|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Holubička, Petr ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek je stále aktuální právní problém. Jedná se o velmi široké téma zahrnující řadu různých otázek, jako je například nelegální výroba alkoholu, trestná činnost páchaná uživateli drog nebo trestná činnost páchaná na těchto uživatelích. Cílem mé práce byla analýza drogových trestných činů v českém trestním právu. V první kapitole této práce se stručně věnuji jednotlivým druhům drog. Druhá kapitola se zabývá historií právní regulace zneužívání nealkoholových drog, neboť stávající právní úprava z ní v mnohém vychází. Závěr pak obsahuje některé základní informace o našem novém trestním zákoníku nebo o zákonu o návykových látkách č. 167/1998 Sb. Meritum této práce je obsaženo v kapitolách 3 - 7. V nich je za použití komentáře k trestnímu zákoníku, odborných článků a zejména judikatury analyzována hmotněprávní úprava drogových trestných činů podle § 283 - 287 trestního zákoníku. Mimo jiné i s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 13/12 a stanoviska Trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Tpjn 301/2013 a Tpjn 300/2014. Náležitá pozornost je samozřejmě věnována některým novým prvkům, které s sebou nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. přinesl do našeho trestního práva (jako je...
|
|
|
Vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky
Davídek, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky Tématem diplomové práce je vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky. Cílem této práce je především zmapování vývoje dekriminalizace homosexuálního styku a okrajově pak zoofilního styku s důrazem na období od roku 1852 po současnost. Práce je pojata jako analýza trestněprávních norem platných během sledovaného období a současně sledování okolností, které vedly k dekriminalizaci. Dále jsou jako příklady trestání homosexuálního a zoofilního jednání uvedena vybraná rozhodnutí soudů. Práce je členěna na úvod, dále podle sledovaných období na čtyři části, přičemž tyto části se dělí na kapitoly a podkapitoly, a závěr. První část práce sleduje historické období od antiky do roku 1852, přičemž jednotlivá časová období jsou popsána velmi krátce s akcentem na příslušná ustanovení právních předpisů trestajících homosexuální a zoofilní styk. V druhé části práce sleduje období mezi lety 1852 až 1961. Toto období už je zkoumáno podrobně, přičemž důraz se klade na období první republiky, kde byly snahy o dekriminalizaci homosexuálního styku velmi intenzivní a opakovaně probíhaly pokusy o reformu trestního práva. Dále tato část sleduje práce na trestním zákoně z roku 1950. Ve třetí části se práce věnuje zrušení...
|
|
|
Regulace prostituce a její trestněprávní aspekty
Kokešová, Alžběta ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Provozování prostituce není právní řádem České republiky kriminalizováno, zároveň ale ani nejsou právně upraveny podmínky pro její legální provozování. Tímto přístupem se Česká republika řadí k aboličnímu modelu řešení prostituce, jenž spočívá v sankcionování negativních jevů s prostitucí souvisejících, a to zejména trestné činnosti páchané v souvislosti s jejím provozováním, a ohrožování veřejného pořádku, morálky a zdraví. Samotné provozování prostituce je ponecháno bez zákonné úpravy a zůstává tak stále nedořešenou otázkou. Toto by měl změnit navrhovaný zákon o regulaci prostituce, jehož koncept spočívá v regulaci prostituce coby formy podnikání. Tato diplomová práce se zabývá dvěma základními okruhy otázek. Prvním z nich je problematika regulace prostituce a podmínek pro její provozování, druhou trestněprávní aspekty tohoto jevu. Obsahově je práce rozdělena do sedmi částí. První čtyři části nabízejí teoretický základ pro těžiště práce, jimiž jsou části pátá a šestá, které jsou věnovány zmíněným základním otázkám. První část postihuje povahu prostituce a uvádí její definici odvozenou z rozhodovací praxe soudů. Druhá část podává přehled forem, kterých prostituce může nabývat podle místa a subjektu, jenž sexuální služby poskytuje. Ve třetí části je krátce nastíněn historický náhled, jehož cílem je...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Čásenský, Martin ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předmětem této práce je analýza zásady subsidiarity trestní represe v českém právním řádu, a to jak v historickém kontextu, tak v kontextu pojetí aktuálně účinné právní úpravy. Práce analyzuje zásadu subsidiarity trestní represe (pomocné úlohy trestního práva) a s ní související princip "ultima ratio" a jejich pojetí v českém, resp. československém trestním právu hmotném od první poloviny dvacátého století až po současnost. Výše zmíněná zásada je zde vymezena z pohledu teoreticko-právního, ale také z pohledu praktického především v souvislosti s rozborem judikatury českých vyšších soudů. V první kapitole předkládané práce se autor zabývá historickým pohledem na uvedenou zásadu, je zde podrobněji rozebráno její právní zakotvení zejména v rámci trestněprávních kodexů přijatých v letech 1950 a 1961. Z této kapitoly je zřejmé, že trestný čin jako takový byl v tomto období - zcela zřejmě také s ohledem na tehdejší právní a politické uspořádání Československa - pojímán poměrně odlišně, než tomu je v dnešní době. S tím také souvisela nižší právní jistota obyvatelstva, kterou měl "na starost" především institut tehdejší tzv. společenské nebezpečnosti. V tomto období také z pohledu dnešní právní vědy docházelo v dané oblasti k narušování dělby moci ve státě. O uvedeném rozdílném pojetí trestného činu v...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Jiroušková, Pavla ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Problémy institutu vazby Diplomová práce se zabývá tématem institutu vazby, které je velice aktuální a zajímavé. Výkonem vazby dochází k omezování práva osobní svobody, které je jedním ze základních práv a svobod. K omezení tohoto práva dochází u osoby obviněného, ten je sice podezřelý ze spáchání trestného činu a je proti němu vedeno trestní stíhání, přesto je ale s ohledem na zásadu presumpce neviny nutné na obviněného hledět jako na nevinného. U institutu vazby dochází ke střetu dvou důležitých zájmů, kdy na jedné straně vystupují orgány činné v trestním řízení, v jejichž zájmu je zajistit obviněného pro účely trestního řízení, na druhé straně však stojí zájmy obviněného, který je nevinný a má právo na osobní svobodu zaručené ústavními zákony a mezinárodněprávními dokumenty. Při úpravě institutu vazby je potřeba dbát na co největší šetření práva osobní svobody, aby do tohoto práva bylo zasahováno co nejméně, aby tedy právní úprava nabízela i jisté alternativy nahrazující institut vazby, které by mohly být využity namísto vazby a postačovaly by k dosažení účelu . Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol, první kapitola je věnována historii institutu vazby. Během historického exkurzu jsou zachyceny nejpodstatnější změny v oblasti trestního práva týkající se institutu vazby, a to od...
|
|
|
Zásada rychlosti v trestním řízení
Tikal, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tématem této diplomové práce je zásada rychlosti v trestním řízení, jelikož tato otázka je v současnosti předmětem mnoha diskusí, v nichž se mluví o přetíženosti české justice, průtazích v soudních řízeních a o možnostech, jak odlehčit systému české trestní justice. Cílem předložené práce je kriticky zhodnotit dosavadní instituty napomáhající urychlení trestního řízení, zejména pak řízení přípravného, a pouvažovat nad jejich možným rozšířením, aby však zároveň nedošlo k výraznějšímu omezení práva obviněného na obhajobu. Mezi další zásady, které stojí často v protikladu zásadě rychlosti řízení a které musí zákonodárce mít vždy na paměti, jsou zásada materiální pravdy a zásada kontradiktornosti. Práce je členěna do sedmi základních kapitol. První kapitolou je úvod. Druhá kapitola pojednává o významu rychlosti trestního řízení pro jednotlivé subjekty trestního řízení, zejména pak pro obviněného a poškozeného. Třetí kapitola představuje statistické údaje o průměrné délce řízení v rámci České republiky a v rámci Evropské unie: průměrná délka trestního řízení vedeného proti fyzickým osobám u okresních soudů činí až do právní moci rozhodnutí zhruba 225 dnů, z toho odpovídá ca 25 % na stadium u policejného orgánu a státního zástupce zbylých 75 % na řízení před soudem. Česká republika se...
|
|
|
Institut organizované zločinecké skupiny v kontextu trestního zákoníku a judikatury
Kohút, Pavel ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit institut organizované zločinecké skupiny z hlediska účinné právní úpravy a navrhnout možná legislativní řešení do budoucna. K naplnění tohoto cíle bylo nutné prostudovat dostupné právní předpisy, judikaturu, odbornou literaturu i dokumenty mezinárodního práva. Na úvod diplomové práce bylo třeba vymezit v první kapitole pojem organizované zločinecké skupiny oproti dvěma podobným pojmům vyskytujícím se v této práci, a to oproti pojmu organizovaného zločinu a pojmu organizované skupiny. Toto vymezení jsem pro účely práce považoval za stěžejní, jelikož se všemi těmito třemi pojmy bylo v práci dále nakládáno. Druhá kapitola je věnována historickému kontextu při tvorbě práva organizované zločinecké skupiny. Velký vliv na utváření práva přitom měly zejména dokumenty dvou mezinárodních organizací, a to OSN a EU. Jedna podkapitola se taktéž zabývá vývojem v České republice. Ve třetí kapitole byl institut organizované zločinecké skupiny zkoumán z hlediska účinné právní úpravy. Pozornost byla věnována definici pojmu organizované zločinecké skupiny podle § 129 TZ, pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 TZ a trestnému činu účasti na organizované zločinecké skupině podle § 361 TZ. Další samostatné kapitoly...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Internetová a počítačová kriminalita
Hefka, Rostislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Internetová a počítačová kriminalita Resumé Tato diplomová práce, jak už její název napovídá, pojednává o problému současné doby spojeném s počítači a internetem, díky kterým je možné páchat nejrůznější protiprávní jednání. Počítače jsou součástí našeho denního života a oblast informačních a komunikačních technologií se neustále rychle rozvíjí, což dává prostor případným pachatelům nalézat stále nové postupy. Práce je rozdělena do osmi kapitol. Úvodní kapitola této práce popisuje základní pojmy týkající se počítačové a internetové kriminality. Zahrnuje jednak vymezení pojmů počítačová kriminalita, kyberzločin, kyberprostor, ale i základních technických pojmů, jako je počítač, hardware či software. Přiblížení této terminologie je nezbytné pro pochopení dané problematiky. Další kapitola se již věnuje některým nezákonným jednáním v kyberprostoru, která jsou následně právně posouzena. Třetí kapitola pak tvoří nejdůležitější část celé práce, neboť podrobně popisuje problém týkající se porušování autorského práva v souvislosti s počítači. Nejdříve se obecně věnuje nehmotným statkům a poté již čtenáře seznamuje s pirátstvím audio a audiovizuálních děl a posléze i s pirátstvím softwaru. Představuje nejdůležitější rozsudky, které se daných případů týkají, a to jak českých soudů, tak i Soudního dvora EU. V závěru...
|
|
|
Předběžné projednání obžaloby v judikatuře soudů
Kočová, Tereza ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Obsahem této diplomové práce je rozbor institutu předběžného projednání obžaloby jakožto fakultativního stadia trestního řízení, které následuje poté, co je k soudu státním zástupcem podána obžaloba. Práce se zaměřuje na shrnutí dosavadních teoretických poznatků, které čerpá zejména z komentářové literatury, avšak stěžejním zaměřením práce je rozbor relevantních soudních rozhodnutí, které se zkoumaného institutu týkají. Pracováno je zejména s rozhodnutími Nejvyššího soudu České republiky a vrchních soudů, v menší míře jsou užita i rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a několika krajských soudů. Práce je (mimo úvod a závěr) členěna na osm částí. V první části je podáno obecné základní vysvětlení pojmu předběžného projednání obžaloby. Následuje pojednání o historickém vývoji zkoumaného institutu, a to od roku 1850 do současnosti. Tato část práce rovněž shrnuje nejdůležitější novely aktuálně účinného trestního řádu, týkající se předběžného projednání obžaloby. Navazující části jsou věnovány účelu předběžného projednání a vysvětlení rozdílu mezi ním a obligatorním přezkumem obžaloby v režimu § 181 odst. 1 a 185 odst. 1 trestního řádu. Stěžejní část práce pak tvoří rozbor jednotlivých důvodů, pro které může být předběžné projednání obžaloby nařízeno. Zde je největší pozornost věnována důvodům,...
|
host ::
RSS.