Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 98 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Systém pro stabilizaci teploty
Malý, Pavel ; Běťák, Petr (oponent) ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou, programovým vybavením a návrhem Systému pro stabilizaci teploty libovolného prostředí. Podmínkou při návrhu je využití Peltierova článku a námi zvoleného mikrokontroléru. Princip spočívá v nastavení teploty pomocí inkrementálního rotačního čidla (IRC) a řízení Peltierova článku za pomocí MOSFET tranzistorů. Zapojené tranzistory jsou označovány jako H-bridge, pomocí kterých ovládáme výkon již zmíněného Peltierova článku. Jádrem zapojení je mikrokontrolér, kde je vybrán typ mikrokontroléru od firmy ATMEL. Ten je označován jako ATmega16. Otázka programování je vyřešena pomocí rozhraní ISP (In System programming), které umožňuje programovat mikrokontrolér přímo v aplikaci. Veškeré hodnoty jsou zobrazovány na LCD displeji. Celé zapojení je napájeno adaptérem o hodnotě 5V.
Bezdrátový systém měření teploty
Synek, Ladislav ; Kadlec, Jaroslav (oponent) ; Kuchta, Radek (vedoucí práce)
Podle zadání byl vytvořen bezdrátový systém měření teplot tvořený několika bezdrátovými moduly (čidly) IQRF firmy Microrisc, která jsou napojena přes ovládací panel senzorické sítě na PC. Napojení čidel k PC zajišťuje ovládací panel senzorické sítě s dotykovou obrazovkou také od firmy Microrisc. Pomocí PC i pomocí ovládacího panelu senzorické sítě lze zobrazit jednotlivé teploty na čidlech. Ovládání je možné z PC nebo také z ovládacího panelu senzorické sítě. Velice jednoduché je i přidávání a odebírání čidel ze systému. Systém měření teplot se hodí všude, kde je nutné měřit více teplot a zaznamenávat jejich teploty.
Klima v kvartéru a vznik eolických sedimentů
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Martínek, Karel (oponent)
Eolické sedimenty jsou svým vznikem výrazně závislé na klimatických podmínkách ve čtvrtohorách. Komplexy spraší a fosilních půd představují jeden z nejvýznamnějších přírodních archívů, využívaných pro poznání čtvrtohor, ale mají velký význam i pro kvartérní statigrafii. Spraše zakrývají zhruba desetinu plochy všech kontinentů. Proxy-záznam z těchto sedimentů, často ze vzdálených oblastí, můžeme porovnávat a získávat tak informace globálního významu. Metody studia magnetických minerálů umožňují přečíst paleoenvironmentální záznam uložený v komplexech spraší a fosilních půd a korelovat tyto informace s detailním záznamem, získaným z hlubokomořských sedimentů.
Magnetická stavba spraší a fosilních půd na vybraných lokalitách jižní Moravy a středních Čech
Obersteinová, Tereza ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chadima, Martin (oponent)
Souvrství pleistocenních spraší s fosilními půdami uchovávají unikátní proxy záznam, umožňující detailní rekonstrukce kvartérního paleoprostředí. Ze spektra analytických přístupů, které lze použít pro získání informací z tohoto přírodního archívu, jsou metody environmentálního magnetizmu často používaným nástrojem. V rámci diplomové práce byla studována souvrství spraší s fosilními půdami, odkrytými na dvou lokalitách na jižní Moravě a jedné lokalitě ve středních Čechách. Variace objemové magnetické susceptibility, naměřené v sedimentech, ukazují podobný trend jako v souvrstvích čínských spraších s fosilními půdami - tzn. fosilní půdy mají díky magnetickému nabohacení vyšší susceptibilitu než spraše. K magnetickému nabohacení dochází v důsledku zvětrávání v průběhu pedogenních procesů, kdy vznikají velmi jemné částice magnetitu, který je dominantním minerálem určujícím magnetické vlastnosti sedimentů. Velikost magnetického nabohacení v půdních horizontech naznačuje, že pedogenní procesy probíhaly intenzivněji na Moravě než v Čechách. Magnetická stavba studovaných spraší, reprezentovaná prostorovou orientací elipsoidu anizotropie magnetické susceptibility, indikuje dominantní směry proudění glaciálních větrů na jižní Moravě od Z až JZ. V případě souvrství ve středních Čechách, magnetická stavba...
Modul pro řízení stejnosměrných motorů
Duz, Aleksei ; Kadlec, Jaroslav (oponent) ; Kuchta, Radek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a vytvořením řídicí jednotky pro řízení stejnosměrných motorů. Práce okrajově popisuje princip, na kterém je založen DC motor, způsob jeho řízení a možnosti získaní aktuální informaci o poloze. Následně jsou popsané různé typy sběrnic pro zajištění komunikace s nadřízeným systémem a odůvodnění zvolené varianty. V další sekci zvláštní důraz je kladen na vytvoření vhodného modelu řízení, návrh elektrického schématu a DPS. V závěru práce je popis oživování realizovaného modulu a testování jeho základních funkcí.
Simulace kolizí na základě fyzikálního modelu
Maštera, Petr ; Kadlec, Jaroslav (oponent) ; Pečiva, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá řešením kolizí mezi objekty scény a následným vyhodnocením těchto kolizí na základě fyzikálního modelu. Implementace všech aplikací a algoritmů je provedena v prostředí Win32 ve Visual Studiu v programovacím jazyce C++ s využitím grafické knihovny OpenGL a nadstavby Open Inventor. K práci je přiložena pomocná aplikace zabývající se výpočtem fyzikálních veličin. V demonstračních aplikacích jsou implementovány algoritmy pro detekci a vyhodnocení kolizí výbuchem, jednoduchým a fyzikálním odrazem na základě fyzikálních vzorců a vztahů. V hlavní demonstrační aplikaci "průlet tunelem" je implementován jednoduchý herní engine. Součástí práce je diskuse objevujících se problémů s případným návrhem řešení.
Magnetická stavba klastických sedimentů jako záznam sedimentárních procesů a tektonické deformace
Hladíková, Karolína ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Kadlec, Jaroslav (oponent)
Stavbu klastických sedimentárních hornin lze studovat analýzou jejich magnetických vlastností, především magnetické anizotropie. Anizotropie magnetické susceptibility (AMS) je metoda umožňující poměrně jednoduchým a rychlým způsobem získat informace o typu horninové stavby (primární nebo sekundární). Výsledky AMS silně závisí na magnetických vlastnostech horninotvorných minerálů a přednostní orientaci zrn. Přednostní orientace zrn může být kromě sedimentace ovlivněna post- depozičními diagenetickými procesy a v poslední řadě také tektonickou deformací, která původní sedimentární stavbu může úplně přetisknout. Metodu AMS jsem použila pro studium magnetické stavby 9 vzorků převážně jemnozrnných jezerních sedimentů z profilu Vrchlabí v severní části podkrkonošské pánve. Dominanují paramagnetické minerály jako původce magnetizace hornin, s možnou malou příměsí některých feromagnetických fází oxidů železa. V laminovaných kalovcích převažují depoziční magnetické stavby, které jsou zřejmě způsobené plochými zrny jílových minerálů usazujícími se vodorovně ze suspenze. Karbonátová poloha měřeného profilu vykazuje znaky inverzní magnetické stavby, což je v souladu s magnetokrystalinní anizotropií kalcitu. Magnetická stavba počátečních fází tektonického přetisku je pravděpodobně přítomná v některých vrstvách...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 98 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.