|
|
Orografické vlnové proudění v Česku
Kloubová, Martina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Kerum, Jacek (oponent)
Orografické vlnové proudění v Česku Abstrakt Práce je z větší části rešeršního charakteru. Z dostupných českých i zahraničních zdrojů jsou v ní shrnuty nejdůležitější teoretické i praktické poznatky o orografickém vlnovém proudění, okrajově jsou rozvedeny další jevy a typy proudění spojené s pohybem vzduchové hmoty přes překážku. V samostatné kapitole je představeno využití vlnového proudění pro bezmotorové létání. Ve druhé části práce jsou pak podrobněji analyzovány oblasti v Česku, kde se orografické vlnové proudění může vyskytovat, a jsou zmíněny také podmínky jeho výskytu pro každou oblast. Nejvyhledávanější oblastí jsou Jeseníky při jihozápadním proudění, neboť létání ve vlně v jejich závětří umožňuje dosáhnout velkých vzdáleností i převýšení. Tomu napomáhá existence vlnových prostorů, kde se mohou větroně pohybovat v jinak zakázaných výškách. Na závěr jsou představeny možnosti předpovědi výskytu vlnových pohybů v atmosféře, přičemž úspěšnost předpovědi je demonstrována na konkrétním modelu propojeném se záznamem přeletu. Hlavním nástrojem predikce jevu je v současnosti numerický model WRF, jenž pro vybraný případ správně předpověděl polohu stoupání, a to bez ohledu na zvolené horizontální rozlišení 1 nebo 2 km. Klíčová slova: vlnové proudění, orografická oblačnost, závětří, atmosférická turbulence,...
|
|
|
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz
Minářová, Jana ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Prostorové a časové rozložení srážek v oblasti Vogéz Abstrakt Cílem práce je studovat klimatologii atmosférických srážek v oblasti pohoří Vogéz na severovýchodě Francie. První část pojednává o faktorech, např. všeobecná cirkulace atmosféry, které ovlivňují prostorové a časové rozložení atmosférických srážek v mírných zeměpisných šířkách od makro po mikroúroveň s důrazem na západní Evropu a orografii. Objasňuje termín ombrické kontinentality, resp. oceánity a předkládá základní fyzicko-geografický popis zkoumané lokality, např. vysokou asymetrii mezi návětrnými a závětrnými svahy Vogéz či rozdíly mezi pohořím a Hornorýnskou nížinou. Druhá část demonstruje pomocí standardních klimatologických metod na zkoumaném období 1950-2011 a na 14 meteorologických stanicích v rámci sítě Météo-France, že pohoří Vogézy svojí polohou regionálně výrazně mění jak prostorovou, tak časovou distribuci srážek. Pro odlišnosti v ročním chodu srážek byly jednotlivé stanice rozděleny do tří kategorií: (i) horské stanice s jedním výrazným srážkovým maximem v zimě, (ii) stanice na závětrných svazích se dvěma srážkovými maximy - letním a zimním a (iii) stanice ryze závětrné nacházející se v nížině východně od Vogéz s jedním letním srážkovým maximem. Metody kvantitativního hodnocení stupně ombrické kontinentality vedou ke zjištění, že...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vztah oblačnosti, meteorologických podmínek a orografie na Krušnohorsku
Rajtmajer, Jakub ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem orografie na oblačnost s přihlédnutím k meteorologickým podmínkám, přičemž zkoumá důsledky proudění a radiace v horském terénu. Vliv proudění přes horskou překážku ovlivňuje oblačnost v závislosti na teplotním zvrstvení atmosféry, přičemž důležitou roli hraje i tvar a velikost překážky a rychlost větru. Další vliv orografie je v zesílení radiačních vlivů, a to jak ve dne při vzniku konvektivní oblačnosti, tak i v noci při vzniku mlhy a nízké oblačnosti. K hodnocení oblačnosti Krušnohorska práce využívá data z meteorologických stanic o různé nadmořské výšce a lokaci vůči hřebenu Krušných hor: Gera-Leumnitz, Fichtelberg, Kopisty a Milešovka. Roční chod oblačnosti se na všech stanicích vyznačuje dvěma minimy s vrcholy v druhé polovině dubna a v první polovině září. Nejrovnoměrnější rozdělení oblačnosti během roku přitom vykazuje nejvýše položená stanice Fichtelberg. Popisované orografické vlivy se projevily na oblačnosti zkoumaného území především v propojení radiačních vlastností, geomorfologie a lidské činnosti v Mostecké pánvi, kdy stanice Kopisty měla od listopadu do ledna největší pokrytí oblohy oblačností ze studovaných stanic, od března do září pak nejnižší. klíčová slova: oblačnost, orografie, Krušné hory, stabilita zvrstvení, proudění, radiace
|
|
|
Vliv jevu El Niño / Jižní oscilace na klima Nového Zélandu
Brambus, Ondřej ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Nino, Jižní Oscilací (Southern Oscillation), jejich interakcí (ENSO) a dopadem ENSO procesů na klima Nového Zélandu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První z nich (kapitola 3) se zabývá vysvětlením terminologie, obecných zákonitostí a podmínek, za kterých El Nino vzniká. Druhá část (kapitola 4) pak shrnuje nejdůležitější výzkumy týkající se dopadů ENSO procesů na klima Nového Zélandu. V této části jsou popsány jak čistě meteorologické a klimatologické výzkumy, tak zároveň výzkumy hydrologické či dendrochronologické. Poslední část (kapitola 5) je věnována mému výzkumu, který se zabývá dopady změn SOI (Southern Oscillation Index) na teploty a srážky Nového Zélandu. Při událostech El Nino se zdá být roční amplituda teploty v severní části severního ostrova Nového Zélandu vyšší než při událostech La Nina. K tomuto závěru jsem dospěl pomocí korelace SOI s daty teplot. Dopady kolísání SOI na proměnlivost srážek můj výzkum nepotvrdil.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest a péče o ně v podmínkách intenzivní péče
Sáková, Erika ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Müller, Martin (oponent)
Dýchání je jednou ze základních životních funkcí společně s vědomím a krevním oběhem. Zajištění dýchacích cest pacienta patří k prvořadým výkonům k záchraně lidského života a velice často rozhoduje o dalším osudu pacienta a jeho následné léčbě. Naprostou samozřejmostí a součástí je i péče o pacienta se zajištěnými dýchacími cestami. Bez té by nemohla probíhat adekvátní léčba a docházelo by k rozvoji komplikací. Cílem bylo zmapovat, zda sestry na ARO/JIP dokážou správně pečovat o zajištěné dýchací cesty a zda sestry na ARO/JIP mají dobré znalosti o pomůckách k zajištění dýchacích cest. V rámci diplomové práce byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku, který obsahovat 21 otázek. Byly stanoveny čtyři hypotézy. 1. hypotéza byla, předpokládám, že sestry na ARO/JIP k odsávání nejčastěji používají uzavřený odsávací systém. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 2 byla, domnívám se, že sestry na ARO/JIP dokážou správně pečovat o zajištěné dýchací cesty. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 3 byla, myslím si, že sestry na ARO/JIP mají dostatečné znalosti o pomůckách k zajištění dýchacích cest. Hypotéza se potvrdila. Hypotéza 4 byla, předpokládám, že sestry na ARO/JIP dokážou udržet průchodné dýchací cesty při vzniku obstrukce. Hypotéza se potvrdila....
|
|
|
Vliv orografie na prostorové rozložení silných srážek na severovýchodě ČR
Průchová, Kateřina ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šercl, Petr (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem orografie na prostorové rozložení silných srážek na území severovýchodní Moravy a Slezska. Oblast byla vybrána díky specifickému rozložení denních úhrnů při událostech silných srážek v minulosti a rovněž v květnu 2010. Případy silných srážek za období let 1961 - 1995 jsou porovnávány s morfometrickými charakteristikami v místě a v okolí stanice, vymezeném vůči směru proudění. Pro výpočet směru proudění jsou použitá data z hladiny 850 hPa z reanalýz ERA-40, topografické charakteristiky jsou vypočítány v prostředí ArcGIS a jsou korelovány se srážkoměrnými daty ze stanic ČHMÚ. Výsledky nám ukazují, že pouze nadmořská výška nemá vliv na prostorové rozložení srážek, ale je třeba uvažovat více topografických parametrů. Při severním a částečně západním proudění, kde se jedná o srážky převážně ze stratiformní oblačnosti, se objevuje výraznější vliv orografie na její velikost a prostorové rozložení, pokud uvažujeme morfometrické charakteristiky za stanicí po směru proudění. V případě jižního a východního proudění se prokázal slabší vliv orografie, což snad lze vysvětlit větším podílem srážek konvektivního původu při proudění z těchto směrů. KLÍČOVÁ SLOVA: orografie, prostorové rozložení srážky, směr proudění, SV Morava a Slezsko, morfometrické charakteristiky,...
|
|
|
Mírové síly jako nástroj prosazení vlivu v zahraničí: případ Jižní Osetie
Müller, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o ruském využití Společné kontrolní komise (Joint Control Commission) v Jižní Osetii k udržení svého vlivu v jedné z postsovětských republik - Gruzii. První část práce je věnována především historickému uvedení do děje. Je zde popsáno, proč a na základě čeho Společná kontrolní komise vznikla, ale také, jaké povinnosti a pravomoci z toho pro jednotlivé zúčastněné strany plynuly. Druhá část bakalářské práce je koncipována jako případová studie k válce v Jižní Osetii, na které práce ukazuje konkrétní příklady ruského využití přítomnosti svých mírových jednotek za cílem udržení vlivu na cizím území. V závěru práce nabízí shrnutí nabytých poznatků, a hlavně odpovídá na výzkumnou otázku, zda si Rusko díky přítomnosti mírových jednotek udrželo, potažmo zvýšilo, vliv v Gruzii, jedné z postsovětských republik.
|
host ::
RSS.