|
|
Studium stability biopolymerů pomocí technik rozptylu světla
Kratochvíl, Zdeněk ; Sedláček, Petr (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Stabilita vybraných biopolymerů (popř. jednoduchých sacharidů a aminokyselin) byla studována pomocí metod rozptylu světla. Vzorky byly připravovány rozpuštěním dané látky v demineralizované vodě, popř. ve zředěné kyselině octové. Nejdříve byl pozorován vliv jejich rostoucí koncentrace na zeta potenciál a určena optimální koncentrace pro další měření. Posléze byla v různých časových intervalech zkoumána jejich stabilita a molekulová hmotnost při dlouhodobém skladování. Bylo zjištěno, že degradaci podléhaly chitosan, CMC, hyaluronan a alginát sodný, zatímco u BSA byl zaznamenán vzrůst molekulové hmotnosti a zeta potenciálu. Nakonec byly vzorky vystaveny několika různým vnějším vlivům, a sice působení různých teplot, UV záření a zvyšující se iontové síle. Výsledky ukázaly, že výraznější vliv na stabilitu biopolymerů má spíše vyšší teplota. UV záření však použité biopolymery s výjimkou BSA, jehož molekulová hmotnost se značně zvýšila, nijak zvlášť neovlivnilo. S rostoucí iontovou silou zpravidla docházelo k poklesu absolutních hodnot zeta potenciálu a velikosti molekul. Změna molekulové hmotnosti nebyla pozorována.
|
|
| |
|
|
Studium strukturních a termodynamických aspektů interakcí huminových látek s iontovými organickými sloučeninami
Fryšová, Eva ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem termodynamických a strukturních aspektů při interakcích huminových kyselin s iontovými organickými sloučeninami. Jako modelový organický ion bylo použito barvivo methylenová modř. Interakce byly studovány pomocí izotermické titrační kalorimetrie a dialýzy v difúzních celách. Kalorimetrická měření ukázala exotermní charakter interakcí. Dále bylo prokázáno, že reakční entalpie rostla s rostoucí koncentrací huminových kyselin. V dialyzačních experimentech bylo zjištěno, že s rostoucí koncentrací huminových kyselin rostla hodnota zdánlivé rovnovážné konstanty. V důsledku sníženého obsahu vazebných míst byla hodnota této konstanty nižší pro modifikované huminové kyseliny.
|
|
|
Mikroreologie pomocí fluorescenční korelační spektroskopie
Kábrtová, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mondek, Jakub (vedoucí práce)
Bylo provedeno srovnání tří pasivních mikroreologickych technik se zaměřením na FCS. K analyzám byly použity fluorescenčně značené a neznačené polystyrenové částice, pomocí kterych byly zjišťovány mikroreologické vlastnosti roztoků glycerolu, Mili-Q vody a roztoků hyaluronanu o různych molekulovych hmotnostech. Pro metodu FCS byla navíc odvozena a ověřena jednodušší aproximovaná rovnice pro vypočet hodnot MSD. Bylo zjištěno, že FCS překonává stávající mikroreologické techniky DLS a video-mikroreologii možností získat širší oblast dat. A to včetně té oblasti, ve které dosud nebylo možno mikroreologické vlastnosti vzorku pomocí DLS nebo video-mikroreologie spolehlivě popsat.
|
|
|
Interakce hyaluronanu a cetrimidu
Adamcová, Zuzana ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Interakce mezi hyaluronanem a kationaktivním Cetrimidem byly studovány pomocí fluorescenční spektrometrie a turbidimetrie v prostředí modelového fyziologického roztoku (0,15 M NaCl) a ve vodě. Výsledky měření ve vodě ukázaly silné elektrostatické interakce v oblasti před CMC tenzidu, které ale byly v přítomnosti soli vlivem vysoké iontové síly potlačeny. Chování Cetrimidu v přítomnosti hyaluronanu bylo porovnáno s chováním čistého TTAB ve stejném systému. Bylo zjištěno, že změny v systému Cetrimid-HA nastávají vždy při nižších koncentracích tenzidu, než je tomu u systému TTAB-HA, což bylo způsobeno příměsí malého množství CTAB v Cetrimidu.
|
|
|
Stanovení obsahu kyselých skupin v huminových látkách
Kabeláčová, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Janeček, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním tří metod určených pro stanovení kyselosti huminových látek. Srovnávali jsme barytovou metodu, navrženou ke stanovení celkové míry kyselosti, acetátovou metodu, určenou k zjištění obsahu karboxylových skupin, a von Wandruszkovu metodu využívající konduktometrickou indikaci. Poslední z metod by měla vést ke stanovení všech skupin, které disociují při pH>12. Srovnání bylo prováděno na celkem 4 vzorcích huminových kyselin izolovaných pomocí dvou různých postupů z rašeliny a lignitu. Zatímco rozdíly v hodnotách kyselosti získaných pomocí barytové a acetátové metody jsou snadno vysvětlitelné, hodnoty získané pomocí von Wandruszkovy metody vycházejí cca. poloviční v porovnání s výsledky acetátové metody a téměř desetinné v porovnání s výsledky barytové metody. V případě barytové i von Wandruszoky metody jsme navíc pozorovali citlivost výsledků k délce stanovení. Teoretická část je věnována huminovým látkám, jejich charakteristice, rozdělení, vzniku, struktuře a využití. Poslední část teoretické části je věnována použitým metodám.
|
|
|
Mikrorheologie v systémech polymerních koloidů
Bjalončíková, Petra ; Sedláček, Petr (oponent) ; Venerová, Tereza (vedoucí práce)
Moje bakalářská práce byla zaměřena na zhodnocení využitelnosti metody mikroreologie při výzkumu polymerních koloidů. Použitými polymery byly polystyren sulfonát sodný a karboxymethyl celulóza. Pro měření mikroreologie byly použity částice o různém poloměru (1 m a 4 m). Výsledky získané metodou pasivní mikroreologie byly porovnány s výsledky získanými klasickou reologií. Měřením bylo zjištěno, že obě pozorované látky mají viskózní charakter. Hodnoty viskozit polymerů byly u zředěných roztoků shodné u obou metod. U koncentrovaných roztoků docházelo k odchylkám. Důvodem jsou polymerní sítě, které u koncentrovanějších roztoků neumožňují částicím dostatečný pohyb.
|
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
|
|
Studium sorpce anorganických nutrientů na lignitu
Vahala, Jan ; Klučáková, Martina (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Přestože lignit představuje cennou chemickou surovinu, i v současnosti je využíván převážně jako palivo v energetickém průmyslu. Tato aplikace je z ekonomického i ekologického hlediska nevhodná. Předložená bakalářská práce se proto zaměřuje na sorpční schopnosti lignitu se zvláštním důrazem na možnosti jejich využití v jeho alternativních, převážně zemědělských, aplikacích. V experimentální části práce byla podrobně studována sorpce a desorpce modelových anorganických živin (konkrétně dusičnanů a fosforečnanů jako hlavních složek standardních anorganických hnojiv). Výsledky těchto experimentů poskytují bližší představu o možnostech využití lignitu jako nosiče těchto živin nebo jako organického doplňku klasických NPK zemědělských hnojiv.
|
|
|
Návrh a optimalizace metody studia penetrace huminových kyselin do listů.
Smilková, Marcela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem penetrace huminových látek přes rostlinné kutikuly. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma foliárního hnojení a studia transportu látek do listů rostlin. Na základě této rešerše byla následně navržena a otestována metoda zabývající se studiem průniku huminových látek skrz listové kutikuly. Vlastní experimenty byly zaměřeny na sledování difúze huminových kyselin mezi dvěma nereaktivními agarosovými gely, které byly odděleny listovou kutikulou. Ta byla pro měření získána pomocí tří zvolených izolačních metod.
|
host ::
RSS.