|
|
Figurální výjevy na slonovinách mykénského období a jejich srovnání s monumentální plastikou
Horáček, Stanislav ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
(česky): Cílem této bakalářské práce je proniknutí do tématu slonovin mykénského období a jejich následné ikonografické srovnání s monumentální skulpturou. V úvodních kapitolách jsou slonoviny nahlíženy z hlediska materiálu, stylu a mezinárodních kontaktů. Práce podává přehled figurálních slonovin formou katalogu s 31 položkami, které jsou ikonograficky analyzovány a srovnávány s jinými uměleckými formami, především s pečeťmi a freskami. V poslední části jsou získané ikonografické závěry konfrontovány s monumentální mykénskou skulpturou, tedy se Lví bránou. Hlavním zjištěním práce je, že slonoviny mohli mít vztah ke skulptuře.
|
|
|
Keramika střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios
Jarošová, Kristina ; Pavúk, Peter (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na keramiku střední a pozdní doby bronzové z lokality Emporio na ostrově Chios. Cílem práce je revize výzkumů prováděných v letech 1953-1955 institucí British School at Athens pod vedením Sinclaira Hooda, nové třídění keramických souborů především ze sektorů D a F, jejich popis, stylová analýza a tvorba katalogu na základě nové zrekonstruovaných kontextů. Důležitým aspektem této práce je nové datování kontextů z pozdní doby bronzové a keramiky z nich pocházející. K tomuto celku náleží také dílčí soubor doposud nepublikovaného keramického materiálu. Diplomová práce se zaměřuje také na vyhledávání keramických analogií v egejském prostoru a oblasti západní Anatolie.
|
|
|
Vliv texilních vzorů z Egejské oblasti na výzdobu egypských hrobek 18. dynastie
Bělohoubková, Dana ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Předkládaná práce pojednává o vlivu egejských textílií na výzdobu hrobek 18. dynastie. Snaží se odpovědět na otázku, zda je možné pomocí tohoto fenoménu zrekonstruovat povahu vztahů mezi Egejskou oblastí a Egyptem. V první části práce je textil jako takový zasazen do širšího kontextu, tedy jeho významu pro oba kulturní celky a technologií výroby. Větší část textu pak pojednává o problematice úžeji. Zabývá se hrobkami a osobnostmi, u nichž se s egejskými stropy setkáváme. Z analýz jejich hrobek, životopisů a titulů je partné, že tento fenomén sloužil k legitimizaci, jak panovníka, tak jeho úředníků. V poslední části bylo dokázáno symbolické zasazení fenoménu egejských stropů do ideového konceptu královského majestátu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The pottery of sector 20 at Jandavlattepa
Včelicová, Tereza ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cílem této práce bylo klasifikovat a analyzovat soubor keramického materiálu ze sektoru 20, tzv. Citadely, naleziště Džandavláttepa v jižním Uzbekistánu. Toto sídlo nacházející se historické oblasti Baktrie bylo v poslední fázi využíváno Kušány. Keramika, která je předmětem této práce, byla objevena v rámci Česko-uzbeckého výzkumu probíhajícího v letech 2002 až 2006. Tato práce představuje historické a místní souvislosti naleziště, které slouží jako základ ke komplexnímu pochopení zkoumaného keramického materiálu jako takového a jeho propojení s lokalitou. Keramické fragmenty jsou rozděleny do skupin podle těsta, tvaru a formy. Podrobně jsou zde také popsány používané typy dekorací. Všechny tyto prvky umožňují porovnat nálezy z Džandavláttepy s analogickými lokalitami Střední Asie ze stejné doby.
|
|
|
Mořské národy
Vavřincová, Veronika ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mořskými národy, což byly národy ohrožující značnou část východního Středomoří během 12. století př. n. l. Nejdříve se zaměřuje na jednotlivá etnika mořských národů, na jejich nejednotnost, různorodost a původ. Dále se práce zabývá určitými zdroji informací, které o mořských národech existují, tedy převážně egyptskými reliéfy, které byly nalezeny v Medinet Habu. V následujících kapitolách se práce snaží popsat materiální kulturu a spojení mořských národů se střední Evropou. Závěrem se tato práce snaží poukázat na následky krize ve 12. století př. n. l., které mohly, či nemusely být způsobeny mořskými národy. Klíčová slova Mořské národy, Ramesse III, Egypt, Filištínští
|
|
|
Zbraně a způsob vedení války v egejské době bronzové
Roháček, Miloš ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
(česky) Cílem této bakalářské práce je přehled zbraní a vedení boje v egejské době bronzové. Autor práce se v jednotlivých kapitolách soustřeďuje na posbírání základních údajů o zbraních a zbrojích z doby bronzové a poté jejich pravděpodobného užívání, včetně vedení války a jejího významu. Práce je kompilačního charakteru a vychází z archeologických poznatků sebraných v odborné literatuře a ikonografických pramenech. Je postupováno podle chronologických období se zaměřením na hlavní lokality tehdejší doby. V závěru autor shrnuje sebrané poznatky.
|
|
|
Kamarská keramika: analýza vzorů
Jarošová, Kristina ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o kamarské keramice se zaměřením na dekorativní motivy. Cílem této práce je analyzovat typy vzorů, jejich dekorativní kompozici s přihlédnutím ke vztahu mezi typy vzorů a typy tvarů nádob a vztahy s dalšími druhy umění, provedených v různých materiálech. V následujících kapitolách autorka popisuje také vztahy s oblastmi mimo Krétu na základě importovaných keramických nálezů. V závěrečné části autorka shrnuje problematiku a prezentuje závěry.
|
|
|
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...
|
|
|
Osady kultury s lineární keramikou ve východních Čechách a otázky formování archeologického materiálu
Květina, Petr ; Pavlů, Ivan (vedoucí práce) ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Pavúk, Peter (oponent)
Cíl práce vychází z teze, že podstatou tvarové variability artefaktů kultury s lineární keramikou (dále jen LBK) je vliv dvou druhů procesů, které na objekty hmotné kultury působí nezávisle na sobě a přitom se vzájemně doplňují. První skupina činitelů se týká úmyslného vytváření artefaktu ze suroviny a pozměňování jeho tvaru člověkem - výrobcem. Lze předpokládat, že v tomto ohledu je výsledný tvar artefaktu ovlivněn několika druhy činitelů: použitou surovinou a technologií, je přizpůsoben své primární (techno )funkci a je společenským komunikačním médiem. Druhá skupina transformací měnících tvar artefaktu, je spojena s balíčkem procesů označovaných jako formování archeologického materiálu. Ty působí od počátku užívání předmětu a pokračují i po jeho skartaci, kdy se - ať v rovině kulturních nebo přírodních transformací - podílejí na výsledné podobě archeologického nálezu. Interpretace archeologických nálezů - tedy otázek, jež se archeologie snaží jejich prostřednictvím zodpovědět - není teoreticky ujednoceným procesem. Souvisí to zřejmě i s otázkou, do jaké skupiny vědních disciplín archeologie patří. V dotazníku, který byl předložen studentům kurzu "Úvod do etnoarcheologie" Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK v zimním semestru 2004 a letním semestru 2006, se respondenti vyjadřovali k otázce, do...
|
|
|
The development of ceramics in the Sherabad oasis, South Uzbekistan
Kobierská, Markéta ; Stančo, Ladislav (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou výběru typologie keramiky vzešlé z polních sběrů. Na příkladu souboru z uzbecké Šerábádské oázy, významného regionu antické Baktrie a působiště české archeologické mise, se pokouší teoreticky definovat vlastnosti typologií, která by mohla být optimálním nástrojem k práci s různorodým a početným keramickým souborem. Práce sestává ze dvou částí odlišného zaměření. Hlavní textová část je orientována teoreticky. Pozornost kladena na samotnou podstatu kategorického uvažovaní a předkládá širšího využití fuzzy teorie v archeologických typologiích. Přílohová část poté představuje doposud nepublikovaný rozsáhlý katalog keramických předmětů vyzvednutých v rámci působení expedice Ústavu pro klasickou archeologii v Praze pod vedením PhDr. Ladislav Stanča, Ph.D.
|
host ::
RSS.