|
|
Odcházení velikánů československé demokracie: komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku
Pavelková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Odcházení velikánů československé demokracie; komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku" se zabývá porovnáním mediálního obrazu úmrtí a pohřbu zmíněných prezidentů v tištěných seriózních i bulvárních médiích dané doby. Média v tomto období rozebírala život těchto významných osobností, jejich dílo i náhled na politiku, přesah do zahraničí, jejich zásluhy a předkládala také kritiku. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá politicko-společenským kontextem doby, ve které žili a působili Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a rozebírá osobnosti samotné. Dále se práce v této části věnuje metodologii, kde vysvětluje použitou metodu zkoumání médií. V praktické části nabízí práce nejprve charakteristiku vybraných tištěných seriózních i bulvárních médií - Lidových novin, Poledního listu a deníku Blesk a pomocí kvalitativní analýzy se snaží zjistit, jakým způsobem o osobnostech prezidentů referovala zkoumaná periodika dané doby. Pokouší se na jedné straně postihnout paralely, které oba velikány v českém tisku spojovaly, na druhé straně se snaží zjistit, čím se jejich prezentace v tisku lišila. Součástí analýzy je porovnání jazykových prostředků, které byly v souvislosti s mediálním...
|
|
|
Mediální obraz SSSR ve vybraných komunistických a lidoveckých týdenících v době tzv. třetí republiky (1945-1948)
Mádr, Daniel ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Práce se zabývá vybranými aspekty mediálního obrazu Sovětského svazu v době tzv. třetí republiky (1945-1948). Jejím cílem je analýza mechanismů konstrukce mediálního obrazu ve dvou týdenících Komunistické strany Československa a dvou týdenících Československé strany lidové. Dílčí cíl představuje snaha o komparaci podoby tzv. diskursu o SSSR mezi komunistickými a lidoveckými týdeníky a dále úsilí o případné zachycení diskursivní proměny ve sledovaném období. K dosažení cíle využíváme postupů kritické diskursivní analýzy inspirované návrhem J. P. Geeho. První část práce představuje historiografický nástin specifických socio-politických podmínek tzv. třetí republiky, jejichž vymezení slouží jako vodítko pro identifikaci diskursivních strategií. Druhá, teoreticko-metodologická kapitola podává základní přehled o konceptuálním rámcovém ukotvení, který je použit pro analýzu textů. Výzkumná část posléze identifikuje, že některé diskursivní aspekty obrazu SSSR se v průběhu času v komunistickém a lidoveckém pojetí rozrůzňují, jiné jsou odlišné hned od počátku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Časopis Čin v letech 1929-1939
Bokotejová, Helena ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Časopis Čin v letech 1929 - 1939 se zabývá kulturně politickým časopisem Čin, který vycházel v Praze v meziválečném období. Tento levicově a demokraticky orientovaný týdeník, později čtrnáctideník, byl zaměřen na aktuální kulturní a veřejné otázky v rámci tehdejšího Československa. Cílem práce je poskytnout ucelený profil tohoto ve své době významného periodika. Práce se nejdříve věnuje vymezení vlastního pojmu časopis v rámci masových médií, dále popisuje charakteristiku mediální krajiny v období první i druhé republiky, přičemž se podrobněji zabývá tištěnými medii a s nimi spojenou problematikou. Součástí je také podkapitola o kulturní a politické situaci Československa ve 20. a 30. letech, pozornost je rovněž zaměřena i na zařazení časopisu Čin do dobové časopisecké struktury. Další části práce se již věnují periodiku samotnému, a to nejprve v období mezi lety 1929 - 1936, kdy časopis vedla Marie Majerová, a poté v době vedení Bohumila Přikryla, tedy v letech 1937 - 1939. Tyto samostatné kapitoly pak přinášejí informace o vydavateli časopisu Čin, stejnojmenném tiskovém a nakladatelském družstvu československých legionářů v Praze, a vzniku tohoto listu; dále také o obecné a formální charakteristice časopisu, o autorech, kteří do tohoto periodika přispívali, respektive o vedoucích...
|
|
|
Vývoj periodika Československý sport od svého vzniku do roku 1989
Riethofová, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Periodikum Československý sport vzniklo v roce 1953. Médium bylo ustanoveno Státním výborem pro tělesnou výchovu a sport a až do roku 1989 bylo hlavní platformou státní tělovýchovné organizace. Československý sport byl jedním z ústředních médií komunistického režimu a stejně jako veškerá ostatní média podléhala vlivu komunistické propagandy a cenzuře. Během let se Československý sport vyvíjel jak po stránce obsahové, tak po té grafice. Z média, které původně vycházelo dvakrát týdně, se Československý sport vypracoval na jeden z deseti nejčtenějších deníků v tehdejším Československu. Jeho náklad v 80. letech vystoupal na 195 000 výtisků. Po pádu komunismu se deník přetransformoval, pod názvem Sport ho dodnes vydává společnost Ringier ČR.
|
|
|
Mediální obraz české zábavní filmové tvorby ve společenských časopisech Eva , Módní revue a Pestrý týden v období 1939-1942
Zemanová, Irena ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Mediální obraz české zábavní filmové tvorby ve společenských časopisech Eva, Módní revue a Pestrý týden v období 1939 až 1942" se zabývá analýzou tří specifických protektorátních společenských časopisů, Eva, Módní revue a Pestrý týden, s důrazem na jejich zábavní charakter. Z oblasti protektorátní kultury se diplomová práce soustředí na českou protektorátní kinematografii, její proměny, fungování a konkrétní produkci v daném období a její mediální obraz ve vybraném vzorku časopisů s přihlédnutím k postupnému rostoucímu vlivu protektorátních úřadů na obsah těchto časopisů. Jednotlivé časopisy diplomová práce studuje metodou historické srovnávací analýzy a zkoumá vztahy, společné rysy a rozdíly mezi jednotlivými tituly ve vymezeném období a popisuje jejich vývoj i proměny v historickém kontextu s důrazem na publikované články vztahující se k české protektorátní kinematografii. Časové vymezení tématu diplomové práce je ohraničeno březnem 1939 (ustavení Protektorátu Čechy a Morava) a červencem 1942, kdy je dokonce i ve společenských časopisech patrné tíživé období tzv. heydrichiády, následující po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, jemuž podlehl 4. června 1942.
|
|
|
Obraz homosexuálního jedince v časopisu Hlas
Kazbalová, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Obraz homosexuálního jedince v časopisu Hlas" pojednává o způsobech, jimiž byli příslušníci homosexuální minority zobrazováni v časopisu Hlas (1931-1938), který byl věnován problematice sexuálních menšin. Práce pomocí metody kvalitativní analýzy odhaluje podobu a zákonitosti tohoto obrazu. Soustřeďuje se na způsoby, jimiž je zobrazován homosexuální jedinec jako takový a také na jeho vztahy k homosexuální komunitě a celé společnosti.
|
|
|
Úmrtí a pohřeb T. G. Masaryka v českém tisku
Endler, Jiří ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd / Smetanovo nábřeží 6, 110 01 Praha 1 info@fsv.cuni.cz, tel: 222 112 111 www.fsv.cuni.cz Dle čl. 4 Opatření rektora č. 6/2010 o Zpřístupnění elektronické databáze závěrečných prací http://www.cuni.cz/UK-3470.html a čl. 1 Opatření děkana 29/2010 se z časového hlediska závěrečné práce dělí do tří skupin: a. "nové práce", tj. práce odevzdávané k obhajobě počínaje 29. 9. 2010, b. "starší práce", tj. práce odevzdané k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010, c. "práce před rokem 2006", tj. práce odevzdané k obhajobě před 1. 1. 2006. V tomto případě jde o "starší práci" odevzdanou k obhajobě od 1. 1. 2006 do 28. 9. 2010. Omlouváme se, ale dokument není v elektronické verzi k dispozici.
|
|
| |
|
|
Národní listy 1910 - 1914
Horská, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce Národní listy 1910 - 1914 se soustředí na období vlastnické změny Národních listů, které v roce 1910 od rodiny zesnulého zakladatele Dr. Julia Grégra odkoupila Pražská akciová tiskárna. Deník, který si dosud zachovával určitou míru nezávislosti, se tímto prodejem stal oficiálním tiskovým orgánem Národní strany svobodomyslné reprezentované především Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem. V jednotlivých kapitolách se postupně zabývám podkladovými materiály, ze kterých jsem pro svou práci čerpala, zasazením Národních listů do kontextu doby a okolnostmi, které vedly ke vzniku deníku. Práce se dále podrobněji věnuje činnosti přípravného výboru, který získání Národních listů pro mladočeskou stranu inicioval a dovedl k úspěšnému konci. Hlavní část textu je zaměřena na samotnou obchodní transakci, přibližuje finanční zákulisí vzniku Pražské akciové tiskárny, zkoumá dokumenty, které koupi i její přípravu doprovázely, a popisuje následnou modernizaci celého podniku.
|
host ::
RSS.