Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 328 záznamů.  začátekpředchozí309 - 318další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti využití vybraných rostlinných olejů v potravinách
Krátká, Milena ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zjistit a porovnat složení vybraných rostlinných olejů jak po stránce chemické, tak po farmakologické, a posoudit tak jejich možné využití v doplňcích stravy. Všechny vybrané oleje obsahují vysoké množství esenciálních mastných kyselin, které pozitivně působí na řadu nemocí a mají tak příznivý vliv na lidské zdraví. Pupalkový olej, brutnákový olej a olej z jader černého rybízu obsahují ve svém složení významně zastoupenou gama-linolenovou kyselinu (GLA), která má vliv např. na léčbu cukrovky, menstruačního syndromu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, virové infekce a onemocnění kůže. Lněný a konopný olej jsou vynikajícím zdrojem pro tělo nezbytných esenciálních mastných kyselin v optimálním poměru a jsou bohaté také na další důležité látky, jako jsou fytoestrogeny či fytosteroly. Tuky obsahující vyšší množství nenasycených mastných kyselin podléhají během skladování velice snadno oxidaci. Oxidované esenciální mastné kyseliny mají antimetabolický účinek, působí proti účinku původních esenciálních mastných kyselin. Proto důležitou roli v konzumaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA) sehrává současně příjem antioxidantů. Doporučuje se, aby příjem polyenových mastných kyselin byl jimi doprovázen. Vliv antioxidantů je v této práci také zohledněn. Z vybraných olejů je na tyto bioaktivní látky nejbohatší olej z rakytníku řešetlákového. V tomto oleji se vyskytují antioxidanty jako vitamín E, karotenoidy, a další a to ve významném množství. Práce se také teoreticky zabývá problematikou stabilizace nenasycených mastných kyselin, procesy odehrávajícími se v olejích během skladování a v neposlední řadě metodami analýzy olejů.
Základní složky tukové fáze a jejich vliv na stabilitu kosmetických emulzí
Krätschmerová, Kateřina ; Souralová Popelková, Miriam (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice stability kosmetických emulzí. Cílem práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na složky tukové fáze a jejich vliv na stabilitu kosmetických emulzí. Emulze jsou heterogenní dvoufázové disperzní soustavy. Jsou tvořené dvěma nemísitelnými kapalinami: jedna představuje kapičky, které jsou rozptýlené v jiné kapalině. Dělí se na emulze typu O/V (olej ve vodě), V/O (voda v oleji) nebo směsné emulze O/V/O (olej ve vodě v oleji) a V/O/V (voda v oleji ve vodě). Mezi používané složky tukové fáze se řadí suroviny z ropy, rostlinné oleje, živočišné tuky, vosky a steroly. Suroviny z ropy patří mezi stabilní složky tukové fáze, zatímco rostlinné oleje a živočišné tuky jsou nestabilní a musí se stabilizovat přídavkem vhodného stabilizátoru.
Aktivní látky v solární kosmetice
Jochimová, Eva ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Aktivní látky v solární kosmetice jsou dány množstvím a charakterem UV-filtrů, které absorbují paprsky v UVA nebo v UVB oblasti. Ve Spojených státech amerických jsou považovány za léčiva, avšak u nás jsou legislativně zařazeny mezi kosmetické prostředky. Jejich užívání je velice důležité, protože sluneční záření může být hodně nebezpečné. Riziko výskytu negativních účinků se zvyšuje hlavně vlivem zhoršení naší atmosféry a především zvětšováním ozonové díry. Paprsky oblasti UVB i UVA pronikají do kůže, kde mohou být příčinou různých onemocnění. Způsobují lehké až těžce léčitelné fotodermatózy, stárnutí kůže a v horším případě karcinom kůže.
Studium fenolických látek ve vybraných biologických materiálech s využitím metody LC/MS
Měřínská, Radana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá metodami vhodnými k analýze fenolických látek, jako jsou polyfenolické kyseliny či flavonoidy. V teoretické části byla provedena podrobná literární rešerše, která shrnuje především moderní instrumentální techniky běžně využívané ke stanovení polyfenolů. V experimentální části byly pak analyzovány vybrané standardní polyfenolické sloučeniny s využitím kombinované metody HPLC/ESI-MS s off-line a on-line detekcí. Spektra jednotlivých standardů i jejich směsí byla stanovena v režimu MS full scan a pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, a to v kladném i záporném módu. Byly identifikovány kvasi-molekulární ionty reserpinu (PI 609,9, NI 607,7), kyseliny chlorogenové (NI 353), kvercetinu (PI 303,5, NI 301,5), rutinu (PI 611, NI 609) a morinu (PI 303,1, NI 301,1). Produktové ionty pak byly získány štěpením v režimu MS/MS full scan. Jako charakteristické štěpy byly určeny u kyseliny chlorogenové čára s m/z 191 (NI), u kvercetinu 229,1 a 257,1 (PI) a 179,0 a 151 (NI), u rutinu 301,0 (NI) a u morinu 285,1 a 257,1 (PI) a 283,2, 273,2, 257,1, 229,1 (NI). Štěp rutinu 301 byl dále fragmentován pomocí MS3/full scan za vzniku fragmentů 179 a 151,1 (NI). V optimalizačním experimentu byly stanoveny podmínky vhodné pro HPLC separaci polyfenolů zahrnující gradientovou eluci a separační systém s chromatografickou kolonou Restek. Ve spojení LC/MS bylo stanoveno, že jedině on-line detekce v záporném módu vede k uspokojivým výsledkům ve stanovení polyfenolů.
Problematika stabilizace tukových základů kosmetických přípravků
Kovačíková, Barbora ; Janoušková,, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má za úkol řešeršně zpracovat téma stability tukových základů kosmetických přípravků. Oblastmi zkoumání bylo složení a možné příčiny nestability tukových základů, které jsou v současné době nejhojněji využívány. Příčiny nestability tukových základů byly posuzovány z hlediska jejich složení, vlivů okolního prostředí a dále například z hlediska přítomnosti antioxidantů a emulgátorů. Další kapitola popisuje způsoby, kterými lze redukovat nestabilitu tuků prostřednictvím chemických látek, jakými mohou být například antioxidanty. Shrnutí nabízí ucelený pohled na stabilitu tukových fází, možné příčiny degradace tuků a způsoby jejího omezení. Za nejstabilnější tukové základy jsou obecně považovány syntetické tuky, naopak, nejméně stabilní jsou přírodní tuky a oleje.
Vonné látky rostlinného původu
Koláčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce popisuje specifika vonných látek rostlinného původu, jejich původ a použití, metody získávání a způsoby využití v kosmetice. Vonné látky jsou směsi přírodního nebo syntetického charakteru, které dodávají vůni. Aromatické látky v přírodě produkují zejména rostliny. Vůni květu a ostatních částí rostlinných organismů tvoří silice. Z celkového počtu 295 rostlinných čeledí obsahuje asi jedna třetina rostlin silice, jež se dají průmyslově využít. Více než 100 vonných látek již bylo identifikováno jako alergenní. Alergie na parfémované výrobky jsou poměrně častým jevem. V souvislosti s tímto problémem se postupně vytváří syntetické alternativy přírodních vonných látek rostlinného původu. Alergeny jsou a budou v tomto směru široce diskutovaným problémem.
Kyselina hyaluronová a možnosti jejího využití
Maivaldová, Iva ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce prezentuje současné znalosti z výzkumu kyseliny hyaluronové, popisuje její fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti stejně jako hlavní možnosti jejího využití jak v lékařství tak v kosmetice. Kyselina hyaluronová je lineární polysacharid, skládá se z opakujících se jednotek disacharidu tvořeného N-acetyl-D-glukosaminem a D-glukuronovou kyselinou. Hyaluronová kyselina tvoří jednu ze základních složek extracelulární matrix a je přítomna téměř ve všech biologických tekutinách a tkáních (především pojivových). Díky své vysoké molekulové hmotnosti a unikátním viskoelastickým vlastnostem se hyaluronová kyselina využívá v kosmetologii, oftalmologii, revmatologii, otolaryngologii, dermatologii, plastické chirurgii, při hojení ran a k přenosu léků.
Výskyt potenciálně alergenních složek s obsahem kovů v kosmetických přípravcích
Krakovková, Lenka ; Janoušková, Eva (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je shrnutí potenciálně alergenních kovů obsažených v kosmetických přípravcích, vytvoření přehledu příslušných surovin, používaných k výrobě kosmetických přípravků, a popsání typu alergických reakcí vyvolaných potenciálně alergenními kovy. Veškeré zde uvedené kovy jsou rozděleny do dvou skupin, z nichž jedna obsahuje prokázané alergeny a druhá potenciální alergeny, které mohou mít vliv na vznik alergické reakce. U každého kovu je uvedena možná alergická reakce s ním spojená, popřípadě jeho výskyt v surovinách obsažených pro výrobu kosmetických přípravků, které jsou v této práci také diskutovány. V průběhu textu jsou uvedeny metody pro stanovení obsahu kovů v kosmetických přípravcích. V závěru jsou shrnuty důvody důležitosti sledování potenciálních alergenů z řad kovů.
Vliv stárnutí listů na obsah enzymu Rubisco
Matulková, Zuzana ; Zemanová, Jana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V bakalářské práci je popsán vliv stárnutí listů na obsah enzymu Rubisco u buku lesního rostoucího za normální a zvýšené atmosférické koncentrace oxidu uhličitého. Odběr vzorků probíhal na Experimentální ekologické stanici Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR Bílý Kříž v Moravskoslezských Beskydech.Ke stanovení byly odebrány tři sady vzorků – první 22. 5. 2007, druhá 24. 7. 2007 a třetí pak 4. 9. 2007. Obsah enzymu Rubisco v listech byl stanoven metodou SDS-PAGE. U buků pěstovaných při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého došlo v průběhu vegetačního období k aklimační depresi obsahu enzymu Rubisco. Naopak u buků rostoucích za normální koncentrace oxidu uhličitého se obsah enzymu Rubisco v listech zvyšoval.
Přehled základních aspektů hnízdní biologie ptáků rodu Merops ve vztahu k jejich chovu.
ZEMANOVÁ, Jitka
Vlha pestrá (Merops apiaster) je druhem otevřených krajin se solitérními stromy s výrazným a nezaměnitelným zbarvením. Původ má v severní Africe a jižní Evropě, na našem území se vyskytuje na jižní Moravě. Rozšíření tohoto druhu se vlivem změn v krajině posouvá směrem na sever. Vlha je typická stavbou hnízdní nory v pískové stěně. Cílem práce bylo popsat biologii afrických druhů rodu Merops, zhodnotit stav přírodních podmínek pro druh Merops apiaster, popsat chov tohoto druhu v lidské péči a posoudit úspěšnost dosavadních odchovů ve vybraných chovech. V práci byly popsány chovy vlhy pestré (Merops apiaster) v zoologických zahradách ve Vídni, Drážďanech a Frankfurtu, chov vlhy núbijské (Merops nubicus) v zoologické zahradě v Plzni a chov vlhy běločelé (Merops bullocoides) v zoologické zahradě ve Vídni. Dále chov všech těchto tří druhů v soukromém chovu pana Drozdka v Českém Rudolci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 328 záznamů.   začátekpředchozí309 - 318další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.