|
| |
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Rozpoznávání obličejů jako specifický kognitivní proces
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Rozpoznávání obličejů bylo a je velkým vědeckým tématem. Jaký konkrétní kognitivní proces za rozpoznávání odpovídá bylo velkou neznámou. Nyní se vědci nejvíce přiklánějí k holistické teorii, podle které obličej vnímáme jako celek. K úspěšnému rozpoznání obličeje je potřeba si všímat jednotlivých komponentů i jejich konfigurace. Člověk je díky tomuto přístupu expert na obličeje a dokáže z nich v krátkém čase získat mnoho typů informací. Teorii holistického vnímání obličejů podpořily behaviorální a neurologické doklady. Hlavní behaviorální úlohy, které potvrzují holistické vnímání obličejů, jsou tři: "part-whole" úloha, inverzní úloha a kompozitní úloha. První dvě ukázaly, že rozpoznávání obličejů negativně ovlivňují jak manipulace s komponenty tak i s jejich konfigurací. Kompozitní úloha pak ukazuje, že nejsme schopni vnímat dílčí části obličeje samostatně. Holistické vnímání u zvířat nebylo jednoznačně potvrzeno, ale pro zvířata je obličej podobně důležitý jako pro člověka. V současné době se navíc poukazuje na možnost užití holistického vnímání na jiné objekty než obličeje. Holistické vnímání se dnes jeví jako robustní typ vnímání použitelný pro různé stimuly splňující dané podmínky. Jeho vznik v evoluci mohou indukovat různé sociální a ekologické faktory.
|
|
|
Individualita námluv u semi-ferálních koní (Equus caballus)
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
U většiny savčích druhů jsou podstatným prvkem předcházejícím vlastní reprodukci námluvy. U mnoha druhů jsou konkrétní namlouvací strategie velmi dobře prozkoumány, často však chybí informace o jejich průběhu v rámci konkrétních párů, ačkoli právě námluvy mohou mít zásadní dopad na reprodukční úspěšnost jedince. U koní (Equus caballus), polygynních kopytníků s harémovým sociálním uspořádáním, zahrnují přirozeně námluvy široké spektrum chování, oproti tomu v lidské péči k nim prakticky nedochází. Tato práce se zabývá námluvami a reprodukcí u semi-ferálních a domácích koní, konkrétně u plemene exmoorský pony a merénský kůň, a individuálními reakcemi klisen na hřebce v období námluv. Celkem bylo pozorováno 45 jedinců po dobu 240 hodin od února do června roku 2018. Předpokládali jsme podobnost námluv v rámci konkrétních párů, výsledek statistické analýzy však ukázal opak, tedy vysokou variabilitu opakovatelnosti behaviorálních vzorců (ICC 0,235-0,832), která však nijak nekorelovala s individuálními charakteristikami klisny, tedy jejím věkem (ρ=-0,194, p=0,472), paritou (t=0,569, p=0,578) či výskytem poporodního estru (t=-0,070, p=0,945). Dále jsme předpokládali, že klisna, která bude během námluv vykazovat vůči hřebci agresivní chování, námluvy svým odchodem či útěkem ukončí. Tento předpoklad se potvrdil,...
|
|
| |
|
|
Sociální kognice u ptáků Testování v laboratorních podmínkách
Vondráčková, Nikola ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sociální kognici u ptáků, a především na metody jejího testování v laboratorním prostředí. Sociální kognice je vzájemné poznávání ovlivněné individuálními zkušenostmi. Pro sociální kognici jsou nezbytné obecné kognitivní kompetence jako jsou vnímání, pozornost, myšlení, paměť. Některé kognitivní domény jsou výlučně v sociální kognici - například komunikace, teorie mysli atd. Druhy ptáků žijících v sociálních skupinách utváří sociální prostředí, ve kterém na sebe jedinci reagují. Já se ve své práci zabývám těmito sociálními interakcemi. Předmětem této bakalářské práce jsou především ptáci z čeledi papouškovitých a krkavcovitých. Cílem práce je vytvoření přehledu doposud používaných metod testování sociální kognice a jejich kritické zhodnocení. Klíčová slova: sociální kognice, kooperace, kompetice, laboratorní testy
|
|
| |
|
|
Jsou velikost těla a druhově specifické zbarvení důležitými znaky pro rozpoznávání predátorů potenciální kořistí?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V krmítkových experimentech jsem v letech 2015 ̶ 2018 pomocí plyšových atrap testovala vliv velikosti těla a celkového zbarvení na rozpoznávání krahujce obecného (Accipiter nisus) vybranými druhy pěvců. Atrapy nesly specifické znaky dravce (zahnutý zobák, pařáty) a specifické znaky rodu Accipiter (žluté oko, respektive žluté oko a celkové zbarvení). Jako kontrola byla použita atrapa neškodného holuba domácího. Atrapy zmenšené na velikost sýkory koňadry nebyly rozpoznány jako dravec bez ohledu na zbarvení. Jako dravec nebyly rozpoznány ani velké atrapy se zbarvením holuba a koňadry. Naopak jako dravec, respektive krahujec byla rozpoznána velká atrapa se zbarvením červenky. Většina ptáků přilétajících na krmítko věnuje přednostně pozornost globálním znakům (velikost, celkové zbarvení). Pokud tyto znaky patří známým neškodným ptákům, lokálním (dílčím) znakům charakterizujícím dravce, repsktive krahujce, pozornost nevěnují. Záleží tedy na kontextu, v jakém se potenciální lokální klíčové znaky vyskytují.
|
|
|
Druhově specifické strategie učení: význam procesů vedoucím ke vzniku potravní averze a zvláštní případ sociálního přenosu
Landová, Eva ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Souhrn Předkládanádisertačnípráceroz:tíjítémaaposematismua věnujesezejména druhově specifickým strategiím uěení jednotliých predátoru. Aposematismusmůžemechápatjako antipredačnístrategii,při nížje obrana kořisti za|oŽenana tom, že se predátoři snadno naučíneútoěitna nepoživatelnoua zátoveň nápadně zbarvenou kořist. Yzájemný vztah predátoraa aposematikaformují tedy jednak určitévlastnosti kořisti (tj.varovnézbaweni, nápadnost,nepoŽivatelnost),ale také behaviorální predispozicepredátora(neofobie, vrozená averze vůčiurěi!ým barviím, schopnostučení,paměť),kteréve ýsledku zajisti(nebonezajistí)vyhýbání se aposematickékořisti. Právě urěité aspekty chování predátorůjsou považovány za důležitéfaktory při vzniku a následné evoluci aposematickéhozbarvení. Na příkladudevítinašichběžnýchdruhůpěvcůse nám podďilo ukázat,žertnnédruhy predátorůreagujína stejnýdruh Živéaposematické kořisti (ruměnicepospolná)různě,mimojinépodlesvépotravníekologiea s nísouvisejícíchsenzorickychěi kognitivníchschopností.Tentopoznatekse stalýchozím bodempředloženépráce. Dalšímcílem bylo objasnit některékognitivní procesy vedoucí k vyhýbavéreakci u těch druhůpredátoru, pro kteréje aposematické zbar:terukořisti důležibýmsignálem. Rozhodujíci je zejménato, zda má určiý druh ptačíhopredátora odpor vůčiaposematickékořisti vÍozený,nebo zda se toto...
|
|
| |
host ::
RSS.