornost je věnována symbolice tohoto procesu, postojům obžalovaných během procesu a některým zajímavým právním aspektům. Čtvrtá kapitola, která je jádrem...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Červinková, Zuzana ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA dnes ve svém domovském státě zastává významnou a nezastupitelnou roli při ochraně ústavnosti, výkladu federálních zákonů, a jakožto poslední odvolací instance v rámci americké soustavy soudů. Dnes již nikoho nemusí přesvědčovat o své příslušnosti a jednotlivých pravomocích, ale v prvních letech svého fungování nebylo vůbec jisté, jakou pozici bude Nejvyšší soud USA zastávat v nově se formující společnosti a zda vůbec překoná počáteční překážky, které mu byly stavěny do cesty. Tato diplomová práce se zabývá právě počáteční existencí Nejvyššího soudu USA, jeho vymezení v rámci federálního systému moci Spojených států a jeho postupným začleněním coby rovnocenného partnera vedle zákonodárné a výkonné moci, Kongresu USA respektive prezidenta. Cílem práce bylo především přiblížit systém federálního soudnictví ve Spojených státech amerických z hlediska jeho odlišnosti od kontinentálního systému a významu precedentů. První část práce se věnuje historii Spojených států od kolonizace britskými občany, přes americkou válku za nezávislost, vyhlášení Deklarace nezávislosti a formování americké státnosti v 80. letech 18. století, které vyústilo v přijetí jedné z nejdéle platných psaných ústav na světě. Po historickém exkurzu se v diplomové práci věnuji zákonným základům, na kterých byl Nejvyšší...
|
|
|
Constitutional development in American colonies
Lazár, Tomáš ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Resumé Táto práca pojednáva o ústavnoprávnom vývoji v severoamerických anglických kolóniách, a to v kontexte príslušných historických súvislostí. Práca je členená z chronologického hľadiska, v rámci ktorého začína pri počiatkoch anglickej kolonizácie v 16. storočí a pokračuje cez 17. storočie až po prijatie Ústavy Spojených štátov v roku 1789. Okrem toho práca reflektuje aj geografické hľadisko, v rámci ktorého sa zameriava najskôr na novoanglické kolónie, následne na stredoatlantické kolónie a nakoniec na južné kolónie, postupujúc zaužívaným spôsobom zo severu na juh. V začiatku práce (v druhej kapitole) sú načrtnuté kolonizačné pokusy Anglicka v 16. storočí a kráľovské patenty vydané Korunou, ktoré oprávňovali ich držiteľov k zaberaniu a kolonizovaniu nových území. Tretia kapitola pojednáva o počiatkoch novoanglických kolónií a o postupnom vývoji ich ústredných správnych orgánov s poukázaním na obsah vybraných dôležitých ústavnoprávnych dokumentov tohto obdobia. V štvrtej kapitole sa práca zameriava na ústavnoprávny vývoj novoanglických kolónií v druhej polovici 17. storočia, ktorý bol zakončený vytvorením jednotnej správy všetkých kolónií tejto oblasti v podobe Novoanglického domínia. Piata kapitola pojednáva o vývoji stredoatlantických kolónií a zameriava sa na významné ústavnoprávne dokumety tohto...
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století
Bahylová, Kateřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Resumé Ústavní vývoj v Anglii - od počátků do 17. století Cílem mé diplomové práce je analyzovat ústavní vývoj v Anglii od 5. století do začátku 17. století a podat srozumitelné a podrobné shrnutí tohoto období. Diplomová práce se skládá z deseti kapitol a jejich podkapitol. První kapitola se zabývá anglosaským obdobím, které začalo v pátém století spolu s příchodem germánských kmenů do Anglie, a je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola analyzuje nejen obecný historický vývoj, ale také některé z prvních zákoníků anglosaských králů. Druhá podkapitola se zabývá skladbou hlavních orgánů anglosaského státu, mocí jeho panovníků, úředníky královského dvora a rolí křesťanské církve, která byla velmi významná. Poslední podkapitola se zaměřuje na vládu Eduarda Vyznavače a závěr anglosaského období. Další kapitola se zabývá Normanským obdobím a je složena ze sedmi podkapitol. Tyto podkapitoly pojednávají o zákonech Viléma Dobyvatele a Knize posledního soudu, feudalismu v Anglii, královské moci, předních úřednících státu, organizaci orgánů království, soudech a správě království. Polední dvě podkapitoly analyzují vládu Viléma Ryšavého a Jindřicha I. Třetí kapitola analyzuje ústavní vývoj za dvou velkých panovníků, Jindřicha II. a Richarda Lví Srdce, a je složena ze dvou podkapitol. Tato kapitola poukazuje na...
|
|
|
Postavení krále podle Konstitucí z Melfi
Frdlíková, Markéta ; Falada, David (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Hlavním předmětem této diplomové práce je, jak vyplývá z názvu, popis a zhodnocení výsadního postavení panovníka Sicilského království, Fridricha II Štaufského, které mu přiznávala jedna z nejvýznamnějších právních památek středověku, a to Konstituce z Melfi. Tato komplexní právní úprava, iniciovaná štaufským panovníkem nebyla dosud v českém prostředí dostatečně reflektována, ačkoliv byla významným inspiračním zdrojem pro nerealizovaný zákoník císaře Karla IV. Konstituce byly vyhlášeny roku 1231 pro jižní část italského poloostrova a Sicílii, v tzv. Sicilském království a některé jejich části zůstaly formálně v platnosti až do počátku 19. století, kdy došlo k rozpadu a přeměně státního uspořádání. Úvodní část práce je věnována historickým událostem jižní Itálie, které jsou velmi důležité pro představu a uchopení prostředí, ze kterého Konstituce vycházely, neboť do sebe absorbovaly velké množství vlivů, a to nejen římských a normanských, ale i arabských či byzantských. Samotný popis dějinných událostí rozhodně není cílem této práce a proto je velmi stručný, a pouze seznamuje s dobovým kontextem. Dalším z cílů textu je přiblížit vznik Konstitucí samotných, tj. představit inspirační zdroje, spočívající v právu římském, normanském či arabském a poté představit glosátory Fridrichova dvora v čele s Petrem z...
|
|
|
Komparace vybraných aspektů právní úpravy otroctví a jeho zrušení v USA a ve Velké Británii
Brilová, Alžběta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou otroctví ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických a dále jeho zrušením. První část práce je věnována teoretickým východiskům. Nejdříve jsou blíže rozvinuty pojmy "otroctví", "otrokářská společnost" a "abolice". Následuje stručný nástin vývoje otroctví od antiky přes středověk až po americké otroctví. Na konci této kapitoly je pak stručně pojednáno o právních úpravách otroctví obecně a vlivu osvícenství a křesťanství na vnímání otroctví. Ve druhé části jsou rozebrány jednotlivé zkoumané geografické oblasti a některé právní fenomény ve vztahu k otroctví. Z geografických oblastí byla vybrána ostrovní Anglie, specifická tím, že zde otroctví vymizelo již ve 12. století a v právu nebylo nikdy zakotveno, dále Indie a Karibik jako dva příklady opačných konců spektra - zatímco v Karibiku představuje otroctví dodnes určující společenský prvek, v Indii jsou jeho dopady překvapivě "zanedbatelné". Následuje podkapitola věnovaná dalším britským koloniím a poté charakteristika pevninské Severní Ameriky a amerického Severu a Jihu. Z různých aspektů právních úprav je zpracováno zotročení, rodinné právo, problematika otroka jako věci, právní ochrany otroka, jeho právní osobnosti, způsobilosti k jednání, procesní způsobilosti a úlohy v soudních sporech, dědické...
|
host ::
RSS.